..: Komentář: Česmad zahajuje kampaň proti "železniční lobby" :..

814 Zdirec nad Doubravou, foto: Ondra Malek Komentář — Právě v době, kdy se v řadě regionů vyvažuje objednávka regionálních spojů mezi autobusy a vlaky na mnoha menších kratších relacích, zahájilo sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia boj proti "ztrátové a neekologické železniční dopravě". Operuje přitom konkrétními čísly, u nichž ale zpravidla chybí metodika výpočtu. Došlo ovšem i na silná slova, tak se nelze nezeptat o čí zájem se tu jedná?

Kampaň bude podle Česmadu sdělovat veřejnosti, že státní dotace na kilometr jízdy vlaku jsou šestkrát vyšší než v případě "ekologičtějšího a v drtivé většině pohodlnějšího autobusu". Konkrétně zazněla čísla 102 (vlak) x 17 Kč (autobus) na kilometr, ačkoliv dotace za vlakokilometr je pro jednotlivé kraje rozdílná a navíc průměrem, který je schopný financovat jak lokálky obsluhované motorovým vozem, tak spoje provozované elektrickými jednotkami. Argumentem, útočícím na "domnělou ekologičnost vlaku", je uváděná spotřebu 2,6 l/osobokilometr u železnice, proti 0,6 - 0,9 l u autobusu. Na tomto porovnání je pozoruhodné, že nespecifikuje, o jaké palivo se jedná a zda obsahuje ekvivalentní přepočet pro elektrifikované tratě, a také to, že pro autobus je uváděn poměrně velkorysý rozsah, zatímco pro vlak konkrétní číslo. Opět bez upřesnění, jak k němu Česmad došel a s pozoruhodným dovětkem, že ačkoliv je uváděná spotřeba u vlaku až čtyřikrát vyšší, tak produkuje prý jen dvakrát více CO2 na kilometr (při spalování fosilních paliv se zvyšují emise CO2 přímo úměrně k rostoucí spotřebě).

Jednoduchým jazykem sepsaná argumentace postrádá řadu důležitých vstupních fakt, zato však oplývá pofiderními tvrzeními a jednoznačně, úderně formulovanými závěry. Svou věrohodností tak trochu připomíná i nedávnou mediální válku Česmadu proti zákazu dálničního předjíždění pro kamiony, jejímž hlavním oficiálním argumentem, často opakovaným mluvčím Česmadu Martinem Felixem, byly kamiony, ploužící se za slabými aviemi v dálničních stoupáních. V té době se avie v dálkové dopravě, potažmo na dálnicích již prakticky nevyskytovaly, jak potvrzuje systematické osobní pozorování autora tohoto textu. Nejpozoruhodnější je ovšem pojem "železniční lobby", který zní právě od Česmadu nanejvýš úsměvně. Přesto tiskovou zprávu bez hlubšího rozboru vstupních dat otiskla řada důležitých médií. S rezervou je také nutné brát pózu Česmadu, který sám sebe staví do role ochránce veřejných financí, nedlouho poté, co bránil zvýšení mýtného pro těžká silniční vozidla.

Zdroj: Česmad Bohemia


NIcKON Poslat mail autorovi | 9.11.2011 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Komentáře

Další z regionu ČR Královéhradecký ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 6 ... 13      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Honza  mail  
12.11.2011 (2:15)  
Petr Šimral: nejlepší je, když pustěj osobák a hned za ním náklad, který se plazí na výstrahu za ním, to aby ten fíra šel toho výpravčího zastřelit.
Možná až budou výpravčí pod SŽDC, tak se to zlepší, protože jím možná dojde, že když ten náklad pojede s přebytkem převýšení do oblouků, zničí si koleje sami sobě.
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
11.11.2011 (18:30)  
ad Naroznej: přesně tak. Pro upřesnění ještě dovětek: Zatím co za nákladní vlaky utrží SŽDC cca 2,5 miliardy ročně, za osobní pouze 1,3 miliardy!!!

Šílím, když nemůžeme projet, ekonomicky to shazuje naše přepravy, kde bychom mohli ujet až o 500 km denně více, než teď reálně ujedeme (z 1000 km na 1500 km denně).

Šílím, když sleduji debaty o několika vrstvách osobní dopravy, šílím, když v neděli ráno jedou 4 rychlíky za sebou, mezi nimi osobák a vše je velmi, velmi prázdné. Hlavně, že si náklady počkají, protože kam spěchat? Mašina prostě je, fíra taky dělá zadáčo.
11.11.2011 (14:55)  
a není největší brzdou evropské železnice stálá existence státních hranic? pro kamiony přestaly existovat, zatímco vlaky obvykle musí dělat na hranicích zdlouhavé předávky, politici a odbory tu situaci stále spíš komplikují než usnadňují, vždyť už snad zkomplikovali i přecházení hranic se Slovenskem, mám dojem?... sice lokomotivy přejíždět můžou, ale slyšel jsem, že strojvůdci už mají problém... v USA s jejich skoro nulovou podporou železnice ze strany státu mají na trhu nákladní dopravy podíl přes 35%, zatímco ve starých členských státech EU je to nějakých 15%, u nás necelých 20%, ale to číslo tady jistě ovlivňují ta kvanta energetického uhlí, které se u nás vozí, zatímco ve Francii toho tolik nejspíš nebude...
11.11.2011 (14:51)  
V teto souvislosti mne napadlo - jakou rychlost umoznuji jet nakladni vagony?


Největší procento nákladních vozů je stavěno na rychlost 100 km/h v loženém stavu a 120 km/h v prázdném stavu.

Zpravidla jsou clanky (tedy ano, je to asi logicke:-) o nakupu novych osobnich vagonu

Dle mého názoru je veřejnosti i politikům nákladní železniční doprava naprosto ukradená. Tvoříme osobní vrstvy , vytváříme obrovskou nabídku v osobní dopravě , která je dle mého názoru nevyužitá. Ale to , že zaplňujeme propustnost , působíme problémy nákladním dopravcům , kteří tak přicházejí o své zakázky je každému jedno.
Pro tento stát je přednější zapojení jednotlivců do cestování vlakem , než zapojení nějakého výrobního či obchodního subjektu do železničních přeprav.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
11.11.2011 (12:06)  
hubitel: přitom tou nejsilnější stránkou železnice je přece nákladní doprava
Takhle se to snad nedá říct… Nejsilnější stránkou železnice je spíš rychlá přeprava velkých zásilek (resp. hodně cestujících) na středně dlouhé vzdálenosti. Problém s nákladní dopravou je, že se dnes nevozí kvanta materiálu z bodu A do bodu B, ale posílají se menší zásilky mezi více místy. Naopak v osobní dopravě jsou dnes významné proudy mezi velkými městy. A „přeložení“ cestujících zabere zlomek času oproti nákladu.
registrovaný uživatel chio 
11.11.2011 (8:12)  
Rychliky neustale dojizdeji naklady a ty pak musi neustale brzdit, aby se mohly nechat predjet.
Tu by aspoň trichu pomohlo, keby Cargo nakúpilo nejaké rozumné mašiny a nejazdilo len s 30 a viacročnými pekáčmi, ktoré, než sa dýchavične rozbehnú na 60 km/h, musia brzdiť, aby ich predbehol ďalší osobný vlak.
registrovaný uživatel M 
11.11.2011 (0:46)  
POslednich par prispevku uz je nastesti normalnich. Ja bych si dovolil doplnit, ze koridoru u nas mame bohuzel velmi malo, nicmene ty rychlostne na urovni tech dalnic jsou (rozhodne co se nakladni dopravy tyce). Dalnic u nas je ale taky zoufale malo...

V teto souvislosti mne napadlo - jakou rychlost umoznuji jet nakladni vagony? Rekneme, ze trat ani lokomotiva zadne omezeni nepredstavuji, zajimaji mne jen ty vagony. Jak dalece je to o trati a jak to ovlivnuje vozovy park. Zpravidla jsou clanky (tedy ano, je to asi logicke:-) o nakupu novych osobnich vagonu, co vsechno umi, ale jak je to u nas s vagonama nakladnima vlastne?
10.11.2011 (22:57)  
Martin Keppert, Hubitel: provoz vyssimi rychlostmi je vyloucen z duvodu mijeni vlaku - rychly vlak by smetl kontejnery z protijednouciho nakladu, takze jedine jezdit naklady v noci. To uz je ale opravdu lepsi nechat jezdit naklady po stare trati a rychle po VRT. Viz Kolin - Frankfurt. Dve trate v udoli Ryna pro naklady, VRT vedle dalnice pro rychlou osobku.
10.11.2011 (22:50)  
Hubitel: S tou efektivitou smiseneho provozu vsech typu vlaku po jedne trati bych si dovolil nesouhlasit. Na prvni pohled to vypada dobre, ale praxe je uplne jina. Rychliky neustale dojizdeji naklady a ty pak musi neustale brzdit, aby se mohly nechat predjet. O ekonomice takoveho poskakovani se snad nemusim moc rozepisovat. Vedlejsi efekt zvysovani rychlosti treba na 200km/h pak vede taky k dramatickemu snizovani kapacity trati z duvodu vetsich rozestupu mezi vlaky.
Neco k VRT. Pokud se stavi se sklonovymi pomery jako konvencni trat, tak je to sam most a tunel, takze je z toho nehorazne draha sranda. Pokud se ale postavi jako VRT se sklony 30-35‰ s velkym prevysenim koleje, tak uz to tak silene neni, protoze techto drahych staveb znatelne ubude. Kdyz si pak porovnam investici do rozsireni D1, kde se klidne muzeme dostat na 300mil/km se zvetsenim kapacity o tretinu a nebo stavet moderni VRT za nejakych 500mil/km se zvetsenim kapacity na dvojnasobek, tak je VRT jasna volba. Po ni by jezdily jenom rychle vlaky a po stare trati by vesele jezdily naklady s vlaky pomalejsimi. Celkova kapacita a efektivita je pak uplne nekde jinde.
S tou cenou jizdenky to taky nemusi byt pravda. Pri vyssi rychlosti se podstatna cast fixnich nakladu rozpusti do delsich probehu, takze pak nemusi byt jizdenka nutne drazsi.
10.11.2011 (22:09)  
M.K.: ale ty náklady tam můžou jezdit nějak v jiný čas, než ty osobní vlaky, nebo ne?... no každopádně taková trať určitě není pro náklady tak univerzálně použitelná a propustná, to je asi jasné
  1 2 3 4 5 6 ... 13      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko