..: Dálkovou dopravu ČD čeká radikální proměna :..

ETR610 v unifiku ČD, foto: CjoctavianPraha — Na březnové prezentaci plánů Českých drah na modernizaci jejich vozového parku sice dráhy poodkryly značnou část svých záměrů, o některých se ale zmínily jen okrajově. ŽelPage proto po upřesnění plánovaných modernizací osobních vozů klasické stavby získala další informace ohledně dálkové dopravy. Proč daly dráhy přednost netrakčním jednotkám a co bude dál s jednotkami Pendolino? Na tyto otázky nám ochotně odpověděl přímo generální ředitel Českých drah Petr Žaluda u příležitosti jeho přednášky na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.

„ČD railjet“ realitou

ČD railjet, foto: Spiritdesign, nátěr: flegis Dozorčí rada Českých drah dala při nákupech zcela nových vozů přednost uceleným netrakčním jednotkám. Důvody jsou prosté; v současnosti probíhají dodávky souprav Siemens Viaggio Comfort pod obchodním názvem railjet pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB), které získaly díky velkému počtu nakupovaných jednotek (67 kusů) velmi výhodnou cenu. Jedna souprava vyšla rakouské dráhy na 10,6 milionu eur, což je při současném kurzu 271 milionů korun. Při přepočtu na sedadlo (408 míst) to vychází na cca 665 tisíc korun. Pokud bychom přičetli i cenu jedné lokomotivy řady 380, tak se částka dostane na 983 tisíc. Jen pro připomenutí: jedno sedadlo v jednotkách řady 680 vyšlo na více než 1,9 milionu korun.

Součástí výběrových řízení ÖBB na jednotky railjet byla také opce na dodávku dalších kusů za výše uváděnou cenu. Tu ale ÖBB nehodlají plně využít a tak probíhají jednání s ČD, které by rády z této opce nákoupily celkem 16 jednotek. České dráhy tak mohou získat za velice nízkou cenu (něco málo přes 38 milionů za vůz) v poměrně krátké době kvalitní a ověřené soupravy, navíc již schválené pro provoz v České republice, Polsku, Rakousku, Německu a Maďarsku. Prvotní plány předpokládají především nasazení mezi Prahou a Vídní, kde by se nahradily současné soupravy z klasických vozů. Bližší informace o tomto záměru chtějí České dráhy zveřejnit v horizontu několika příštích měsíců.

Cisalpina na prodej

ETR 470, foto: Josef Petrák Petr Žaluda také prozradil, že v současnosti zjišťuje delegace Českých drah možnosti odkupu souprav po zaniklé společnosti Cisalpino. Kromě diskuzí nad případnou prodejní cenou visí zejména otazník nad stavem těchto jednotek, jejich přizpůsobením pro provoz na síti SŽDC a počtem kusů nabízených k prodeji. V případě úspěchu se počítá, po boku již provozovaných pendolin, s obsluhou vozebních ramen Praha – Ostrava (interval 1 h, zde ponechme stranou, v jakém tarifu), Praha – Berlín a Praha – Bratislava. Jen pro doplnění – společnost Cisalpino provozovala celkem 9 devítivozových dvousystémových (3 kV a 15 kV) jednotek ETR 470 a 14 třísystémových (3 kV, 15 kV a 25 kV) souprav ETR 610. Ty si po jejím krachu rozdělily Švýcarské spolkové dráhy (SBB) a Italské dráhy (FS).

Přínos i pro ostatní kategorie vlaků

V případě úspěchu obou výše zmiňovaných záměrů se mohou cestující těšit také na radikální zlepšení i ve vlacích kategorií R a Ex. Už jen nákup railjetů by uvolnil více než sto vozů klasické stavby z vlaků vyšší kvality, které by mohly přejít do klasické rychlíkové vozby. Spolu s komplexními rekonstrukcemi na vozy s klimatizací a jinými moderními prvky, se tak můžeme v poměrně krátké době těšit na zlepšení kultury cestování napříč všemi kategoriemi vlaků dálkové dopravy.

Zdroj: České dráhy


JiříK. , Jony | 29.4.2010 (16:04)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   
04.05.2010 (23:54)  
M - no a hlavně kolik lidí jede po D1 v autě jen tak nalehko max. s kufříkem?

No nic a dál už konec OT. Řešme railjety a CISy o kterých je článek.
registrovaný uživatel M 
04.05.2010 (23:47)  
Krutasi - to myto supr. A lidi co jedou Plzen-Zlin budou mit dve auta (jedno nechaji v Praze, do druheho nastoupi v Brne)?
A furt to jaksi neresi treba jizdu Tabor-Brno. Nebo teda aspon ja nechapu, jak temhle lidem pomuze VRT z Prahy. Pojedou autem po D3 do Prahy a potom z Prahy vlakem? Protoze na D1 bude prohibitivni mytne? Pripadne jim poradis, ze maji smulu, ze bydli na puli cesty?

Deadeye - tu rovnou D1 jsem taky nepobral, nicmene kde je na ni omezena rychlost kvuli zatackam?
04.05.2010 (23:40)  
to Krutas57: Jelikoz pracuji a venuji se zasluzne verejne prospesne cinnosti, tak nemam cas tu byt kazdou chvili, proto odpovidam az ted. Ver, ze jsem ten prvni, ktery hleda cestu jak neco udelat a ne proc to nejde. Ted tu ale mluvis o trati Praha - Brno podel dalnice. Jenze predtim jsi psla o vybudovani ycela nove site temer rovnych VRT trati mezi vsemi vetismi mesty. Coz je nesmysl na urovni skola prvniho stupne.

Pokud bys mluvil o VRT v nejake koncepci (tedz jako VRT pro mezinarodni trasy s rozumnym napojeni na standardni sit tak, aby se daly useky VRT vyuzit jak pro mezinarodni dopravu, tak pro vnitrostatni}, tak ti dam za pravdu.

Tys ale bansil o necem zcela neralnem, ekonomicky i technicky neuskutecnitelnem.

Pro tvou informaci: Pozemky kvuli dlanici se nevyvlastnuji, ale vykupuji. Proto muze jedna farmarka roky blokovat dostavbu dalnice do Hradce. Kolik myslis ze by bylo podobnych problemy se stavbou stovek km novych VRT trati? Tak na 50 let soudu, tahanic a problemu.

Prohlasit, ze D1 nema ani moc velke prevysnei muze jen nekdo, kdo po ni snad ani nejel. Teren je v okoli pomerne clenity, D1 nesplnuje soucasne dalnicni normy ani na prevyseni, ani na zatacky. Proto je na nekolika mistech omezena rychlost.

Nerikam, ze by tam VRT postavit neslo, ale rozhodne by to nebylo tak snadne jako na polskych rovinach.
04.05.2010 (22:31)  
Já vim, že je to šílenej OT, ale přece mi to (s lehkou nadsázkou) nedá:
Opět nám přibyla čísla, tedy jsme se dostali k tomu, že by teoreticky po "mojí verzi" VRT měla jezdit polovina provozu D1.

No a VRT by stavěl stát, který mimo jiné určuje i mýto. Tak se prostě řekne, že rozšíření D1 není zadarmo (což je pravda), že auta emisemi škodí ovzduší, což se musí odbourávat, což taky není zadarmo (i to je pravda) a že auta dělají zácpy, tudíž se musí u D1 neustále pracovat na infrastruktuře (to je taky pravda), tudíž se prostě výrazně (násobně) zdraží mýto, které beztak je nižší, než v západních zemích EU (což je myslím taky pravda).

No a pokud lidem půjde o peníze, tak se začnou zajímat o alternativy. Pak stačí menší "mediální masáž" (klidně jen článek v novinách a pár reportáží v telce), kde se lidem nabídne rychlý, ekologický, cenově výhodný, pohodlný (... bla bla bla ... ) vlak. Pokud cena jízdenek (průkazek) bude skutečně levnější / srovnatelná s autem (při dnešních cenách nafty je jedna cesta z Prahy do Brna cca 300Kč na auto), tak do toho podle mě ty lidi půjdou. Ti co se rozhodnou pro vlak navíc třeba i prodají auto a když sem tam pojedou jinam, tak nejspíš zvolí opět vlak.

A pozor, nebavíme se pouze o cestě Praha - Brno. Bavíme se o všem, co jezdí mezi Prahou a Brnem, což jsou i třeba EuroCity na Vídeň a Bratislavu (zde se už teď objevují vozy s Vmax 200Km/h) a některé vlaky, které teď jezdí jinudy by mohly využívat tuto VRT (napadlo mě Pinďo do Ovy, ale tam je to ještě dlouho z Brna; ale šlo by třeba EC 175 (nyní přes Kolín a Pardubice - 2h 43min), po VRT cca 1h 15min).

A bavíme se i o důsledcích na silniční dopravu po D1. Přesun části provozu na VRT (byť i třeba jen 20%) bude znát na lepší průjezdnosti D1 a přilehlých komunikací, i menší nehodovosti (což je dost žádoucí). A ještě něco k zamyšlení: Pokud by VRT pobrala alespoň tu zhruba čtvrtinu dopravy z D1, tak nebude třeba rozšíření za 30 - 40 miliard. Hle, tím se vyřešila pěkná část nákladů. :-D :-P Možná se nám ta halucinace trochu rozjasňuje?

EDIT: U VRT navíc investice znamená zcela nové spojení, zcela nové možnosti, výrazný kapacitní i rychlostní nárůst. Rozšíření D1 akorát vytvoří menší rozestupy mezi auty, trochu se navýší kapacita, ale rychlost zůstane stejná, na některých nájezdech a nutných zúženích se může zvýšit nehodovost a pokud se stane vážná nehoda, tak se prostě ucpe celá D1 bez ohledu na to, jestli má 6 pruhů nebo 8.

Jinak nechci moc srovnávat s jinými (většími, ekonomicky silnějšími ...) státy, ale oni třeba němci nebo francouzi asi dost dobře ví, proč staví VRT. A co se týče zmiňované oblíbenosti vlaků, tak s tím se přece dá něco dělat. Mimo jiné zlepšit vozový park (na tom už se evidentně pracuje) nebo třeba nabídnout vyšší rychlosti a kapacity ... díky VRT. :-D

PS: Děkuji za všechny konstruktivní příspěvky k tomuto tématu. Jak vidíte, tak diskuze funguje - každý přispěje nějakou částí, nějakou myšlenkou a postupně se dobereme až k odpovědi na otázky, které se ze začátku zdáli těžko zodpověditelné. Tak to má fungovat. A ikdyž to asi nevyřešíme, tak nějaký posun jsme již teď udělali. I zjištění, že je to totální blbost (kam jsme zatím ještě tak docela nedošli) je prostě nějaký výsledek odborné diskuze. A ještě jednou omluva za OT.
registrovaný uživatel SYN 
04.05.2010 (21:52)  
GC: V tom druhém odkaze mne zaujalo zejména následující:
Welle an Rückstellungen
Das Plus ging sich aus, obwohl neue außerordentliche Belastungen auftraten: Rückstellungen für Pflegegeld und für Mitarbeiterfahrscheine in Höhe von 145 Millionen Euro allein 2009. Wie berichtet verlangt die Finanzbehörde eine Versteuerung der Freitickets für 160.000 Personen (Mitarbeiter, Angehörige, Pensionisten). Das Unternehmen könnte das an die Begünstigten verrechnen. Das Unternehmen verhandelt aber wegen der Rechtmäßigkeit der Nachversteuerung noch mit der Finanzverwaltung.

Tak jak se zdá tak i v Rakousku požaduje finanční úřad zdanění režijek pro pracovníky, rodinné příslušníky i penzionisty. OBB zatím s berňákem vyjednávají o oprávněnosti, může být zajímavé jak to u nich dopadne...
registrovaný uživatel ANKU 
04.05.2010 (20:05)  
Pikehead: Podle mne teda ani není potřeba počítat abych vědel, že Kruťasovi "konstanty" jsou fakt hodně mimo jakoukoliv realitu. Stačí porovnání s existující VRT Kolín - Frankfurt. Zde se jezdí ve špičce v 30ti minutovém intervalu jinak po hodině. Většina spojů je vedena dvěmi spojenými jednotkami ICE3. Tedy celková kapacita za hodinu cca 900 až 1800 cestujících v jednom směru, denně tedy cca 30000 lidí. To vše se zda být dosažitelné maximum (tedy DB nemluví o posilování v dohledně době) při existenci konkurenční paralelní dálnice a neexistenci jakékoliv linkové autobusové dopravy. Pokud tedy toto je potenciál na trati která spojuje finanční metropoli Německa, která má i s regionem cca 1 milión obyvatel, jedno z největších letišť v Evropě a je současně obrovským železničním uzlem, s Kolínem nad Rýnem a regionem Porůří (dohromady cca 6 miliónů obyvatel) a to v zemi která má v cestovaní vlakem mnohem větší tradici a oblíbenost než u nás, tak si nedokážu představit že potenciál mezi Prahou a Brnem bude větší než třetinový, tedy možná 10000 lidí denně.
Tedy 10000 lidí x 300 Kč (abych zůstal konkurenceschopný busům) je tržba v obou směrech dohromady 6M Kč. A to jsem podle mně strašně optimistický. Tedy za tvých 30 let tržby cca 64 mld. Od toho si odečti na nákup vozidel pro VRT (cena za jedno nové Velaro D pro DB 33M€ tedy asi 825M Kč), jejich provoz a údržbu trati (nedovolím si spekulovat o výši nákladů). Tedy samo na sebe si to nikdy nevidělá, do určité míry můžu započítat hůře kvantifikovatelné veličiny jako růst ekonomiky způsobený stavbou trati a její funkčností, nicméně si dovolím předpovědět, že jakákoliv multikriteriální analýza by vyšla přesto negativně.
04.05.2010 (17:51)  
M: To nejsou sny, tady se konecne zacina pocitat. :-)

A kdyz nekdo predpoklada, ze x% lidi vyleze z aut na D1 a nasedne do vlaku, neni nic snazsiho, nez se ho zeptat JAK to chce udelat. :-) No a postupne se k tomu dostavame.

Jinak si uvedomuju a vsem omlouvam, za to, ze jsme tu krute OT.
registrovaný uživatel M 
04.05.2010 (15:42)  
Tech 128 vlaku bylo v obou smerech, v jednom jen 64.
Kazdopadne kdokoliv soudnej musi uznat, ze je to ulet. Ale uz se v tom nebudu nimrat a nebudu nekomu nicit sny
registrovaný uživatel SYN 
04.05.2010 (13:47)  
M: Ne že bych tady chtěl nějak obhajovat Kruťasovy odhady, též se mi zdá více než zdesatorenásobení osobní dopravy na relaci Praha-Brno poněkud silně optimistické, ale pokud máme vzít za základ současný 24h provoz v nejslabším místě D1 podle tebou udávaných 40k vozidel tak to by (při použití další odhadované konstanty - průměrný počet převážených osob = 2 (můj odhad - jasně že většinou jede 1, občas ale i 2-3 a pak tu máme nějaké ty busy kde jede klidně 40 takže ten průměr by tak nějak mohl být)) dostáváme řádově 80000 osob za den. Kruťasovi vycházelo (128 vlaků á 500 osob) 64000, no tak to se zase tak moc neliší. Jasně, to že by víc než půlka opustila auto a začala jezdit vlakem je sen, ale není to až tak krutě mimo...
  1 2 3 4 5 ... 18      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko