Volary — AŽD Praha, která má s automatizací a zabezpečováním železničních tratí zkušenosti nejen na tratích spravovaných SŽDC, ale i v zahraničí, uvedla nový systém zabezpečení železničních tratí nazvaný Radioblok RBA-10. Poprvé byl představen již na veletrhu MSV 2009 v Brně, kde získal výroční cenu ACRI. Nový zabezpečovací systém, který je v současné době v tzv. tréninkovém režimu, by měl eliminovat chybu lidského faktoru především na tratích se zjednodušenou dopravou podle předpisu D3, řízené dispečerem. Na trati z Číčenic do Volar se stala tragická nehoda již v roce 2004, při níž zemřeli dva lidé a 33 cestujících bylo zraněno. V roce 2007, po železniční nehodě, která měla na svědomí 13 zraněných, Drážní inspekce navrhovala zřídit zabezpečovací zařízení, které by zabránilo dalším srážkám vlaků. Druhý únorový den toho to roku přinesl z trati další smutnou zprávu — při srážce dvou vlaků vyhasl jeden lidský život a dalších 20 cestujících bylo zraněno. Podle výrobce by Radioblok mohl těmto nehodám zabránit.

Radioblok nepředává informace klasickou cestou skrz kabely, ale využívá sítě mobilního operátora. Zabezpečovací zařízení se tak skládá ze dvou částí, první je centrála v budově nádraží, kterou ovládá dispečer z JOP. Druhou částí je pak terminál umístěný na hnacím vozidle. Výhodou přenosu informací skrze telefonní datovou linku by měla být úspora financí, které by musely být vynaloženy na klasické zabezpečovací zařízení, přičemž vynaložení takových nákladů by se na vedlejších regionálních tratích nevyplatilo. Druhou nespornou výhodou Radiobloku je, že není možné zařízení vyřadit z provozu případnou krádeží nebo poškozením kabelů, jak se stává v některých oblastech ČR. Možnost napadení systému počítačovým pirátem však generální ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle vyloučil.

Radioblok nedovolí strojvedoucímu, který nedostal povolení odjet ze stanice, při zvýšení rychlosti odjet a vlak sám zastaví. Pokud strojvedoucí povolení má, ale neakceptuje jeho konec a nezastaví v určité stanici, Radioblok zastaví soupravu na hranici dopravny. Dispečer také může zastavit vlak vysláním nouzového STOP při vzniku mimořádné události. Ukázka systému proběhla 30. března ve spolupráci s AŽD ve stanici Strunkovice nad Blanicí. Její součástí bylo i zastavení jednotky řady 814 Regionova, která se v rámci ukázky rozjela bez povolení. Systém tak kontroluje strojvedoucího, aby neodjel bez povolení, i dispečera, aby nevyslal vlaky proti sobě. Vlak je navíc sledován systémem GPS. Ten bude nezávisle kontrolovat tzv. odhlášky, které musí strojvedoucí posílat z každé stanice, kdy každá z nich má přidělený jedinečný číselný kód.

Dokončení stavby na trati 197 by mělo být zřejmě již v listopadu tohoto roku. Dle původního plánu měly interní testy probíhat až do konce května, ale únorová nehoda, která jasně upozornila, že podobný systém je potřeba, urychlila realizaci projektu „Zvýšení bezpečnosti na tratích D3 v traťovém úseku Číčenice – Volary“. Tréninkový režim, který je první fázi zkušebního provozu, bude trvat přibližně tři měsíce. Pak poběží systém v ověřovacím provozu, který Radioblok prověří, a koncem roku by měl být ukončen. Poté začne na trati platit směrnice SŽDC D4, kvůli níž by na trať, kde je instalovaný Radioblok, nesměl vlak bez nainstalovaného terminálu. Bez vybavení radiostanicemi všech hnacích vozidel, které se pohybují na trati, by nebylo zařízení účinné a bylo by nutné využívat druhého režimu, který pro zjišťování polohy vozidla využívá klasických hlášení. Pokud se systém osvědčí, mohl by se tento způsob zabezpečování rozšířit i na další tratě, na kterých je provoz řízen podle předpisu D3 pro zjednodušené řízení dopravy.

A jak vše funguje v praxi?

Redaktoři ŽelPage se zúčastnili předváděcí akce Radiobloku mezi Strunkovicemi nad Blanicí, Husincem a Prachaticemi, která se konala dne 30. března. První z ukázek se zaměřila na odjezd vlaku, vedeného jednotkou Regionova, ze stanice Strunkovice nad Blanicí bez řádného povolení k odjezdu do následující dopravny. Strojvedoucí se začal rozjíždět ze stanice a zhruba při rychlosti 3 km/h se spustila automaticky rychlobrzda. Následující ukázka simulovala nezastavení vlaku v určené dopravně (například kvůli křižování). Strojvedoucí pokračoval v jízdě a na hranici dopravny se aktivovala rychlobrzda. Zde redaktory ŽelPage poměrně zarazil fakt, že vlak začal brzdit až po projetí lichoběžníkové tabulky. Je sice pravda, že jde o řádově desítky metrů, ale pokud by již protijedoucí vlak vyčkával u lichoběžníkové tabulky, tak by mohlo dojít k mimořádné události podobně jako letos ve Vodňanech. Poslední ukázka se konala ve stanici Prachatice, kdy se zúčastnění vezli ve vlaku s řádným povolením do následující dopravny, zatímco proti němu vyjel vlak bez řádného povolení. Po chvíli byly oba vlaky automaticky zastaveny.

Zdroj: AŽD Praha, SŽDC, Dopravní noviny, ŽelPage