..: SŽDC: Limit 160 km/h bude minulostí :..

koridor Česká republika — Správa železniční dopravní cesty plánuje prolomit rychlostní limit 160 km/h na českých železnicích a začít budovat první úseky pro dvousetkilometrovou rychlost již v nejbližších letech. České železnice byly po dlouhá desetiletí svázány rychlostním limitem 120 km/h. Postupná cesta ke zrychlování začala až v polovině 80. let úvahami o zavedení úseků s maximální rychlostí až 140 km/h. Po různých testech a vykonání TBZ pro danou rychlost u lokomotiv řady 350 byla prvním úsekem od 10. 5. 1988 první kolej v úseku Zaječí — Šakvice. Další zvyšování rychlosti, tentokráte na 160 km/h, umožnil až začátek modernizací tranzitních železničních koridorů (dále TŽK), se kterými se začalo pět let po zavedení rychlosti 140 km/h a to 2. srpna 1993 na 1. TŽK úsekem z Úval do Poříčan. Pro rychlost 160 km/h byly navrhovány všechny čtyři TŽK, nyní SŽDC oznamuje první projekty na modernizaci tratí pro rychlost 200 km/h.

200 km/h? Rušením přejezdů to nekončí

ČD 380.002, display s rychlostí 200 km/h, foto: Josef Petrák Mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč se na současných koridorech jezdí jen do 160 km/h, patří přítomnost úrovňových přejezdů, přes které legislativa nedovoluje projíždět vyšší rychlostí. Podmínek pro úspěšné zrychlování je ale víc. Jak se pro ŽelPage vyjádřili zástupci SŽDC, pro rychlost 200 km/h musí být splněna řada předpokladů zejména z oblasti zabezpečení, kde se jako ideální jeví stavědlo typu ESA 11, jak s reléovým tak i elektronickým rozhraním. Ostatní starší typy zařízením jako SZZ–ETB, RZZ AŽD 71 s JOP, nesplňují jeden, či několik funkčních požadavků a stanovenou normu pro rychlosti nad 120 km/h. Staniční zabezpečovací zařízení by však měly být provázány s evropským vlakovým zabezpečovacím systémem ETCS. Dále je pro stanovené rychlosti nutné zvětšit délku přibližovacích úseků před hlavními návěstidly až na 5000 m (v případě, že je v daném úseku dovolená rychlost 200 km/h). Prodloužení je nezbytné pro případné rušení neprojeté vlakové jízdní cesty.

Rekonstrukce koridoru Brno — Přerov

koleje - běžná traťMezi první tratě, na kterých by se mělo jezdit rychleji než 160 km/h, by měla patřit trať 300, která bude v roce 2012 revitalizována. Kromě zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h (eventuelně až 230 km/h) bude trať také zdvoukolejněna. Úprava, jejímž hlavním investorem je SŽDC, bude trvat přibližně 3 roky. Rychlost se zvýší na více než dvojnásobek. Správa železniční dopravní cesty už má předběžné plány, aktuálně probíhá posuzování vlivů na životní prostředí. První etapa rekonstrukce proběhne na 39kilometrovém úseku mezi Blažovicemi na Brněnsku a Nezamyslicemi na Prostějovsku.

Dle SŽDC se projednávaly 3 varianty modernizace. První uvažovala o zachování tzv. referenčního stavu, kdy by se trať nijak výrazněji nemodernizovala kromě nezbytných rekonstrukcí staničních, traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení spolu s peronizací jednotlivých stanic. Druhou variantou je modernizace trati na 160 km/h. Představuje plné zdvoukolejnění trati v ose Brno — Blažovice — Holubice — Přerov, tj. vzdálenost 76,5 km s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení přinášející podstatné zvýšení propustnosti trati. Poslední zvažovanou variantou je modernizace trati na 230 km/h. Ta představuje plné zdvoukolejnění s celkovou rekonstrukcí železniční infrastruktury a odstraněním všech úrovňových křížení. Tato varianta je kvůli velkému počtu tunelů a jejich délce investičně podstatně nákladnější.

Rozpočet prozatím není znám. Plány jsou teprve na začátku, ale měly by být dokončeny ještě letos. Rekonstrukce počítá i se zastávkami, které se budou rekonstruovat a přesouvat blíž k centru měst například v Blažovicích, Holubicích nebo Rousínově. Přejezdy budou nahrazovány mimoúrovňovými kříženími. Po rekonstrukci se mimo jiné zvýší i dopravní kapacita tratě a kdy by se mohly na trať vrátit osobní vlaky integrovaného systému.

Historie tratě sahá až do 19. století; od té doby však na ní nebyla provedena kromě elektrifikace žádná zásadní modernizace. Trať je jednokolejná a v současnosti je na ní maximální traťová rychlost pouhých 90 km/h. Z dálkové dopravy po ní jezdí v hodinovém taktu rychlíky mezi Brnem a Bohumínem a každé 2 hodiny také rychlíky Brno — Olomouc (— Jeseník). Dříve se po ní proháněl i slavný expres Moravan, který byl bez náhrady zrušen ve prospěch zvýšení počtu rychlíkových spojů. Právě v dálkové dopravě je traťová rychlost největší brzdou provozu, kdy například rychlíky 73× (se soupravou na 140 km/h) v jízdním řádu 2008/09, stavějící mezi Svinovem a Přerovem (79 km) také ve Studénce, Suchdole nad Odrou a Hranicích na Moravě dosahují na tomto úseku průměrné rychlosti 94,8 km/h. Z Přerova do Brna (88 km) se zastavováním v Kojetíně a Vyškově na Moravě pouhých 69,5 km/h. To znamená, kdyby se parametry mezi trati mezi Přerovem a Brnem zlepšily jen na stejné parametry jako má koridor mezi Svinovem a Přerovem, tak by i soupravy na pouhých 140 km/h dokázaly ukrojit z celkové jízdní doby nezanedbatelných 20 minut. V případě soupravy na 200 km/h, která by dokázala využít i maximální stošedesátku před Přerovem, tak by rozdíl byl ještě daleko větší. SŽDC si slibuje od rekonstrukce kromě více než dvojnásobného zvýšení traťové rychlosti také podstatné zvýšení kapacity tratě, která umožní zkrácení intervalu pro taktovou dopravu. Regionální spoje by mohly ve špičce jezdit v 30minutových intervalech.

Současné rychlosti na české železnici

O tom, jak rychle se v současné době jezdí po českých železnicích, si můžete udělat obrázek z mapy železniční sítě s barevným rozlišením jednotlivých traťových rychlostí podle barev.

Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek: Ing. Pavel Krýže, Ph.D., Ing. Rudolf Mrzena

Další tratě budou následovat

Do budoucna bychom se mohli také dočkat eventuálního zvýšení rychlosti i na dalších tratích v Česku. Mezi nejčastěji diskutované kandidáty na provoz rychlostí vyšší než 160 km/h je například úsek 1. TŽK mezi Brnem a Břeclaví, na kterém je v současnosti pouze jeden jediný úrovňový přejezd a v minulosti tu již jednotka řady 680 dosáhla rychlosti 237 km/h. Od července do prosince tohoto roku na této trati již probíhají první rekonstrukční práce, které mají mimo jiné přinést komunikaci GSM–R, zabezpečovací systém ETCS a další vybavení pro modernější a rychlejší provoz. Další investice budou následovat v dalších letech.

V poslední době se také v souvislosti s vykonáním TBZ u lokomotiv řady 380 mluví o dalším úseku 1. TŽK — a to mezi Chocní a Pardubicemi, který ovšem v současné době disponuje několika úrovňovými přejezdy. Stejně tak by byl vhodný kandidát úsek 2. TŽK mezi Moravskou Novou Vsí a Napajedly, který je celý pro 160kilometrovou rychlost. Dá se ale předpokládat, že přednost dostane provoz dvousetkilometrovou rychlostí na rameně Břeclav — Brno — Přerov.

Poslední konvenční tratí, kde se o rychlosti 200 km/h uvažuje, jsou tratě 230 a 250 z Kolína přes Havlíčkův Brod do Brna. Tato modernizace bude ovšem záviset na záměru vybudování vysokorychlostních tratí v Česku. Pavel Halla, tiskový mluvčí SŽDC, k tomu pro Želpage dodal: "Věc je ve stádiu územně—technické studie a investičního záměru. O VRT není zatím zcela rozhodnuto. Pokud bude rozhodnuto o VRT, bude zajištěna interoperabilita a odstraněny největší poklesy rychlosti (Havlíčkův Brod — Golčův Jeníkov), pokud VRT nebude, bude trať v úseku Kolín — Havlíčkův Brod výrazněji přestavěna."

Nejen infrastruktura…

Škoda 109E, foto: Hrady Plány na zvyšování maximální rychlosti nad 160 km/h ovšem nestojí jen na vhodné infrastruktuře, ale i na vhodných vozidlech, která musí být k dispozici. Například České dráhy v současnosti disponují jen 20 lokomotivami schopnými jet rychlostí 160 km/h na tratích vybavených stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV. Pro tratě elektrifikované střídavou soustavou 25 kV / 50 Hz nemají v současné době žádnou lokomotivu schopnou jezdit rychlostí 160 km/h a vozbu vlaků touto rychlostí u nás zajišťují některé z 18 lokomotiv řady 350 ZSSK, popřípadě některé z 15 lokomotiv 1216.2 ÖBB. Tato situace by se ovšem měla v nejbližší době změnit spolu s příchodem prvních lokomotiv řady 380, které si v dvacetikusové sérii objednaly České dráhy u Škody Transportation. Tyto lokomotivy budou také první u Českých drah schopné jezdit rychlostí 200 km/h. Pro tuto rychlost v současné době mají ČD k dispozici pouze 7 ucelených jednotek řady 680 pendolino, které ale po vykonání potřebných zkoušek mohou dosahovat i rychlostí až 230 km/h. V současné době také dráhy uvažují o rekonstrukci některých lokomotiv řad 162/163 na dvousystémové lokomotivy řady 361, které budou schopny také jezdit rychlostí 160 km/h pod oběma systémy.

Zdroj: ČT24, SŽDC


JiříK. | 18.8.2009 (7:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 15      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer Pyro 
24.08.2009 (11:36)  
Do Plzne se snad jezdi rychleji ne? aspom podle znacek na trati.
23.08.2009 (19:25)  
mic : s touhle myšlenkou jsem samozřejmě přišel před lety taky, protože v OT by se dalo najetí T včetně JZB udělat tak do 4 minut, spojovat na kabel by se nic nemuselo ... zpátky stejně tak nebo by to odstrkal traktor, ale podmínkou by byla celá souprava na žluté potrubí.
"Předpisově" by se to dalo za příznivé konstelace hvězd protlačit.
Jenže to mělo jistá úskalí. Jedním byl oběh lokomotiv, od "Zlínského vlaku" se z OT vozil Nexák do Uhříněvse nebo se jelo Lv do Přerova "pro něco", svého času zůstávala taky část vozů v Přerově a pak se navážela do OT jako Sv.
Jeden rok (přestavba žst OT) se vlak "ze Zlína" vozil T lok až do Přerova, zpátky se vezl Nex do Lípy.

Problém "dlouhé" soupravy se řeší už dlouhá léta. První podmínkou vlaku do Zlína bylo vybudování elektrického stojanu (1998). Díky nedaleké elektrárně to nebylo tak těžké, ale bylo to spojené s investicí do usměrňovače ... Původně byl použit 60 A jistiič (4 vozy), když se zvýšil počet vozů na 5 (2003), tak se musel nahradit jističem 100 A (2006). V roce 2005 totiž došlo k poškození zařízení a souprava se topila z traktoru.
Jednou "jsme" tam u "Vlaku plného úsměvů" zkusili připojit 471 a jistič na 60 A ten záběrový proud nesnesl ...

Na uvažovanou devítivozovou soupravu by se musela provést kompletní rekonstrukce, což by stálo přes 10 milionů. Do toho nikdo nepůjde s ohledem na uvažovanou elektrifikaci stanice.

Další věcí je napájení řídících obvodů elektrické lokomotivy (15x) po dobu přípravy ve Zlíně, resp. jízdy do OT z baterie (celkem tak asi 40 minut). Jak je to s možností napájení z cizího zdroje u 15x nevím.
Podobně to je s lok 16x, kde je sice statický dobíječ baterie, nakolik jej lze napáje z cizího zdroje taky nevím. Dále je "otázka" nakolik by T lok byla schopná utáhnout napájení jak lok 16x, tak topení vozů.
Registrierter Benutzer jk 
23.08.2009 (14:06)  
vrbam: ve stadiu pripravne dokumenace, optimisticke datum zahajeni vystavby 2012
Registrierter Benutzer Luxian  mail  
23.08.2009 (13:52)  
Podle mě by si zasloužila zdvoukolejnit a zkoridorizovat celá trať Plzeň - ČB. Je to jedna z nejvytíženějších tratí v zemi. Ale je jasné, že dřív, než budou hotovy všechny 4 hl. koridory k tomu těžko dojde.
Registrierter Benutzer Mara  mail  
23.08.2009 (10:53)  
to JnR: Zdvoukolejnění trati č. 190 v úseku Plzeň - Nepomuk není nic nového, Plzeňský kraj to plánuje dlouhodobě, vloni to již zapracoval i do Zásad územního rozvoje a to především s ohledem na předpokládaný nárůst příměstské dopravy u Plzně, ale je to opravdu zatím jen vize, v nejbližší době se s dvoukolejněním určitě nezačne, že to chce kraj až tak nestačí (viz železniční spojka u Staré Paky mezi Libštátem a Tamplí)... :-)
Registrierter Benutzer vrbam 
23.08.2009 (10:15)  
A co VRT mezi Prahou a Berounem??
Registrierter Benutzer JnR 
23.08.2009 (9:33)  
http://www.vlaksim.cz/zprava-koridor-na-mnichov-se-odklada-2909.html
V tom článku se píše i o zdvojkolejňování z Plzně do Nepomuku, nemá o tom někdo víc informací?
22.08.2009 (22:56)  
2Luxian:
Vzhledem k tomu, že koridory budou hotové nejdříve v roce 2020, tak je to vlastně vlastně přisunutí...
Článek je dosti nekvalitní a obsahuje hodně nepřesností.
22.08.2009 (22:42)  
Mezi odloženo skončila zřejmě další docela potřebná trať Plzeň - Domažlice - FiW
Máš nějaké konkrétní info? Moje informace stále mluví o čase po dokončení koridorů....
  1 2 3 4 5 ... 15      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko