To Sim:
Fuk to není. Jde o to, jak je který systém blbuvzdorný, jak moc je nebezpečný v případě poruchy a jak snadno je závada odstranitelná. Relé nebo stykač: - Spálená cívka - jak často? Jakékoli polovodičové součástce stačí krátký přepěťový impuls k totálnímu zničení! Pokud vystavíte jakýkoli čip působení např. vf záření, okamžitě zkolabuje. Relátkům je to putna. Spečené kontakty: - pokud jsou mechanicky a plošně správně nadimenzovány a použit kvalitní materiál, je nebezpečí spečení prakticky nulové. Logika: - drátové propojení relé, nebo stykačů funguje vždy dle zásady: co není výslovně povoleno, je zakázáno, celek je tím pádem snadno čitelný a pokud se s danými prvky umí zacházet, i dokonale blbuvzdorný. Napsat stejně bezpečný SW je prakticky nemožné, u procesorů je to přesně naopak, čili povoleno je vše, co není výslovně zakázáno a zakázat všechny ostatní kombinace, než ty správné... Schválně to někdy zkuste! Závady a jejich odstranění: Relé: - stačí šikovné ruce, kleště a kus drátu a jede se dál. Procesor: Neschopné vozidlo musí do servisu! Jaký to má dopad na cestující veřejnost je snad jasné. Ale budiž, pokud si myslíte, že budoucnost je v tom, dělat věci co nejsložitější a co nejhůře opravitelné a hodláte se mířit s tím, že kvůli banální závadě občas pár lidí zařve, je to váš problém, já jsem svá pracovní léta ukončil, díky tomu, že jsem se vždy spoléhal jen sám na sebe, se mi podařilo přežít a pro budoucnost mám jasno: Od dráhy co nejdál!

To 362:
Nepřekrucuj realitu!
Ta lokomotiva byla na zkušební jízdě, nevím, jak u vás, ale u nás to ještě nedávno bylo o tom, že na vlak směla teprve po tom, co zkušební jízda neodhalila žádné závady. A podle toho, co tu píšeš, máte na dráze mnohem větší bordel, než my a to už je co říct. A na Slovensko jezdím zásadně autem, je to pro nás dva o 50% levnější. Ale chápu, že dva mrtví pro tebe specielně nic neznamenají, neb ztráty jsou povoleny, že? Opakuji znovu: Pustit na lokomotivu po opravě, která vyjíždí na vyzkoušení, pět lidí JE ZHOVADILOST! A postavit pro takovýto stroj jízdní cestu na obsazenou kolej, navíc osobním vlakem do kterého nastupují cestující je trestuhodné!

Ažetďák: U Teba je určite vrchol šlendrianstva, hoc ak iba zachádza rušeň na obsadenú koľaj za účelom privesenia k súprave, že? Pozatvárať ich všetkých, darebákov, výpravcov, rušňovodičov, ako si dovolili tú mašinu nepoložiť tam kdesi z neba žeriavom..?

A ak by si čo i len tušil, že v husto obývanej republike občas jazdime aj s poruchanou alebo vypnutou EDB (ktorá sa len tak mimochodom nezaratáva do brzdiacich %), že s takto "postihnutými" rušňami zachádzame bežne na obsadené koľaje, asi by si sa Slovensku na 1000 km vyhol.
A nadôvažok, ak by si si dokázal čo i len predstaviť, že my, šlendriani, zachádzame na obsadené koľaje aj s dvojičkami, ktoré nemajú EDB zabudovanú vôbec žiadnu, asi by si sa odsťahoval rovno na susednú galaxiu.
Fuj, hanba, čo si to v tej prevádzke dovolujeme, že?! A k tomu ešte bez relátok.

Ažetďák: pane kolego, prosím nevyjadřujte se k problémům, ke kterým nemáte dostatek informací. Nepůsobí to dobře (abych to řekl dioplomaticky).

jde o MIRER a podobné věci: Ing. Hála blahé paměti řekl naprosto jasně, když se to začalo nasazovat na Banány, že na lokomotivě s kontaktní regulací nemá takovéhle zařízení co dělat,... ale vede ke zvýšenému opotřebení a tím i poruchovosti častěji spínaných kontaktů v trakčních obvodech..

Pan Hála mluvil tenkrát o ARR, která opravdu ockvakávala srykače. HS198, použitý na 150, 151 či Mirel na 350 naopak ocvakávání snižují, protože umožňují přeskakovat stupně.

Když zhavaruje mechanický kontakt, obvod se přeruší. Průraz polovodičového spinače funguje přesně opačně!
Nebo taky nepřeruší. Vzorek trvale sepnutého relé I. bezp. třídy se u nás někde válí.
Polovodič se buď přeruší nebo prorazí. Nebo taky zůstane někde v půlce.

Zkuste si představit, co se stane, když v Peršingovi při rychlosti 120 km/hod dojde k průrazu tyristoru. Motor sice dostane plné napětí troleje, ale protože je roztočen do max. obrátek, ochrany nezareagují, lokomotiva jen začne nekontrolovatelně zrychlovat.
Představuji si to živě: nestane se nic, protože těch tyritorů je tam v sérii tuším 8. Akorát se někde nasvítí "průraz prvku". A i kdyby se jich prorazilo všech 8 najednou, tak mašina opět nevystřelí, naopak, vystřelí hlavní vypínač, protože zmizí střídavá složka z kotevního proudu a tudíž se motor přestane budit. A jak se chová zcela odbuzený motor napájený do kotvy snad víte.

Ážetďák > jako stara deska... furt dokola a furt to samy. Kdy uz vam konecne dojde, ze je uplne fuk, zda je dany logicky obvod resen pomoci mechaniky, elektriky, pneumatiky, hydrauliky, softwaru nebo jejich kombinaci?

Kdyz si vezmu rele nebo stykac, vzdy u nej muzou nastat dva "nefunkcni" stavy: trvale rozpojeno (prepalena civka, oxidace kontaktu) nebo trvale spojeno (specene kontakty). Podobne je to u elektronickych soucastek, taky to muze proslehnout skrz, ale zrovna tak zustat rozpojene. S mechanikou je to zrovna tak - prikladem budiz ovladani plynu u pionyra, bud se pretrhne lanko, nebo zustane viset otevrene pridrene soupatko.

To, jake skody ktery stav zarizeni muze zpusobit, neni nijak provazano s tim, na jake "platforme" je dany system postaven. I mechanicke veci jdou udelat dobre nebo spatne, zrovna tak elektricke, resp. elektronicke.

Nebude to spis o tom, ze u "jednoducheho" (myslena je zde kombinace mechanickeho ovladani a silnoproude elektriky) si clovek snaz dovede predstavit, jak dany system funguje a tak z nej nema strach? Pripadne - diky lepsi znalosti principu funkce - si dokaze snaze predstavit, co je ceho pricinou a v pripade problemu dokaze sam aspon nejaky zpusob reseni navrhnout a zkusit realizovat?

Nebude to tedy tim, ze do jednicek a nul v programu neni videt a diky slozitejsimu algoritmu neni tak snadne si predstavit vnitrni chovani daneho zarizeni? Pokud nevim, jak to funguje, neduveruju tomu... nedej boze kdyz bych se na to mel plne spolehnout! Co na tom, ze dane zarizeni by melo byt statisticky podstatne lepsi a bezpecnejsi, kdyz JA nevim, co mam delat (krome standardni obsluhy)...

Doporucoval bych vam zkusit presvedcovat piloty, ze je blbost se spolehat na neco jineho, nez vlastni oci. Je preci pitomost letat ve tme jen podle pristroju, vzdyt je to nebezpecne!!!

Nebo zkuste jit do nejblizsi nemocnice vysvetlovat lekarskemu personalu, ze RTG zarizeni nemaji pouzivat, protoze se muze porouchat. A pokud je vam to malo, co treba magneticka rezonance, laserove operace oci nebo roboticky chirurgicky zakrok? Jasne, vy pokud se nachladite, tak zkousite bylinky, protoze prasky, kapky a jine medikamenty jsou preci vyrabeny na strojich, kde pracuje ta nebezpecna mikroprocesorova elektronika a tak si nemuzete byt jist, ze vas ten Celaskon nezabije.

Omlouvam se vsem diskutujicim za OT vsuvku a v pripade velkeho mnozstvi minusek rovnou prosim adminy o smazani prispevku... s nehodou to prilis spolecneho nema.

azd:

Posun na obsazenou kolej tedy v zadnem pripade neni v poradku, ano?

No jiste, ze byste nevyjel.. jak je to o ty bitve a generalech..?

Nevime, jestli vubec byla postavena posunova cesta na obsazenou, lokomotiva se mohla "splasit" pri stani u navestidla s navesti posun zakazan.
Nebo tam jela pro rozkazy k vypravcimu, nebo na ty koleji konala uvrat pred vyjezdem na trat, nebo.. nevime. Ale rekl bych, ze urcite nemeli v planu cokoliv zkouset na obsazene koleji, te je blbost. Takze poznamky o lajdactvi a nezodpovednosti si zatim radeji nechte.

MIRER se na banany nikdy nemontoval. A to ARR co se davalo kdysi pred X lety do bananu, bylo asi trochu jinde, nez je soucasny MIRER na 131.

S tim persingem se mi to zda jako hloupost, ze by zadna ochrana nezasahla, ale elektrikarske vzdelanani nemam, tak radeji nekdo znalejsi..

@Ážetďák: Je všeobecně známo, že polovodičové součástky jsou silně háklivé na elektrický smog a navíc mají nulovou hladinu vnitřní bezpečnosti.

Elektricky smog bude v prostredi lokomotivy sice skutocne faktorom s ktorym rozhodne treba pocitat, ale na to su techniky.

Co sa tyka havarie mikroprocesoroveho riadenia ako takeho, tak napr. v mojej oblasti sa to robi tak, ze kazdy vstupno-vystupny modul ma watchdog a ak pocas 100 milisekund nie je obsluzeny, vykasle sa na riadiaci software a vsetky vystupy idu do bezpecneho stavu.

Nepochybne aj u toho tyristoru nie je technicky problem skonstruovat obvod kontrolujuci, ci priebeh prudu v spinanej casti zodpoveda priebehu riadiacich impulzov na hradle a pokial nie, radsej to cele vypne. Ci tam takyto obvod skutocne je, to neviem posudit - navrhovat to ja, tak ho tam dam...

To Elektric:
Že se něco dělá, ještě neznamená, že je to v pořádku, v daném případě to skončilo smrtelnými úrazy! Já osobně bych s takto obsazenou mašinou z depa nevyjel, ani kdyby byla stokrát v pořádku, natož na zkušební jízdu, když nevíš, jestli, co a kdy se podělá! Takže šlendrián a naprostá nezodpovědnost! A pustit zkoušený stroj na obsazenou kolej? Jaký k tomu byl důvod? měl snad fungovat jako postrk? Takže další, tentokrát osudový faux pas! česky řečeno: Vrchol nezodpovědnosti a lajdáctví! A pokud jde o MIRER a podobné věci: Ing. Hála blahé paměti řekl naprosto jasně, když se to začalo nasazovat na Banány, že na lokomotivě s kontaktní regulací nemá takovéhle zařízení co dělat, fírovi sice ulehčí (možná) práci, ale vede ke zvýšenému opotřebení a tím i poruchovosti častěji spínaných kontaktů v trakčních obvodech. Je všeobecně známo, že polovodičové součástky jsou silně háklivé na elektrický smog a navíc mají nulovou hladinu vnitřní bezpečnosti. Když zhavaruje mechanický kontakt, obvod se přeruší. Průraz polovodičového spinače funguje přesně opačně! Pokud konstruktér tato fakta ignoruje a spoléhá na to, že se nic mimořádného nestane, je to prostě špatně! Zkuste si představit, co se stane, když v Peršingovi při rychlosti 120 km/hod dojde k průrazu tyristoru. Motor sice dostane plné napětí troleje, ale protože je roztočen do max. obrátek, ochrany nezareagují, lokomotiva jen začne nekontrolovatelně zrychlovat. Pokud strojvedoucího nenapadne, co se mohlo stát, nebude schopen adekvátně zareagovat a může snadno dojít k nehodě.

Ak chcete bulvar, SME ma dalsi clanok

http://korzar.sme.sk/c/5318522/zrazku-vlakov-mohol-zavinit-infarkt.html

Toto je ale fakt uz zbierka kecov, pocinajuc uz nakresom, ktory neviem co zobrazuje, ale polohu depa v SNV isto nie, cez vyhybkara, ktory podla SME zrejme sam rozhoduje kedy a kam vlak pusti. A narazu v 95 km/h tiez neverim, to by tie vagony inak vyzerali.

362.001 > Jasne, ted uz mi to s temi nazvy sedi! Dik za vysvetleni, pak je to jasny.

ad "Ážetďák - dovedu si představit, co se dělo na stanovišti.." No ja si to moc radsi predstavovat nechci, ale takhle nejak je to asi realne.
Proti tomu bych nic nemel, co Ážetďák napsal. Bulvar by to hned vydaval za realitu a psal to jako prime reci. Tady to timhle zpusobem nikdo nedela, ani nebere..