tenzor: po zrážke s 80 a viac tonami (a to pocítam len HDV) bude clovek asi tazko zivy...

No holt, ked niekomu nieto rady a lezie kam nemá, tak SMOLA!

Miroslav Zikmund:

§ 207 trestního zákona:
1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Zvláštní případ neposkytnutí pomoci je upraven v § 208 trestního zákona, podle kterého řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Pozn.: nevím jestli je paragraf 208 aplikovatelný mimo silnice, ale paragraf 207 je, kdykoli a kdekoli.

Takže možná plácám, ale laicky řečeno, pokud fíra někoho srazí, měl by zabrzdit vlak a běžet poskytnout sraženému pomoc, pokud jsou jakékoli pochyby o tom, že je mrtvý.

tenzor : tak jsem hledal v zákonech a podle klíčového slova "první pomoc" jse se dobral k zajímavým věcem.

Zákon 465/2006 (o silničním provozu)§ 47, odst. 3

Účastníci dopravní nehody jsou povinni :
b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu,

Zákon 266/1994 Sb. (o dráhách), § 36 - Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen :
f) ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,

§52, odst.3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí správního deliktu tím, že
a) nezabezpečí v souladu s § 36 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehody nebo nehody,

*****

O občanské povinnosti poskytovat první pomoc hovoří pouze § 9, odst. 4, písm d) zákona 20/1966 Sb. (o péči o zdraví lidu). Z tohoto zákona neplyne, že poskytování první pomoci by mělo být prováděno na úkor jiných činnosti vztahujících se k bezpečnosti drážní dopravy. strojvedoucí je především povinen zajistit bezpečnost "žijících osob" a teprve pak se může "věnovat" možná žijící osobě ...
A protože určit přesný okamžik smrti (s minutovou přesností) je zcela vyloučené, tak dokazovat někomu, že neposkytnutí první pomoci - proto, že se věnoval jiným povinnostem vyplývajím z pracovní činnosti, mělo za následek smrt je irelevantní... Řečeno jednoduše - žádný zákon nestanovi jako absolutní prioritu před jakokoli jinou činností poskytnutí první pomoci.

Miroslav Zikmund: neznám a je to irelevantní, ty předpisy nejsou nadřazeny zákonům.

to Miroslav Zikmund: tak to pamatuji taky. Jednou jsme měli motorový rychlík do Liberce ( jezdil na tom M262 ) a za Chomutovem začala být mlha a pořád houstla.Před Mostem byla už taková ,že nebylo vidět na návěstidlo a tak jsme na něj lezli abychom viděli co tam je. Jo a v Mostě jsme zůstali stát asi 50 minut ,protože vlak od Plzně zůstal u návěstidla z důvodu toho ,že neměli vlakvedoucího který v mlze zabloudil když se pokoušel najít návěstidlo.

tenzor : znáte vůbec povinnosti strojvedoucího, které musí učinit dříve než opustí hnací vozidlo, aby mohl jít nějakých 500 metrů zpět po trati někomu poskytovat "první pomoc".

zirecek to popsal naprosto perfektně. Zalovte v paměti a připomeňte si podzim roku 1989, kdy jel R 372 "Balt-Orient" v mlze "proti zdi" stanovenou rychlostí a skončilo to najetím na konec osobního vlaku v zastávce Nové Kopisty a několika mrtvými, včetně strojvedoucího... protože strojvedoucí neviděl kvůli mlze na odjezdové návěstidlo v Bohušovicích nad Ohří, na němž byla výstraha a "kódování" návěstidla autobloku s návěstí "stůj" začínalo daleko za stanicí, takže ani návěstní opakovač nepomohl... Na rozdíl od pozemních komunikací, kde musí řidič přizpůsobit rychlost "mlze", tj. v konečném důsledku zastaví a bude stát, strojvedoucí takovouto možnost nemá a "musí".

Já pamatuji dobu "Hungarie", takto M 298.0 na Krušnohorském expresu do Karlových Varů, kde nebyl žádný návěstní opakovač. Nnavíc to bylo v době kdy byla trať z Ústí nad Labem do Mostu zaplácána uhelnými vlaky, z Mostu do Chomutova se jezdilo po staré trati, kde byly jen mechaniky. Strojvedoucí to prostě vyřešili podle "zdravého rozumu", resp. přísloví "práce [rychlost] kvapná = málo platná" a prostě se za husté mlhy s nulovou viditelností jezdilo desítkou.
Najetí na konec předchozího vlaku by při této rychlosti nemělo fatální následky.
Za vzniklé zpoždění nebyl nikdo postihován... strojvedoucí především řešili bezpečnost dopravy.

tenzor: Mně jako pracovníkovi, je naprosto "někde", co by psal Blesk, který má svůj jasný účel. Myslím si, že ani Blesk by nenapadlo spekulovat "kdyby brzdil", protože by se to ani nedozvěděl. Cestující by viděli - co by viděli, cestujicí vidí před čelo vlaku? Jízda vlaku je v tomhle směru velmi "anonymní" -> cestující nemá ponětí co se děje na trati, cestující netuší, že vlak IC se řítí 160 km/h v totální anonymitě proti bílé temně, když je silná mlha - fíra nevidí chvílemi nic; cestující nevidí, kolik ptáků zahyne se střetem s čelem vlaku; cestující nevidí to množství mrtvých zvířat ležících v koleji; cestující nevidí, co dělají kolejnice na starých úsecích tratí; cestující neví, že občas skončí tetřev na stanovišti strojvedoucího, když "proletí" sklem... .

Miroslav Zikmund: bohužel pokud brzdit nebude, bude popotahovaný (titulky v Blesku: "Kdyby zabrzdil včas, můj manžel mohl žít!") a to možná i soudně, pokud pojede dál tak ho můžou stíhat za neposkytnutí pomoci (ok, pokud viděl, že je mrtvola bez hlavy tak to ukecá) apod.
Může tvrdit že nic neviděl, ale pokud toho sebevraha viděl někdo z vlaku, tak má zase problém.. zkrátka fírům v tomhle vůbec nezávidím...

ad Petr112: Když jsme 21.3.2008 porazili ve Varnsdorfu člověka, při telefonickém hlášení MU na Drážní inspekci mi byl udělen okamžitě souhlas se zahájením odklizovacích prací, takže 8:41 náraz, 8:42 sanitka, 8:44 policajti, 8:46 nahlášení MU na ohlašovací pracoviště, 8:48 nahlášení MU na DI, 8:49 vydán souhlas se zahájením odklizovacích prací.
PŠ

Jiný způsob řešení

Dne 28.4.2008 asi v 19,33 hod. byla mezi žst. Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves sražena civilní osoba údajně vlakem Pn 68600 - ČDC, který pokračoval v jízdě.
Provoz nepřerušen. Zjištěno šetřením PČR. Šetří RIBŽD Praha.

Zasáda Cargo ČD – Náš zákazník, náš pán; dodržujeme sjednanou dobu přepravy

Co myslíte, že se stane strojvedoucímu, který pokračoval v jízdě ?
I kdyby mu někdo udělil pokutu, protože se (možná) dopustil přestupku proti zákonu o dráhách (zrovna se mi nechce studovat "přestupkový zákon", co by mohlo být kladeno za vinu), tak to zaměstnavatel vyřeší tím, že mu dá odměnu za včasné dopravení vlaku do cílové stanice > strojvedoucí je povinen vést vlak podle jízdního řádu.

A vůbec, kdo mu tu pokutu bude udělovat.

******

Kdysi mne požádal jeden strojvedoucí "o radu", protože si v někdejším bulvárním plátku "Večerní Praha" přečetl, že někde mezi Běchovicemi a Klánovicemi byla na kolejích nalezena mrtvola a neví se, který vlak to udělal, že to asi byl on ... protože slyšel ránu > co má dělat, zda to má jít na VB.
Tak jsem mu poradil, aby na to zapomněl ...a kdyby se ho na něco náhodou někdo od VB ptal, tak se odvolal "na hlášení po službě", kde samozřejmě nic nebylo napsáno.

*****
Josef Vaňous : strojvedoucí uvidí někoho v kolejišti ... to má smysl, když tu rychlobrzdu strojvedoucí použije ve vzdálenosti minimálně 500 metrů před překážkou. Na kratší dráze vlak opatřený klasickou špalíkovou brzdou nezastaví. Takže používat rychlobrzdu, když tam někdo skočí ve vzdálenosti kolem 100 metrů je z podstaty věci nesmysl, vlak při rychlosti 120 - 140 km na tuto vzdálenost nezastaví. Naopak strojvedoucí vydává v nebezpečí cestující ve vlaku. Představte si, že zavazadlo vážící nějakých 20 kg by v důsledku rychločinného brzdění (v konečném důsledku nic neřešícího) spadlo z police na nějakého cestujícího, především dítě, které by následky takovéhoto utrpělo těžké zranění nebo by bylo usmrceno ...

A příliš bych se nedivil, kdyby byl strojvedoucí obžalován za ublížení na zdraví ... protože státní zástupce by žalobu podložil tím, že rychločinným brzděním (v konečném důsledku neúčinným) před "sebevrahem" bylo ohroženo více osob jedoucích ve vlaku... nějaký zákon o dráhách by státního zástupce nezajímal.