..: Justiční dohra tragédie na vlečce kamenolomu Zárubka :..

Nehoda na kamenolomu Zárubka, foto: Drážní inspekce Brno — Psal se 10. listopad roku 2009, když došlo na vlečce kamenolomu Zárubka na Skutečsku k vážné dopravní nehodě posunového dílu s nákladním automobilem na nechráněném železničním přejezdu. Následky srážky byly velké - došlo ke smrti řidiče nákladního automobilu a škodám v řádu statisíců. Zdánlivě běžná nehoda však přeci jenom zůstala něčím výjimečná. Drážní inspekce i soudy různých instancí totiž dospěly k závěru, že jednou z hlavních příčin nehody bylo porušení mnoha bezpečnostních předpisů, zákonů či vyhlášek na straně dráhy. Kauza se definitivně uzavírá až v letošním roce, necelé čtyři roky poté, kdy Nejvyšší soud zamítl dovolání hlavního obžalovaného, vedoucího posunu dotčeného vlaku.


Vybrané části rozhodnutí NS

Obžalovaný zahájil posun vagonů formou spouštění drážních vozidel s využitím spádu. V místě byl spád větší než 2,5 promile a převážně dosahoval 12 promile. Podle § 16 odst. 7 dopravního řádu drah (DŘ) není na takovém spádu dovoleno posunovat s vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu. Obviněný ovládal pohyb prostřednictvím ruční brzdy na zadní plošině prvního vagonu a na přední plošině druhého. Jednalo se o obtížný a velmi riskantní manévr, který sám o sobě vyžadoval značnou zručnost, obratnost, soustředěnost a zejména pak stálou osobní přítomnost na té či oné plošině. Z toho vyplývalo mimo jiné to, že se obviněný nemohl dostatečně věnovat situaci na přejezdu a nemohl sám učinit žádné opatření směřující k tomu, aby nákladní automobil nevjížděl na přejezd.

Obviněný prováděl posun drážních vozidel přes přejezd, před kterým byl jen umístěn výstražný kříž (značka A 32b v příloze č. 3 k vyhlášce č. 30/2001 Sb.). V takovém případě podle § 16 odst. 5 DŘ při posunu drážních vozidel musí být jízda přes přejezd zabezpečena osobou uvedenou v § 1 písm. p) DŘ.

Požadavek důsledného splnění této povinnosti byl o to naléhavější, že logicky vyplýval také z uspořádání terénu v blízkosti přejezdu, na který automobil vjížděl po předcházejícím krátkém, ale strmém klesání a před kterým mohl zastavit pouze pokud by rychlost jeho jízdy nepřekročila 16 km/h. Auto se však pohybovalo rychlostí v rozmezí od 19 do 27 km/h. Drážní vozidla se navíc blížila z oblouku a byla viditelná s určitým zpožděním. Úkolem odborně způsobilé osoby bylo způsobem dle § 29 odst. 1 zákona o silničním provozu včas signalizovat blížící se drážní vozidla a zajistit, aby poškozený ze svahu k přejezdu buď vůbec nesjížděl, nebo aby jel tak pomalu, aby stačil zastavit. Při absenci takové osoby obviněný nepožadoval po provozovateli dráhy ani po dopravci její určení a přikročil k posunu bez ní. Tím neúměrně zvýšil riziko střetu. Případ je typickým příkladem soustavného porušování bezpečnostních předpisů, které po určitou dobu zůstává bez následků, a přitom je jen otázkou času, kdy shodou nepříznivých okolností takový následek nastane. To platí tím spíše, že obviněný znal místní poměry a věděl, v kterém místě se komunikace kříží s kolejemi a jak je v tomto místě uspořádán terén. Soud proto považuje za plně přijatelný závěr o tom, že mezi jednáním obviněného a smrtelným následkem střetu je příčinná souvislost a že na straně obviněného je dáno nedbalostní zavinění. To, že jeho jednání bylo jen jednou z příčin smrtelného následku a že tu byl příčinný význam nesprávného jednání samotného poškozeného, soudy vyjádřily jednak tím, že skutek posoudily jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., tj. bez toho, že by obviněnému jako okolnost pro použití vyšší trestní sazby podle § 224 odst. 2 tr. zák. přičítaly porušení povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání, a jednak uložením mírného trestu.

Ikonka "výstražný kříž"Jak se celá událost vlastně seběhla? V úterý 10. prosince v poledních hodinách jel vlak tehdejšího dopravce OKD Doprava po trati 238 k zaústění vlečky kamenolomu Zárubka, která se na trať napojuje v úseku mezi stanicemi Chrast u Chrudimi a Žďárec u Skutče. Vlakvedoucí a vedoucí posunu v jedné osobě odvěsil soupravu nákladních vozů od dvou hnacích vozidel řady 740, postavil vlakovou cestu do odbočky směrem na vlečku lomu a poté dal strojvůdci návěst k odjezdu za námezník. Pak započal s posunem vozů na vlečku. Posun probíhal formou tzv. spouštění, kdy vedoucí posunu stál na plošině mezi prvním a druhým vozem ve směru jízdy a jízdu vlaku ovládal pouze pomocí ručních brzd prvních dvou vozů. Dodejme, že vlak měl 15 vozů o hmotnosti 372 tun, brzdící váha byla v dané chvíli maximálně třicet tun. Proto zaměstnanec dopravce, který měl navíc omezený výhled na trať, nestihl včas zareagovat na přítomnost silničního nákladního vozidla, které zrovna přejezd přejíždělo, a došlo ke srážce. Vlak před sebou automobil tlačil dalších 43 metrů, kde došlo k zastavení o odstavenou posunovací lokomotivu řady 702 provozovatele vlečky. První nákladní vůz navíc vykolejil a částečně na nákladní automobil najel. Jeho řidič téměř ihned zemřel na následky smáčknutí trupu, a to i přes okamžitou snahu o poskytnutí pomoci.

Nehoda na kamenolomu Zárubka, foto: Drážní inspekceNásledující vyšetřování policie i Drážní inspekce dospělo k jasnému závěru. Bezprostřední příčinou nehody bylo spouštění vozů přes přejezd, který nebyl zabezpečen odborně způsobilou osobou, jak ukládají právní předpisy pro provoz na vlečkách. Vedoucí posunu tím porušil řadu ustanovení, jelikož si zabezpečení přejezdu jinou osobou předem nezajistil a navíc měl velmi omezený výhled na přejezd a nemohl dát řidiči nákladního automobilu žádnou výstrahu. Svou část viny si samozřejmě nese i zesnulý řidič nákladní Tatry, který vjel na přejezd i přes blížící se drážní vozidlo, nicméně podle soudu měl řidič v důsledku místních poměrů velmi omezené možnosti, jak na vlak, i kdyby ho viděl, adekvátně reagovat.

paragrafVina na straně železnice však není pouze na vedoucím posunu. Ten se odvolával zejména na to, že podobná praxe byla na vlečce Zárubka běžná a že jednal podle běžných místních zvyklostí a neměl možnost je ze své pozice žádným způsobem ovlivnit. To částečně potvrdila i závěrečná zpráva Drážní inspekce a rozhodnutí soudů, která poukázala na opakované porušování dopravních předpisů na vlečce. Na té byl například posun spouštěním zcela zakázán, vlak měl být vždy při posunu připojen ke hnacímu vozidlu, a to hlavně kvůli velkému sklonu, který zde dosahuje až 16 promile. To však běžně nebylo, zřejmě kvůli úspoře nákladů nebo času, dodržováno. Ale to není jediným problémem. Například vedoucí provozovny lomu, který by měl mít za provoz a bezpečnost na vlečce odpovědnost, nikdy nebyl prokazatelně se svými povinnostmi seznámen a byl odborně nezpůsobilý, na všechna školení za sebe posílal zástupce. Zaměstnanci dopravce OKD Doprava zase nebyli seznámeni s potřebnými aktualizovanými předpisy provozovatele vlečky, protože jim nebyly nikdy předány. Tyto doplňující okolnosti sice neměly na srážku přímý vliv, ale přesto nejsou nijak bezvýznamnými. Pro úplnost dodejme, že dotyčný vedoucí posunu byl nakonec potrestán trestem odnětí svobody s podmíněným odkladem, přímé zavinění jiných osob, s výjimkou řidiče silničního vozu, nebylo prokázáno.

Celková peněžitá škoda byla nakonec vyčíslena na 320 tisíc korun, přičemž 225 tisíc bylo na drážních vozidlech, 60 tisíc na automobilu a 35 tisíc na drážní infrastruktuře. Provoz na přilehlé trati byl přerušen asi na osm hodin, než došlo k dokončení vyprošťovacích prací a povolení ze strany vyšetřujících orgánů.

Zdroje: Nejvyšší soud ČR, Drážní inspekce, ŽelPage


Michal Jaroš Poslat mail autorovi , tomsa0397 Poslat mail autorovi | 14.12.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel SYN 
19.12.2013 (17:13)  
Obviněný ovládal pohyb prostřednictvím ruční brzdy na zadní plošině prvního vagonu a na přední plošině druhého.

Předpokládám správně že toto na spádu řádu 12 promile stačí tak akorát na velmi mírné ovlivňování rychlosti, rozhodně ne na zastavení, a zastavit to půjde až někde "dole na rovince"?

Každopádně se v tomto místě nakupila evidentně moc pěkná hromada bordelu, a jelikož to v danou chvíli vyprodukovalo smrťák tak se asi těžko dá předpokládat že by to nikdo neodnesl...
A že by byl zodpovědný zaměstnanec pronásledovaný kdyby důsledně požadoval dodržení všech platných předpisů? To je sice teoreticky možné (ale rozhodně ne jisté!), ale to si pak člověk musí dobře rozmyslet, jestli chce dobrou výplatu ale taky možná při troše smůly kriminál...
A pokud není nějakej zelenáč, měl by se rozhodně pokud zajistit dodržení aspoň toho co má největší šanci mu "zachránit pr**l", i kdyby si tu vzduchovou houkačku měl koupit za vlastní (první prémie mu to vrátí) a jednou za půl roku obětovat chvilku s mačetou v křovisku okolo přejezdu... já chápu že si pak člověk může připadat nespravedlivě že musí dělat takové "opičky" když by to správně mělo vypadat jinak, ale realita je holt poněkud jiná a dělám to přece pro sebe ne? Anebo risknout tu buzeraci nadřízených...
registrovaný uživatel JK ml. 
17.12.2013 (19:44)  
jj přišlo mi že prasátko má malý kompresor potažmo malý hl vzduchojem aby se používalo mohlo použíat pro brždění takových souprav....i když jasně je fakt, že na té vlečce nebo vám pod okny to jezdí krokem, takže vzduchu tolik netřeba.......

šlo mi o to jestli studené pukle připojené bez vzduchu na konci kalounu by splňovalo definici hnací vozidlo....podle toho co je tady napsáno v podstatě absurdně ano, podle dalších předpisů velmi pravděpodobně ne.....poudám theoretické kdyby....nic nemění na tom, že doufám, že nadřízený vlakvedoucího mu šel do kriminálu políbit řiť za to že nesedí místo něj.....:-(
17.12.2013 (10:38)  
JK: zrovna koukám z okna, a tam mi "jako na zavolání (ste-var-de!)" (pfc) zrovna jede tkaloun 11 zetek, sunutý právě prasátkem. Jelikož je to s kopce a z hlediska dopravního "na širé trati", tak předpokládám že to mají pověšený na vzduch. Čímž můžeme mít za doložené, že i prasátko je dostatečným hnacím vozidlem pro takovéto soupravy.

Ono z principu brzd jaksi vyplývá, že výkonnost kompresoru má vliv v podstatě jen na dobu nafoukání potrubí na provozní tlak (pokud teda nevezmeme limitní případ, že kompresor je kách a místo něho tam je maník s hustilkou na kola :-). Jakmile to je jednou nafouknutý, tak můžeme vyrazit. Zabrzdíme vždycky, možná to bude pomaleji odbrzďovat, ale pokud tou brzdou nebudeme cvičit jak o ranní rozcvičce, tak to půjde.

Jinak se omlouvám, pochopil jsem váš příspěvek v tom smyslu, že tu kličku hledáte ve výrazu "hnací vozidlo".
registrovaný uživatel JK ml. 
16.12.2013 (16:45)  
Aleš L: Ale tak jasně měl jsem napsat "činného hnacího vozidla" (myšleno tedy stroje který má v provozu dostatečný kompresor a hlavní vzduchojem na to aby nafoukal soupravu sypáků).....inspirovaly mě ty úspory....to prasátko mohli nechávat nahoře a dolů vozit ocucané se sypákama aniž by ho nastartovali a bylo by teda všechno naprosto dokonale podle předpisu zde citovaného.........podle takové definice.....ad absurdum tedy .....(nemyslím = nevím, jestli by prasátko nafoukalo takový kaloun vagonů....???)jen hypotetické úvahy....stalo se už se to neodstane...Horší že nelze říct že jinde by se to určitě nestalo....
16.12.2013 (16:43)  
Aleš Liesk.: Jasné, máte pravdu. Na druhej strane, ak norma nepozná pojmy "nezabezpečený" alebo "(ne)chránený", tak sú to holt neodborné výrazy, ktoré môžu byť v neodbornom texte (tento článok rozhodne nemá ambíciu byť odborným textom) použité v bežnom intuitívnom význame. :)
16.12.2013 (16:05)  
mahatma: prostě berte jako fakt, že příslušná norma zná pojem "zabezpečený přejezd" a úrovně "zabezpečený křížem", "zabezpečený PZZ bez závor" a "zabezpečený PZZ se závorami". Chráněný či nechráněný přejezd norma nezná.
Že to něco evokuje u lidí je bohužel problém těch lidí, asi stejně jako běžní lidé nerozlišují "kruh" a "kružnici", ale kvůli tomu matematici taky nebudou předělávat své definice na universální "kolečko" :-)

JK: "je zakázáno bez připojené (dodal bych)ČINNÉ lokomotivy"?
Tudíž zakážete posun motorovým vozem či speciálním drážním vozidlem? Každá lokomotiva*) je hnací vozidlo, ale né každé hnací vozidlo je lokomotiva.

*)i ta na pomníku, TJ Lokomotiva bych předem z úvah vyloučil :-))
16.12.2013 (14:43)  
vrbam: ja som teda nikdy nepočul, že by výstražný kríž niečo "zabezpečoval". Neviem, či je to odborný termín, ale ani tak by som sa tým moc neoháňal, pretože je to evidentne blbá formulácia. Výstražný kríž nevie nič zabezpečiť, dokáže iba "označiť" priecestie.

Keď sa povie "nechránené" alebo "nezabezpečené" priecestie, tak to logicky u 99,9% ľudí evokuje priecestie bez výstražných svetiel (a tým pádom aj bez závor). Ešte nikdy som nevidel priecestie bez výstražného kríža. Vy áno?
registrovaný uživatel JK ml. 
16.12.2013 (14:28)  
Podle § 16 odst. 7 dopravního řádu drah (DŘ) není na takovém spádu dovoleno posunovat s vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu.

Co to je? Proč není napsáno.... "je zakázáno bez připojené (dodal bych)ČINNÉ lokomotivy"? Jaký je v tom rozdíl, nenabízí to nějakou jako kličku podle které v jistých případech lze (nějaká folkorní výjimka z výjimky, aby se dalo hnout z místa, zneužívaná do obludností typu této nehody nebo jako bývaly/jsou kratší rozhledové poměry na přejezdech)? Mimochodem max rychlost je tu v souladu s rozhledovými poměry?.....He jak to čtu ty chlapi co sem jezdili a brali to na sebe jsou zralí na metál ne na kriminál.....Holt když zaměstnanci na sobě nechají dříví štípat ( po masáži jaké čelí na železnici se není co divit že přežijou i atomový útok)....nadřízené nakopat a těm co to rozchodí do řiti vrazit ten praporek, kterým měl někdo mávat u přejezdu (a riskovat přejetí nadrážděnou tatrou, která tak jak tak nemohla (podle článku) zastavit).....
registrovaný uživatel R.U.R.  mail  
16.12.2013 (13:32)  
vrbam: já jsem myslel, že kříž znamená, že přejezd je "zabezpečený", ale v článku je použito slovo "nechráněný", které v tomto kontextu není definovaným odborným termínem (a lidově se používá pro přejezd bez závor a bez světel)
registrovaný uživatel vrbam 
16.12.2013 (9:46)  
Michal Jaroš:
přes přejezd, před kterým byl jen umístěn výstražný kříž (značka A 32b v příloze č. 3 k vyhlášce č. 30/2001 Sb.).

Z toho vyplývá, že přejezd byl zabezpečen křížem. Pletete si přejezd bez a se závorami, typická novinářská kachna.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko