Šumperk – Pars nova, součást skupiny Škoda Holding, provede hlavní opravu dalších 39 lokomotiv řad 230 a 240 pro společnost ČD Cargo. "Smlouva byla podepsána na základě vyhraného výběrového řízení, které Cargo vyhlásilo v létě loňského roku," uvádí k tomu obchodní ředitel Pars nova Vladimír Beránek. Je to v krátké době již druhý získaný kontrakt na opravu populárních "laminátek".
Na základě dřívějšího výběrového řízení ze srpna 2008 byla první skupina sedmi neprovozních lokomotiv řady 230 k hlavní opravě přistavena v prosinci 2008. Kromě zprovoznění zbědovaných a částečně rozkradených strojů zákazník požadoval i provedení celkem 38 změn tzv. schváleného stavu, jakož i homologaci pro provoz na slovenských a maďarských železnicích a realizaci příslušných úprav. Bohaté zkušenosti společnost nabrala i při smluvních opravách celkem 13 lokomotiv řady 230 v letech 1997 – 2001 pro tehdejší České dráhy. Nyní se tedy rekonstrukce dočká dalších 39 zástupců početných řad 230 a 240, bez kterých se momentálně neobejde nákladní doprava na jihu České republiky. Více než čtyřicetileté stroje se tak zatím na odpočinek nechystají, ostatně v dohledné době je bude jen těžko možné nahradit.
Lokomotiva typu Škoda 47 E, označená nejdříve S 489.0 a později 230, byla dodávána tehdejším ČSD jako univerzální typ s preferencí nákladní dopravy. Prakticky shodné lokomotivy byly v letech 1965 – 1970 dodávány i do Bulharska. Jako první na světě obdržely skříň s díly ze sklolaminátu, která kromě odolnosti vůči korozi umožnila i realizaci odvážného designu podle návrhu Otakara Diblíka. Po rozdělení Československa připadly všechny Českým drahám, v prosinci 2007 pak naprostá většina z nich dceřinné společnosti ČD Cargo.
zdroj: Škodovák, tisková zpráva Pars nova, Wikipedia
ČD mají ve stavu několik laminátek s lokotrafy upravenými pro provoz na obou systémech, tedy jak 25 kV/50 Hz, tak 15 kV/17 Hz. Takže drahé krabice na střídavé trakční systémy potřeba opravdu nejsou. Něco jiného už je požadavek na provoz na DC trakci, tam už ty krabičky opodstatnění mají. Pokud jde o rekuperaci: Problém je v tom, jak energii, vyrobenou jednofázovým AC systémem rozdělit rovnoměrně do všech tří fází.Mnoho problémů by se vyřešilo napájením AC systému měničovými stanicemi, kdy třífázové napětí 25 (nebo 15) kV se usměrní a elektronickým měničem převede na 25 kV/50 Hz, nebo 15 kV/17 Hz. Odpadly by problémy s nesymetrickým zatížením fází a se spoluprací dvou napájecích stanic do jednoho úseku (dnes musí být uprostřed spínací stanice). Ale to už je všechno o něčem trochu jiném.
Kdyby nebylo ruznorodosti v systemech a rekuperaci jsme ozeleli mohly jit zkonstruovat kraasne jednoduchy a presto prekvapive ucinny masinky. Jenze oni se postupne plynule zdrazuji vsechny komponenty (skrine podle novych norem, nove zabzar, nove motory, nova trafa atd.) a nekteri vyrobci uz maji i tu chybovost elektroniky odladenou (ano ono to jde!) tak proc tam ty moderni opicky nedat? Moc velke zvyseni ceny uz to vedle toho zbytku neznamena a spolehlivost neni neresitelna.
V nasich podminkach jako laminatka hezky, ale jeji nejvetsi vadou na krase (krome toho ze je to babicka) trvale zustane ze se s ni da projet max. pul republiky (coz tedy urcite neprospiva pruznosti nasazeni).
Ad Spinne:ten někdo jsem byl já,ale nevycucal jsem si to z prstu. Čerpal jsem z veřejně přístupné práce pana Dr ing.Karla Hlavy,CsC. Sice pojednává o Pendolinu,ale napájecí stanici je více méně jedno,kdo do vedení dodává rekuperovanou elektřinu,i když Pendolíno ji má aspoň sinusového průběhu,narozdíl třeba od lok. ř. 209(prototyp),která střílela v pulzech. Možná,že se od doby zveřejní práce něco změnilo,ale dovoluji si o tom pochybovat-kéž bych se spletl. Rekuperační brzdění na 209 jsem si osobně vyzkoušel a nemělo to chybu,byť to byla ,,jen"posunka.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.