..: Díky výluce ožil elektrický provoz na trati 202 (aktualizace) :..

113002-2, foto: Atila Tábor — Druhým květnovým dnem se na naši nejstarší elektrifikovanou trať 202 z Tábora do Bechyně vrátil po téměř devítiměsíční pauze pravidelný elektrický provoz. Bohužel se však nejedná o výsledek hledání vhodných moderních elektrických vozidel, několikrát mediálně slibovaných Krajským centrem osobní dopravy ČD v Českých Budějovicích, ale o dočasný návrat stejnosměrných lokomotiv řady 113 na všechny provozované osobní vlaky. Důvodem obnovení provozu těchto lokomotiv do čela všech osobních vlaků na trati je zahájení nepřetržité výluky traťové koleje mezi Táborem a dopravnou Slapy, která potrvá až do 26. června letošního roku. V rámci výluky bude provedena především komplexní rekonstrukce mostu v traťovém kilometru 0,401 (tzn. jeden z tzv. "Černých mostů“ přes Budějovickou ulici v Táboře). Původní most o rozpětí okolo 15 metrů bude nahrazen novějším mostem s větším rozpětím, které bude činit 21 metrů. Součástí oprav je v neposlední řadě i rekonstrukce železničního svršku na trati v celkové délce 265 metrů, včetně úpravy geometrické polohy koleje, související úpravy trakčního vedení, přeložky kabelů vedoucích po mostě, parovodu pod mostem a také provedení nové kanalizační přípojky pro odvodnění mostu.

Regionova před stanicí Bechyně, foto: Roman Mayer Vzhledem k tomu, že se zbylá část trati v úseku Slapy - Bechyně ocitla v izolaci od zbytku železniční sítě, České dráhy rozhodly po dobu výluky uvést do provozu již zmíněné lokomotivy, konkrétně stroje 113.001-2, 002-0 a 003-8 a čtyři osobní vozy řady Bt288, jelikož u nasazení v současnosti zde běžně používaných motorových jednotek řady 814 Regionova by byl při výluce problém s doplňováním pohonných hmot. To je mimo vyhlášené čerpací stanice striktně zakázáno předpisy SŽDC z důvodu ochrany životního prostředí. S nasazením jiných typů vozidel než doposud bylo také třeba zavést „Povolení mimořádné přechodnosti vozidel řady Bt288 na dráze Tábor - Bechyně“, neboť právě přechodnost osobních vozů byla i jedním z důvodů odstavení lokomotiv v srpnu loňského roku z provozu do zálohy. Od té doby na trati místo žehliček jezdily kromě Regionov také motorové lokomotivy řady 742 s přívěsnými vozy Btx. Nákladní doprava je po dobu výluky na trati zrušena úplně, ale i ta je už řadu let vedena pouze motorovými stroji.

Nadcházející dva měsíce jsou tedy pro fotografy, ale i železniční nadšence a turisty příležitostí opět se setkat, byť jen na části trasy, s provozem ještě před několika lety běžným. I přes vysoké náklady se zprovozněním dlouhou dobu nepoužívaných lokomotiv řady 113, budou tyto lokomotivy po skončení výluky znovu odstaveny do zálohy, ačkoli s nadcházející letní sezónou by byl elektrický provoz na této trati nejspíše i lákadlem pro mnohé turisty, kteří přijíždí za výjimečností této trati z celého světa.

Aktualizace 10.5. - Jak ale potvrdila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová, nákup nových lehkých elektrických jednotek pro tuto trať se v nejbližších letech neplánuje. České dráhy se totiž budou nyní předně snažit zajistit nová vozidla na ty tratě, na které budou vypsána výběrová řízení, což se Bechyňky stejně jako naprosté většiny dalších tratí v Jihočeském kraji zatím netýká. Cestující proto čeká nejspíše dalších několik let s motorovými jednotkami Regionova. Alespoň pro milovníky starších souprav s elektrickou lokomotivou, jaké jezdí nyní při této výluce, však svítá malá naděje. České dráhy totiž plánují tyto lokomotivy na trati opět turnusovat na čtyřech spojích, zejména v ranní špičce, avšak to až poté, co se vyřeší problém s přechodností přívěsných vozů a centrálním zavíráním dveří.

Zdroj: SŽDC, Rozkaz o výluce, České dráhy


Atila Poslat mail autorovi , Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 10.5.2012 (19:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Vozidla

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
07.05.2012 (17:45)  
Nechápu, proč ČD nekoupí od NS dva-tři staré třívozové panťáky, které na 1500 V DC už jsou a kterých se NS zbavují, protože mají plán předělat celou síť na 25 kV 50 Hz a navíc už mají i něco modernějšího, čím ty staré nahrazují...
registrovaný uživatel docx 
07.05.2012 (16:57)  
důvodem současného omezení provozu patrových vozů jsou závěry šetření MU na Lipence z května loňského roku. Na této trati se vyskytují dva oblouky o poloměru R < 150m a spousta oblouků poloměrů R= 150 m se zahrnutím provozní odchylky polohy koleje vpodstatě taktéž možno říci spoustu oblouků s R < 150 m. patrové vozy mají jednu z nejvěštích vzdáleností otočných čepů podvozků, tj. pro jízdu v obloucích malých poloměrů jsou vpodstatě nejméně vhodné. Ve svých technických podmínkách mají mimo jiné stanoveno "minimální poloměr oblouku průjezdný traťovou rychlostí R = 150 m".
registrovaný uživatel G-man 
07.05.2012 (16:27)  
Myslel jsem Lipenku. O tomto vím - to ale nebyl problém nevhodnosti vozů, nýbrž závady v GPK.
registrovaný uživatel tarten 
07.05.2012 (14:55)  
greens:
Takový poplatek už léta existuje. Není ale nějak závratně velký. Koneckonců, on vlastně není ani závratný ekologický rozdíl mezi moderními spalovacími motory a spalováním (sirného a mírně radioaktivního) uhlí v uhelných elektrárnách, ze kterých se ve vedení ještě podstatné procento ztratí ve vedení a různých transformátorech (snad až polovina?).
registrovaný uživatel tarten 
07.05.2012 (14:53)  
Jiří Kocurek:
Nelze spojit dvě HV žabotlamu bez vložáku, protože by smetadla byla moc blízko. Bohužel. Takže buď třívozový jako jezdí v Praze na Městské lince, nebo zrekonstruovat nějaká HV na řidičáky. Ani jedno by asi moc ekonomické nebylo, zvlášť při provozu jen pár kousků.

Ještě je tu ta otázka vzdálenosti otočných čepů podvozků. žabotlam má 18,2 m, tak nevím. Možná ano, možná ne.
07.05.2012 (13:40)  
happy: Souhlas, přestavět Regínu na elektriku by asi dost dobře nešlo, a i kdyby to šlo, nestojí to za tu investici. Ale na druhou stranu ten dvouvozový žabotlam, jak píše Jiří Kocurek, by nemusel potřebovat tolik úprav (nebo aspoň "přestavba" 113 na 110 je hodně snadná).

Jinak se mi nějak nelíbí to s přechodností vozů řady Bt na Bechyňku. Byly před výlukou prováděny nějaké úpravy tratě? A nebo byla těmto vozům zrušena přechodnost jen proto, aby byl důvod odstavit žehličky, ale teď když je nejhůř a musíme jezdit elektricky, přechodnost dočasně udělíme? Nelíbilo se mi už to, jak zde byly předtím Regíny zavedeny - řeklo se, že s žehličkami nelze vyjezdit taktové přípoje v Táboře (přestože to předtím překvapivě šlo), takže se pomocí nepřípojů vyhnalo pár lidí z vlaků a mohly se nasadit Regíny, které přípoje zajistit "umí"... Mimochodem, když už se elektricky nejezdí, mohla by ta Regína zajet normálně k nástupišti a ne za budovu? Na to se při rekonstrukci stanice nemyslelo?

Nějak se mi to nezdá i s tou Lipenkou - proč začaly vozy Bmto, provozované zde celou dobu, najednou po změně napájecí soustavy vykolejovat? Mimo sezónu chápu že stačí Regína, ale vozy řady Btx jsou pro letní turistický provoz dost tragická volba.
registrovaný uživatel happy 
07.05.2012 (13:26)  
Původně byly elektrifikovány i manipulační koleje, takže se provoz mohl odehrávat téměř celý v elektrické trakci.

Jo, to je sice hezké, ale jaká by byla bezpečnost práce při nakládání vozů dřevem hydraulickou ocelovou rukou na zadrátované koleji pod napětím 25kV?? Zajisté bys rád tu hydraulickou ruku ovládal...
registrovaný uživatel happy 
07.05.2012 (13:21)  
Nevím, proč tu vymýšlíte nějaké kočkopsy, nějaké další resuscitování šukafonů atp. Vývoj, výroba, odzkoušení a schválení by stálo tolik peněz, že za to by byla nová jednotka. Na Bechyňku by se třeba hodily jednotky Stadler GTW 2/6.
07.05.2012 (11:45)  
M 474 003: obávám se, že střecha by to neunesla, takže by se případný konstruktér dostal k problému, jak z 010 vyrobit vozidlo s tužší kastlí. Což ale znamená konstrukci nového řidičáku.
Ideálním vozidlem pro tuhle trať by byl dvouvozový žabotlam.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko