..: Švédsko spustilo ETCS Level 3, pomůže hlavně regionálním tratím :..

SJ Regina 3276 Borlänge — Nejnovější verze univerzálního evropského zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS, známá jako Level 3, má za sebou první týdny ostrého provozu. Vůbec první funkční instalaci na veřejné trati teď předvedl švédský správce infrastruktury Trafikverket účastníkům letošního Kongresu ERTMS, pořádaného minulý týden ve Stockholmu z iniciativy Mezinárodní organizace železnic (UIC). Nový systém, dodaný firmou Bombardier, převzal řízení regionální trati Västerdalsbanan letos v únoru; provozní zkoušky na 143 km dlouhém úseku Repbäcken - Malung však probíhaly už od léta 2010. Švédsko teď plánuje ETCS úrovně 3 rozšířit i na další lokální tratě, kde v rámci zjednodušeného režimu ERTMS Regional zcela nahradí tradiční traťové dispečery a sníží riziko selhání lidského faktoru. Pilotní instalace přitom zatím nevyužívá všech výhod nejnovější verze zabezpečovače, ty ale švédské železnice chtějí otestovat v následujících měsících.

Soubor technologií ERTMS/ETCS je navržen jako univerzální řešení řízení železničního provozu s cílem definitivně odstranit technologické odlišnosti napříč evropským kontinentem. Ty tradičně způsobovaly značné komplikace a nemalé náklady při zajištění přeshraniční drážní dopravy kvůli vzájemně nekompatibilním národním systémům. S každou verzí se evropský zabezpečovač navíc dále vyvíjí a oprošťuje od klasických traťových návěstidel. Zatímco řešení úrovně 1, využité třeba v úseku Bratislava - Nové Mesto nad Váhom, využívá primárně traťových informačních bodů, tzv. balíz; pokročilejší Level 2, aktuálně ve výstavbě na 1. tranzitním koridoru v ČR, již jako hlavní nástroj přenosu informací využívá bezpečné rádiové spojení řídícího centra s jednotlivými soupravami. Dosud posledním vývojovým krokem v tomto směru je právě Úroveň 3, která díky nezávislému určení polohy a směru vlaku poprvé umožňuje úplně opustit běžné rozdělení tratě na návěstní úseky. Dlouhodobým cílem je zde organizace provozu na bázi virtuálních plovoucích oddílů, přičemž vlak setrvává v neustálém kontaktu s dispečerským počítačem a traťový oddíl se pohybuje spolu s ním.

Level 3, foto: Wikipedia.orgPrávě z možností ERTMS/ETCS Level 3 vychází příbuzná technologie ERTMS Regional. Ta staví na stejných komunikačních prostředcích, ovšem místo plovoucích oddílů pouze rozděluje trať na statické virtuální úseky. Toto řešení nabízí většinu výhod "plné verze" ETCS, ovšem s výrazně nižšími náklady na úpravu infrastruktury a vybavení vozidel. Je proto ideálním řešením pro lokální tratě jako Västerdalsbanan, kde byl dosud provoz řízen dispečerem obdobně, jako je tomu v Česku u tratí provozovaných podle předpisu SŽDC D3. Nasazení ERTMS Regional tak umožní zavedení spolehlivého a vysoce automatizovaného dálkového řízení bez nutnosti závratných investic do infrastruktury a úpravy vozidel. Švédský pilotní projekt zatím pracuje s rozdělením tratě na pětikilometrové virtuální úseky, v nichž si vlak sám hlídá svou polohu na základě několika nezávislých zdrojů měření. Informace o přesné pozici, směru a rychlosti pak každých 6 sekund odesílá na rádiocentrálu, která obratem vysílá návěst povolující jízdu.

Přestože první instalace systému ERTMS Regional 200 km severozápadně od Stockholmu už běží v ostrém provozu, plánuje švédský správce kolejí pokračovat v technologických testech, včetně odzkoušení skutečných plovoucích oddílů v režimu plnohodnotného řízení ETCS Level 3. Praktickému nasazení zatím brání skutečnost, že vlak zabezpečený v tomto režimu musí být schopen s maximální možnou spolehlivostí ověřit celistvost soupravy, což je ještě pořád předmětem probíhajícího vývoje. Pilotní provoz na švédských lokálkách přesto již teď přitahuje mezinárodní pozornost a v následujících měsících lze rozšíření nejnovější verze evropského zabezpečovače očekávat i na dalších tratích. Pro větší rozšíření rodiny technologií ERTMS/ETCS mluví také fakt, že nasazení těchto systémů je od roku 2009 povinné na všech tratích budovaných nebo modernizovaných s přispěním strukturálních fondů EU.

Radioblok, foto: AŽD PrahaTechnologie podobná celoevropskému ERTMS Regional se v současnosti připravuje do provozu i v Česku. Na trati 197 Čičenice - Volary totiž společnost AŽD Praha instaluje svůj rádioblok, poprvé představený v roce 2009. Jeho hlavní nevýhodou je uzavřený charakter řešení s pevnou vazbou na dodavatele, což ho proti standardizovanému ERTMS/ETCS zásadně znevýhodňuje. Pro potřeby zabezpečení lokálních tratí ovšem obě technologie představují funkční a cenově přijatelná řešení, které v relativně krátké době dokáže zvýšit úroveň bezpečnosti bez nutnosti nákladných investic do traťové infrastruktury. V popředí evropského vývoje nicméně v tomto směru zatím zůstává Švédsko, jež plánuje do konce roku 2014 novým zabezpečovačem pokrýt další dvě tratě s celkovou délkou přes 100 kilometrů.

Zdroj: Railway Gazette, ŽelPage


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 1.5.2012 (12:09)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Švédsko


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel JOHNZ 
06.05.2012 (11:23)  
David Jaša: Heartbeat na vlakovom potrubí zatiaľ naráža na deformácie závislé na počte hadicových spojov, ale až sa ich podarí doriešiť, a tiež sa podarí doriešiť problémy "marconiho drátu" pri vleze do tunela v oblúku (kde za určitých okolností môže byť signál kvalitne odtienený), určite to podobné riešenie značne zatraktívni.

Každopádne na rozdiel od onoho riešenia s drátom a identifikátormi, ktoré je realizovateľné (samozrejme zďaleka nie na všetkých vagónoch) kľudne za pol roka (vyvinúť tie identifikátory, odpapierovať, vyrobiť, nasadiť), na toto riešenie si v našich podmienkach budeme musieť ešte (pár rokov?) počkať ...

Ad Meridian: Z pohľadu zabezpečovača s kontrolou celistvosti vlaku je "prioritnejšie" to pretrhnutie, druhý problém je tiež vhodné riešiť, ale je to len "čerešnička na torte" Podobné zariadenie by sa bezpochyby hodilo, o tom niet sporu ...

EP brzdy: Tak na osobných vlakoch už niektorých sú (je tam štandardizované UIC káblové vedenie, po ktorom by šlo realizovať aj ono identifikátorové riešenie), len je tam treba doriešiť pár detailov, pretože sú zatiaľ koncipované len ako doplnkový systém, ktorý predpokladá súčasné brzdenie vzduchom ... Každopádne sme sa od riešenia ala FRED dostali zasa ku káblu s identifikátormi a kruh sa uzavrel :)
registrovaný uživatel David Jaša  mail  
06.05.2012 (10:32)  
Bojím sa, že tlak vzduchu sa už niekoľkokrát pri rôznych nehodových udalostiach "preukázal ako nepreukazný" z pohľadu overenia celistvosti vlaku (znížené priechodnosti potrubia vplyvom neúdržby, deformácia kohúta/ventilu pri roztrhnutí súpravy.

Záleží na tom, které riziko je třeba odstranit - zda přetržení soupravy (to by mohl řešit heartbeat - zvukovými signály potrubím od lokomotivy k FREDovi a rádiem zpět), nebo průsery s nedobržděnou soupravou ala Meridian nebo PRR 4876 - na ty by schopnost FREDa vypustit brzdové potrubí odzadu stačila.

Jinak samozřejmě, Jediné Správné Řešení (TM) obou problémů jsou ECP brzdy.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
05.05.2012 (17:20)  
Ten americký FRED mi taky připadá jako zajímavá možnost. Jinak v Signal–Draht (plus tu jaksi nejde napsat) jsem četl, že se zkouší také to, že se budou do potrubí brzdy posílat ultrazvukové vlny a měřit buď zpátky na mašině, nebo na konci vlaku, jestli to došlo / odrazilo se. Problém ale je, že je tam spousta odrazů.
registrovaný uživatel JOHNZ 
05.05.2012 (14:53)  
David Jaša: Naozaj? Bojím sa, že tlak vzduchu sa už niekoľkokrát pri rôznych nehodových udalostiach "preukázal ako nepreukazný" z pohľadu overenia celistvosti vlaku (znížené priechodnosti potrubia vplyvom neúdržby, deformácia kohúta/ventilu pri roztrhnutí súpravy. Pri automatických spriahlach je to možno vzhľadom k ich konštrukcii iné (alebo sa to do prvého prúseru považuje za nepravdepodobné) ...

Ďalšia vec je, že keď sa zamyslíme nad tým, čo všetko to zariadenie bude musieť vedieť (GSM-R na komunikáciu s RBC, onen "marconiho drát" na určovanie vzájomnej polohy koncovky a mašiny, overovanie polohy aspoň podĺa GPS, tlakový senzor, EP ventil + náležite silná baterka), tak už to nebude niečo malé (+ to bude mať dosť obmedzené umiestnenie, ak to budeme chcieť napojiť na nejakú tú hadicu).
registrovaný uživatel David Jaša  mail  
04.05.2012 (23:55)  
JOHNZ: na lokalky asi budiz, ale keby sme chceli vytiahnut to L3 na nieco frekventovanejsie, narazime na problem, v akej vzdialenosti za takymto vlakom teda mozeme poslat vlak dalsi

Pokud to bude průběžně hlídat tlak v potrubí jako severoamerický FRED, tak v celkem krátké.
04.05.2012 (23:34)  
Největší problém tady je v bezpečnosti. U "inteligentních" koncovek (či tady už spíše End of train device) nic nekontroluje, zda jsou opravdu na posledním voze soupravy.

Jedině to s tím počítačem je bezpečné (tak jako je tomu u metra. Souprava má 5 vozů, tak pokud se několikrát za vteřinu ohlásí všechny počítače, tak vyšle polohu. Polohu ne současnou, ale polohu, kdy naposledy měl kontakt od všech vozových počítačů.

V případě variabilních souprav tohle prohnat ještě přes počítače náprav a pokud budou souhlasit napočítané nápravy s nápravami z on-board počítače, tak se učiní hlášení polohy tímto vlakem platným. Počítače náprav jsou tak i tak čím dál tím častěji stavěny místo rozvětvených kolejových obvodů a jeden počítací bod může sloužit pro více zařízení(u Frauscherů).

V zabezpečovací technice musíme být "paranoidní". Bezpečné logické jádro musí být buť bezpečné z konstrukce, nebo s hodinovou pravděpodobností selhání na 0,00000001. Člověk chybuje tisíckrát častěji... Systém je tak bezpečný, jako jeho nejslabší článek... Nemůžeme si dovolit shodit veškerou superbezpečnou techniku prvkem lidského faktoru.
registrovaný uživatel JOHNZ 
04.05.2012 (17:10)  
jonáš: na lokalky asi budiz, ale keby sme chceli vytiahnut to L3 na nieco frekventovanejsie, narazime na problem, v akej vzdialenosti za takymto vlakom teda mozeme poslat vlak dalsi ... a ked si to spocitame, dojdeme asi k dost smutnym cislam ...
04.05.2012 (15:45)  
A načo taký kábel, když už to Marconi dávno vymyslel bez drátu? Stačí kódovej radiomaják s dosahem pár set metrů na poslední vůz a při delší ztrátě spojení na mašině okamžitý zrušení MA pro všechny vehikly v dosahu se nacházející ;-)
registrovaný uživatel JOHNZ 
04.05.2012 (11:22)  
honzatvs: Tak on je ten kábel asi také riešenie čo sa ponúka najviac (potom sú tu ešte rôzne "inteligentné koncovky" a pod.).

Každopádne má jednu zásadnú nevýhodu, že na každý vehikel (aj nákladný vagón) by musel byť namontovaný kábel (alebo by na mašine museli byť až 2km kábla, ktorý sa na tú nákladnú súpravu pp roztiahne) a niekto to musí pospájať a to pokiaľmožno správne ...

Takže ono by to ešte chcelo pošéfovať, ako k vlaku s takýmto káblikom pripojiť/odpojiť ďalší vagón tak, aby sa to poznalo, keď už likvidujeme ľudský faktor, tak aspoň nejakú kontrolu toho, koľko je tam toho pripojeného či sa niečo nezabudlo spojiť, potom dôjdeme k tomu, že by teda bolo rozumné určovať nejakú tú dĺžku aspoň relatívne bezpečne a vypadne nám z toho niečo v zmysle, že na každý vagón umiestnime skrinku s malým počítačom, ktorý po privedení napájania po onom kábli vyšle údaje o svojej dĺžke a počte náprav (prípadne aj hmotnosti a ďalších veciach), ktoré má natvrdo v pamäti. Na základe toho si obsluha odkontroluje, či má všetky vagóny a vyrazí. Ako paranoický bonus (ktorý byť nemusí) niekam na tú štreku prdneme ešte počítač náprav, ktorý zistí skutočný počet náprav, porovná sa s tým čo prišlo po ETCS a keby niečo chýbalo, sa vlak zastaví, nech si to skontrolujú poriadne ...
registrovaný uživatel Koudy 
04.05.2012 (10:06)  
honzatvs: Jsou známy případy, kdy např. při roztržení vlaku švih hadice zavřel kohout a potrubí zůstalo těsné nebo kompresor stíhal doplňovat.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko