..: Postbahnhof am Ostbahnhof - zajímavá modelářská výstava v Berlíně :..

Berlín, Postbahnhof, foto: stoupa Berlín — Pátek 1. listopadu 2013 bude zahajovacím dnem nejrozsáhlejší berlínské výstavy modelových železnic, která se uskuteční v Berlíně v bývalém Postbahnhofu, v sousedství Ostbahnhof. Tato výstava, která potrvá tři dny, se pořádá každé dva roky. Strava, nápoje v místě, dopravní spojení příkladné. Co jste mohli vidět před dvěma roky? Historické vláčky od Trixu a Zeuke Wegwerth, TT staré i soudobé, H0 až oči přecházely. Náměty staré, nové, kopcovité i rovinaté – srdéčko se chvělo a oko nezůstalo suché. Tramvaje z Magdeburgu a rakouská úzká z Gmündu. Kolejiště vesměs klubová, nebo soukromá – žádné komerční vláčkodromy. Stánky s modýlky, příslušenstvím i literaturou starou i novou – většinou za ceny překvapivě vstřícné. A něco obdobného vás bude čekat i letos.

Do vzniku dnešního Hlavního nádraží neměl Berlín nikdy v minulosti centrální nádraží. Většina nádraží byla koncových tak, jak v 19. století paprskovitě vznikaly tratě z Berlína odcházející.

Berlín – Ostbahnhof

Hlavové nádraží Frankfurter Bahnhof z roku 1842 bylo v souvislosti s výstavbou městské dráhy (Stadtbahn) přebudováno roku 1882 na nádraží průjezdné. A dostalo nové jméno – Slezské (Schlesischer Bahnhof). Tak, jako celá městská dráha, i zde je kolejiště vyvýšené nad terén a umožňuje mimoúrovňové křížení s ostatními komunikacemi (Stadtbahn Viadukt).

Nádraží bylo neformální branou na východ. Již před rokem 1914 byl odtud v dálkové dopravě obsluhován Königsberg (dnes Kaliningrad), St. Petersburg, Moskva, Breslau (dnešní Wrocław), Katovice. Ve 30. letech nádraží přijímalo 165 a vypravovalo 176 vlaků denně.

V roce 1950, v dobách NDR, bylo nádraží podruhé přejmenováno, a sice na Ostbahnhof. Nádraží neslo hlavní tíhu mezinárodní přepravy z a do hlavního města NDR Berlína, včetně Vindobony i Hungarie. Krom toho spoje a kurzové vozy do Západního Berlína – do stanice ZOO. V roce 1988 bylo nádraží přejmenováno na Hlavní (Hauptbahnhof), a to i přesto, že většína vnitrostátní dálkové i jiné osobní dopravy se odvíjela ze stanice Berlin-Lichtenberg, potažmo Berlin-Schöneweide, nezřídka s přestupy v (tehdy) Berlin-Schönefeld. Toto jméno vydrželo až do roku 1998, kdy se navrátil název Ostbahnhof a byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. Dne 10. ledna 1994 se právě zde konaly oslavy „splynutí“ DB a DR.

Přitom uspořádání odbavovacího úseku pro vlaky osobní přepravy se za celou dobu v podstatném nezměnilo: 9 nástupních hran pro průjezdné vlaky, z toho 4 pro S-Bahn. Přesto patří Berlin Ostbahnhof stále mezi 20 nejdůležitějších osobních nádraží v síti DB. Denní pohyb cestujících je odhadem 100 000 osob. Nákladní obvody a sklady byly po roce 2003 zrušeny a na jejich místě vyrostly supermarkety a O2 World (analogie s O2 Arénou v Praze). Zachovaly se však budovy Poštovního nádraží.

Berlín – Postbahnhof am Ostbahnhof

Množství pošty vyžadovalo velkorysé řešení. A tak místo malých skladů a služebny vzniklo v letech 1907-1908 v obvodu tehdejšího Schlesischer Bahnhof nádraží poštovní, Postbahnhof. Dodnes mu dominuje jako banán zahnutá cihlová budova, v patře se dvěma kolejemi a v přízemí s třídírnou a rampami původně pro povozy, později pro auta. Velmi rychle se stalo toto poštovní nádraží jedním z nejdůležitějších poštovních úřadů v celém Německu a svůj význam si podrželo až do zániku vlakové pošty na sklonku minulého století. Nyní je čile využíváno ve výstavnictví a jako kulturní stánek. Nabízí celkem 3000 m² plochy, z toho 1800 m² v „kolejové hale“ v horním podlaží s prosklenou střechou.

Co je možno na výstavě vidět?

Abychom vás trošku nalákali, pojďme se podívat, s čím jste se mohli setkat na výstavě v roce 2011.

H0

První blok fotografií přináší fotky z více – méně rovinatého kolejiště zobrazujícího hlavní trať, jak ji lze vidět v příměstských obvodech Berlína. Pro našince zajímavý je výskyt i strojů a vozů zahraničních, které sem nezřídka dojíždějí. Zkratka „Bln Wsw“ značí Berlin – Warszava Expres, „Knödelpresse“ je místní název pro Bastarda.

Blok druhý je s citem a láskou udělané kolejiště místní trati ve skalách obsluhujících průmyslové a horniny rubající objekty. Místo zbylo i na Muzejní dráhu. Dojemný byl pán kolejiště jistou rukou ovládající ve věku 80+ let. Krásné bylo, že bylo posunováno, stroje objížděny, zbrojeny atp. Mne zaujal m.j. „drátenický vůz – plošina“, který jsem v 60. letech okukovával za výkladem prodejny „U Prašné brány“. Třešničkou na dortu byla „Šotouší skála“.

Zhlaví stanice u lomu, foto: stoupa Detail stanice u lomu, foto: stoupa Pohled na stanici, foto: stoupa Stanice a nakládka lomu, foto: stoupa Nástupiště Muzejní dráhy, foto: Pavel Vondrášek Detail stanice u lomu, foto: Pavel Vondrášek
Stanice a překládka kameniva do člunu, foto: Pavel Vondrášek Nádraží s Muzejní dráhou, foto: Pavel Vondrášek Šotouší skála, foto: Pavel Vondrášek Pohled na stanici, foto: Pavel Vondrášek Dráteníci, foto: Pavel Vondrášek

Třetí kolejiště je domácí z rodu „vůkol zdí místnosti“. NDR 70. léta – no kochejte se. Mně se to líbilo. A obsluhovat pomáhala i panímáma.

BR 94 (Pruská T 16.1) s osobním vlakem, foto: stoupa Hlavní nádraží – vyprodáno!, foto: stoupa Hlavní nádraží – detail strojů, foto: stoupa Hlavní nádraží – detail strojů, foto: stoupa Dlažba a šéfová u kolejiště, foto: stoupa
Hlavní nádraží a ucelená souprava vápna, foto: stoupa Hlavní nádraží – Rollwagen čeká s Os, foto: stoupa Dvůr a sklady, foto: stoupa BR 94 (T 16.1) s Os na mostě, foto: Pavel Vondrášek

Čtvrté je ne zrovna nejmladší kolejiště z (velko)dílny Modellbahnverein „Friedrich List“ Leipzig e.V., takto jeden z nejslovutnějších klubů nejen v NDR. Prostě pojem v této zemi. Krom citu pro věc dovolím si vyzvednout jemnost a věrnost provedení trolejového vedení a fabriku se vzorovými horkovody. I zde byl posun, stroje se na vlacích střídaly. Jak v kraji občas zvykem, četná obsluha měla slušivé moderní stejnokroje s vyšitým logem klubu.

Depo - pohled, foto: stoupa Depo - celek, foto: stoupa Továrna, foto: stoupa Hl. nádraží a obec, foto: stoupa Provoz na hl.nádraží, foto: stoupa Vlak na mostě přes obec, foto: stoupa

Z Altmarku dorazilo kolejiště shodného jména, jako klub, i téma – Altmark, tedy „stará Marka“, plně rovinatý, agrární kraj, s nepříliš úrodnou, spíše písčitou půdou, borovicemi, na severozápad od Berlina. Téma – místní dráhy. Dle vzoru. Krásně ztvárněné. Kdo zná starší modelářské příručky z dob NDR, jistě „se tam najde“. Kolejiště bylo k vidění i v Lipsku.

Na dalších kolejištích bylo představeno prostředí městské, zejména pak tramvaje v Magdeburgu. U nás ne zcela obvyklé téma, hezky ztvárněné, včetně zbytků opevnění (nedochovalo se), které pozbylo významu poté, co bylo proraženo ve prospěch dráhy.

Příjemnou třešničkou na pomyslném dortu byl „úzká“, HOe z Rakouska. jako jezdila úzké u Gmündu. Skoro jako kousek domova.

TT

Modelovou „velikost středu“ zastupovalo především velmi veliké kolejiště zobrazující hlavní trať s depem i nákladními obvody a odbočnou tratí vedlejší, na níž osobní dopravu zajišťuje „Ferkeltaxe“. Krámek se specialitami a domlácí kolejiště se starým Zejme (BTTB) kolejím důstojně sekundovaly.

Velké rozchody představily městský tramvajový provoz, hlavně však původní TRIX a historicky cenné modely ze začátků firmy Zeuke a Wegwerth z 50. let minulého století.

Nechci vás nabádat, ale návštěva této výstavy se rozhodně vyplatí, zkuste si ji naplánovat do „tanečního pořádku“ podzimních výletů.


stoupa Poslat mail autorovi | 7.9.2013 (8:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky

Další z regionu Německo


registrovaný uživatel Mr.Kofi  mail  
07.09.2013 (10:59)  
Moc hezké fotografie, ta výstava musela být opravdu parádní.

Tak trochu off-topic, nevíte někdo, od jaké firmy je model traktoru s přívěsem na převoz dříví na obr. 70 Rakouská úzká - stroj objíždí? Tipoval jsem Wiking, ale nic jsem nenašel. Model se mi totiž líbí, rád bych jej do sbírky :-)

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko