Praha — Potřeba šetřit provozní výdaje také v resortu dopravy se objevila krátce po nástupu nového ministra dopravy Víta Bárty do funkce. Zatímco hledání úspor ve stavebních zakázkách lze pochopit a má svůj smysl, iniciativa ministerstva fyzicky zrušit regionální železnice s nejmenším provozem už nenachází širokou podporu. Podle veřejných vyhlášek ze čtvrtka 14. října bylo již 29. září 2010 zahájeno správní řízení ve věci zrušení regionálních drah Čejč – Uhřice u Kyjova, kterou jste si mohli naposledy projet v únoru s vlakem ŽelPage, Aš – Aš státní hranice, Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín, Bruntál – Malá Morávka, Libochovice – Račiněves, Žacléř – Královec a Obrnice – Čížkovice nazývané také Švestková dráha, kde jsou velmi často vypravovány okolními obcemi financované turistické vlaky.
Důvodem podle předkladatele, státní organizace Správy železniční dopravní cesty, je fakt, že na žádné z těchto drah není provozována osobní ani nákladní doprava. Účastníky řízení jsou kromě státních institucí také obce, které budou muset zaujmout po obecných volbách rychle stanovisko, aby se do konce října vyjádřily. Ačkoliv ministr Bárta zdůrazňoval, že před nákladným fyzickým zrušením dá přednost soukromým iniciativám na správu dotčených tratí, vše spěje, navzdory zákonným lhůtám, ke zrušení jmenovaných tratí do prosince 2010.
Dvě ze jmenovaných sedmi tratí, Libochovice – Račiněves a Bruntál – Malá Morávka, se na vývěsce objevily až v pondělí 18. října. Podle informací ČTK se však může rušení týkat až 13 tratí. Navíc na celkem 13 shodných tratí souběžně běží správní řízení o zastavení dopravy. Souběh těchto správních řízení zákon o dráze neumožňuje. Proti záměru ministerstva dopravy hovoří také dokument Prohlášení o dráze pro jízdní řád 2010/2011, který všechny tyto úseky obsahuje jako provozní; pokud jsou v prohlášení zahrnuty, je vyloučeno vést proti nim ve stejném období správní řízení o zastavení dopravy, natož o zrušení.
Načasování je podezřelé. Veřejné vyhlášky byly schváleny dva dny před zahájením komunálních voleb v České republice. Zastupitelstva dotčených obcí budou muset hledat rychle jasné stanovisko, pokud se do konce zákonné lhůty 15 dní dokáží zformovat. Minimálně o Švestkovou a Doupovskou dráhu mají tamní mikroregiony zájem — objednávají si na nich provoz. Je pak s podivem číst v odůvodnění ze SŽDC, že na tratích neexistuje žádný osobní, natož nákladní provoz. To vyvrací i společnost Unipetrol Doprava, která občasně vede své nákladní vlaky mimo jiné úsekem Čížkovice – Obrnice. Je pak otázkou, nakolik přesné údaje o nákladech na údržbu tratí Správa železniční dopravní cesty předložila ministerstvu ke zvážení.
Jako liché se zřejmě ukazují sliby ministra Víta Bárty, že před fyzickou likvidací dá přednost odprodeji regionálních tratí do majetku obcí, popř. soukromých firem, které o ně mají zájem. Povinnost takové nabídky například v sousedním Německu přímo vyplývá ze zákona jako ochrana liniových staveb, které nelze snadno nahradit. A DB Netz také pravidelně tratě, které nechce dále provozovat, veřejně nabízí (vypisuje) k převzetí k dalšímu provozu prakticky libovolnému zájemci o jejich další provoz (včetně této povinnosti) s vyčíslením nákladů a výnosů i očekávaných investic. V Česku však pravidla švejkovsky obcházíme. Na formálně provozovaných tratích zavádíme nickolejný provoz nebo nulový grafikon a, až když je opravdu neúnosný řev a enormní společenský tlak, teprve pak se po měsících až letech bez provozu zbídačená trať předává zájemcům. Samozřejmě předem domluveným a co možná potichu. Pokud je zájemců víc, SŽDC už umí ty nevhodné včas formálně vyřadit, hlavně aby nebyly problémy. V posledních letech je hitem například nulová kapacita provozované dráhy. Jak vypadá taková trať, kterou SŽDC bezostyšně započítává do kilometrů provozovaných tratí a jejíž údržbu státu vykazuje, si můžete prohlédnout například právě mezi Mladoticemi a Kralovicemi, pokud ještě pod stromy koleje najdete. Až doposud to byly velmi výhodné "kilometry navíc", které zlepšovaly hospodářský výsledek jiných tratí. To se nyní konečně napravuje, ale bohužel právě jen tímto nešťastným směrem, ke zrušení dráhy. Co nejrychleji, co možná tiše a právě v době kdy ti, kteří by se jako jediní mohli účinně řízení protivit, a kteří si mnohdy tu svoji trať postavili ze svého, mají plné ruce jiné práce s převzetím samosprávy.
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, Prohlášení o dráze 2010/2011 (SŽDC), ČTK/Finanční noviny, ŽelPage
Trat do Hevlina je skoda rusit, protoze. Protoze nic, zadny argument nepadl. Chybou je nepostavit zeleznici do Laa. Proc? Protoze tam denne jezdi nekolik (rekneme tri) autobusu a stovky aut z Brna. Jsou-li ty stovky dve a v kazdem aute jsou dva vyletnici, tak to znamena, ze z Brna do Laa jezdi kazdy den kolem 500 klientu. Wow cislo jedna
Protoze jsme chudi a mnohe rodiny nemaji na auto (poznamka: auto nemusi mit jen chudi, ale to je fuk), tak je potreba podporovat verejnou dopravu (poznamka: takze bohatsi maji platit cestovani chudsim ci co, ale to je taky fuk). Jak ta podpora ma vypadat? O Hevlin nejde, jde o postaveni trate do Laa. Tedy o to, aby nemajetni mohli jezdi na "koupaliste" s dennim vstupnym 500 korun za osobu. Wow cislo dve.
Rekl bych, ze to jsou neprustrelne argumenty:-)
PS (edit): Zas tak chudi asi nebudeme, kdyz je tolik lidi, kteri za zpatecni Brno-Bruntal daji 550 (viz jina aktualita)
Ano, určitě v ČR existuje několik rodin v produktivním věku, které nemají auto, protože na něj nemají. Kolika z nich se dotkne, že nebudou moct jet vlakem do nějakého akvaparku v Rakousku? Můj odhad - vůbec žádné.
Představa, že když jsou chudí občané, kteří nemají na slušná nová auta, tak stát může být bohatý, aby měl na nové vlaky pro každou lokálku, je, s dovolením, nepodložená. Naopak je poměrně logické, že průměrný Němec,který má doma nového golfa, může jet po kolejích dejme tomu desirem, zatímco průměrný Čech, co má doma ojetého favorita, se na kolejích musí spokojit s regionovou. Ona ta veřejná doprava nežije svým vlastním životem nezávisle na všech ostatních, zejména ekonomických, reáliích.
Souhlasit tak můžu jen s poslední větou. Fyzickou likvidaci taky nechápu..
Proste je potreba si uvedomit, ze zeleznice ma smysl jen a pouze tam, kde je potreba resit velkokapacitni prepravu. A ne tam, kde pendluje jen a pouze solo sukafon a nakladni doprava neexistuje.
Neni to tak davno, co probehla medii zprava, ze na nekterych tratich je provoz drazsi, nez kdyby se kazdemu cestujicimu objednalo taxi... a tohle bude presne ten pripad.
A srovnejme životní úroveň u nás a v západních zemích. U nás nemá ani každá rodina vozidlo, kdežto v Německu je běžné mít relativně nové Audi/BMW a nějakou nákupní tašku typu Golf...
Kde má veřejná doprava větší význam ?
Nechápu, proč by se hned nutně musel likvidovat železniční svršek ? To chtějí definitivně vyloučit možnost opětovného obnovení provozu jinému schopnějšímu dopravci než je impotentní aparát ČD ?
...co vybere na SPD za tuto komoditu, dá 9 % (!) do Státního fondu dopravní infrastruktury (silnice, železnice voda). Pokud se zdá státu, že je dopravní infrastruktura podfinancovaná, postačí zvýšit dotaci SFDI jen o pár procentních bodů z toho, co na SPD vybere (a trošku zašetřit jinde).
Vyznělo to tak, že SFDI je státem brutálně šizen. Ale není to tak úplně pravda. Těch 9% ze spotřební daně, to totiž není zdaleka jediný příjem fondu. V roce 2009 dostal SFDI 89,6% toho, co stát z dopravy získal (tedy ze souhrnu spotřební daně, silniční daně, mýtného a dálničních známek).
http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_fond_dopravn%C3%AD_infrastruktury
Uvědomil jsem si jednu podivnou skutečnost. Na železnici jdou poplatky za použití kolejí přímo SŽDC jakožto správci infrastruktury, ale na silnici je to jinak. Výnosy mýtného a dálničních známek nedostává ŘSD přímo, tyto peníze nejdříve protečou přes SFDI. Proč?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.