..: Inekon group dodá šest tramvají do Seattlu :..

Inekon Trio Washington na Czech Raildays v Ostravě 2007 Seattle/Ostrava — Česká společnost Inekon Group získala zakázku na dodávku 6 tramvají za 26,6 milionů dolarů s opcí na dalších 20 tramvají typu Inekon 12-Trio pro americké město Seattle. Již dříve výrobce dodal celkem 9 tramvají tohoto typu přizpůsobeného pro zdejší trh, především oboustranným řízením. V roce 2007 byly dodány městu Seattle tři kusy těchto tramvají, další tři putovaly do města Portland a v roce 2009 rovněž tři do města Washington, D.C. Tramvaje v aktuální zakázce budou konstruovány pro překonání trasy bez trolejového napájení v délce přibližně 750 metrů do stoupání při současném odběru proudu klimatizací. Dosud byly schopny na baterie urazit trasu maximálně 200 metrů v případě výpadku napájení.

Tramvaje Inekon 12-Trio jsou určeny pro rozchod 1435 mm, napájecí soustavu 600 V DC (750 V DC). Disponují výkonem trakčních motorů 4 x 90 kW, dosahují maximální rychlosti 70 km/h. Délka této tříčlánkové tramvaje činí 20 130 mm, šířka 2 460 mm. Vůz je z 50 procent nízkopodlažní a dosahuje hmotnosti přibližně 26 000 kg. Typ 12-Trio je odvozen od jednosměrného typu 01-Trio, jež je odvozen od tramvaje Škoda 03T, kterou vyvíjel Inekon spolu s plzeňskou Škodou. Po vzájemných rozepřích začala Škoda vozy produkovat sama. Později Inekon projekt přepracoval a od roku 2002 začal tramvaje vyrábět s dopravním podnikem Ostrava. Vozy jsou v provozu dlouhodobě spolehlivé s malými nároky na údržbu.

Výroba tramvají bude zahájena v druhé polovině letošního roku v dílnách ostravského Dopravního podniku. První tramvaj by měla do Seattlu dorazit začátkem roku 2014. Následující kusy budou rovněž vyráběny v Ostravě, ale konečná montáž proběhne až v Seattlu u partnerské společnosti Pacifica Marine z důvodu požadavku zapojit do výroby domácí průmysl. Tramvaje by měly jezdit na nově budované tramvajové trati First Hill Streetcar spojující administrativní centra v městské části First Hill s dopravními tepnami v jiných částech města. Podle slov Jana Huška, místopředsedy představenstva firmy, má o tramvaje z opce zájem také město Dallas ze státu Texasu a další tramvaje by díky dalším možným zájemcům mohly zamířit i do více měst v USA.

Zdroj: Inekon, Wikipedie (1) (2), ČT24


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 22.2.2012 (11:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Podniky

Další z regionu ČR Praha USA


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
28.02.2012 (12:20)  
No asi to s reálnym nasazenim nebude až tak horký, i kdyby to po laborkách běhalo jak rolexky. Ta kilowatthodina na kilo by byla hezká, i když nafta má i po prohnání velmi neefektivnim spalovacim motorem nejmíň čtyřnásobek. A je otázka, kolik to s "reálnym vzduchem" vydrží z důvodu znečištěmí, to bude podobnej problém jak s náplněma do palivových článků.
Jinak nic novýho pod sluncem, vzduchový Zn články se přece používaly už dávno, najmě u drážního telegrafu ;-)
registrovaný uživatel SergeS 
28.02.2012 (9:50)  
quido: Ono ty LiAir vyvíjí IBM v Americe, nikoliv korejci.
28.02.2012 (7:08)  
No, ono se brzy asi dočkáme Li-S a Li-Air baterií. Teda, pokud se to Korejcům podaří stabilizovat do té formy, aby po každém pokusu nemuseli stavět novou fabriku. Kostečka o hraně 30cm, 18kg těžká s kapacitou 25kWh. To už zní velmi velmi slibně. Navíc je všechnu energii schopná uvolnit prakticky naráz...což je právě ten důvod proč se zatím nepoužívá. :)
Jinak.
Li-(Fe/ion/pol) se chová podobně jako Pb baterie. Nesmí se zcela vybít a při nabíjení přesáhnout napětí dané typem. V současné době jsou to nejlepší baterie. Nicméně musí se k nim člověk umět chovat.
NiMH byl a je ekoteroristickej paskvil naprosto nevhodnej k vyšším odběrům než 0.5C. Nehledě na to, že snáší mráz suveréně nejhůř ze všech baterií.
NiCD je houževnatá technologie která člověku odpustí opravdu hodně. Nicméně Li-xx baterie už jsou na tom, v případě korektního využití, lépe. Ovšem v hloupých aplikacích se bude nezničitelný průmyslák Sanyo 1700SCR vyskytovat ještě hodně dlouho...
26.02.2012 (17:27)  
SergeS: já jsem ale uváděl cenu samostatných článků. Elektroniku do toho bude muset nacpat výrobce vozidla nebo nějaká baterkářská firma, pokud si to zadaj nějakym externistům. A pro takovýhle výkonný subsystémy s nepravidelnym zatěžovánim i dobíjenim "co trolej dá" jí bude dost a bude značně specifická, to asi u Conrada na polici nekoupěj.

Každopádně dík, doplnil jsem si zas vzdělání i nějaký ty poznatky od "robinsonů" .. tenhle http://www.ekobydleni.eu/domy/rozhovor-filip-prochazka-majitel-ostrovniho-fotovoltaickeho-systemu si zrovna docela pěkně naběh na vybíjení olověných baterek "do nuly". Podrobně popsáno na mypower.cz .. elektrochemie neni jednoduchá hračka ;-)
registrovaný uživatel SergeS 
26.02.2012 (11:48)  
jonáš: větší "baterky" tohoto typu mají elektroniku v sobě (snad se nepletu)

JH: Bohužel moje největší zkušenost s timto typem je, že mám jednu doma v podstatě jako hračku spolu s malým solárním panelem ... nějaké jiné informace od těch co se najdou na netu nemám, vím, že pro to, aby elektromobily byly konkurence schopny, tyto akumulátory pořád nestačí, pro použití v pracovních strojích (bulhary aj.) jsou zase naddimenzované a mají větší cenu za Wh, než ty co se tam používají dneska, jedinou výhodou oproti NiCd, LiPol apod mají v delší životnosti (až 8 let proti 2 rokum u NiCd a o něco málo víc cyklu - až 8000 u těch lepších). Rychlost nabíjení je podobná, jsou schopné ale dat větší kratkodobý ( max 30 s ) výboj najednou. Do dna se vybíjen nesmějí, uváděna kapacita je pro provozní vybití (tj. ne do dna)

Ohledně technologii akumulátoru doporučují anglickou wiki jinak
26.02.2012 (10:43)  
SergeS:
Zajímavé, slyším o tom poprvé. Něco jsem si o tom teď zjišťoval. Hmotnost jsem nenašel, ale objemově to vychází dobře - do 1 m3 lze nacpat asi 90 kWh. A cena při velkoodběru je už kolem 7000 Kč / kWh.
Pokud byste se o tom mohl trochu rozepsat, zajímalo by mě:
- jaká je hmotnost těchto akumulátorů
- zda se můžou vybíjet až "do dna"
- jak rychle se dají nabíjet/vybíjet
- jakou mají životnost (nabíjecí cykly)
Díky
26.02.2012 (1:07)  
Jsem koukal, v malokusovym prodeji to vychází kolem 10 tis. Kč na jednu kWh, takže i kdyby do toho narvali 100 kWh kapacity v baterkách, tak to zvedne cenu jen o pár milionů (druhá polovina do toho páru za obvodový řešení a regulaci).
registrovaný uživatel SergeS 
25.02.2012 (20:16)  
Ohledně akumulátoru - dnes se do elektromobilu dávají Litium Yttriove akumulátory, které mají podstatně delší životnost při takovém použití, a jako bonus mají lepší poměr hmotnosti a kapacity než LiIon / LiPol ... ale jsou také dražší. Ale při ceně tramvaje by to takový rozdíl byt nemusel
25.02.2012 (17:15)  
No já sem snad nic o "půl roku životnosti" nepsal, jen snad že se ta kapacita předimenzovává právě z důvodu tý životnosti. A to sem si nevymejšlel, to doporučuje deset z devíti výrobců hybridů a elektromobilů, nevybíjet to na doraz a pokud možno ani ne pod polovinu. Ale přesto je životnost akumulátorů, cena za jejich výměnu a z toho plynoucí spotřeba primárních energií i zatížení prostředí problém, třeba u slavnýho Priusu se uvádí, že to sice požere polovic benzínu, ale zhruba stejná ekvivalentní primární spotřeba je "zabudovaná" právě v tý výrobě baterek. A zaplacená v pořizovací ceně, protože holt ta fyzika se moc oblafnout nenechá.

Pokud se jedná o jeden kilometr tak je to asi v pohodě. Ale bylo by asi zajímavý, kdyby "přímý účastník" na tohle téma něco pustil .. tedy jak to ovlivní cenu vozidla a jakej je servisní interval na výměnu baterek. A jak se to porovná s náklady na výstavbu a údržbu TV.
registrovaný uživatel SYN 
24.02.2012 (20:05)  
jonáš: snad posloužím to co jsem tam přečetl já, tram chtějí použít v Mnichově na jakousi severní tangentu která má asi 8km, po prodloužení do St. Emmeram má mít 13km, z toho ovšem 1km novostavba skrz Anglickou zahradu, kterou právě nechtějí drátovat...
Životnost se zřejmě budeme mít brzy šanci dozvědět, podle vás asi tak do půl roku po nasazení to bude jasné ne? Neříkám že nemůžete mít pravdu, ale zase že by byli tak blbí oni? Možná je v tom nějaký trik se kterým nepočítáte...
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko