Plzeň – Nový jízdní řád, platný od poloviny prosince loňského roku, přinesl několik novinek i na západ Čech. Přeshraniční provoz osobních vlaků v relaci Domažlice – Furth im Wald, který dříve zajišťoval dvakrát denně nepříliš reprezentativní motorový vůz řady 810 (jak jste se mohli dočíst i v úvodním díle tohoto seriálu), byl nahrazen protažením vlaků Oberpfalzbahn jedoucích z německého Schwandorfu přes Furth im Wald přímo do Domažlic. Taktéž se částečně posunuly časy, takže osobní vlaky nekopírují tolik jízdní řád mezinárodních expresů. Byla také zavedena nová linka Marktredwitz – Cheb – Hof přes nově otevřený hraniční úsek Aš – Selb-Plossberg. Tyto nové vlaky opět zajišťuje dopravce Oberpfalzbahn (OPB). Tyto novinky mě přiměly zavítat do německého příhraničí v krátké době znovu.

Os 7406

Vzhledem k tomu, že jsem chtěl využít přímého osobního vlaku z Domažlic do Německa, tak jsem zcela netradičně pro cestu využil z Plzně osobní vlak 7406 do Domažlic, na který navazuje právě vlak OPB. Na vlaku byla řazena jednotka řady 844 RegioShark, z čehož jsem měl velkou radost, jelikož tato vozidla poskytují velmi slušný komfort pro regionální spoje (samozřejmě vždy je co zlepšovat, ale…). Wi-Fi i zásuvky fungovaly, problémem však byla klimatizace. V některých prostorách jednotky bylo velké teplo (zejména části v krajních částech jednotky), v části pro kola u toalety a u přechodu mezi vozy byla zase velká zima a také jste měli pocit pobytu ve větrném tunelu. Bohužel, tyto problémy jsou vlastností vozidla a ještě se je nepodařilo zcela vychytat. Na toaletě bylo vše v naprostém pořádku, tekla teplá voda. Pokud bych měl být velkým detailistou (jako že to nemám ve zvyku) tak jsem si povšiml zapomenuté ochranné fólii zevnitř na krytu zářivky a také nefunkčního strojku na vůni (což je škoda).

Os 5770

Náš vlak přivezl drobné zpoždění, stejně jako vlak OPB z Německa. Jednotka vlaku Os 5770 byla čistá jak z venku, tak uvnitř. Velmi příjemné jsou zátěžové koberce s logy a uvítáním v nástupních prostorech, které slouží k tomu, aby se nepořádek z venku neroznášel po celém vozidle. Funguje to parádně a překvapilo mě, v jak dobrém stavu tyto koberce byly. Jednotka RS1 OPB je vybavena sedačkami, které připomínají spíše ty autobusové, ale jsou pohodlné. Matky s dětmi si hned začaly hrát s hračkami ve vozidle. Do Furth im Waldu doprovází vozidlo personál ČD, navíc se uvažuje, že český strojvedoucí bude vlaky doprovázet po celé trase až do Schwandorfu. Velmi příjemně působí i doplněné a srovnané informační letáčky v „infopointech“ v nástupních prostorách. Ve Furth im Waldu mě z jednotky na poslední chvíli vyhnal strojvedoucí OPB do vedle přistaveného vozu. Bohužel, personál ČD o tomto přestupu nevěděl, pravděpodobně jej nikdo ze strany OPB neinformoval. Vlakvedoucí v následujícím motoráku jako důvod (již mimořádného) přestupu uvedla, že na jednotce z Domažlic nastala porucha, a proto jí raději odstavili ve Furthu. Cesta do Schwandorfu pak již probíhala příjemně a vlak se postupně zaplňoval tak, že těsně před konečnou stanicí i někteří cestující stáli.

ALX 84104

Musím se přiznat, že jsem trochu počítal se zpožděním vlaku ALX 84104 do Hofu a měl jsem pravdu. Vlak přijel s 25 minutami zpoždění, a tak jsem jej stihl, i když jsem správně podle jízdního řádu neměl. K sezení jsem si vybral vůz BRmz, respektive jeho část, která byla dříve první třídou. Ačkoliv se jedná o vůz z dob TEE vlaků, tak musím říct, že se jedná o velmi pohodlné sezení. V této části vozu mohou sedět cestující i bez nutnosti nákupu v bistru. Výhodou jsou obrovské stoly, k dokonalosti chybí snad jen zásuvky.

Po výpravě vlaku jde vlakvedoucí ALEXu prodat do bistra zájemcům jízdenky bez přirážky, popřípadě lehké občerstvení a snacky. Bývalá kuchyně slouží jako zázemí pro jeho věci – tedy velmi luxusní služební oddíl. Poté, co vlakvedoucí prodá jízdenky, kávu či bagety, odejde dělat revizi jízdenek do vlaku. Na šest vozů (včetně jednoho patrového) je vlakvedoucí sám. Nutno zmínit, že obsazenost se pohybovala kolem 30 %. Při vyšší obsazenosti jedou samozřejmě členové vlakového personálu dva. Důležitým parametrem je také to, že vlak má větší vzdálenosti mezi zastávkami. Ale jedná se o zajímavý koncept využití personálu. Líbí se mi, že pokud nemá vlakvedoucí co dělat, tak nesedí zavřený mimo oči cestujících, ale naopak za pultem bistra. Nicméně určitě to nelze aplikovat plošně. Drážní odboráři se nyní posadí zpět na židle a my můžeme pokračovat dále.

OPB/Os 20879

Na nástupišti v Hofu čeká obrovský dav lidí, který chce jet vlakem 20879 do Chebu. Na tabuli se objevuje informace o 30 minutách zpoždění. Bohužel se první den provozu na přímé lince Hof – Cheb – Marktredwitz objevují známé „porodní bolesti“. V dálce se ukazuje jedna jednotka Desiro s polepy trilex. Zabírám místo „na stojáka“ u věšáku v bývalé první třídě. Vlak se plní do posledního místa, což se později ukazuje jako chybná definice. Na dalších zastávkách nabíráme čím dál více lidí a čím dál tim větší zpoždění. Vlakvedoucí OPB mizí na druhém stanovišti a rezignuje na prodej či kontrolu jízdenek – vcelku logická reakce. Na nádraží v Plossbergu necháváme už některé cestující na nástupišti, stejně jako v Aši na nádraží, kde jednotky lidí vystoupí, ale skoro stovka cestujících chce dovnitř. Mezitím nastoupí i vlakvedoucí ČD, která se davem procpává na stanoviště strojvedoucího s osobními věcmi, pak se procpává opět ven, aby vypravila vlak. Poté se procpává opět zpět ke stanovišti, aby následně začala s revizí jízdenek a jejich prodejem. V narvané jednotce to chvílemi vypadá, že se z některých cestujících stane diamant. K nepohodě ve vlaku přispějí také dvě ženy, které na sebe řvaly kvůli dětem. Největší pohodu tak měla vlakvedoucí OPB na jednom stanovišti a strojvedoucí ČD na stanovišti druhém, který si vychutnával ubíhající krajinu a občas pár tahů z elektronické cigarety. Před Chebem jsme se dověděli, že vlak zde jízdu končí, což pravda nebyla, jen strojvedoucí nesprávně nastavil infosystém. Upozornil jsem na tento nedostatek vlakvedoucí, která zařídila nápravu.

V Chebu se Desiro vyprázdnilo a s 25 minutami zpoždění se vydalo směrem k Marktredwitzu. Vlakvedoucí OPB vypadala na umření, ale byla moc milá a příjemná. Neodolal jsem a vyfotil se s ní v konečné stanici na památku.

RE 3697

Bohužel, kvůli zpoždění předchozího vlaku jsem nestihl zamýšlený spoj, a tak jsem si čtyřicet minut počkal na spoj Deutsche Bahn pro cestu z Marktredwitzu do Regensburgu. Na něm přijelo již známé „klopidlo“ s tradičním interiérem v „základním modelu“. Vlakvedoucí nechodil po vlaku příliš pravidelně a spíše byl zavřený na stanovišti strojvedoucího. Na toaletě byl nepořádek a nepříliš uklizeně vypadal i celý vlak. Celkový dojem z jízdy nebyl příliš příjemný, ale jízda byla svižná, díky dosahované rychlosti 160 km/h.

ALX 357

Po hodinové pauze v Regensburgu konečně přijel vlak ALX/EC 357 do Plzně. Přijel bez posilových vozů München – Regensburg, takže cestující seděli i na podlaze v českém voze řady Bbdgmee. Tím, že chybělo několik vozů, tak také nesedělo zastavení podle sektorů na nástupišti a nastalo „stěhování národů“ známé spíše z českých nádraží. Vlak byl i po výstupu mnoha cestujících poměrně slušně zaplněný. Zabral jsem místo ve velkoprostorovém voze Bdmpee. Wi-Fi sice instalována byla, ale nefungovala. Interiér po nájezdu množství cestujících vypadal… tak jak vypadal. Po přejetí hranic jsem se vydal do první třídy vozu ARmpee. V bistro části okupoval vždy jeden člen posádky JLV jeden jídelní box. Nedalo mi to a utrousil jsem poznámku „To je ale pohodička…“ a šel se usadit do oddílu první třídy. Čekal jsem, že když ne hned, tak alespoň za Domažlicemi přijde posádka JLV nabídnout něco dobrého k večeři. No bohužel, pravděpodobně měla posádka příliš práce a ukázala se až cca 15 minut před Plzní. To už jsem tedy na večeři neměl ani čas ani chuť. Je vidět nebezpečný trend, že si posádky frenšízantů JLV dělají prakticky, co chtějí a je zde velký nedostatek kontrol a zejména mystery shoppingu. A pokud už kontrola přijde, tak se v zásadě jedná téměř spíše o kontrolu „papírů“ a další dokumentace, než kvality obsluhy. Jednoznačně se tedy nejednalo o příliš hezké zakončení cesty.

Příště se svezeme nočním vlakem na Slovensko.

Autorský text.