..: SŽDC: Limit 160 km/h bude minulostí :..

koridor Česká republika — Správa železniční dopravní cesty plánuje prolomit rychlostní limit 160 km/h na českých železnicích a začít budovat první úseky pro dvousetkilometrovou rychlost již v nejbližších letech. České železnice byly po dlouhá desetiletí svázány rychlostním limitem 120 km/h. Postupná cesta ke zrychlování začala až v polovině 80. let úvahami o zavedení úseků s maximální rychlostí až 140 km/h. Po různých testech a vykonání TBZ pro danou rychlost u lokomotiv řady 350 byla prvním úsekem od 10. 5. 1988 první kolej v úseku Zaječí — Šakvice. Další zvyšování rychlosti, tentokráte na 160 km/h, umožnil až začátek modernizací tranzitních železničních koridorů (dále TŽK), se kterými se začalo pět let po zavedení rychlosti 140 km/h a to 2. srpna 1993 na 1. TŽK úsekem z Úval do Poříčan. Pro rychlost 160 km/h byly navrhovány všechny čtyři TŽK, nyní SŽDC oznamuje první projekty na modernizaci tratí pro rychlost 200 km/h.

200 km/h? Rušením přejezdů to nekončí

ČD 380.002, display s rychlostí 200 km/h, foto: Josef Petrák Mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč se na současných koridorech jezdí jen do 160 km/h, patří přítomnost úrovňových přejezdů, přes které legislativa nedovoluje projíždět vyšší rychlostí. Podmínek pro úspěšné zrychlování je ale víc. Jak se pro ŽelPage vyjádřili zástupci SŽDC, pro rychlost 200 km/h musí být splněna řada předpokladů zejména z oblasti zabezpečení, kde se jako ideální jeví stavědlo typu ESA 11, jak s reléovým tak i elektronickým rozhraním. Ostatní starší typy zařízením jako SZZ–ETB, RZZ AŽD 71 s JOP, nesplňují jeden, či několik funkčních požadavků a stanovenou normu pro rychlosti nad 120 km/h. Staniční zabezpečovací zařízení by však měly být provázány s evropským vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS. Dále je pro stanovené rychlosti nutné zvětšit délku přibližovacích úseků před hlavními návěstidly až na 5000 m (v případě, že je v daném úseku dovolená rychlost 200 km/h). Prodloužení je nezbytné pro případné rušení neprojeté vlakové jízdní cesty.

Rekonstrukce koridoru Brno — Přerov

koleje - běžná traťMezi první tratě, na kterých by se mělo jezdit rychleji než 160 km/h, by měla patřit trať 300, která bude v roce 2012 revitalizována. Kromě zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h (eventuelně až 230 km/h) bude trať také zdvoukolejněna. Úprava, jejímž hlavním investorem je SŽDC, bude trvat přibližně 3 roky. Rychlost se zvýší na více než dvojnásobek. Správa železniční dopravní cesty už má předběžné plány, aktuálně probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. První etapa rekonstrukce proběhne na 39kilometrovém úseku mezi Blažovicemi na Brněnsku a Nezamyslicemi na Prostějovsku.

Dle SŽDC se projednávaly 3 varianty modernizace. První uvažovala o zachování tzv. referenčního stavu, kdy by se trať nijak výrazněji nemodernizovala kromě nezbytných rekonstrukcí staničních, traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení spolu s peronizací jednotlivých stanic. Druhou variantou je modernizace trati na 160 km/h. Představuje plné zdvoukolejnění trati v ose Brno — Blažovice — Holubice — Přerov, tj. vzdálenost 76,5 km s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení přinášející podstatné zvýšení propustnosti trati. Poslední zvažovanou variantou je modernizace trati na 230 km/h. Ta představuje plné zdvoukolejnění s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení. Tato varianta je kvůli velkému počtu tunelů a jejich délce investičně podstatně nákladnější.

Rozpočet prozatím není znám. Plány jsou teprve na začátku, ale měly by být dokončeny ještě letos. Rekonstrukce počítá i se zastávkami, které se budou rekonstruovat a přesouvat blíž k centru měst například v Blažovicích, Holubicích nebo Rousínově. Přejezdy budou nahrazovány mimoúrovňovými kříženími. Po rekonstrukci se mimo jiné zvýší i dopravní kapacita tratě a kdy by se mohly na trať vrátit osobní vlaky integrovaného systému.

Historie tratě sahá až do 19. století; od té doby však na ní nebyla provedena kromě elektrifikace žádná zásadní modernizace. Trať je jednokolejná a v současnosti je na ní maximální traťová rychlost pouhých 90 km/h. Z dálkové dopravy po ní jezdí v hodinovém taktu rychlíky mezi Brnem a Bohumínem a každé 2 hodiny také rychlíky Brno — Olomouc (— Jeseník). Dříve se po ní proháněl i slavný expres Moravan, který byl bez náhrady zrušen ve prospěch zvýšení počtu rychlíkových spojů. Právě v dálkové dopravě je traťová rychlost největší brzdou provozu, kdy například rychlíky 73× (se soupravou na 140 km/h) v jízdním řádu 2008/09, stavějící mezi Svinovem a Přerovem (79 km) také ve Studénce, Suchdole nad Odrou a Hranicích na Moravě dosahují na tomto úseku průměrné rychlosti 94,8 km/h. Z Přerova do Brna (88 km) se zastavováním v Kojetíně a Vyškově na Moravě pouhých 69,5 km/h. To znamená, kdyby se parametry mezi trati mezi Přerovem a Brnem zlepšily jen na stejné parametry jako má koridor mezi Svinovem a Přerovem, tak by i soupravy na pouhých 140 km/h dokázaly ukrojit z celkové jízdní doby nezanedbatelných 20 minut. V případě soupravy na 200 km/h, která by dokázala využít i maximální stošedesátku před Přerovem, tak by rozdíl byl ještě daleko větší. SŽDC si slibuje od rekonstrukce kromě více než dvojnásobného zvýšení traťové rychlosti také podstatné zvýšení kapacity tratě, která umožní zkrácení intervalu pro taktovou dopravu. Regionální spoje by mohly ve špičce jezdit v 30minutových intervalech.

Současné rychlosti na české železnici

O tom, jak rychle se v současné době jezdí po českých železnicích, si můžete udělat obrázek z mapy železniční sítě s barevným rozlišením jednotlivých traťových rychlostí podle barev.

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek: Ing. Pavel Krýže, Ph.D., Ing. Rudolf Mrzena

Další tratě budou následovat

Do budoucna bychom se mohli také dočkat eventuálního zvýšení rychlosti i na dalších tratích v Česku. Mezi nejčastěji diskutované kandidáty na provoz rychlostí vyšší než 160 km/h je například úsek 1. TŽK mezi Brnem a Břeclaví, na kterém je v současnosti pouze jeden jediný úrovňový přejezd a v minulosti tu již jednotka řady 680 dosáhla rychlosti 237 km/h. Od července do prosince tohoto roku na této trati již probíhají první rekonstrukční práce, které mají mimo jiné přinést komunikaci GSM–R, zabezpečovací systém ETCS a další vybavení pro modernější a rychlejší provoz. Další investice budou následovat v dalších letech.

V poslední době se také v souvislosti s vykonáním TBZ u lokomotiv řady 380 mluví o dalším úseku 1. TŽK — a to mezi Chocní a Pardubicemi, který ovšem v současné době disponuje několika úrovňovými přejezdy. Stejně tak by byl vhodný kandidát úsek 2. TŽK mezi Moravskou Novou Vsí a Napajedly, který je celý pro 160kilometrovou rychlost. Dá se ale předpokládat, že přednost dostane provoz dvousetkilometrovou rychlostí na rameně Břeclav — Brno — Přerov.

Poslední konvenční tratí, kde se o rychlosti 200 km/h uvažuje, jsou tratě 230 a 250 z Kolína přes Havlíčkův Brod do Brna. Tato modernizace bude ovšem záviset na záměru vybudování vysokorychlostních tratí v Česku. Pavel Halla, tiskový mluvčí SŽDC, k tomu pro Želpage dodal: "Věc je ve stádiu územně—technické studie a investičního záměru. O VRT není zatím zcela rozhodnuto. Pokud bude rozhodnuto o VRT, bude zajištěna interoperabilita a odstraněny největší poklesy rychlosti (Havlíčkův Brod — Golčův Jeníkov), pokud VRT nebude, bude trať v úseku Kolín — Havlíčkův Brod výrazněji přestavěna."

Nejen infrastruktura…

Škoda 109E, foto: Hrady Plány na zvyšování maximální rychlosti nad 160 km/h ovšem nestojí jen na vhodné infrastruktuře, ale i na vhodných vozidlech, která musí být k dispozici. Například České dráhy v současnosti disponují jen 20 lokomotivami schopnými jet rychlostí 160 km/h na tratích vybavených stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Pro tratě elektrifikované střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz nemají v současné době žádnou lokomotivu schopnou jezdit rychlostí 160 km/h a vozbu vlaků touto rychlostí u nás zajišťují některé z 18 lokomotiv řady 350 ZSSK, popřípadě některé z 15 lokomotiv 1216.2 ÖBB. Tato situace by se ovšem měla v nejbližší době změnit spolu s příchodem prvních lokomotiv řady 380, které si v dvacetikusové sérii objednaly České dráhy u Škody Transportation. Tyto lokomotivy budou také první u Českých drah schopné jezdit rychlostí 200 km/h. Pro tuto rychlost v současné době mají ČD k dispozici pouze 7 ucelených jednotek řady 680 pendolino, které ale po vykonání potřebných zkoušek mohou dosahovat i rychlostí až 230 km/h. V současné době také dráhy uvažují o rekonstrukci některých lokomotiv řad 162/163 na dvousystémové lokomotivy řady 361, které budou schopny také jezdit rychlostí 160 km/h pod oběma systémy.

Zdroj: ČT24, SŽDC


JiříK. | 18.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 10 11 12 13 14 15      Zpráv na stránku:   
18.08.2009 (11:37)  
Zvláštní. Cokoliv dráha udělá, je podle Vás špatně, nejdřív je to kvalita vozů, nákupy vozů, mašin, pak firemní nátěr, elektrifikace, teďka modernizace tratě,... Neřikám, že co ČD, nebo SŽDC udělá, je všechno správné, ale vy jste (většina z Vás) zase druhej extrém. Takže možná je na čase si najít nového koníčka a nebo věnovat čas něčemu zajímavějšímu, než je jen nicneříkající tlachání a rozčilování, pod každým článkem na zelpage a nebo na k-reportu... No a teďka mě vosolte těma mínusama... :-)
registrovaný uživatel lukin 
18.08.2009 (11:28)  
ad MuDr.

Odkaz na zmiňovaný článek:

http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=585
18.08.2009 (11:28)  
SzKT: Nechceš už toho nechat? Pro koho je trať do Německa prioritně určena? Pro vnitrostátní cesty, tedy prioritně pro občany naší země asi těžko.

Kdyby jsi byl z Brna a ne z Prahy mluvil by jsi stejně? Dalším srovnávacím kriteriem by bylo, zda jede denně více občanů ČR z Prahy do Německa nebo mezi Ostravou a Brnem. Které číslo myslíš že bude vyšší co?

Jak již bylo řečeno. Daná trať je na tom hodně kriticky zle a musí se s ní něco udělat. Variantou je zdvojkolejnění a následné zakonzervování pro nadále se stejnou rychlostí plazící soupravy nebo rovnou modernizace na 200. Rozumný a inteligentní člověk pozná co je lepší. Blbce musíš kopnout.

Navíc v této stavbě vidím obrovskou konkurenci proti dálnici. Jízdní doba Brno - Přerov cca 25-30minut a Přerov - Ostrava cca 35minut. Tedy celkově něco kolem hodiny. Autem po dostavbě dálnice doba jízdy bude činit cca 2 hodiny. Je to konkurenceschopné? Dle mého názoru je.

A to že máme Brno - Blansko na 70-90? Uvědom si, že tato stavba probíhala v letech 1996-98, kdy byl pohled na českou železnici poněkud jiný než dnes, kdy jsme si mohli o nějakých evropských fondech nechat jenom zdát a celých cca 7mld cvakali ČD a stát a v době kdy se muselo s tratí Brno - Česká Třebová rychle něco udělat. Navíc jakákoliv novostavba v CHKO Moravský kras není žádná sranda. Zvolila se prostě ta nejlevnější varianta. Být to dnes, tak je celý úsek Blansko - Brno v jednom dlouhém tunelu. Na tomto je vidět, že neuznáváte fakta a příliž se nezamýšlíte nad důvody proč a jak... a jen Vy máte pravdu... a proč se nezrekonstruuje nyní? Slyšel jste někdy něco o stavební uzávěře? Zřejmě nikoliv...
registrovaný uživatel Jura 
18.08.2009 (11:23)  
MildaIV: Mapa s provozním zatížením kolejí je na stránkách SŽDC, konkrétně zde: http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznice-cr/rady-koleji.pdf
18.08.2009 (11:13)  
Konečně otevřeným hlavám na MD došlo, že pokud má mít u nás železniční doprava alespoň minimální perspektivu, musí se se, a to velmi podstatně, zrychlit! Nicméně Zdice - Plzeň se nejdříve musí zrekonstruovat na 120/160, jak by k tomu stavební firmy přišly, kdyby se stavělo rovnou na alespoň 160 pro všechno? Dnes jsem se svezl vláčkem Ešusáčkem ze Smíchova na Hlavní a moc potěšující to nebylo. Nejprve totálně zrezavělý Železniční most, klobouk dolů před těmi, kdo ho vyprojektovali a postavili! Pokud by takto mohutně zkorodovala nějaká současná konstrukce, nejspíš už by spadla. Tristní pohled je i na dokonale oprýskanou staniční budovu na Vyšehradě a trať, kroutící se tak, že vjezdové návěstidlo od Smíchova by stačilo dvouznakové, protože na zhlaví se víc, než 40 jet nesmí. Vyšehrad je vůbec kapitola sama pro sebe: Ostrůvek elektromechaniky, mezi releovkou SSSR na Smíchově, AŽD 71 ve Vršovicích a Esou na Hl. n. Následují rovněž pěkně rezavé mosty přes Botič a Vinohradský tunel. Kolejiště v něm je sice po rekonstrukci, ale podle toho, jak se vlak natřásá i při relatvně pomalých 60 km/h. to vypadá, že s vyrovnáním svršku po pokládce si nikdo hlavu moc nelámal. Vjezd na Hlavní n. je na celém úseku asi jediné pozitivum, nová konfigurace kolejiště dovede soupravu bez drncání a kroucení rovnou ke druhému nástupišti, i když mi není jasný důvod předělení peronů na dvě nesymetrické sekce. Původní Pragotron byl nahrazen jakousi vyblitou modrobílou elektronikou, obrysy písmen jsou neostré a zadní kryt panelů, pojednaný jako veliký chladič, napovídá cosi o tom, jak velmi úsporné toto zařízení je. Původní systém totiž odebíral proud jen při přestavování údajů. Ale inovovat se musí, ať to stojí co to stojí, i když výsledek je vizuálně mnohem horší. Původní ,,kolomazný" odstín šedi nástupišť doznal zesvětlení, je otázka, jak dlouho to vydrží. Každopádně ponurost haly, daná špinavým zasklením a zašlým nátěrem nosné konstrukce, zůstala nezměněna. Plusem jsou eskalátory z podchodu na perony a naopak, kdo je nucen zápolit se zavazadly toto určitě ocení. Dojem trchu kazí jen absence eskalátorů do metra, proč? Původní schodiště by zůžení a doplnění eskalátorem určitě sneslo.
registrovaný uživatel MuDr.  mail  
18.08.2009 (10:45)  
Všem, kteří se zde diví a rozčilují nad tím, proč se má modernizovat/přestavět právě úsek Brno-Přerov posílám citaci z článku pana Ing. Mojmíra Nejezchleba (ředitele Odboru koncepce a strategie SŽDC - nevím jak dnes) uvedém v časopise Stavebnictví(č.02/2008), týkající se specifik vysokorychlostních tratí v České republice a tranzitních koridorů. Kdy pro budování jednotlivých tras, zde konkrétně Brno-Přerov-Ostrava, jsou důležitá následující specifika:

Mezi Brnem a Ostravou bude porovnána výstavba nové vysokorychlostní tratě pro rychlost 300 km/h v úseku Brno–Přerov s variantou modernizace stávající tratě pro rychlost 200 až 230 km/h při zachování smíšeného provozu v tomto úseku, především z pohledu možného nadbytku kapacity při existenci dvou souběžných dvojkolejných tratí a modernizovaného II. tranzitního železničního koridoru. Stávající jednokolejná trať mezi Brnem a Přerovem vyžaduje urychlenou modernizaci a zkapacitnění. Úsek mezi Přerovem a Ostravou bude vybudován jako novostavba s vysokými rychlostními parametry.
18.08.2009 (10:30)  
Dle mých informací zamýšlená modernizace úseku Brno-Přerov nijak neodsouvá projekt VRT, ale naopak je součástí VRT podle koncepce vypracované SUDOPem v aktualizované variantě, viz poslední strana dokumentu http://vrt.fd.cvut.cz/data/dokumenty/koncepce_vrt_cr.pdf
18.08.2009 (10:21)  
Je to určitě dobrej nápad, ale teda nechci vidět ty zpoždění, jaký během prací budou
registrovaný uživatel junkrs 
18.08.2009 (10:20)  
Páňula:
Brno-Břeclav nebude první na "200" z toho důvodu, že časový rozdím mezi současností a jízdou po přestavbě by byl minimální právě třeba narozdíl od úseku Brno-Přerov. A tento úsek pak má být využíván pro velmi rychlé spojení Praha-Brno-Ostrava.
registrovaný uživatel lukin 
18.08.2009 (10:20)  
Díky za takto obsáhlý a podrobný článek.

O navyšování rychlostí se dlouho nemluvilo. Naposledy po oznámení projektu Student Agency o spojení Praha Ostrava. Mluvilo se o komfortu atd. atd. A ČD kontrovala vypuštěním informace o vyšší rychlosti (mluvilo se o navýšení rychlosti Pendolin na 180km/h) a tedy kratší jízdní době ....
Bylo to podobné jako když přišla informace o možnosti objednání jízdenky přes internet za nižší cenu (tehdy myslím ještě RailTrans) a ČD přišla s e-liškou (naštěstí e-liška zůstala i po krachu projektu RailTrans).
Prostě na ČD se něco děje až když je v koutě. A je jasně vidět, že hrozba konkurence dokáže i ČD vybičovat k úsilí.
Vybudování infrastruktury s vyššími rychlostmi (200km/h a vyššími) je určitě dobrý krok a je pak jedno jestli pak po ní bude jezdit soukromník či ČD.
Po případném vybudování VRT Praha-Brno by pak některé soupravy mohly po trati 300 pokračovat na Ostravu.
Jízdní doba Praha-Brno cca 55 minut, Brno-Přerov 30 minut a Přerov-Ostrava 35 minut (aktuální JD řady 680). A jsme na 2 hodinách jízdní doby Praha Ostrava a na cca 65 minutách Ostrava-Brno a to už vypadá hodně zajímavě....
Nebo jsem někde v úvaze udělal chybu ?
  1 ... 10 11 12 13 14 15      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko