..: Do Železné Rudy již brzy pod trolejí :..

Klasika na Špičáku - motorová lokomotiva 754 s osobním vlakem, foto: TAURUS Klatovy — Již v roce 2011 by měly začít elektrizační práce na 49 km dlouhém horském úseku tratě číslo 183 z Klatov do Železné Rudy. Ještě dříve mají proběhnout dvě související stavby, a sice rekonstrukce železničních stanic a zastávek na trati a výstavba dálkového řízení celé trati z Klatov. Současný postup je poměrně překvapivý, neboť ještě v minulém roce byla tato trať z elektrizačního programu HVDI vyřazena kvůli nutnosti nákladných předelektrizačních úprav.

Traťový úsek z Klatov do Železné Rudy, který Plzeňsko-březenská dráha otevřela v roce 1877, byl stavebně nejnáročnější sekcí této spojnice severočeské pánve s Bavorskem. Z Klatov, ležících v nadmořské výšce cca. 400 m, se trať vine do Nýrska a odtud stoupá sklony kolem 20 promile přes podkovový oblouk nad Dešenicemi a krátkým tunelem (165 m) do Zelené Lhoty, poté několika serpentinami do Hamrů-Hojsovy Stráže a dále po dně údolí směrem k prameni Úhlavy do Brčálníku. Vrcholový tunel pod Špičákem, se svojí délkou 1 747 m donedávna nejdelší v ČR (o několik metrů jej překonal v roce 2007 tunel na přeložce u Března), leží již v nadmořské výšce kolem 840 m. Ze stanice Špičák potom trať klesá do údolí Řezné, projíždí Železnou Rudou s dalším tunelem (198 m) a končí ve stanici Železná Ruda-Alžbětín/Bayerisch Eisenstein přímo na státní hranici.

Příhraniční trať v běhu dějin

Zpočátku praktické umístění nádraží na státní hranici ukázalo své "možnosti" v dobách totality, kdy bylo v roce 1953 přehrazeno bytelným plotem a vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Zajímavé je, že již v 80. letech se uvažovalo o elektrizaci tratě na československé straně a zavedení kyvadlové dopravy z Nýrska do Železné Rudy prostřednictvím pantografových jednotek. Většina aut a autobusů měla končit cestu pod horami, což se z tehdejšího i dnešního hlediska jeví jako těžce realizovatelné, byť tehdy dokonce vznikla i studie. Po revoluci se samozřejmě bariéra na hranicích odstranila a od roku 1991 opět stanice slouží oběma stranám. Další vývoj tratě na české straně úzce souvisel s tím, kam až sahá zájem německých občanů a Evropské unie. Na přelomu tisíciletí byly rekonstruovány stanice Železná Ruda (tehdy se ještě nenazývala Alžbětín) a Špičák a vznikla nová zastávka Železná Ruda centrum. Její nedlouhé nástupiště ovšem mohlo hostit pouze krátké vlaky, tj. vesměs ty, kterými přijížděli návštěvníci z Bavorska. V letech 2004-06 bylo rekonstruováno zabezpečovací zařízení v tomto úseku (zmizely pomalé jízdy na přejezdech) a rovněž zastávka Železná Ruda město, takže cestující již nemusejí vystupovat do výhybek a balancovat na vysokém náspu. V loňském roce bylo dále prodlouženo nástupiště zastávky Železná Ruda centrum, kde můžou nyní zastavovat všechny vlaky včetně rychlíků.

Nostalgie v úmoří Černého moře - souprava 831+Bix, foto: Railman Ukázka stávajícího PZZ u Nýrska, foto: ythomas_ct Letitý vůz řady 831 pod Špičákem, foto: OndraJ

Přestože již několik let zajíždí řada spojů z bavorského Plattlingu až na Špičák, 20 let po pádu železné opony se v Železné Rudě stále setkávají dva různé světy. Zatímco z německé strany hodinu co hodinu v taktu přijíždějí moderní nízkopodlažní vozy RegioShuttle, u nás jezdí v taktu pouze 3 páry rychlíků do Prahy a dvouapůlhodinová mezera mezi spoji není výjimkou. V Německu sice vlaky tak málo zastavují, že není potřeba zavádět nějaké zrychlené spoje narušující takt, ovšem ani u nás by to nebylo problémem. Máme sice rychlíky, ty ale do Klatov staví také téměř všude a v jízdních dobách je minimální rozdíl. Na hraniční čáru posíláme dýchavičné "brejlovce" s omšelými zelenými vozy, méně vytížené spoje přitáhne "kvatro", či diskutabilní RegioNova. Když se ještě někdy ukáže padesátiletá "ponorka", exponáty v malém železničním muzeu u bavorského zhlaví blednou závistí. Rozmanitost vozového parku do jisté míry souvisí s velkým turistickým potenciálem tratě, která je v tomto směru nejfrekventovanější v Plzeňském kraji jak v letní, tak v zimní sezóně.

Připravovaná elektrizace tratě a související stavby

V roce 1995 byla dovedena střídavá trolej z Plzně do Klatov, tento úsek má i relativně silnou příměstskou frekvenci, byť je přepravována nevhodnými soupravami. Pokračování do Železné Rudy je v ČR jednou z posledních tratí, kde v osobní dopravě používáme motorové lokomotivy, aniž by bylo smysluplné je nahrazovat motorovými jednotkami. V červenci 2005 byl sestaven Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), v něm elektrizace této tratě začleněna nebyla. Ovšem v tabulkách Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (HVDI), kterým byl brzy GEPARDI nahrazen, již tato stavba figuruje s předpokládaným nákladem 980 mil. Kč. V listopadu 2007 proběhlo zjišťovací řízení, avšak v rámci racionalizačních opatření v září 2008 byla tato trať opět vyřazena kvůli náročnosti elektrizačních prací. Plzeňský kraj ani Ministerstvo dopravy neměly tuto stavbu v prioritách a investiční záměr přestal být zpracováván.

O to více překvapuje aktuální situace, kdy SŽDC vyzvala obce v trase železnice a Správu NP a CHKO Šumava, aby se k plánované elektrizaci vyjádřily. Všechna stanoviska byla kladná, stejně tak krajský úřad "obrátil", a proto se SŽDC bude snažit, aby práce na elektrizaci začaly již v roce 2011. "Jsme jednoznačně pro. Vlaky budou rychlejší, méně hlučné, bude to přínosem i z hlediska ochrany životního prostředí. Je to další krok pro rozvoj Železnorudska," hodnotí záměr starosta Železné Rudy, Michal Šneberger. Samotná elektrizace tratě je poněkud diskutabilní - na jedné straně stojí nahrazení stárnoucích motorových lokomotiv, jejichž malou flotilu musí klatovské depo držet, na sklonově náročné trati, zkrácení jízdních dob a přínos pro životní prostředí. Protiargumentem je ekonomická náročnost elektrizace této zejména turistické tratě s minimální nákladní dopravou (natož tranzitní).

Lokomotiva 750 se blíží k hraniční čáře, foto: JTB Mechanikám a telegrafním drátům v Nýrsku odzvoní, foto: ythomas_ct Oblaka dýmu stoupají z lesa, tzn. lokomotiva 750 přiváží další rychlík do Zelené Lhoty, foto: Olda K.

Ještě před zahájením elektrizace tratě mají proběhnout dvě přípravné stavby. První s názvem „Klatovy – Železná Ruda, kolejové úpravy“ zahrnuje rekonstrukci kolejiště ve stanicích a dále v mezistaničních úsecích, kde je snížená traťová rychlost kvůli stavu svršku. Ve stanicích Zelená Lhota a Hamry-Hojsova Stráž má vzniknout ostrovní nástupiště délky 200 m v místě průjezdné koleje, úrovňovými nástupišti délky rovněž 200 m budou disponovat stanice Janovice nad Úhlavou a Nýrsko. Boční nástupiště stejné délky vzniknou v zastávkách Bezděkov u Klatov, Petrovice nad Úhlavou (tato má dosti sporadické využití), Dešenice a Hojsova Stráž-Brčálník. Náklady na tuto stavbu činí přibližně 215 mil. Kč.

Druhá stavba s nákladem cca. 497 mil. Kč nese název „Racionalizace trati Klatovy – Železná Ruda“. Jedná se o rekonstrukci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení v celém traťovém úseku, který bude poté celý dálkové ovládán ze stanice Klatovy. S tím souvisejí úpravy výhybek, výměny a úpravy některých přejezdů a náhrada kolejových obvodů počítači náprav, v návaznosti na letos realizovanou racionalizaci tratě Plzeň - Klatovy. Obě přípravné stavby samozřejmě respektují následnou elektrizaci, která spolkne investici zhruba ve výši 1 mld. Kč.

Klatovské nádraží "slaví" 50 let

Os 7553, Klatovy, 18.11. 2007, foto: JTB Na počátku zmiňovaného úseku se nachází stanice Klatovy, která do stavby zahrnuta není. Ostrovní nástupiště (dvě) tu existují již od roku 1959, stejně jako moderní nádražní budova. Tu původní totiž v dubnu 1945 srovnaly se zemí spojenecké bombardéry. Celých 14 let musela sloužit provizorní dřevěná budova, než byla otevřena nová, stavěná podle architekta Josefa Dandy - ten je známý také jako autor návrhů staničních budov Třinec, Lovosice, Pardubice hl.n. a Cheb. Trosky původní budovy a železničních vozů bychom našli pod plochou parkoviště.

RegioNova, Klatovy, foto: Pavel Martoch Po 50 letech existence nové budovy nejsou dnes cestující příliš nadšeni. Většina přízemí je totiž nevyužitá, funguje zde pouze kadeřnictví. Není v provozu restaurace ani výčep, čekající na vlak nemá kam jít, vzhledem k tomu, že nádraží je prakticky na konci města. Zato se tu rádi scházejí opilci a bezdomovci, kterým nahrává fakt, že i policejní služebna z nádraží zmizela. Proto si Klatovští přejí brzkou revitalizaci nádraží, která by jej přeměnila v multifunkční prostory, kam by se vrátily obchody a služby cestujícím.

Zdroj: Informační systém EIA, Klatovský deník (elektrizace), Klatovský deník (50 let nádraží), Železniční magazín


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 10.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
11.08.2009 (18:53)  
Tak za prvé kolik lidí jezdí vlakem na lyže z Prahy na Špičák....Jsem vcelku vášnivý sjezdař a vím, že když sem jezdíval vlakem na Špičák tak z Prahy nejela ani noha
Když se člověk podívá na jízdní dobu, tak se ani nediví. Pokud se provede někdy provedě alespoň nějaké zrychlení dopravy, tak by mohlo být reálné se tam vyrazit zalyžovat na den na otočku z Plzně. Problém je i časové rozložení příjezdu a odjezdu přímých spojů.
11.08.2009 (15:40)  
Ad DJTiesto:
1) Těch lidí bude více, protože budete rychlejší. Teď cucám z prstu, ale +50% by mohlo být reálných (po tunelu +300%).
2) Pokud s jednou linkou (AB-Klatovy) pojedete s klopidlem a s druhou ne (AB-Cheb, AB-Domažlice), tak nutně nebudete mít u všech vlaků stejné cestovní doby a nebude proklad, takže budete mít dražší vozidla, ale v systému celkově se Vám to neprojeví. Pouze budete nutit cestující jedoucí přímo z Prahy jen do Plzně, aby v jízdním řádu hledaly ten úžasný spoj, co jezdí jednou za 4 hodiny a jede o 10 minut rychleji. Uzel v Plzni zůstane zachován podle pomalejších vlaků, takže zase těch 10 minut pročekáte v Plzni.
11.08.2009 (15:30)  
Ad Busman: Pokud mám tak 60 minut, tak mě v zásadě zajímá jen XX:12 a XX:48, přičemž brzo ráno a večer nejsou všechny hodiny "vyplněny".
Samozřejmě všechny požadavky lidí se mají plnit tak, aby všichni byly jakžtakž spokojeni, ale takt byl zachován (dá se třeba posunout vyučování - ne?).
11.08.2009 (14:48)  
K té 612: Tak za prvé kolik lidí jezdí vlakem na lyže z Prahy na Špičák....Jsem vcelku vášnivý sjezdař a vím, že když sem jezdíval vlakem na Špičák tak z Prahy nejela ani noha, takže co se týče zavazadlového prostoru mezi Prahou a Plzní by 612 bohatě stačila a co se týče cestujících? Tak v sedlech a obávám se i jinak by sólo stačila. Ono zas tak plný ty R do Plzně, když jezdí po hodině nejsou a nikdo neříká, že ve špičkách nemůžou jet ty 612 obě až do Prahy. No a zrovna 170 než bude tunel je pro klopidla jak stvořená.
A co se týče úseku Pleń-Ruda tak nevím Twixi kde bereš sezónu 11 měsíců. Dle mých zkušností, a to vážně hobluju svahy od začátku do konce sezóny tak sezóna začíná tak někdy po Vánocích a končí někdy začátkem dubna,tj. 3 měsíce. Letní bych bral tak červen-září,tj. 4 měsíce. Jinak je na Špičáku pusto a prázdno.
A řešení? Tak jak už to tu bylo. V zimě posilovej sněhulák, v létě cyklovlak. V zimě dle začátku a konce vleků na Špičáku a v létě prostě nějak jak by to vyšlo.
registrovaný uživatel Busman 
11.08.2009 (13:33)  
ekoter: já ten ten Váš takt a jeho symetrii chápu. Ale v praxi to tak symetrické zas není. DB užívají symetrii odj. 6:12 = příj. 23.48. Utemes menetrend MÁV zas 4:12 = 23:48, k čemuž se ve vnitru přichýlili i ČD. V noční dopravě se dá zas vysledovat příj. 5:12 = odj. 23:48. Takže symetrie a harmonie jsou krásné, ale když se potkají všechny tyhle druhy taktu, tak nemáte symetrické přípoje...;-) A pak do toho začnou kecat lidi - a mají na to právo - že malý děti musí jet ve 12:00, aby se po škole dlouho netoulali a nikdo je nezneužil, velký děti zas ve 14:15, protože rozvrh hodin taktový není, ze směny se jede v 16:30 a pekaři jedou až v 18:45, protože ještě musí zamknout krám... Což také vysvětluje, že ten takt není úplně košér ani u DB (tam vůbec ne), ani SBB...
11.08.2009 (12:58)  
happy: drahé i pro Němce, kteří si to můžou dovolit. My ne.


To ještě skopčáci neviděli, naše "Stříbrné větry"... :)))
registrovaný uživatel happy 
11.08.2009 (11:47)  
A na 612 zapomeňte, toto vozidlo je nákupně i provozně drahé i pro Němce, kteří si to můžou dovolit. My ne.
Na druhé straně hranic se jezdí s RS v pomalu v celém úseku 90 km/h.
registrovaný uživatel happy 
11.08.2009 (11:39)  
Výborně, na kdejakou ptákovinu peníze jsou, ale na důležité železniční stavby ne! Po (plánovaných či uskutečněných) drátizacích tratí 226 a 199 se nyní vrhneme na ještě zbytečnější projekt na trati 183. K čemu to bude? K odstranění pár přepřahů...
-Na Os Klatovy-Ruda-(Zwiesel) stačí vozidla typu RS
-Tahat kapacitní plzeňskou příměstskou až nahoru snad nemůže napadnout nikoho normálního
-Souprav typu plecháč+ zelené, vozící vzduch, tu již máme opravdu hodně
-A pár přepřahů u R z Prahy se přežije, k tomu nemusím dávat miliardy na zbytečnosti.

To, že se tam nahoru drápou padesátileté vraky, ještě neznamená, že je nutné elektrizovat. Současný vozový park je jen ukázkou neschopnosti kraje a čd na pořízení něčeho kloudného.
registrovaný uživatel DJ 
11.08.2009 (11:22)  
Tomáš Záruba:
- Tvrdíte, že se odstraní přepřah. Ale toto bude pravda jen v případě, že ČD budou mít dost "es" na to, aby s nimi mohly jezdit až do Železné Rudy.
- Přesun křižování do Janovic? Jak byste toho chtěl docílit, když dnes je JD z Plzně do Klatov 50 minut, plus dalších 8 do Janovic... To by nevycházelo.
- Mluvíte o možném částečném projíždění "zastávek v lese". Ale když jde o trať významnou pro turistiku, tak i zde mají takové zastávky v lese svůj význam. Takové projíždění vlaků těmito zastávkami by také nemuselo být vhodné.
registrovaný uživatel M 
11.08.2009 (10:18)  
Tomas Zaruba - jako takto... Ja myslel, ze je rec o preprahu v cilovych stanicich (ne po ceste), pricemz Praha nemela byt jednou z nich:)
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko