..: Fotografie roku 2011 - výsledky hlasování odborné poroty :..

FotosoutěžBeroun - Dnes vám přinášíme druhou část výsledků soutěže o Fotografii roku 2011 - hlasování odborné poroty. Soutěž letos probíhá ve spolupráci s časopisem FotoVideo. Odborná porota hlasovala ve složení: Alžběta Jungrová, Ondřej Neff, Pavel Scheufler, Jiři Siostrzonek, Rudolf Stáhlich, Jindřich Štreit, Miro Švolík a Kateřina Žlebková. Krátká představení porotců najdete v aktualitě.

Porotci vybírali mezi všemi fotografiemi nerozlišenými dle kategorií. Každý porotce dostal počet hlasů, který byl stejný jako počet nominovaných fotografií (tj. 233), a které dle svého soudu rozdělil mezi fotografie. Maximální počet bodů, které mohla dostat jedna fotografie nebyl nijak limitován. Stejně tak nebyl limitován počet snímků, které mohl porotce ohodnotit. Snímek, který obdržel nejvíce bodů, získal Cenu odborné poroty.

Kromě toho mimo soutěž mohl každý porotce napsat komentáře k soutěži či jednotlivým fotografiím. Nemuselo se přitom jednat o fotografie, které považoval za nejlepší. V komentářích mohli porotci nejen chválit, ale i upozorňovat na věci, které by dle jejich názoru bylo možno zlepšit.

Cena odborné poroty

Letošní Cenu odborné poroty získávají opět dvě fotografie: Drahoš Švestka se snímkem Lidé a jejich stroje a Martin Válek s fotografií Pohádka o zcela maličké lokomotivě. Obě získaly prakticky stejný počet hlasů.

Níže je uvedeno pořadí na prvních deseti místech hlasování odborné poroty. Kompletní výsledky včetně hlasování jednotlivých porotců najdete na zvláštní stránce.

Pořadí Fotografie Počet bodů
1.
Martin Válek, Pohádka o zcela maličké lokomotivě
157
1.
Drahoš Švestka, Lidé a jejich stroje
150
3.
CityLiyard, Šmudla se koupe
106
4.
Tomáš Kubovec, X rot d 9213
98
5.
Chary, M 262.0209
75
6.
Richard Weber, šraňky
67
7.
Tomáš Kubovec, 475.101
65
8.
Petr Holub, 423.009
59
9.
Michal Kupsa, L-4657
57
10.
Honza Beránek / JTB, Síť
56
10.
Chary, Světlo shůry
56

Alžběta Jungrová

Jako fotografka se specializuje na náročné reportážní a dokumentaristické projekty v rozvojovém světě. V minulosti mj. fotografovala překupníky heroinu v pákistánském Chajbarském průsmyku, vrakoviště lodí v Bangladéši, útulek pro HIV pozitivní děti ve Vietnamu, železniční provoz v Kambodži nebo pouliční nepokoje v Pásmu Gazy. Opakovaně byla oceněna v soutěži české novinářské fotografie Czech Press Photo a dvakrát získala ocenění UNHCR.

Komentář porotce:

Trochu mě překvapilo, jak jsou si všechny fotografie podobné a chyběla mi větší kreativita autorů (líbily by se mi třeba portréty lidí, kteří na dráze pracují dlouho). Fotky, které jsem vybrala, mě zaujaly atmosférou a světlem, kterou podle mě vybočují mezi ostatními.

Ondřej Neff

Novinář a spisovatel. Absolvent Institutu výtvarné fotografie, autor řady fotografických příruček. Od roku 1999 vydává webový deník Digineff.cz. Vede fotografickou školu Dílna.

Pavel Scheufler

Fotograf, historik fotografie a lektor kurzů digitální fotografie je autorem či spoluautorem 38 fotografických publikací, uspořádal na 50 fotografických výstav a napsal stovky článků a studií. Píše rubriku Jak na to pro časopis FotoVideo. Přednáší dějiny fotografie na FAMU.

Michal Kupsa, L-4657 - Čistá kompozice, jemně až surrealisticky absurdní. Důležitým prvkem je tam sloup, bez něho by snímek byl plochý, postrádal by “první kompoziční plán”. I volný prostor před lokomotivou je v pořádku, snad jen mezi mašinou a sloupem mohlo být více místa…

BBvK, 498.022 + 387.043 - Mám slabost pro parní lokomotivy, tudíž jejich zobrazení ve mně vyvolává zvláštní nostalgii… Exponováno ve správný okamžik, na správném místě! Lepší prokreslení zeleně by se jistě dalo softwarově provést. Také polarizační filtr by možná trochu pomohl. Gratuluji !

Trainmaniak, Ztracen v mlze - Promyšlený záběr a je lhostejné, zda jde o reálnou krajnu, nebo o modelovou železnici. Snímek vzbuzuje emoce, navozuje pocit, je technicky správný, komponovaný, "vymyšlený, jak říkají někteří kolegové, není náhodný a to vše je dobře.

Jiři Siostrzonek

V letech 2001 - 2006 studoval v doktorském programu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor sociologie - andragogika a v roce 2004 absolvoval stáž na Jagellonské univerzitě v Krakově. Přednáší na polských univerzitách v Poznani, Katovicích, Krakově, Vroclavi. Působí jako externí pedagog na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Externě vyučuje na Univerzitě T.Bati ve Zlíně. Je zástupcem vedoucího Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1993 přednáší vizuální sociologii a psychologii umění na Institutu tvůrčí fotografie, pro Ústav společenských věd FPF SU připravuje přednášky a cvičení ze sociologie kultury a animace kultury. Je spoluautorem fotograficko-sociologických projektů „Lidé Hlučínska 90. let 20. století“, „Zlín a jeho lidé“, „Opava na prahu nového tisíciletí“. Spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem v Ostravě. Scénáristicky a redakčně se podílel na hodinových filmových dokumentech „Jindra ze Sovince“ o Jindřichu Štreitovi, o studentech DAMU „Zlomvaz“. Společně s A. Koudelou je autorem námětu k filmu „Sloužil jsem ve Wehrmachtu“ a spolupracuje na dalších publicistických a dokumentárních projektech.

Richard Weber, šraňky - Dynamika, rychlost, nebezpečí… Podstata současné vlakové dopravy…

Drahoš Švestka, Lidé a jejich stroje + Josef Chvosta, 434.2224 - Nostalgie starých časů, poctivého řemesla, hrdost na práci, pozitivní symbióza stroje a člověka, nenávratná romantika… Prožitek z dětství.

Rudolf Stáhlich

Vystudoval VŠCHT v Praze - Dejvicích a postgraduálně VŠE v Praze. V roce 1990 se stal spoluzakladatelem časopisu Reflex. V devadesátých letech absolvoval řadu stáží v renomovaných zahraničních vydavatelstvích, reklamních a PR agenturách. Podílel se do současnosti na vzniku a redesignech více než šedesátidvou českých i zahraničních tiskových a internetových médií. Šéfredaktorem časopisu FotoVideo je jedenáct let.

Jindřich Štreit

Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tematiku. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Brazílii, Moldávii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, Čečensko), ale také v České republice (Ženská věznice, Břevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobodě, Lidé Třineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko, Ocelový svět, Tichá nemoc, Vítkovice, Hledat anděla, Lidé Vítkovska). Připravil více než 900 autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal 28 knih, je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách a bylo o něm natočeno několik filmů. Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze v letech 1991–2003, kde pedagogicky působil, se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. V roce 2009 získal profesuru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Drahoš Švestka, Lidé a jejich stroje - Pro mě je nejdůležitější člověk a jeho vztah k danému prostředí.

Jan Oliva, Malý cestující - Propojení člověka s krajinou a technikou.

CityLizard, Šmudla se koupe - Pěkná moderní, současná fotografie s vtipem.

Miro Švolík

Narodil sa v roku 1960 v Zlatých Moravciach na Slovensku. Fotografiu študoval 4 roky v Bratislave na Strednej umelecko-priemyselnej skole a 6 rokov na Katedre fotografie na FAMU v Prahe. Od roku 1988 pracuje ako umelecký fotograf v slobodnom povolaní. Žije v Prahe. Od roku 2009 vyučuje na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave, kde je vedúcim Ateliéru kreatívnej fotografie. V roku 1990 získal cenu ICP v New Yorku (Young Photographer, Sixth Annual Infinity Awards, International Center of Photography). Od roku 1984 usporiadal približne 60 samostatných fotografických výstav a zúčastnil sa na približne 200 skupinových výstavách. Svoje fotografie vystavoval v rôznych krajinách Európy, niekoľko krát v USA. V roku 2005 vyšla kniha s jeho čiernobielymi analógovými fotografiami, s názvom Cesta do středu. Rád fotografuje z vtáčej perspektívy a fotografie vytvára často spôsobom koláže a montáže. Posledné 4 roky foto-montáže vytvára aj v počítači. Jeho najnovšie digitálne fotografie vyšli v roku 2010 v katalógu s názvom Veľká žena malý muž.

Komentář porotce:

Fotografie, ktoré som dostal k hodnoteniu, sú naozaj pekne. Skoro na všetkých záberoch vidím krajinu, v ktorej ide vlak, často s parnou lokomotívou. To je v poriadku…

Všimol som si ale aj, že niektoré fotografie boli trochu iné. Napr. dieťa pozerá cez okno vlaku von, človek je pri práci na železnici, atď. Takže je možné, že súťažiaci mohli poslať do súťaže aj takýto druh fotografií. Je otázka, že prečo ich bolo tak málo, v pomere k fotografiam vlaku v krajine. Veď na železnici sa deje tak veľa zaujímavých vecí, vzniká toľko zaujímavých situácií…

Takže sa mi zdá, že je tu ešte veľký priestor aj pre iný druh fotografií, ako je záber parnej lokomotívy v krajine. Bola by škoda to v budúcnosti nevyužiť…

Kateřina Žlebková

Malířka, kreslířka, editorka. Studia: u Z. Kučery a J. Ruska na katedře výtvarné výchovy PF Ostravské univerzity. Do r. 2001 vysokoškolská a středoškolská pedagožka (PaedDr.). Rozsáhlá editorská práce v oblasti literatury. Od r. 2002 vede s manželem (sochařem Jiřím Žlebkem) společnost AŽ-ATELIÉR ŽLEBEK, kde se podílí na designu a interiérové tvorbě, návrzích a rekonstrukcích obytných, výstavních a firemních prostor. Volná výtvarná tvorba: kresba a malba. Převažuje figurální tematika a portréty, veduty měst. V abstraktní tvorbě se inspiruje geologií. Obrazy signuje K. Žlebek. Účast na výstavách v Galerii Caesar v Olomouci. Mezinárodní bienále kresby Plzeň 2010. Členka Unie výtvarných umělců ČR.

Martin Válek, Pohádka o zcela maličké lokomotivě - Zachycením struktur, prostorových plánů a také prvků vytvořených lidmi připomíná Dürerovu nebo Bruegelovu kosmickou krajinu. Rafinovaná kompozice, mistrovská práce se světlem. Nejde o malebnost, spíš o vznešenost. Což je pojem dynamičtější. Vznešeno nám dává podle Kanta nahlédnout za přírodu směrem k transcendentálnímu základu světa. Téměř anekdotický detail malé lokomotivy vzbuzuje libost. Vše je v tak úžasné míře. I ten radostný strach, který ke správnému „vznešenu“ patří.

Tomáš Kubovec, X rot d 9213 - Kolo frézy nabývá až symbolického významu. Grafické linie mění v akční malbu. Kde asi stál fotograf, který nám poskytl tak zajímavý pohled?

Působivé kompozice.

Výherci Ceny odborné poroty a medailisté v jednotlivých kategoriích hlasování uživatelů ŽelPage získávají diplomy, které opět navrhl architekt Vlastimil Sýkora.

Díky spolupráci s magazínem FotoVideo byly fotografie vítězných autorů obou částí naší soutěže v říjnovém čísle tohoto časopisu otištěny.

FotoVideo - logo, foto: FotoVideo

Martin Válek , topič Poslat mail autorovi | 23.9.2012 (17:19)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky ŽelPage

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
26.09.2012 (11:10)  
Když se podíváš do sekcí UG a ŽKŽ, tak toho vpravo zas tak málo není, i když toho nejsou nějaký statisticky zajímavý procenta v rámci galerie, to je fakt. Na druhou stranu je dost fotek, který jsou už na sestupný fázi křivky, a přitom nejsou zařazený do těch mezních sekcí.
26.09.2012 (11:03)  
Problémem není existence Gaussova rozložení, ale tvar konkrétní křivky a to, kde vpravo končí.
26.09.2012 (10:44)  
Šepli: Ondřej Neff žádný komentář nenapsal
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
26.09.2012 (10:33)  
Šepli, záleží jakou publikaci máš na mysli. Ale jestli atlas či průvodce, tam naopak zhusta budou velké mašinky. Jestli to bude něco jako "parní poezie", tak to bude tak půl napůl. A jestli to bude publikace věnovaná železnici jinak než jen strojům, tak tam budou i fotky bez vláčků. Dívám se do publikace "Rychlá železnice i v České republice" a je to tam samej vláček, samá krajinka, pak tématický fotky z interiérů či stanic, ale žádný šmouhy, žádný siluety, žádný těžký umění.
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
26.09.2012 (10:27)  
Topiči, jistě, pod tohleto se nelze nepodepsat. Já jen chtěl poukázat na to, že stesk nad "monotónností" galerie bez autorské invence nazvaný "chybou" není chybou, ale vlastností.

Jako bonus lze například zauvažovat nad tím, z jak velkého okruhu autorů se rekrutují ti naši, aby se z nich daly vybírat ty "stovky a stovky umělců". Bral bych to asi jako testy IQ. Když máte pět set lidí, těžko z nich bude dvě stě s IQ nad 140. Říká se tomu gaussova křivka a dá se i aplikovat na umělečno.

Odborná porota je děsně fajn a určitě pomůže dát sofistikovaný pohled zvenčí, ale asi jako když mensa otestuje žáky středních škol a stýská si, jak je to hrozný, že je mezi nimi málo hawkingů a einsteinů a každej druhej má IQ 115. To jsme totiž ještě všechny s IQ pod sto předem vyřadili z testování (fotky kategorie 1-3 z předchozího komentáře). To by se asi páni porotci asi nestačili ani divit, kdyby tam byly všechny fotky, které přistanou u nás na stole, včetně kategorií 1-3.
registrovaný uživatel Šepli  mail  
26.09.2012 (10:09)  
Musím souhlasit s hodnocením odborných porotců, že jsou si v podstatě všechny fotografie podobné. Já bych dokonce řekl, že jsou si nejpodobnější co do srovnání s minulými lety. Na druhou stranu, to se přece z principu věci, tj. železniční/vlakové galerie, dalo čekat!? Vždycky bude naprostá většina fotek zachycovat vlak, různý velký ve srovnání s plochou fotky, v krajině. A jen menšina bude nějak "zajímavá" - silueta, slunce, lidé atd. Ale zase, v ostatních kategoriích fotografie (krajina, lidé) je také jen menšina těch opravdu zajímavých záběrů. Kdyby všichni fotili zajímavě, tak se ze zajímavosti stane průměr. Nehledě na to, že nemůžeme mít všechny záběry třeba v protisvětle, pak nikdo nebude vědět, jaký vlastně má ta mašina např. nátěr. Buď je to "začarovaný kruh" nebo výzva, abychom se snažili fotit "jinak", zajímavě, neobvykle? Je ale jasné, že do např. fotografické železniční publikace bude autor chtít dát neobvyklé fotky, právě proto, aby byla zajímavá i pro nezaujatou veřejnost.

Docela by mě zajímalo, jak hodnotí fotografie pan Neff? Nenapsal žádný komentář?
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
26.09.2012 (8:18)  
Já bych neřekl, že se zde glorifikuje sedmé nebe. Já to vnímám jako porovnání s názory lidí, kteří se zabývají fotografií a nenahlížejí na ní prizmatem železnice. Je na každém fotografujícím, zda se spokojí s úrovní 1-3 nebo to chce dotáhnout až třeba k té 7. Fotografické vidění se dá do značné míry naučit a když to vezmu analogicky třeba s hudbou, tak od Mozartovy Malé noční hudby se za nějaké roky poslouchání člověk dostane k Wagnerovi nebo Cageovi. Ale důležité je, aby dotyčný měl vůli se k tomu "prokousat".
Pokud výběr fotek a komentáře odborné poroty někomu pomohou k tomu, že si uvědomí fakt, že se dá fotografovat železnice (a nejen železnice) i jinak než jako 1-5, pak to splnilo účel.
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
25.09.2012 (14:19)  
Tak vezmi si běžný průměrný vývoj šotouše:

1 perony proti slunci (vlak, těžké šoto, nulová fotografická hodnota)

2 přejezdy proti slunci, případně po slunci ale bez kompozice a editu (vlak, těžké šoto, stále nulová fotografická hodnota)

3 přejezdy a odpatky po násvitu s nějakou kompozicí a editací(vlak, porno, jakás dokumentační hodnota)

4 z louky a pole, technická stránka fotky již bezvýhradně zvládnutá (vlak v krajině, stále lehké porno, kalendářový materiál)

5 z kopce a stromu (krajina s vlakem, už nejde o velikou mašinku, nelze přečíst číslo, už zase spíš ne kalendářový materiál, protože kalendář prodávají velké mašinky)

6 umění lehkého typu - panning, silueta při západu, šmouhoid na přejezdu, vlak na pozadí jiného děje (zde už je vlak jen hercem a lidi nešoto začínají vnímat, že to nejsou jen mašinky)

7 umění těžkého typu s lidmi a ději nelokomotivními (zde je to železniční jen náznakem a lidi nešoto naplno vnímají fotografično)

To, cose tu glorifikuje je poslední fáze, ono sedmé nebe. Fajn. Ale kolik lidí se do ní dostane a s jakým úspěchem? Z mnohaleté praxe vím, jaký problém mnoha lidem dá dostat se do trojky a i čtyřka dává zabrat. Fotit šestku nějako souvisle, ne jen jednu fotku na haluz, to už chce kus fotografa. A jako vždy platí, koupí aparátu se člověk stává majitelem, nikoliv fotografem ;-)
25.09.2012 (12:29)  
Ale Jardo, podsouváš do mého příspěvku něco, co tam není. Já přece nepíšu, že je to celé špatně.
Jistě všichni budeme nadále fotografovat "hezké mašinky v pěkné krajině", ale myslím, že je třeba v tomto bodě neustrnout.
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
25.09.2012 (12:08)  
Nejsem si jist, jestli "chyba" je to správné slovo. Zdejší galerie je přeci od základu koncipovaná jako katalog vozidel, co si budem namlouvat. Že se postupem doby obohatila o fotky železnice, to je jen takové zpestření. Galerie dopravy je především o vozidlech, a to tu dřív byly i takové kategorie jako stanice nebo stavby (mosty). Vyjednotilo se to na celkem snadno říditelnou galerii vlaků s tím, že je relativně velká benevolence v tom, jak ta fotka má vypadat, pokud opravdu vypadá dobře. Sekce UG a ŽKŽ jsou pravý opak, tam je to o čemkoliv jakkoliv, jen když to je na téma železnice. A teď najednou to má být celé špatně? Vážně? Ode zdi ke zdi, co? Galerie vlaků není chyba ale vlastnost ;-)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko