..: Ve Vítkovicích připravují lokomotivu na plyn :..

Ilustrační foto: EightyFour Vítkovice — Již na podzim loňského roku se objevily v médiích první informace o vývoji motorů na zemní plyn (CNG) ve společnosti Vítkovice Machinery Group. Kromě vývoje motorů, podpory a výstavby plnicích stanic se společnost zaměřila i na železniční dopravu. V současné době se dokončuje přestavba dvounápravové posunovací lokomotivy na plynový pohon. Nejedná se zde, jak by se mohlo zdát, o turbínovou lokomotivu, ale o lokomotivu původně vybavenou dieselovým motorem, který je nahrazen ekologičtějším motorem na CNG.

CNG – stlačený zemní plyn

V současnosti je již zcela běžné, že některé automobily používají jako palivo místo benzínu a nafty plyn. LPG, zkapalněný propan–butan, je dnes v nabídce mnoha čerpacích stanic. Kromě propan–butanu se v posledních letech rozšiřuje i stlačený zemní plyn označovaný zkratkou CNG. Na ten vsadila společnost Vítkovice Machinery Group, kdy nezačala používat jen osobní a nákladní automobily s pohonem založeným na tomto ekologickém palivu, ale zabývá se výrobou zásobníků a výstavbou čerpacích stanic a též vývojem spalovacích motorů na CNG. Součástí vývoje i úprava lokomotiv na toto palivo.

Green Technology

V programu nazvaném Green Technology se připravuje dvounápravová lokomotiva osazená motorem na CNG. Lokomotiva s původním označením 703.023-2 bude mít výkon 250 kW a je určena pro lehký posun. Před zařazením do železničního provozu, kdy by se měla zkoušet na místních vlečkách, ještě musí projít schválením od Drážního úřadu, od kterého již má přiřazené nové číslo – 703.821-9. V letošním roce dceřiná společnost Vítkovice Doprava, která úpravu lokomotivy provádí, předpokládá ve spolupráci s Českými drahami uvedení do provozu další lokomotivy o výkonu 500 kW.

Jak uvádí Jaromír Scelavík, ředitel společnosti VÍTKOVICE Doprava, „Dalším novým výrobkem, kde je k pohonu použit CNG, jsou kolejové převážecí vozy v hale membránových stěn. Byly vyrobeny dvě soupravy vozů o délce 18 metrů, s nosností 16 tun materiálu. Zavedení CNG pro pohon těchto vozů přispěje ke snížení exhalací oproti původně zamýšlenému naftovému pohonu. V oblasti převážených vozů se jedná o unikátní řešení, v ČR nepoužité. V současné době jsou vozy v ověřovacím provozu.“

Vítkovice

Vítkovice Doprava, a.s., foto: Vítkovice Doprava, a.s. Vítkovické železárny založil v roce 1828 olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf Jan a zcela jistě si vybral velmi dobré místo. Kromě toho, že všechny potřebné suroviny pro výrobu železa se nacházely v okolí, stály železárny na trase plánované železnice z Vídně do polských solných dolů. A právě pro tuto trasu měly Vítkovice dodávat kolejnice ve významném množství. Mimo jiné se zde vyráběly parní stroje, mosty, železniční vagony, důlní nástroje, stroje pro hutě, železniční kola i výhybky. Mezi unikáty meziválečných staveb lze zařadit dvoupatrový most přes Starý Dněpr v Kyjevě nebo známý plynojem v Praze–Libni. V 70. letech minulého století letech železárny vyrobily Žďákovský most a unikátní televizní vysílač Ještěd. Akciová společnost Vítkovice byla zřízena v únoru 1992 a v srpnu 2003 byla strojírenská část společnosti Vítkovice privatizována českým kapitálem.

Součástí společnosti Vítkovice Machinery Group je také zmíněná Vítkovice Doprava, která provozuje zejména drážní dopravu na vlastních i jiných vlečkách a nákladní železniční přepravu po celostátní železnici. Pro další dceřinou společnost Vítkovice Steel provozuje místní úzkorozchodnou dráhu, kde vlastními silami udržuje v provozu úzkorozchodná železniční vozidla, která se již nikde nevyrábí, ani náhradní díly do nich. S tím souvisí její další činnost, jako jsou opravy železničních vozidel včetně kolejových jeřábů. Společnost také vlastní vybavení a potřebnou techniku pro traťovou údržbu. Ačkoliv společnost Vítkovice Doprava vznikla v roce 2002, historie železniční dopravy ve Vítkovicích sahá až do roku 1856, kdy byla postavena koněspřežní dráha mezi jámou Karolínou a Přívozem pro spojení se Severní dráhou Ferdinandovou.

Zajímavá a poučná reportáž z exkurze ve Vítkovicích se nachází na partnerském portálu VLAKY.NET.

Zdroj: Vítkovice Machinery Group, Moravskoslezský deník


JRtrain Poslat mail autorovi | 5.3.2010 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP Martin Grill  mail  
08.03.2010 (12:03)  
Vousáč: Lokomotiva A219 se aktuálně nachází v Brně. Naposledy jsem ji viděl před týdnem.
registrovaný uživatel MirekM  mail  
07.03.2010 (9:10)  
M 474 003: Autobusy na plyn sice můžou jezdit 15 let, ale pro Drážní úřad je to novinka a DÚ si klade vysoké požadavky.

jk: Motory na plyn mají nižší emise většiny škodlivin, ale také nižší výkon.

Dále bych zdůraznil, že vodík není palivo, jak ho běžně chápeme. Je to jen způsob uložení energie. Ta se do vodíku odněkud musí dostat. Palivové články mají drahou výrobu, protože se v nich používají mřížky z platiny. Proto se také uvažuje o spalování vodíku místo přeměny chemické energie na elektrickou.
registrovaný uživatel messah 
06.03.2010 (9:58)  
a ještě bych téměř pro úplnost k vodíku doplnil:
atomy vodíky jsou nejmenšími atomy a procházejí přes stěny ocelových tlakových nádob - při skladování vodíku se ho část "ztrácí" (není to moc, ale hlavně při dlouhodobém skladování je to problém)
navíc vodík způsobuje křehnutí oceli, což by mohl být značný problém v automobilové dopravě, kdy by i menší náraz mohl nádrž poškodit (nejsem si jistý, jak tento jev ovlivňuje zrovna tlakové nádoby).
a s výrobou vodíku se do budoucna počítá také v jaderných reaktorech IV. generace, kdy vodík bude vedlejší produkt výroby elektřiny.
06.03.2010 (9:33)  
Ad M 474 003:Lokomotivy 219.001 skončila v Maďarsku. Po vytunelování a likvidaci ČKD byla prodána (přes slovenské obchodníky) za cenu šrotu firmě Mavex Rekord Kft. Budapest.
Osobně jsem si s ní zajezdil na záloze v Mar.Lázních a byla výborná. V zimě by asi byly problémy s vytápěním kabiny(velký příkon),ale to by lehce vyřešil Eberspracher,montovaný do přestavěných 703. Škoda jí.
registrovaný uživatel SYN 
06.03.2010 (0:52)  
JRtrain: no tak pokud vim tak auobusy na LPG celkem zridkave, prevazne prave na CNG.

Vetsina to samozrejme vi ale pro ty kteri treba jeste ne - LPG ma nevyhodu v tom ze se musi vyrabet (ropny produkt), ovsem naopak ma vyhodu ze kapalni pri radove -30 stupnich (Celsia - za normalniho tlaku) a tim padem se ho uz pri relativne nizkem stlaceni (zkapalni pak i za normalni teploty) vejde pomerne hodne do tlakove nadrze. CNG je stlaceny zemni plyn, cili vyroba je velice jednoducha - staci silnym kompresorem stlacit obycejny plyn z potrubi (hlavni slozka - metan). Ovsem slozitejsi je ukladani, budto pouzijeme zasobnik s relativne nizsim tlakem (nezkapalni), pak se do nej ovsem houby vejde a tedy musi byt velky a casto se doplnovat (coz treba v mestskem provozu u autobusu az tak moc nevadi) anebo pouzijeme zasobnik na velky tlak tak aby zemni plyn zkapalnel, ovsem pak musi mit zasobnik silne steny a zase vyjde pomerne velky (a hlavne tezky) a taky potrebujeme pro plneni silny kompresor.
Oboji LPG i CNG je vsak fosilni palivo, cili zasoby nejsou neomezene (ackoliv pri soucasne urovni spotreby ma vydrzet zemni plyn dele nez ropa).
Naproti tomu vodik lze teoreticky vyrabet rozkladem vody (elektrolyzou, popripade i jinak), ma to ovsem dva hacky - jednak je stlacovani vodiku jeste narocnejsi nez u CNG (kapalni jeste za nizsi teploty resp. vyssiho tlaku), druhak doposud nenastal takovy stav ve vyrobe elektriny aby ji byl prebytek dostatecny na to aby tu elektrinu nekdo zbuhdarma v realnem provozu utracel na vyrobu vodiku. Proto se doposud vodik potrebny na pokusy ev. poloprovozni vyuziti do vodikovych vehiklu vyradi taktez z fosilnich paliv...
Takze ti kdo basni o vodikovych motorech ci pripadne palivovych clancich (a elektromotorech) musi zatim vyresit jeste dva hlavni problemy - lepsi skladovani (nadrze) a levnejsi vyrobu vodiku.
Coz je asi jako bych rekl ze mam fajn elektricke letadlo, jenom ma dva drobne problemy - jednak mi vychazi desne tezke a druhak mam problem jak k nemu dovest ty draty :-)
editor nebo admin ŽP JRtrain  mail  
06.03.2010 (0:16)  
M 474 003 - řekl bych, že zejména u nás to novinka je. Autobusy možná na plyn jezdí již nějakých 15 let, ale pochybuji že na CNG. Auta i busy jsou většinou plněny LPG.
Co se týče článku, vložit jej lze jednoduše, však jsem Vám to popisoval, přesto, pokud to z jakéhokoliv důvodu nelze, je možné článek zaslat například mailem na e-mail redakce.
Nicméně nezaručuji, že na zdejším webu, který je zaměřen na železnici, vyjde článek o autobusech
registrovaný uživatel messah 
05.03.2010 (19:45)  
U vodíkových palivových článků je problém, že účinnosti jsou zatím dost mizerné. navíc musíte vynaložit spoustu energie na výrobu vodíku. palivové články budou zajímavé až klesne jejich cena, klesne cena fotovoltaiky (a fotovoltaické panely budou na všech střechách) a nebo bude obrovské množství levné elektrické energie (zvládnutí termojaderné fúze).
při použití jiného palive v palivových článcích je potom problém kde vzít toto palivo. dal by se použít metan - např. rozjet ve velké výrobu bioplynu, ale otázkou je, jestli by u nás bylo možné vyrábět nějaké dostatečné množství.
Všechno je možné, ale v blízké době budou palivové články stále jen pohádka
registrovaný uživatel thingie  mail  
05.03.2010 (18:22)  
No, tohle mi třeba přišlo mnohem zajímavější.

http://www.renewableenergyfocus.com/view/2918/bnsf-vehicle-projects-build-experimental-shunting-locomotive/

Vodíkové palivové články, kdyby byly masově použitelné, by byly něco úplně jiného.
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
05.03.2010 (17:09)  
M 474 003 : Na k-report.net sa venujú aj mestskej MHD .
05.03.2010 (14:54)  
Úpně to sem nepatří ale DP Praha provozuje akumulátorový autobus, jelikož jsem ještě nepřišel na to jak sem umístit vlastní článek, i když to není kolejová doprava, mohl by to někdo zpracovat.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko