..: Přestavba brněnského nádraží se stále oddaluje :..

Brno hlavní nádraží, foto: Ivan_B Brno - Existence brněnského nádraží v jeho nové podobě odsunuté z centra města je stále ohrožena. Celkem 16 žalobců totiž uspělo v prosinci minulého u brněnského krajského soudu, který na jejich popud zrušil územní rozhodnutí brněnského magistrátu o novém nádraží. Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové padl verdikt na neveřejném zasedání. Není tak jasné, zda jde jen o formální chyby, nebo o zásadnější problém. Mezi žalobci byly kromě třinácti soukromých osob také sdružení Děti Země a Stará Osada - Židenice a městská část Brno-Židenice.

Rekonstrukce železničního uzlu Brno je nejrozsáhlejším stavebním projektem v historii Jihomoravského kraje. Počítá se stavbou nového hlavního nádraží, které by mělo vzniknout asi 800 metrů na jih od současného nádraží v historickém centru města, stavbou odstavného nádraží a celkovou modernizací kolejového průtahu městem. Na přestavbu železnice v Brně má jít přes 20 miliard korun, převážně ze zdrojů EU. Ty jsou ovšem limitovány časem, a to do roku 2015. Pokud by Brno nestihlo zahájit stavbu včas, nemusí na ni mít prostředky. Investor se zatím k případu nechce vyjadřovat. „Samozřejmě, že my nové Brno dělat chceme, ale žádné oficiální stanovisko k tomu zatím nemáme,“ uvádí ze SŽDC Pavel Jankůj.

Zelení: Nové rozhodnutí pro přesun nádraží v Brně zabere 1,5 roku

Brno-Židenice

Získání nového územního rozhodnutí pro přestavbu brněnského železničního uzlu, které zrušil brněnský krajský soud, potrvá podle místopředsedy Strany zelených a náměstka brněnského primátora Martina Andera minimálně 1,5 roku. Zelení budou požadovat, aby nové rozhodnutí obsahovalo zachování provozu na stávajícím nádraží v centru města. Investor bude muset podle soudu nejprve získat řadu výjimek pro zásahy do chráněných částí přírody. Teprve poté se mohou úředníci opět zabývat námitkami odpůrců stavby, kvůli kterým soud územní rozhodnutí zrušil.

Brněnský primátor Roman Onderka je mnohem optimističtější. „Nové územní řízení se nebude odvíjet od bodu nula, takže pokud vše půjde dobře, můžeme mít nové územní rozhodnutí do 7 měsíců.“ Začátek přestavby by se podle primátora teoreticky mohl posunout pouze o pár měsíců. Onderka doufá, že by stavební práce by mohly začít na podzim a Anderovu pesimistickou variantu si nechce připustit.

Podle Andera udělal chybu stavební úřad Brno-střed, že nezažádal o vydání ekologických povolení. Zástupci úřadu ještě neobdrželi rozsudek, a nechtějí proto spekulovat o tom, jaké další kroky budou muset podniknout ani jak dlouho potrvají. „Na to, co to bude znamenat, vám tu zatím nikdo neodpoví,“ sděluje mluvčí městské části Brno-střed Roman Burian. „Před samotným znovuzahájením procesu získání územního rozhodnutí bude tedy muset proběhnout správní řízení na vydání takzvaných výjimek pro zásahy do biotopů chráněných rostlin a živočichů. Zatím nevíme, o kolik takových území jde a jak obtížné bude výjimky získat,“ říká Ander.

Šance pro rychlodráhu

Brno-Horní Heršpice, foto: Miloš

Podle Martina Andera se s novým územním řízením otevírá šance na přepracování projektu a jeho rozšíření o tzv. rychlodráhu, která by mohla spojit dříve nesmiřitelné projekty - odsun nádraží a jeho rekonstrukci v centru. Nové vlakové nádraží se sice postaví asi kilometr jižně od současného, ale s nynějším ho spojí právě rychlodráha. Regionální vlakové spoje by tak i nadále měly zastavovat ve středu města. Studie k rychlodráze, jež si město objednalo v minulém roce, má být hotova do poloviny letošního roku.

„Minulým vedením města připravené zrušení provozu na stávajícím nádraží bylo chybou. Zkomplikovalo a prodloužilo by každodenní cestování desítkám tisíc lidí. Městskou pokladnu by navíc zrušení nádraží vyšlo o 150 milionů ročně dráž, protože by muselo zajistit dopravu cestujících z odsunutého nádraží,“ říká Ander.

Zdroj: Lidové noviny a iDNES


Adys Poslat mail autorovi | 22.1.2009 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Racek 
03.02.2009 (11:03)  
tenzor, Raquac: ono to vychází plusmínus stejně, myšlenky odsunu nádraží i Nového spojení v Praze pocházejí shodně ze 20. let 20. století. Rozdíl je v tom, že NS muselo překonávat jenom odpor systému (takže už stojí), kdežto odsun ještě odpor lidí, kterým viditelně zhorší každodenní dopravu. Takže to bude ještě chvíli trvat, ale Pokroková myšlenka jistě zvítězí nad přízemními potřebami jednotlivců, byť jsou jich desetitisíce :-Q
registrovaný uživatel Raquac 
30.01.2009 (23:02)  
tenzor: Jen poznamka na okraj - v Praze se o novem spojeni ci necem podobnem zvanilo s prestavkami par desitek let....
registrovaný uživatel tenzor 
30.01.2009 (9:34)  
MZ: já tedy od Brna HLN do Židenic nevidím 6 průjezdných kolejí, pouze 2, přičemž tento počet není možné žádným způsobem zvýšit. Vlaky které jezdí po těchto kolejích nejsou časově rozloženy rovnoměrně (ono asi těžko chtít po autorech celostátních a mezinárodních jízdních řádů aby je dělali hlavně s ohledem na to, že železniční uzel v Brně je nevyhovující). Pak stačí mimořádné sunutí vlaku směr Veselí (protože ta JEDNA kolej, která je jako spojka k dispozici pro všechny vlaky co jezdí po Vláře plus rychlíky směr Přerov / Ostrava je zrovna obsazená, což nemusí být na chvilku) rychlostí max. 30 km/h a máme jednu kolej zablokovanou na 5 minut.
Přistavení vlaku 2 min před odjezdem je sci-fi, pokud tedy nepočítáme s tím, že železniční dopravu převezme někdo jiný než ČD. Reálný stav je že vlak čeká 5-10 minut po odjezdu na něco zpožděného (např. "EC" Haška). Krom toho bych asi nezáviděl lidem, kteří přijdou narozdíl ode mne spořádaně 15 minut před odjezdem a pak budou tuto dobu třeba mrznout na perónu. Jinak přistavení soupravy 2 min před odjezdem vzhledem k rychlosti povolené na hlvním nádraží znamená stejně zablokování koleje ne na 2, ale min. na 5 minut.
Mimochodem, kde se tohle přistavování vlaků v Evropě 2 min před odjezdem na hlavním nádraží velkého města běžně děje? Já to neviděl nikde, ani v Británii, ani v Rakousku. Je fakt, že jsem ještě nebyl ve Švýcarsku...
Pokud jde o zastavování vlaků od Střelic na kusých kolejích, to už se snad dávno děje.
Ad projíždění, když pominu, že ne vždy to bude zrovna ekonomické, tak to ještě zvýší požadavky na kapacitu kolejí, které, např. směrem na Židenice (jak už bylo řečeno) v případě zpoždění už teď někdy nestačí. Požadavky na kapacitu a provoz nádraží kam by vlaky zajížděly (Královo Pole / Horní Heršpice) by se samozřejmě také zvýšily. Jinak, když dojde k situaci, kdy dojede vlak z Vláry na stejnou kolej kde už stojí jiný (nechtěl bych být fírou, zastavovat metr od něj s vidinou že když nedobrzdí, končí) a na všech průjezdných kolejích stojí také minimálně jeden vlak, něco mi říká, že ten vlak od Vláry by mohl jet dál až poté, co ten vlak před ním odjede stejným směrem. Jak říkám, aby tohle vůbec mohlo fungovat, musel by tu být jiný dopravce.
Je mi to jasné, budeme o tom diskutovat a odmítat řešení (protože vlastně "není potřeba") dalších 100 let, zatímco v Praze se o Novém spojení nežvanilo a stavělo se.
registrovaný uživatel M 
25.01.2009 (21:22)  
MZ - v zasade souhlasim, nicmene je asi treba dodat, ze pres ten Rennweg jezdi vsechny vlaky "stejnou rychlosti" (krome catu), ze tam nejsou nutne nejake prestupni vazby a tak vselijak...
25.01.2009 (20:02)  
Racek : 6 průjezdných kolejí + 4 kusé jsou skutečně málo při současném způsobu "organizace". Spočítejte si, kolik vlaků projede za 24 hodin po kolejích 21,22,23,24 v Zürichu HB nebo stanice Wien–Rennweg, kde jsou koleje pouze 2.
Celé je to o tom, aby vlak stál na HLN 2 minuty a pak jel dál. Pokud bude stát na nástupišti dvě minuty a provozní interval bude taky dvě minuty (interval postupných vjezdů / odjezdů) tak jedna kolej postačí pro 15 vlaků za hodinu.
Při následném mezidobí mezi HLN a Židenicemi 2 minuty projede za hodinu 30 vlaků, které rozhodíte na dvě koleje a pro opačný směr jízdy potřebujete taky dvě koleje. A ještě vám dvě zbývají ...
Takže argument, že v Brně nestačí 6 průjezdných kolejí je lichý.
Prostě vlaky musí HLN pojíždět a ty co neprojíždějí (zpravidla od Střelic) musí končit v kusých kolejích a musí mít řídící vozy, aby se nemuselo posunovat a souprava mohla buď rychle otočit nebo odjet do odstavných kolejí.
registrovaný uživatel M 
25.01.2009 (8:40)  
miropiro - bud jedno nebo druhy - budes si muset vybrat... Nemuzes chtit levnej obchod s kvalitnim zbozim, ale soucasne chtit, aby v nem nikdo nenakupoval...
24.01.2009 (17:59)  
Tím zušlechtěným historickým centrem jsem neměl na mysli, aby bylo turistickou atrakcí, nýbrž ale důstojné. Podívej se na Náměstí Svobody, já bych na něm chtěl více stromů, zajímavější kašnu, na které v zimě neuklouznu. Ta dlažba také není nic moc. Hned je špinavá. A že se takhle bohužel dělají i ostatní ulice. Třeba Kobližná je tak ulicí naprosto nezajímavou, prostě jednolitá nudná špinavá dlažba, až teprve před KJM jsou stromky, jinak nikde.

Aby mě po městě chodilo více Japonců s foťáků a díky nim se ještě zvyšovaly ceny, o to nestojím.
registrovaný uživatel M 
23.01.2009 (23:11)  
misa - nemas tak docela pravdu. Ti ochranci vetsinou chrani driv, nez se kopne:-))
registrovaný uživatel misa 
23.01.2009 (18:45)  
Po přečtení komentářů a nejen k tomuto tématu,nabývam dojmu,že v této republice,když kdokoli vezme krumpáč a kopne do země tak je hned kolem něj pět takzvaných ochránců čehokoli a vadí jim to kopnutí.Zřejmě je to nový národní sport.
registrovaný uživatel SYN 
23.01.2009 (15:18)  
Racek: jo, však já jsem ten pendl od začátku viděl jako druhořadý...
Ještě by tu byla možnost zkusit vymyslet lepší označení, zároveň ne příliš odborné ale přesto přiměřeně výstižné.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko