Karlovy Vary — Po zrušení depa na karlovarském dolním nádraží již nehodlají České dráhy vést jízdy svých vlaků do této stanice z (horního) nádraží Karlovy Vary a zpět. Jízdy jsou vedeny jako technologické, přesto je dovolena přeprava cestujících. Město a přilehlé obce nyní usilují o obnovení těchto spojů. Doprava mezi těmito nádražími není zahrnuta do základní dopravní obslužnosti, a tak by si Karlovarský kraj musel za tyto vlaky připlatit. Dráhy se tomuto nebrání a nyní probíhají jednání o zavedení spojení pro nový jízdní řád 2010/2011. V případě úspěšného jednání by ani k přerušení spojení nedošlo, jelikož dnes na dolní nádraží vlaky stále zajíždí. Lokomotivní depo bylo „slavnostně“ zrušeno dne 12. června 2010. Jeho areál nejdříve opustila správkárna v roce 2007, následně nově vzniklá dceřiná společnost ČD Cargo a nedávno opustily depo i České dráhy.
Karlovy Vary dolní nádraží
Tato železniční stanice leží na trati 149. Nachází se blížeji centru města, než stanice Karlovy Vary, jejíž hlavní budova je velmi zanedbaná, což je hlavním důvodem pro další zajíždění vlaků na dolní nádraží. Dále také to, že stanice plní funkci přestupního uzlu na autobusovou městskou i příměstskou dopravu. Dnešní budova dopravního terminálu dolního nádraží je v majetku města. Vznikala od konce 80. let minulého století. Její dokončení proběhlo až v roce 2001 s pomocí finančních prostředků z Evropské unie. Zrušení lokomotivního depa ve stanici je důsledkem nejen snížení dopravní poptávky, ale také přebráním několika výkonů v tomto kraji soukromými dopravci. Například na samotné trati 149 Karlovy Vary – Mariánské Lázně operuje dopravce VIAMONT, trať 145 má v režii na českém území VIAMONT a německém pak dopravce Vogtlandbahn.
Karlovarské "horní" nádraží
Budova dnešního nádraží byla vystavěna po druhé světové válce po bombardování v roce 1945 jako provizorium plánované k používání na pět let, dnes už slouží více než šedesát let. Oproti dolnímu nádraží nabízí nádraží Karlovy Vary návaznost na vlaky dálkové dopravy. Leží na dvoukolejné elektrifikované trati 140 z Chomutova do Chebu, z níž se nedaleko od Karlových Varů odpojuje několik lokálních tratí (141, 142, 144, 145). Hlavní budovu dnešního nádraží můžeme bez nadsázky považovat za ostudu města. Italská firma Grandi Stazioni vyhrála soutěž na revitalizaci už v roce 2002 a chtěla budovu zrekonstruovat, po zjištění, v jakém stavu se budova nachází (narušená statika budovy), raději od smlouvy s ČD odstoupí s tím, že pokud ČD samy nádraží zrekonstruují, tak firma Grandi Stazioni vyplatí drahám 47 milionů korun, aby mohla část nádraží využívat pro obchodní prostory. České dráhy se proto aktuálně snaží o změnu tohoto stavu samy. Jakékoliv opravy nemají smysl, stav budovy a podzemní sítě je přímo katastrofální, vše je třeba udělat nově. Hodlají dnešní budovu strhnout a na jejím místě postavit úplně novou. Problémem bude zatím rekonstrukce nástupišť — ta jsou ve správě SŽDC a jejich rekonstrukce zatím není zahrnuta v investičním plánu. Stavbu plánují ČD započít ještě letos, což působí v celku nerealizovatelně, když začne teprve vznikat projektová dokumentace. Ze strany odborné veřejnosti se sešlo už několik architektonických návrhů. Přesto, že bychom karlovarským cestujícím nové nádraží přáli, počkejme si, zda se investorovi podaří zajistit finanční zdroje.
Zdroj: Karlovarský Deník, ČT24, Wikipedia, Příroda karlovarska.cz, Český Rozhlas, E15.cz, Sedmička.cz (1) (2), ŽelPage
FRK
Pokud by tedy nekdo trval na propojeni obou nadrazi, logicky bych cekal, ze prvni bude otazka autobusu a teprv pokud to nepujde, bude se hledat nahradni reseni v podobe vlaku.
A v tomto svetle se neobjednani dopravy a nezahrnuti do ZDO jevi jako logicke, i kdyz skutecne duvody muzou byt zcela jine.
Pokud by zkrácení linky na Horní přineslo ušetření jedné soupravy, a tím možnost razantně snížit náklady na linku, pak nemám námitky.
Z Dolního nádraží na autobusový terminál Tržní to není o moc blíž, ale od Dolního nádraží jedou přímo (nemotají se v zatáčkách/křižovatkách) 2 linky na terminál. Případně se do dá ujít pěšky, pod silnicí (ul. Horova) je podchod, takže odpadá zdržování na křižovatkách při přecházení atd... Vedle Dolního je také využívaná odstavná plocha pro busy, tak by asi nebylo problémem některé z těch 18 linek z terminálu protáhnout o 400 m (jednu zastávku) k vlaku, když tam stejně asi zajíždějí režijně.
Neznám místní poměry, jenom jsem si to vyčetl z mapy a jízdních řádů. No a vypadá to mnohem složitější, když se na to člověk dívá podruhé. Taky mě napadl most (klidně zastřešený) pro pěší v této trase http://jdem.cz/gzsh4 Od magistrátu k Hornímu nádraží už chodník vede, od konce vyznačené trasy by se musela postavit rampa směrem k magistrátu. Vím, památkáři nedopustí.
Zkuste alespoň na chvíli neuvažovat jako šotouš. Vozit lidi z horního na dolní nádraží 3 km vlakem místo 1 km autobusem jen proto, aby si užili atmosféru (čeho vlastně? 810?), je trochu drahá legrace (časově i finančně). To si laskavě plaťte ze svého, ale ne z krajských dotací.
Sim: To je jako říct že nebudeme objednávat vlaky mezi Ostrovem nad Ohří a Hájkem, protože autobus jede výrazně kratší trasu než vlak. Tady jde v prvé řadě o to, že vlaky z Nejdku (a Merklína) hodně ztratí na smyslu, když budou končit na horním.
V kontrastu s touto zprávou se zástupci města aktuálně nechali slyšet, že by se jim líbil nějaký "S-Bahn", pro který by vystavěli několik nových zastávek, mj. u Tržnice.
Pokud by se jednalo o vyhlidkove turisticke jizdy, podle satelitnich snimku na to trat potencial ma - jede se pres most pres reku, tunel tam je, kopec se objizdi velkym obloukem s potencialnim vyhledem na mesto... otazkou je, zda trat neni v zarezu... a i tak predpokladam, ze bude zarostla akaty a jinym krovim...
Vy byste radeji nekomu zaplatil 3x vice za to, ze bude jezdit vlakem misto busem pro denni dojizdeni do prace?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.