..: Koridor Praha – Mnichov může získat potřebnou prioritu :..

ČD 754 059 4, R 456 Albert Einstein, Domažlice, 4.8. 2008, foto: Josef Petrák Plzeň/Regensburg — Zatímco doposud investice do tratí mezi Českou republikou a Bavorskem směřovaly výhradně do III. tranzitního koridoru Praha – Plzeň – Cheb, odbočná trať z Plzně přes Domažlice do Regensburgu byla zcela opomíjena. Ta je dodnes jednokolejná a neelektrifikovaná. Velkorysý investiční plán Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) za 28 mld. korun, který předložila k posouzení Ministerstvu dopravy, má relaci přes Domažlice výrazně zatraktivnit. Zatímco současná trať by zůstala a sloužila pro regionální dopravu, pro tranzitní osobní i nákladní dopravu by byl postaven zcela nový dvoukolejný elektrifikovaný koridor s cestovní rychlostí až 200 km/h. SŽDC slibuje cestovní dobu z Prahy do Mnichova za 3 hodiny a 9 minut, což je sice nereálné, ale i menší zkrácení cestovní doby bude dostatečně výrazné. SŽDC se bude muset spojit také se svými německými kolegy, protože i úsek do Regensburgu je neelektrifikovaný a částečně jednokolejný. Navíc obsahuje úvrať ve Schwandorfu, který jízdní dobu ještě více prodlužuje.

O aktuálním projednávání dokumentace informoval ČTK náměstek plzeňské SŽDC Jan Veselovský. Ta byla předložena ministru dopravy Vítu Bártovi během inspekční návštěvy v Plzeňském kraji, která se konala v pátek před dvěma týdny. Projekt tzv. Donau–Moldau–Bahn vznikl ve spolupráci SUDOP Praha, Obermeyer a Interplan. Jeho základními parametry jsou rychlost v rozsahu 160 až 200 km/h, dvoukolejná stopa a střídavá elektrická napěťová soustava. Zejména v Německu má velkou podporu. U nás si ji zjevně získal až s příchodem nového ministra dopravy. Český úsek by měřil 65 km a byl tvořen třemi úseky mezi Plzní, Stodem, Domažlicemi a státní hranicí, kterou by překonal 5km tunelem. Ministr Bárta musí o projektu jednat v Mnichově, Berlíně i Bruselu, aby získal podporu zemské i spolkové vlády. Evropská unie by pak měla spolufinancovat výstavbu, která by podle optimistických odhadů mohla začít v roce 2013.

183.002 Arriva, ALX 37978, München Hbf, 26.4. 2009, foto: Josef Petrák Do pozadí se tak dostává část III. tranzitního koridoru mezi Plzní a Chebem. Naopak úsek mezi Plzní a Berounem by měl být hotový do roku 2013. Zde jsou v současné době rozběhnuté stavební práce hned na několika místech. Část z Rokycan do Plzně, kde má vzniknout nově postavená trať přes Ejpovice, ale aktuálně čelí problémům se získáním všech potřebných pozemků. Naopak mezi Berounem a Prahou není jasno. Ministr dopravy v uplynulých dnech odložil na neurčito stavbu vysokorychlostního tunelu, díky kterému měla trvat cesta do Berouna 24 místo dosavadních skoro 40 minut. Ten měl být podle dřívějších zástupců ministerstva i SŽDC řešením nejen pro regionální, ale i dálkovou dopravu. Díky očekáváné výstavbě tunelu tak nepodstoupila současná trať žádnou výraznější opravu a je stále vybavena na dnešní dobu zastaralým zabezpečením, které snižuje také její dopravní kapacitu. Podle současných plánů ministerstva má dostat přednost před tunelem. Nevyhnutelná oprava však bude velmi komplikovat současný provoz, který za posledních několik let v údolí Berounky výrazně narostl.

Jestli se podaří po všech těchto investicích dosáhnout cestovního času 3:09 podle odhadu ministra nebo se alespoň vleze do střídmějšího odhadu 3 hodiny 30 minut, který naleznete v stručné prezentaci projektu na stránkách města Regensburg, se dozví cestující v roce 2019, pokud bude tento projekt v nejbližších týdnech zařazen do investičních priorit SŽDC a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Pokud ale uvažujeme cestovní čas Mnichov - Regensburg 1 hodina 23 minut, jaký platí v současné době pro vlaky ALEX, a 1 hodina 12 minut mezi Prahou a Plzní, který slibuje ministr Bárta po dostavbě IV. tranzitního koridoru včetně úseku podél Berounky, znamenalo by to překonat po novém koridoru vzdálenosti asi 120 km za dobu kratší jak hodina.

Zdroj: ČTK/Finanční noviny, MF Dnes/iDnes, Město Regensburg, ŽelPage


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 5.10.2010 (6:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Německo Bavorsko /Bayern Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
09.10.2010 (22:46)  
Ad Bel: Úspora času při jízdě tunelem dělá zhruba 15-18 minut, což je kolem 50 až 60 % JD úseku Smíchov - Beroun. V tu chvíli jste na této relaci tak dobrý, že Vám půjde Modal-Split na několik desítek procent (nehledě k podobnému - ikdyž ne asi tak velkému - vlivu na relaci Praha - Plzeň). Mimo jiné to třeba může znamenat, že zastavíte růst intenzit na D5 a nebude třeba ji rozšiřovat na 6 pruhů, což znamená úsporu pár miliard korun. Podobně by se dalo najít několik dalších argumentů.
Hlavně ale tunel nestavíme pro nějakou VRT (ta tam může být pak jako příjemný doplněk:-) ), ale pro regionální a vnitrostátní dopravu kromě té příměstské v okolí Berounky.
registrovaný užívateľ Mr. T 
09.10.2010 (15:31)  
Trať 173 je bohužel taková jaká je... Zázraky se tu dělat nedají a elektrifikace je podle mého názoru zbytečný luxus. Když sloužila v roce 2002 jako odklon při povodních, tak ještě nebyl takt v úseku Nučice - Smíchov 30 min... Další námět k diskuzi: Po dobu rekonstrukce 171 úplně zlikvidovat OS na 173 a protahovat tudy R ze 171. Největším problémem asi bude traťová rychlost hnacích vozidel. Místo OS zavést bus 3XX do Zličína. Samozřejmostí by bylo opětovné zavedení služby ve stanicích.
registrovaný užívateľ Bel  mail  
09.10.2010 (13:24)  
Přepravní tok mezi Prahou, Plzní a Mnichovem naprosto neodpovídá budování VRT. Ani při předpokládaném nárůstu po napojení na německou síť a to ani v průběhu několika desítek příštích roků.
Samotný tunel Praha-Beroun je z hlediska ekonomického nesmyslný, z hlediska ekologického sporný a jeho přínos z hlediska dopravního neodpovídající. Cenu určil projektant na 30 miliard Kč. Skutečná cena by se tedy v optimistické variantě na konci stavby pohybovala někde mezi 60-100 miliardami Kč. Získali bychom tím o 6-8 minut kratší jízdní dobu mezi Smíchovem a Berounem oproti zrekonstruované trati údolím Berounky. Její modernizaci bude třeba provést tak jako tak. Tunel by si při intenzitě provozu, která by byla naprosto neodpovídající jeho kapacitě, nevydělal ani na svůj provoz a údržbu, o případném splácení nákladů nemluvě. Argument o částečné úhradě z peněz EU mi přijde poněkud hloupý. Mám za to, že ČR je jednou ze zemí EU.
A k ekologii. Není těžké vyčíslit kolik vyrubané zeminy z pětadvacetikilometrového tunelu bude třeba přemístit. Byť projekt předpokládá částečné zpracování vápenců.
Myslím, že užitečnější by bylo napřít úsilí a prostředky do zvládnutí náročné rekonstrukce stávajících traťových úseků Praha-Beroun, Plzeň-Domažlice. Pro železničního nadšence je jistě lákavé být napojen na evropské tepny VRT, svištět si to jedním z nejdelších evropských železničních tunelů, jen mi přijde poněkud nezodpovědné do tohoto hazardu zatahovat obyvatele celé naší země. Nikdo jiný než oni všichni by tyto megalomanské železniční projekty totiž nezaplatil.
registrovaný užívateľ SYN 
09.10.2010 (12:49)  
MZ: Myslím že by bylo též vhodné vzít v úvahu to že důležitost 173 jako objízdné trasy pro mimořádnosti by měla klesnout se zprovozněním tunelu (či jeho jiného řešení) které přecejen dříve či později (v obdobím z hlediska železničního "brzkém") musí být. Proto bych tam nedělal nic víc než bude žádoucí pro současnou výluku a pak pro běžný místní provoz (Vaše varianta za b) se mi zdála docela rozumná - dvě koleje, jednostranná nástupiště a dělení výhybkou uprostřed, samozřejmě dálkovina a výhybku na plusmínus traťovou - i do odbočky).
09.10.2010 (12:33)  
Dobrá debata ohledně 173.

Zkuste si najít v komentářích, ke kolika malérům došlo na 171 a jaké to má vždycky dopady na dálkovou dopravu. Zejména výluka dopravní služby ve stanicích na 173 limituje využití pro odklonovou vozbu, dalším omezujícím prvkem je nutnost nasazení lokomotiv nezávislé trakce, které prostě v případě Berouna nejsou nebo tam stojí nějaké zamčené Cargo ... v opačném směru je sice v Praze depo s motorovou trakcí, ale ...
Při plánovaných výlukách na 171 se „písecké" rychlíky odhazují na trať přes Rudnou, ovšem často na úkor místních osobáků ...
Takže i z pohledu „zdravého provozního rozumu" je žádoucí vytvořit záložní odklonovou trasu, která umožní v případě potřeby operativní odklon ... A když už něco bude dělat, tak bych to udělal pořádně. V každé stanici minimálně tři dopravní koleje, ostrovní nástupiště „model Turnov / Šumperk", aby bylo možno ve stanici křižovat vlaky s přepravou cestujících, i když by se dala udělat dvě jednostranná nástupiště u téže koleje rozdělené cestovými návěstidly a mezi nimi výhybka ...
Výhybky na zhlaví na traťovou 80, aby při křižování nemusel projíždějící vlak snižovat rychlost. Vše jako dálkovina, bez omezení výlukou dopravní služby.

Z hlediska provozního rozumu je "udržování" 173 ve stávajícím stavu nerozum (politická hloupost). Například v Rakousku se zatrolejovala trať 730 z Neuseedl am See do Wulkapredesdorfu (trať GySEV), jezdí tam dvousystémové 4124, ačkoli dříve si tam vystačili u většiny vlaků s 5047 nebo 5147, podle potřeby v násobném provedení ...
07.10.2010 (19:22)  
Nevím, jestli to už nekdo do diskuze dával, tady je link na celou studii: http://www.regensburg.de/wirtschaft-int/downloads/cz_machbarkeitsstudie_donau_moldau_bahn.pdf
registrovaný užívateľ junkrs 
07.10.2010 (16:28)  
Zdá se mi to nebo je v článku opravdu několik zavádějících informací?!
...Zatímco současná trať by zůstala a sloužila pro regionální dopravu, pro tranzitní osobní i nákladní dopravu by byl postaven zcela nový dvoukolejný elektrifikovaný koridor s cestovní rychlostí až 200 km/h...
Pokud mě informace neklamou, tak se nemá v žádném případě jednat o souběh dvou tratí. Aspoň co z minulých plánů vyplývá (a pochybuji, že by se ty nové o tolik změnily), tak má být komplet nová dvoukolejka Plzeň-Domažlice, která v maximální možné míře využívá stávajícíh drážní těleso s místními přeložkami, aby bylo možno dosáhnout požadované rychlosti (viz zde... http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/ZUR/viewer.htm?Layers=11000000000001). Jediný úsek, který zbyde ze stávající trati, tak bude odbočka na Vejprnice, Nýřany a ten by měl opravdu zůstat zachován pro regionálku případně i pro místní nákladní dopravu až do Heřmanovi Hutě.
...Do pozadí se tak dostává část III. tranzitního koridoru mezi Plzní a Chebem. Naopak úsek mezi Plzní a Berounem by měl být hotový do roku 2013. Zde jsou v současné době rozběhnuté stavební práce hned na několika místech...
Tato část článku se rovněž dělá zajímavější, než je. Úsek Plzeň-Cheb se opravdu dostává do pozadí a v úseku Plzeň-Beroun je opravdu stavební činnost na několika místech. Ale nebude to způsobeno spíš tím, že na západ od Plzně už se dodělává poslední úsek s dokončením jaro 2011?:-) A o termínu dokončení Plzeň-Beroun 2013 si tak akorát můžeme nechat zdát, bo tunel Ejpovice... V roce 2013 bude možná tak hotovo Rokycany-Beroun.
registrovaný užívateľ Petr Šimral  mail  
07.10.2010 (16:25)  
ER20 by s rychlíkem o hmotnosti 300 tun upalovala na Vráž rychlostí cca 65 km/h při plném elektrickém topení. Se 400 tunami rychlostí ještě 52 km/h. Při zkušební jízdě v červenci 2007 se soupravou o hmotnosti 500 tun jsem musel z Hořovic do Zbiroha ubírat, abych nepřekročil traťovou rychlost.
07.10.2010 (15:03)  
SYN: Těžko říct, jestli by rekonstrukce 173 včetně elektrizace (ostatní úpravy by asi byly stejné) byla oproti nákupu (a provozu) motorových lokomotiv tak nákladná. Jako odklonová trasa pro závislou trakci by to mohlo sloužit pak nadále a některým lehčím nákladním vlakům by to stoupání nemuselo tolik vadit, s tím že je to kratší než po 171. A pokud by současný růst přepravního potenciálu tratě 173 ještě podpořila moderní elektrická vozidla (zajíždějící až na hl.n.), dovedu si představit celkem smysluplné využití těch drátů. Kdo ví k čemu se "hrbatá" bude za 10 let hodit, na trati 171 se za tu dobu počet osobních vlaků prakticky zdvojnásobil.

strejcekms: Co to znamená, přestat nasazovat 223? Arriva jako taková jiné motorové lokomotivy nemá a kdyby se měly použít jiné stroje DB (řada 218), u nich by také nebyl problém se zajížděním do Plzně. Na přepřahy ve Furthu není v budoucím GVD čas a nenapadá mě důvod proč by se měly zavést - jezdit s lokomotivou za hranice je pro Arrivu výhodné.
registrovaný užívateľ strejcekms  mail  
07.10.2010 (13:26)  
Zaslechl jsem také něco o tom, že by Arriva- tedy DB přestali možná posílat řadu 223 právě na ty Bavorské rychlíky, záleží jak se domluví ČD s Arrivou. Znamenalo by to návrat řady 754, případně modernizované 754 na tyto výkony. To se jen tak něco šuškalo, nemá tu teda někdo podrobnější informace, jestli bude řada 223 zajíždět do Plzně i příští rok??
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2024 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko