Praha-Žižkov — Má historická budova nákladového nádraží, pro níž dnes není využití, být zbourána pro stavbu ulice, která nikam nevede a kterou už dnes nechce ani veřejnost, ani developer? Občané Prahy 3-Žižkova poukazují na paralely s nádražím Těšnov a další těžké rány, které tato městská část v posledních desítkách let prodělala — od asanace přes novou výstavbu nevzhledných budov, které stále zejí prázdnotou. Vlastní funkcionalistická budova nádraží — dílo architektů Cavaise a Weisse a železničního inženýra Chlumeckého z let 1931 – 1936 — již za památku prohlášena byla, ale ČD, developer Sekyra Group a městská část Praha 3 podali rozklad. Ministr kultury tak v dubnu prohlášení za památku potvrdí nebo zruší. Na podporu potvrzení prohlášení za památku se během akce organizovala petice, kterou účastníci houfně podepisovali. Samo sdružení nemá o využití budovy jasnou představu, nehodlá však strpět její zničení pro pochybný projekt Jarovské spojky, tranzitní silnice, která podle nich jen přivede další provoz na již dnes přeplněné Olšanské náměstí bez možnosti pokračovat do města, a která nemá potenciál vytvořit s Olšanskou ulicí slibovaný rušný bulvár, bez boje. Přesto po celou dobu diskuse nepadlo slovo o využití, které se sice přímo nabízí, je však v současných vlastnických poměrech již jen stěží představitelné — veřejné logistické centrum pro zásobování města.

V pondělí 28. března v žižkovském kině Aero z iniciativy občanského sdružení Tady není developerovo proběhla panelová diskuse na téma co s nákladovým nádražím Žižkov. Kromě pořadatele, který sdružuje především obyvatele Prahy 3, se akce zúčastnili zástupci developerů (v jednom případě mluvčí, ve druhém případě architekt), za České dráhy pak náměstek generálního ředitele pro správu majetku Ing. Milan Matzenauer, zástupci Klubu za starou Prahu. Prezentovány dále byly výsledky studentských projektů fakulty architektury ČVUT v Praze jako možná inspirace pro budoucí využití pozemku. Diskuse probíhala ve dvou panelech na téma plány a současnost a následně se ke slovu dostala i především místní veřejnost.

Celá diskuse byla poněkud pateticky zahájena promítáním krátkého filmu z 80. let, který ostře odsuzoval asanaci Žižkova, jejíž první etapa byla před sametovou revolucí provedena a jejíž „ozdravné“ výsledky jsou dodnes patrné v okolí Olšanského náměstí. Na první pohled banální spojení však dává překvapivě smysl. Hlavním důvodem, proč musí budova pryč, je totiž prodloužení Olšanské třídy, dnes ukončené Olšanským náměstím na jedné a právě hlavní budovou nákladového nádraží na druhé straně, tzv. Jarovskou spojkou po tělese zrušené trati od Malešic do prostor dnešní křižovatky Jarov (zastávka MHD Spojovací), kde by se napojovala na městský okruh. Tato Olšanská třída měla původně vést Seifertovou ulicí v nové podobě asanovaným Žižkovem až k severojižní magistrále. Dnes na první pohled předimenzovaná ulice lemovaná ředitelstvím České pošty, budovami Telefonicy O2 s telekomunikační věží, které místní říkají s ohledem na poetičnost celého areálu Mordor, a dalšími obdobnými, se má stát základem nového bulváru. Na první pohled je ale z plánů patrné, že tento bulvár má být dopravní tepnou, dokonce v části nového území zakrytou parkem, nikoliv místem atraktivním pro chodce. A končit má právě na Olšanském náměstí, kde již dnes není kudy únosně pokračovat do centra města. Ani žádné řešení nízké kapacity rozšířené křižovatky Olšanské s Jana Želivského nebylo nikým prezentováno.

Prakticky všichni označili současný stav, kdy je hotov územní plán a pozemky v podstatě prodány, za krajně nešťastný. České dráhy se chtějí od roku 2003 již zbytného majetku co nejdříve zbavit. Na straně vlastníka — Českých drah a developerů — panovalo zděšení z možného prohlášení kulturní památkou, které by údajně nejen znemožnilo budovu zbořit, ale i ji pro další případné využití vhodně upravit. Naproti tomu stojí odborné kruhy architektů a památkářů, kteří v budově vidí unikátní funkcionalistickou stavbu (především svým rozsahem) s mnoha možnostmi využití (které dokladovali úspěšnými revitalizacemi jiných areálů u nás i v zahraničí) a v prohlášení za památku pak jedinou šanci, jak zničení nádraží zabránit. Jakkoliv vizualizace ve studentských projektech vypadaly líbivě a zobrazené prostředí například tržnice a kavárny se zachovaným „peronem“ a výtahovými věžemi přímo atraktivně, představují jen inspirující materiál, nemají investora. Jakkoliv developeři plánují, že stavba celé nové čtvrti, kde má postupně bydlet až 7-15 tisíc nových obyvatel (prezentované údaje se lišily) včetně občanské vybavenosti a parku a množství by mohla trvat 18 let, tvrdí, že projekt využití území mají v podstatě hotový a stál je již desítky milionů, které budou po změně podmínek nejspíše chtít zpět.

Pokud máte zájem o informace proč je Nákladové nádraží Žižkov unikátní industriální stavbou, kterou stojí za to zachovat a jaké jsou možnosti jejího dalšího využití, navštivte komentovanou procházku, kterou pořádá Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Praguewatch.cz. Sraz je ve středu 6. dubna 2011, v 16.00 před administrativní budovou nádraží v ulici Jana Želivského.

Zdroj: www.tadynenideveloperovo.cz