..: Berlin Lichtenberg - Modelářská výstava - březen 2012 :..

pohled do sálu, foto: stoupa Berlín – Kalendář je natočen na měsíc březen, aktuálně je jeho čtvrtý den. Nedělní pohoda sice nabádá k lenošení, ale u toho dneska nezůstane. Pohled na letáček, co jsem si přinesl z vláčkového krámku pana Schrödera napovídá, že se bude dít cosi poutavého. Venku odtál sníh, slunce ozářilo parky i paneláky vůkol Alexanderplatzu. Takže věku přiměřeným tempem vstát, omýt, oholit. Sakra, ty ponožky, to je dřina! Omýt a nasadit zuby a hurá vpřed na "úbán" pětku. Protože v prvním patře novodové budovy nádraží Berlin–Lichtenberg si dali dostaveníčko modeláři. Pod záštitou klubu MEC Oranienburg 1964 e. V, se po dva víkendy konala výstava klubových kolejišť. Předkládám malou ochutnávku z toho, co bylo k vidění.

O nádraží

Nádraží Berlin–Lichtenberg sehrálo v historii dopravy města Berlin přepestré role. Od předměstské zastávky, přes klíčovou roli ve vnitrostátní dálkové dopravě NDR a po „pádu zdi“ celostátní i mezinárodní. Zvláštní úlohu mělo a opět má pro systém „S Bahn“. Dnes, v zásadě zmodernizované na úroveň 21. století, má význam v regionální a městské dopravě (S i U Bahn). Přitom počet cestujících značně poklesl a je uváděn ve výši „pouze“ 85 000 cestujících denně. (Slovy: osumdesát pět tisíc)

Vznik a provoz do 1945

Vznik nádraží je datován v souvislosti s Pruskou Východní Drahou (Preussische Ostbahn), po roce 1867. Po propojení tratě na „Ringbahn“ (okružní, dominantně nákladní) zde vzniklo roku 1870 rozsáhlé seřaďovací a nákladové nádraží a v roce 1881 i zastávka pro osobní dopravu nesoucí jméno samostatné předměstské obce – „Lichtenberg“. Roku 1901 došlo k oddělení dálkové a příměstské dopravy a v Lichtenbergu zastavují pouze vlaky příměstské – rozumějme do Berlína – na dnešní Ostbahnhof (v podstatě S–Bahn).

Situace se mění roku 1898 po zaústění „Wriezener Bahn“ (dnes „OE 60“ do Frankfurt / Oder). Je zřízeno druhé (ostrovní) nástupiště. Původní nádražní budova z let 1910–1911 se nedochovala. Byla půvabná, ale určitě nemohla postačovat vzrůstajícím potřebám osobní dopravy.

Lichtenberg byl jako městská čtvrť včleněn do Berlína roku 1920. Průchozí S–Bahn (ano, onen „příměstský vlak“) je zde elektrifikována od roku 1928, s přímým propojením na Stadtbahn. Od roku 1930 pod nádražím projíždí podzemní dráha, linie „E“, nynější U 5, z Alexanderplatz no Hönof.

Léta 1945 až 1990

Díky válečným poškozením a rozdělení Berlína na sektory bylo nutno záhy znovu a jinak zorganizovat i dopravu. Svou polohou a napojením na okružní síť (Ringbahn – prosím nezaměňovat se svébytným „S–Bahn Ring“) a dále na důležité tratě, jakož i na východoberlínskou síť S–Bahn, význam nádraží Berli – Lichtenberg rázem stoupnul.

Od května roku 1952 se stává Bln Lichtenberg dalším významným nádražím pro osobní dálkovou přepravu.. Pro vnitrostátní přepravu byl tento význam až do 21. století bez pochyby vyšší, než „Ostbahnhof“ – ten však měl přídech výkladní skříně „Východu“. Je vybudováno třetí ostrovní nástupiště. Je zrušeno nákladové a seřaďovací nádraží a na jeho místě vzniká dosud užívaný rozsáhlý komplex odstavného nádraží pro osobní soupravy, včetně zařízení pro ošetření a údržbu. Na severovýchodní zhlaví navazuje S-Bahn depo (Bahnbetriebsberg) Friedrichsfelde., včetně opravárenských kapacit. (Toto velmi výkonné depo bylo roku 2006 v rámci úsporných opatření uzavřeno. Po kolapsu S-Bahn v roce 2009 v tichosti roku 2010 znovu uvedeno do provozu a dnes o jeho účelu snad už není pochyb.)

Provozní zatížení stále rostlo. V letech 1980 – 1982 probíhá další rekonstrukce. Vybudováno čtvrté ostrovní nástupiště a hlavně nová výpravní budova, v zásadě o třech podlažích. Krom přímé návaznosti systémem podchodů na U-Bahn je v přednádraží i zastřešený terminál pro městské autobusy. Roku 1984 bylo nádraží Bln Lichtenberg elektrifikováno.

Po roce 1990

Ač to v jistém slova smyslu bylo předmětem spíše politických sporů, význam Bln Lichtenberg po pádu zdi dokonce na nějakou dobu dále rostl. Nádraží v Západním Berlině nebyla sto převzít skokově narostlou dopravu. A bylo nutno rekonstruovat a elektrifikovat Bln ZOO, celou Stadtbahn, a vybudovat nový Hauptbahnhof, včetně návazných tratí. Situace, kdy vlaky od Západu končily na hranicích („železničních“, ne již politických) sjednoceného města byla neúnosná. A tak v roce 1993 pravidelně do Lichtenbergu zajížděly i ICE od Mnichova a Frankfurt / Main a Köln. Po elektrifikaci Stadtbahn přednostně ICE zajížděly na Bln ZOO, avšak IC a často i EC jezdily na Lichtenberg. Od zprovoznění Hauptbahnhofu a tunelového propojení sever-jih sem dálková doprava zpravidla nezajíždí. Zbyly 3 páry nočních vlaků do Varšavy /Kyjeva, Zürichu a Mnichova. V případě provozní potřeby může Lichtenberg převzít zátěž z Ostbahnhofu.

Doplněny byly bezbarierové přístupy, zdviže, eskalátory. Krom DB Regio odtud přilehlé tratě (vozební ramena i lehce přes 100 km) obsluhují ještě další 4 privátní společnosti.

odjezd U Schillingstrasse, foto: stoupa staré a nové, foto: stoupa budova zepředu, foto: stoupa budova z perónu, foto: stoupa staré a novější, foto: stoupa a jedu dom na Alex…, foto: stoupa

Zážitek / Komentář:

Berlin Lichtenberg je nádraží moderní, přísně účelné. S obchody a službami. Stálou a aktivní ostrahou. Propojení na městskou a příměstskou dopravu snad lepší, než Berlin Hauptbahnhof.

V roce 1997 na podzim jsem sem přijel rychlíkem z Prahy („Ostbhf nepřijímal“). Byla tu všehochuť, co si lze jen představit, kromě parních mašin. Relikty DR i o něco starší rychlíkové vozy DB ze 60. let, ICE, BR 103 vedle BR 143… A těch denních 85 tisíc cestujících tam bylo najednou všech v tu onu chvíli – a neušlapali se.

O výstavě

V patře nádražní budovy – těžko říct, zda v bývalé restauraci, čekárně, nebo kulturním sále. Pěkné, přehledné. Ta parta z Oranienburgu tu má dobrý zvuk. Vlezné symbolické, 5 prodejců, z toho jeden takový, že mu asi „udělím“ osobní návštěvu a výlet do Oranienburgu.

Nemá cenu modely komentovat – od toho je tu pár fotek.

HO – vzorně propracované, téma „přiberlínsky placaté“, nádherné depo.

depo 1, foto: stoupa depo 2, foto: stoupa depo 3 - Ludmila do šrotu, foto: stoupa depo 4 Sachsenstoltz, foto: stoupa depo 5, foto: stoupa HO - pracovní vlak pohled do sálu, foto: stoupa

TT – Hezké, obdobné téma, ale vzdorovalo čočce fotokrabičky – skoro vše jsem rozmazal

TT 1, foto: stoupa TT 2, foto: stoupa TT 3, foto: stoupa

N, HO „Cirkus“, HO a LGB „pro děti“ mne nezaujaly – nic moc a taky sešlé věkem.

HO - modul – veliké krásné blbě fotitelné, ale zázračné téma: fabriky, vlečky, sklady, posuny. Tak 20 metrů do délky, možná víc. Výška? Ve výši prsou. A DR BR 107 zářila.

Hektor v emigraci, foto: stoupa Hektor maká, foto: stoupa Předmestská klasika DR (za sklem hala), foto: stoupa krásnej plot i brána, foto: stoupa fabriky i domy, foto: stoupa fabrika, foto: stoupa

stoupa Poslat mail autorovi | 19.3.2012 (20:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Modelová železnice

More from Německo


Registered user JK ml. 
21.03.2012 (19:16)  
V Berlíně jsem byl, když mi bylo tak sedm let.....udělalo se mi tenkrát špatně při brždění rychlovýtahu v "televizní" věži a koukal jsem jak puk když s-bahn vyjel na povrch a jel po povrchu a co víc von jel po férovém nádraží pro velké vlaky.......to bylo něco u nás se tenkát denní světlo dalo v metru spatřit na Vyšehradě a pak na Kačerově "na konci tunelu"
Považoval jsem to tenkrát za takový technický pokrokaž křivdu "že" my metro na povrchu nemáme a nemá tak v krtkovi smysl koukat z okna......že jsem úplně opomenul fakt že Balt Orient Rxpress(nebo jemu podobný vlak, kterým jsme přicestovali na tu tenkrát jedinou správnou stranu berlínské zdi) přepřahal až v Děčíně, kde bratislavská gorila předala vlak dieselovém chrchlu patrně rumunské výroby a k roudnické babičce se už možná půl roku jezdí bez otravné přestávky na přepřah ve Vraňanech....A Lichtenberg mám spojený tak spojený s ranní tmou a zimou a naraným s- bahnem k prasknutí, včetně zvuku zvonku před zavřením dveří....
Registered user JK ml. 
21.03.2012 (18:51)  
a co 80k cestujících nahradit výrazem "cvrkot kurde jak u pepiku na staromaku před hodinam, v čas, gdy jim ten hambal kokrhá fajront"
Registered user tarten 
20.03.2012 (15:08)  
Ad 80:
Nejsem pro zbabělý kompromis. Koneckonců už tam máme „úbán“, takže z důvodů slohové jednoty navrhuji ponechat i emocionální „osumdesát“, „vosumdesát“ nebo ještě lépe „fakt vosumdesát“ a srovnat s českými nádražími s pestřejší minulostí, třeba Holeškama nebo Libní. Ale dnes, ne v době, kdy EC nejezdila na Lahvák. Bonus navíc. :-)

A když už jsme v tom, oceňuji české „uvozovky“ aspoň ve stádiu pokusu - líp to tuším v těhle fontech už ani nende.
(UPRAVENO)
20.03.2012 (17:04)  


To je fakt OT. :-)

ČSAV (Ústav pro jazyk Český - táta mu říkávával Ústav "jazykovrtný") několikrát inicioval diskusi "Čeština - živý jazyk - pište si, jak cítíte" - pokud si vzpomínám, naposledy v 1990. Školství to vždy sestřelilo - "co bychom učili, co bychom zkoušeli".
PS: Máte rád učitelky? :-)
Registered user Etienne  mail  
20.03.2012 (14:19)  
"Stodola" je na první pohled širší než je náš obrys. RŽD už stejně posílají nejspíše jen své "evropské" vozy našeho profilu, ale myslím, že právě z toho důvodu historicky ty vlaky končily na Lichtenbergu.
20.03.2012 (16:55)  


Obávám se, že v dobách, kdy jezdily pravidelně "stodoly", byla DR poslední, kdo jejich nasazení směl komentovat. Ono tam taky vojsk "CA" bylo 3x víc, než v celé ČSSR. A byla to vojska vítězná, ne okupační. A ČSD taky vlaky do Milovic směly vozit "bez komentáře". (Snad problém u cisteren, u "stodol" jakeš takeš v mezích). Detaily neznám, byl jsem rád, když odjeli. I z bývalé NDR.
Registered user Etienne  mail  
20.03.2012 (6:23)  
Pěkný článek! Není to s těmi vlaky na východ tak, že až na Lichtenberg mohou jezdit "stodoly" ruského profilu? Jinak malá poznámka, je osmdesát, ne osumdesát.
20.03.2012 (13:51)  


Pokud vím a očima koukám, omezení z hlediska profilu pro "stodoly" na Stadtbahn nejní; nicméně jsem je už hódně dlouho neviděl, RŽD sem posílá cosi, podobné třídě "Y" a dost pravděpodobně původem z Görlitz. Sorry, této folklorní skupině se zpravidla nevěnuji. Stodola má velmice pravděpodobně menší profil, než německá "patra"

Pokud jde o osmdesát, či osumdesát, pan Šmilauer i moje "paní třídní" by Vám dali za pravdu, já zpravidla užívám vosumdesát. Navrhuji zbabělý kompromis: 80. :-)

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2014 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko