..: Nový dopravní terminál v Havířově :..

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

České dráhy, jako vlastník výpravní budovy, zadaly brněnskému Ateliéru Velehradský vypracování prověřovací studie. Základních problémů se při definici zadání architektům sešlo hned několik: budova je v provozu téměř padesát let bez zásadních stavebních úprav, rekonstrukce je nutná. Oproti šedesátým, sedmdesátým letům minulého století došlo k výraznému poklesu cestujících, které je nutno odbavit, kterým se poskytuje zázemí. Výrazně se od té doby změnily technické požadavky na stavby – bezbariérový přístup pro cestující do všech veřejně přístupných prostor by měl být dnes naprostou samozřejmostí, minimalizace nákladů na provoz objektu (vytápění, osvětlení, snadná údržba…) je silným tlakem firemních ekonomů na stavaře. Přidejme k tomu chybějící jednoduché propojení na místní část Šumbark, nedostatek parkovacích ploch…

Architekti v rámci prověřovací studie rozpracovali tři varianty. Prověřili možnost komplexní rekonstrukce stávajícího nádraží, při zachování bruselského stylu budovy. Zvážili možnost ponechat „vnější obálku“ a řešit zcela nově interiér – udělat vlastně novou vestavbu, která by splňovala požadavky provozovatele na současný provoz. A zkusili i stavbu na zelené louce – stávající odbavovací budovu zbourat a navrhli ji nově. Se všemi variantami se dělal i odhad ekonomické náročnosti. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena demolice nádražní budovy (halové části) a výstavba nové. Návrh ČD jednomyslně odsouhlasilo po několika jednáních jak vedení města, tak i samotné zastupitelstvo.

Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy

Aleš Bartheldi z Generálního ředitelství Českých drah studii při jejím představení uvedl slovy: „Je to terminál, který byl vybudován po vzoru Švýcarska nebo Rakouska. To znamená, že by měl tvořit integrální funkční celek, který bude spojovat jak železniční dopravu, tak autobusovou dopravu. Bude tam zázemí pro cyklisty, bude vybudováno parkoviště a bude uzpůsobeno dalším službám, které jsou spojené s přestupním terminálem." Součástí projektu je kompletní rekonstrukce nádražní budovy, vybudování přednádraží - terminálu BUS, stanoviště taxi, parkoviště typu P+R a také vybudování lávky do městské části Šumbark. Cílem projektu je bezproblémový přestup mezi jednotlivými druhy dopravy, bezbariérový přístup, instalace moderního informačního systému a velice důležitý je parametr provozní efektivity, aby kapacita přestupního terminálu odpovídala skutečným současným i budoucím potřebám. "Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity," upřesnila mluvčí drah Kateřina Šubová.

Město Havířov vypsalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro společný projekt přestupního terminálu. Vítězem je ostravský architekt Daniel Labuzík (KOHL Architekti). Tým pod jeho vedením bude vycházet z prověřovací studie, nicméně samotná finální podoba se s největší pravděpodobností bude lišit. Základní parametry jsou však jasně vymezené a dané prověřovací studií. Před nedávnem se hovořilo o tom, že spojovací lávka mezi nádražím a Šumbarkem nebude zalomena do tvaru písmene L, ale spojnice by měla být co nejkratší. Nebyla ani vyloučena ani možnost podchodu. Podle posledních zpráv se dokonce upustilo od lávky, neboť SŽDC plánuje rekonstrukci kolejiště a vadily by jim nosné pilíře lávky. Ubude zastřešených nástupišť pro autobusy a určitě při pracovních debatách architektů s investorem a zástupci provozovatele se bude přicházet na další drobnosti, které budou přínosem pro budoucí stavbu.

V současné chvíli se vypracovává projektová dokumentace, žádat o evropské dotace se bude ve druhém pololetí letošního roku. Začátek samotné realizace se v tuto chvíli předpokládá předběžně v březnu 2013. Vše ale bude záviset na rychlosti schválení dotace, která je pro realizaci klíčová. Jedná se o investici ve výši cca 160 mil. korun (na celý přestupní terminál). Čerpat dotace z regionálního operačního programu budou ČD na výpravní budovu samostatně (žádat budou o 70 %), město pak na přednádražní prostory ve výši 85 %, protože každý z investorů bude stavebně řešit svou část.

Nádraží Havířov - hodiny, foto: IMPULS-B V roce 2004 byla ostravskou společností IMPULS-B provedena instalace pohonu architektonicky řešených hodin na vlakovém nádraží Havířov. Na přání zadavatele byly předělány ručičky do reflexní modré barvy. Pohon hodin je proveden autonomním strojkem řízeném elektronikou s příjmem radiového signálu DCF. Tyto hodiny už odměřují čas, který havířovskému nádraží zbývá do jeho generální přestavby.

Bourat jakoukoliv stavbu je vždy problematické. Rozumný investor vždy nejprve hledá možnosti, jak se bourání vyhnout. Na kterém nádraží v Česku najdete - mimo Havířova - plastický strop vymykající se společenským konvencím? Není jich mnoho. Je známo mnoho případů, kdy se nevyužité budovy nezbouraly a našly nové využití – z pařížského nádraží Orsay je muzeum umění a mnozí návštěvníci Museé d´Orsay to ani netuší. Přestavba londýnských nevyužívaných přístavů na administrativní centrum včetně bydlení s kompletním zázemím – Docklands – již patří do učebnic architektů. Vídeňské plynojemy přestavěné na koncertní sál a bydlení podle návrhů Jeana Nouvela a spousta dalších staveb by mohla být dávána za příklad. Pokud zůstaneme na Moravě, tak nové využití areálu bývalé společnosti Baťa ve Zlíně nebo chystaná výstavba v centru Ostravy, kde by měla být zachována a upravena část areálu Vítkovic, jsou dalšími příklady, kdy nevyužívané stavby změnily způsob využití. Na druhou stranu pokud se řekne: „zbouráme nádraží“, tak se mnohým vybaví zbourání pražského těšnovského nádraží.

Je nutno si ale uvědomit, že všechno se vyvíjí – i naše požadavky na stavby. (Jen se podívejte, jak bydlela vaše (pra)babička na venkově počátkem minulého století – malý domek, bez tekoucí vody, suchý záchod… A srovnejte to s dnešními domy v příměstských lokalitách. Nebo se podívejte na standard bytů ze 60. a 70. let minulého století a srovnejte to s novou výstavbou.) Mění se požadavky na přístupnost, změnily se normy pro rozvody elektro, osvětlení se řeší jinak, slaboproudé rozvody byly v 60. letech téměř v plenkách, a zejména se změnily tepelně-technické požadavky na stavby. V květnu 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu směrnici 31/2010/EU (EPBD II). Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující záměr dosáhnout v roce 2020 snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. Cílem této směrnice je stanovení, dodržování a kontrola požadavků na energetickou náročnost budov ve vazbě na vnější klimatické a místní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů provozu budov. Všichni vlastníci budov budou tlačeni k tomu, aby řešili stávající technický stav svých starších budov, které nebudou směrnicím vyhovovat. S tímto výhledem už dnes musí projektanti nových staveb počítat a musí řešit jejich budoucí provoz i po stránce energetické náročnosti.

A zachránit nějaký starý dům tím, že se prohlásí za kulturní památku? Seznam nemovitých kulturních památek už dnes je velmi rozsáhlý. Je otázkou, zda jej dále rozšiřovat o jakýkoliv (trošku cennější) dům, kterému hrozí demolice. Neměly by být památkově chráněny jen vybrané stavby špičkové architektury? Průřezem obdobími, průřezem funkčním využitím i architekty, kteří stáli za projekty? Prohlášení objektu za památkově chráněný výrazně komplikuje jakoukoliv stavební činnost vlastníkovi – nemůže ani vymalovat nebo instalovat čidlo zabezpečovací signalizace bez projednání s památkáři! Věřím tomu, že obyvatelé Zlína, kteří bydlí v „baťovských domcích“ nebo obyvatelé Poruby, jejichž domy byly vyhlášena za památkově chráněné, by toto vyhlášení nejraději zrušili. Pro vlastníka je to jen práce a zejména peníze navíc. Nikdo vlastníkovi (téměř nikdy, protože objem finančních prostředků v kapitole Ministerstva kultury je tak malý, že nestačí ani na údržbu těch nejvýznamnějších památek) na opravy či údržbu (skoro) nic nedá, jen se na vlastníka sypou požadavky. A pokud by stát dal, tak vlastně všechny tyto prostředky jdou z našich daní. Opravdu jsou to účelně vynaložené peníze? Neměly by jít jen na některé špičkové stavby, které si to zaslouží? Asi už dávno neplatí výrok pana Špidly: „Zdroje jsou!“ Dnes už zdroje nejsou…

Přejme si, aby bylo u havířovského nádraží zvoleno to nejlepší řešení. Takové, které přinese komfort cestujícím, odpovídající 21. století, které poskytne dopravcům odpovídající zázemí, které bude navrženo a realizováno s ohledem na efektivní a ekonomické vynaložení finančních prostředků jak při výstavbě, tak při budoucím provozu. A které bude i potěchou pro oko.

Zdroje: 4 – construction, blog.iDNES.cz, Česká televize [1], [2], České dráhy, ČTK/Finanční noviny, EnviWeb, Havířovský deník [1], [2], [3], [4], iDNES.cz, IMPULS-B, infoportály.cz, Stavby v Moravskoslezském kraji, vlakove-nadrazi-havirov


Vlad Poslat mail autorovi | 14.2.2012 (21:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Sandik 
15.02.2012 (19:21)  
rpet: Samozřejmě, že čím víc, tím líp, ale ono to není o počtu. Existují mimořádné realizace, u nichž by měla být památková ochrana téměř samozřejmá a pak jsou realizace slabší, které sice nějakým způsobem dokreslují danou dobu, ale pokud zaniknou, tolik tím zase neztratíme. A nejde jen o historiky umění, jde o řadu normálních lidí, kteří za padesát či sto let už nepochybně budou schopni kvalitu a výjimečnost téhle stavby docenit. V 19. století bylo také barokní umění považováno za naprostý paskvil, zhusta likvidováno a necitlivě upravováno, dnes už si jeho kvality uvědomují snad všichni.

Vlad: Zmiňujete celou řadu otázek, které jako velmi palčivý problém vnímá řada památkářů a jiných zainteresovaných osob, ale v současné době žel není ani nejmenší politická vůle s tím cokoli dělat. Prakticky všichni ministři kultury minimálně za posledních dvacet let byli z hlediska památkové péče naprostí amatéři, v problematice se naprosto neorientovali a pokud přímo neškodili, jako například Besser nebo Jandák, tak prostě jen nedělali nic, jako například Dostál nebo Tigrid. Současná památková péče je svým způsobem stálý "boj o přežití", neboť se potýká s naprosto enormním tlakem investorů, nepochybně i značnou korupcí, nepochopením, nedostatkem finančních prostředků, nepochybně i nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, protože ti schopní většinou po určité době zhnuseni a rezignovaní odcházejí jinam a zůstávají spíše ti méně neschopní, nebo naopak ti, kteří to celé zkrátka "mají na háku" a postupují podle nějakého zaběhaného byrokratického postupu, atp. atd.

Základ seznamu NKP vznikal v šedesátých letech, značně nahodile a nekoncepčně. V následujícím období byla snaha o doplnění opomenutých budov spíše proklamována, ale nebyly na ni v vyčleněny ani prostředky, ani lidé, takže doplňování seznamu byla (a doposud je) téměř vždycky výsledkem nějakého zoufalého pokusu o záchranu evidentně velmi cenné budovy, kterou chce její majitel zlikvidovat. Tohle samozřejmě není optimální stav, ale nevěřím tomu, že se celá situace v dohledné době může jakkoli změnit k lepšímu. Není politická vůle...

K mizerné situaci ohledně financí na opravu památkově chráněných budov už jsem psal jinde. A pokud jde o ty lokomotivy, vždyť ono je to naprosto stejné. České dráhy jednoduše na svou minulost z vysoka prdí a je jim naprosto jedno, že likvidují to či ono, přestože to má nezanedbatelnou hodnotu, ať už jako architektonické a umělecké dílo, nebo jako technický unikát...

rpet: Korupce mě naopak trápí a to dokonce velice. Nepochybně stála například za mnoha průšvihy v Praze i jinde. Pokud památkáři dusí nějakého soukromníčka kvůli oknům na celkem nevýznamném domečku z konce 19. století a pak někdo povolí vybudování takových monster, jako je pražské Palladium, nebo jako je onen záměr demolice na Václavském náměstí, tak je to průser jak mraky, protože tím památková péče nepochybně před společností ztrácí tvář a kredit...
registrovaný uživatel Busman 
15.02.2012 (19:13)  
Kdyby lidé v ČR více oplývali obecným vkusem, nebylo by takové památkové ochrany třeba. Stačí se podívat na západ od našich hranic, kde jsou úzkostlivě udržovány staré domy, byť jistě nejsou památkově chráněné, kde jsou udržována veřejná prostranství a celkový urbanismus.

Na druhou stranu problém není tak jednoduchý. Památková péče má tendenci stavby konzervovat, avšak pozdější zásahy do architektury ji mohou činit zajímavou, např. Mezquita v Cordóbě, kdy do nádherného prostoru středověké mešity byla brutálně vestavěna loď katolické katedrály - oltář vedle mihrábu - to je to, co je zajímavé - proč stavbu navštěvují tisíce turistů z celého světa. Směsice stylů a slohů... Nebo Paříž, tak jak ji dnes známe a obdivujeme, vznikla na úkor původního středověkého města.

Přesto bych byl velice opatrný. Nádraží má prý nevhodnou polohu. Čím je nevhodná? Nádraží se bude někam stěhovat? O kilometr, o půl? Nádraží je naddimenzované? Nemá se k němu přesunout autobusové nádraží? Nevzroste tím zde počet pohybujících se cestujících?

Terminály jsou jistě velice prospěšná věc. Někdy mi ale přijde, že někteří nechápou, o co jde. Viz Třinec. Zde se prý má postavit "terminál", ke kterému nepojede žádný autobus: "S tím, že by k novému terminálu přijíždělo více autobusů, zatím město nepočítá, pro dopravu bude i nadále stěžejní stávající autobusové nádraží," (zdroj: http://ostrava.idnes.cz/trinec-chce-mit-moderni-nadrazi-spojil-sily-s-ceskymi-drahami-ptn-/ostrava-zpravy.aspx?c=A120210_070015_ostrava-zpravy_jog). Prostě v přihrádce EU, kde jsou peníze na terminály, ještě zbývají peníze. Tak dobře, ČD aspoň v Třinci opraví nádraží. Ale jak řekl primátor Brna v souvislosti s odsunem nádraží: "V Bruselu leží na stole 4 miliardy a je povinností každého primátora města Brna si je vzít."
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
15.02.2012 (18:34)  
forgiver11: Když dovolíte, tak to vezmu z jedné vody - jako autor i jako editor ŽP.

Plně s Vámi souhlasím, že z podstaty památkové péče vyplývá, že bude majitele památek při případných rekonstrukcích nějakým způsobem omezovat. Ano, majitelé Loosovy vily či vily Tugendhat a pod. ji určitě nebudou moci užívat k těm účelům, ke kterým byla postavena. Pomiňme památkové objekty v majetku státu, krajů, obcí - jejich obnova i provoz půjdou vždy z našich daní. Je zde nemálo objektů v soukromém majetku, které jsou památkově chráněny. Tam je jakákoliv pomoc památkářů, bohužel, zcela minimální. Zpravidla se omezuje na nařízení, co všechno musí majitel provést při rekonstrukci tak, aby splnil podmínky památkářů. Od předepsaných technologických postupů při realizaci, při zachování detailů, náročnějších požadavcích na řemesla. Očekával bych, že pokud stát tohle chce po někom něco navíc, že mu vyjde vstříc - dotací na zvýšený finanční nárok vyvolaný těmito požadavky, odbornou radou. Opak je pravdou - ne stát či památkáři, ale investor (!) si musí před rekonstrukcí objednat a zaplatit historický průzkum objektu (provedou památkáři). Z toho pak památkáři vycházejí při kvantifikaci svých požadavků. Opravdu Vám tento přístup připadá normální?

S archeologickým průzkumem je to obdobné. Koupíte si pozemek na výstavbu rodinného domku a při stavebním řízení je ze strany památkářů nařízen archeologický průzkum. Nejen že se dostanete coby stavebník do problémů - časový posun stavby (problém s dodavatelem, se kterým má investor uzavřenou smlouvu; předjednaný a předschválený úvěr nemůže investor čerpat a dokonce za to musí platit bance sankci), navíc ten archeologický průzkum musí sám zaplatit. Opravdu je tohle normální stav?

Ale vraťme se k havířovskému nádraží. Pokud máme v Česku určité množství historických staveb - a za x let by mohly být dobře zmapovány - očekával bych, že památkáři (a pod tohle slovo schovám bez rozlišování památkové ústavy i ministerstvo) mají nějaký ucelený přehled objektů, které si zaslouží ochranu. Asi těžko budou přibývat do seznamu památky románské, gotické, barokní, renesanční, klasicistní... Ale asi bych očekával, že budou vytipovány stavby z minulého století, které by si případnou památkovou ochranu zasloužily. Tedy seznam staveb, které žádnou památkovou ochranu nemají, ale mohly by ji v budoucnu mít. Očekával bych aktivní přístup památkářů při jednání s vlastníkem, nabídku pomoci při případných zásazích do stavby... Jsem idealista, že? zatím mně to připadá, že se vše děje ad hoc, zcela náhodně, nekoncepčně. Nebo mi to vyvrátíte?

Kdyby něco takového u památkářů fungovalo, tak by v momentě, kdy by ČD začaly uvažovat o nějakých změnách (u havířovského nádraží to bylo poprvé asi před 10 lety), měli památkáři vstoupit do jednání. Nabídnout investorovi svou odbornou pomoc. Bezúplatně. (Proč by to měl platit investor, když jsou to úředníci placení z našich daní a chtějí něco zachovat pro stát.)

Neznám zázemí u Českých drah. Ale kdybych byl v pozici šéfa investic u ČD (měl volnou ruku, nebyl svázán tím, že o dotaci z EU musím požádat do ...), asi bych se neobracel na jedinou projekční kancelář, ale uspořádal architektonickou soutěž - ať projektanti předloží návrh řešení, které při respektování stávajícího stylu objektu povede k novému vnitřnímu využití, umožní bezbariérový provoz, sníží energetickou náročnost stavby. Možná bychom se divili, jaké návrhy by se sešly. Ale tohle chce více času - ti, kdo jdou do soutěže, musí něco vymyslet, namalovat. A to nejde bez seznámení se se stávajícím stavem, propočtů. Teprve potom můžete z nabídek vybírat, až potom se začne zpracovávat koncepce. A také to něco stojí - autoři na 1. až 3. místě by měli dostat odpovídající finanční odměnu, všichni, kteří se soutěže zúčastnili, pak alespoň "tužkovné".

Nedokážu si představit, jak je panu architektovi Hrejsemnou, když mu chtějí zbourat jeho dílo. Je narozen v roce 1928, autorizace se už vzdal, jako projektant už do projektu nemůže zasáhnout. Rád bych se s ním v Havířově, kde bydlí, sešel a popovídal si o vzniku tohoto projektu...

Snaha o vyváženost? Já sandikovi moc děkuji. Jeho rozepsaná aktualita mne přivedla k tomu, že jste si přečetli o záměru ČD prodat vítkovické nádraží. Ve svém článku naprosto precizně shrnul historii toho havířovského. Ale už neřekl, co místo něj, pokud by se opravdu zbouralo. Tak jsem ho doplnil. Děkuji touto cestou tiskové mluvčí paní Šubové za poskytnutí podkladů. Je to nevyvážené?

Výroky politiků. Činy politiků... Kdyby ministr financí (současný i ti předchozí) hospodařil se svým domácím rozpočtem tak, jak hospodaří se státním, tak by u něj už dávno doma (pokud by nebyl chráněn poslaneckou imunitou) zvonil exekutor. Zvýšení státního dluhu za letošní rok o více než sto miliard. Na to a na poplatky dluhové služby si ministr musí půjčit celkem přes 230 miliard jen v tomto roce. Na záchranu kdejaké byť architektonicky významné stavby tento stát opravdu nemá!

A omezení plastových oken v městské památkové zóně se týkalo všech objektů nacházejících se v této zóně (i obytných domů postavených po 2. světové válce), nejen těch památkově chráněných. (Dát plastová okna do památkově chráněného domu by snad ani nikoho nenapadalo.)
15.02.2012 (18:22)  
forgiver11: Bez ohledu na to, co si havířské kauze myslím, se zeptám, co je pravda? Kdo ji má? Rozdali jsme zde velké množství argumentů z obou stran problému a je na každém si najít ten svůj subjektivní střed.
15.02.2012 (16:58)  
K redakci:

Nekdy mi pripada, ze snaha o "vyvazenost" casto dopada jako minutu nacek, minutu zid. Pravda ma byt nekde uprostred ?

K autorovi clanku:

Vyroky politiku si samozrejme ziji vlastnim zivotem, ale mozna by neskodilo, nez si priste vezmete do ust Spidlu, zjistit si, v jakem kontextu to bylo receno. A zkuste hadat, ktere reseni v Havirove bude na zdroje narocnejsi, kdyz uz tedy nejsou.
15.02.2012 (16:47)  
Vlade,

preci uz z podstaty pamatkove pece vyplyva, ze bude majitele pamatek pri pripadnych rekonstrukcich nejakym zpusobem omezovat, proste od toho tu ti pamatkari jsou. Pamatkova ci architektonicka hodnota budovy je do znacne miry zavisla na spoustu detailech, jako jsou prave okna, remeslne doplnky a pod. Tedy skutecne pokud uzname, ze nektere budovy je potreba pamatkove chranit, potom musime prijmout i jistou regulaci pri jejich udzbe. Tim nechci rici, ze vse ohledne pamatkove ochrany je u nas dobre, ale vas prikald s plastovymi okny v pamatkove zone to je proste klasika.

Ohledne seznamu cennych budov, ktere NEJSOU na seznamu pamatkove chr., k cemu by to bylo ? Jakou by tyto budovy mely ochranu ? Tady je dulezite si uvedomit, ze "vznik" pamatek je proste prubezny proces. Priklad toto nadrazi. Budova ma nejpre samozrejmou ochranu uz jako novostavba, vzikla za nejakym ucelem a zpravidla se hned neboura. Architektonicka kvalita se projevi v case. Potom bud ma smysl pamatkova ochrana ci nikoliv. Je celkem logicke, ze o hodnote techto staveb se diskutuje predevsim tehdy, kdyz o ne mame prijit.

Je jasne, ze narozdil od goticke katedraly bude ochrana mladsich staveb jako toto nadrazi vzdy diskutabilni, ne kazdy tam vidi tu hodnotu. Osobne si myslim, ze i tyto stavby tvori znacnou cast nasi identity a stavim se za jejich ochranu.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
15.02.2012 (14:20)  
Vlade, dík.

K "Bruselu" jsem se vykecal u článku p."sandíka".

S Tebou i "rpetem" souhlasím, ba co dím, v některých formulacích jste dost něžní.

K Tvému komentáři z "8:42":
Výtvarné, archeologické a architektonické "lobby" se stále prosazují i u prkotin. (Autorský zákon, m.j. atd ..)
Divná je ochrana technických památek. Vztah lidí navázaných na Min. Kultury "techniku" zpravidla jaksi nebere. Ušatá, nebo Bobina, nejsou výtvarná, či architektonická díla, v jejich pojetí .....
SRN kdysi dávno zavázala DB zákonem. U nás? NTM nikdy nebude mít dost peněz, bez přispění (bývalých) výrobců a dráhy. A mně je to líto.

Havířov- model návrhu:
Krásné přímo "Skyline" řešení. Líbí se mi ony volně korzující osoby. Je to "pohybová studie návalu"? Jsou i zdviže? (soráč, já jsem jako "developer, energetik - provozovatel, investor i dodavatel" zvyklý tyto studie předkládat ....)
registrovaný uživatel Vesos  mail  
15.02.2012 (14:11)  
Unifikovaný hnus. Bohužel jsem už památník a tak třeba pamatuji chátrání svinovského nádraží, včetně barbarské rekonstrukce někdy na přelomu 70-80 let. Proto se mi nesmírně líbí nově rekonstruované svinovské nádraží, které spojilo překvapivě dobře nové se starým. Jediné, co se moc nepovedlo, jsou nástupiště. Krásná jsou opravená nádraží v Opavě, Bohumíně (Nový Bohumín, to pro památníky :-).
Z těchto a jiných důvodů jsem nešťastný se současné sterilní beznápadové a unifikované architektury. Samozřejmě z mizerného a z neznámého důvodu rozostřeného modelu se nadají dělat dalekosáhlé závěry, ale přesto je to odpudivé. Možná, když tam doplní barvy, bude to lepší, ale v současné podobě je to hnus. Se zbouráním jsem smířen, bohužel nádraží je opravdu blbě umístěné a naddimenzované a i když mám Havířov spojen s obrovským rondlem s nádražím, tak už jen zamáčknu slzu. Už jsem toho viděl příliš mnoho padat k zemi, včetně mých milovaných úzkokolejek na Ostravsku.
Na druhou stranu to není nic nového, v takovém Efesu je z Artemidina chrámu postavena mešita. Je to holt život a nic se s tím nedá dělat.
registrovaný uživatel rpet  mail  
15.02.2012 (12:59)  
@ Astartoth:

Rpet: zde doslo k nedorozumeni. Nejake uplatky, natoz pak narceni z nich mi ani neprislo na mysl. "Rpetem na radnici" jsem parafrasoval serial "Muz na radnici", kde doslo k demolicem historickych ctvrti ciste z modernistickeho nadseni, hurapokrokarstvi a dobre minene sluzby lidu. Zucastneni se nijak neobohatili.

tomu rikas nedorozumeni? ok, sice mam ponekud jiny nazor na nedorozumeni a ucelove zmenenou parafrazi, ale budiz.

tak jako tak: chcete havirov zachranit?? muzete. staci si tu budovu koupit, a pak si s ni delejte, co si zamanete.

ze na to nemas ani ty, ani sandik prachy? aha... takze kdyz tentyz argument pouzije Vlad (stat proste nema penize nazbyt), tak je to spatne, ale kdyz dojde na krev, tak argument o neexistujicich financnich prostredcich zrejme fungovat muze a bude (to predjimam, abych nam tu budouci diskusi ponekud zjednodusil...). Pak se omlouvam, ale opravdu se mi oba dva (sandik i Ty) jevite jako pokrytci.
15.02.2012 (12:51)  
Atisaari: Zbývá jen dodat, že již běžící rekonstrukci lze na dlouhé měsíce zablokovat čistě akademickým sporem o to, zda zachovat původní gotické malby, původní renesanční malby, původní barokní výzdobu nebo nepůvodní, avšak krásné, úpravy z doby romantismu. Přičemž všechny tyto vrstvy jsou naneseny na stěnách v té samé místnosti.
Aneb: Pokud vyškrábete kosočtverec do omítky, jste vandal. Vydrží-li tam 500 let stane se chráněnou památkou.
  1 ... 3 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko