..: Ústecký kraj neobjedná dopravu na dvou tratích a čtyřech dalších úsecích :..

Ilustrační obrázekÚstí n.L. - Hned šest tratí v Ústeckém kraji čeká od prosince drastická redukce osobní dopravy. Krajský úřad chce vlaky nahradit autobusy. Pro tratě 132 z Oldřichova do Děčína a 137 z Chomutova do Vejprt to bude v podstatě znamenat konec osobní dopravy. Vyplývá to z nové koncepce dopravní obslužnosti, kterou dnes na sérii tiskových konferencí přímo v dotčených místech představili krajští úředníci. Zatímco ve Vejprtech se setkali se smířeností místních politiků, okolo Děčína se plán ČD a kraje nelíbí ani za mák.

Celkově aktualizováno a přepracováno v 21:50. ŽelPage přináší exkluzivní zpravodajství svého redaktora, který celý den monitoroval situaci v terénu.

Zcela bez osobní dopravy by ale měla zůstat nejen zmíněná dvojice tratí, ale i trať 113 v úseku Čížkovice-Obrnice, trať 120 v úseku Žatec - Deštnice a mezi Podbořany a Žatcem i trať 160. Krom toho se chystá asi 50% redukce osobní dopravy i na trati 110 mezi Perucí a Louny. Místo nich budou v těchto oblastech posíleny a kompletně přepracovány autobusové linky.

"Je mi líto, že ČD nemají vlastní autobusovou divizi," řekl dnes ve Vejprtech náměstek generálního ředitele ČD Jiří Kolář. Na setkání se starosty obcí okolo tratě 137 měl smutný úkol konstatovat celkovou nerentabilitu tratě a neudržitelnost osobní dopravy na ní.

Ne všichni zúčastnění ale byli takto smířliví. "Poslední jízdní řád byl stavěn Krajským úřadem, nikoli ČD, a vysloveně s cílem dokázat nevýhodnost železnice. Přesto se s ním lidé naučili jezdit," prohlásila Ivana Šebestová, zastupující obec Kovářská.

Rázná zastupitelka však zůstala mezi svými kolegy osamocena, jak v rázné a zasvěcené argumentaci, tak v nesouhlasném stanovisku s novou koncepcí. Ostatní starostové jsou totiž se zastavením provotu buď smířeni, nebo se omezili jen na nepříliš pádné odkazování na historickou tradici železnice v Krušných Horách. Plány kraje navíc vypadají velmi lákavě a nabídnou rychlejší spojení s lepšími přípojovými vazbami, což umožnil i loňský pád monopolu Dopravního podniku Ústeckého kraje.

Krajšti dopravní odborníci budou nyní dopravu koncipovat zcela jinak. "Trať vede řídce osídleným územím, její délka 57 km a jízdní doba 1 hodina a 27 jsou zcela nevhodné pro každodenní dojíždění. Navíc je orientována mimo přirozené přepravní proudy, pro Vejprty je spádovým městem Kadaň, nikoli Chomutov," řekl dnes ve Vejprtech vedoucí Oddělení dopravní obslužnosti KÚ Jakub Jeřábek. Nyní se bude kraj snažit cestující svážet co nejrychleji autobusy do údolí a odtud už je přepravovat po páteřních tratích 130 a 140. Na naši otázku, zda tedy doprava na těchto tratích dozná posílení však mohl jen pokrčit rameny. "Nejsou peníze," připustil váhavě Jeřábek.

Kraj na obhajobu svého kroku uvedl řadu čísel. Průměrná obsazenost vlaku na trati 137 pohybuje údajně okolo 12,3 cestujících na vlak a kraj doplácí 69 Kč na vlakokilometr; za prázdný autobus přitom platí kraj po loňských změnách jen okolo 30 Kč/km. Když se ovšem ŽelPage krajského radního Milana France zeptala, zda toto číslo zahrnuje další náklady spojené s provozováním autobusů, které kraj má, dostalo se jí jen nechápavého výrazu a záporné odpovědi. Franc se poté spolu s některými místními politiky a krajskou delegací vydal na projížďku po umírající trati. Přitom si ale stihl zavtipkovat s vejprtskou starostkou, s níž se trumfoval, který z nich dvou tudy jel vlakem před delší dobou. "Teď už to půjde hladce. Hlavně aby se nám tu na koleje nepřivazovali nějací extrémisti," pokračoval ve svém vtipkování cestou na nádraží. Po třech zastávkách vlak společně s Kolářem opustil. Již na ně čekal služební superb s řidičem...

Starostové od tratě 132 jsou trať naopak ochotní bránit

Zatímco dopolední setkání ve Vejprtech nakonec nabralo duch spíše selankovitý, odpoledne v Děčíně bylo horké a nebylo to jen počasím. Důrazný nesouhlas některých starostů musel krotit radní Franc jen za cenu hlasu zvýšeného takřka na hranici řevu. Nakonec postavil starosty před hotovou věc a sdělil jim, že si mohou vybrat. Buď autobus, nebo vlak. Stejně je prý už ale rozhodnuto.

Kraj i zde upřednostnil autobusy, jež chce v oblasti výrazně posílit a lépe navázat na děčínské hlavní nádraží. Náhradou by mělo být i obnovené vlakové vozební rameno Teplice-Děčín, bez přestupů v Ústí. Znamenalo by to, že po dokončení rekonstrukce hlavního nádraží v krajské metropoli by jezdily osobní vlaky od Chomutova až do Děčína, vlaky od Roudnice by končily zřejmě už v Ústí.

Většinu přítomných obecních zastupitelů ale ani tato opatření příliš nenadchla. "Zastavení dopravy je motivováno snahou umistit přebývající autobusové kapacity, které si kraj neprozřetelně nabral během loňské krize," řekl ŽP jeden ze zastupitelů dotčených obcí a obvinil kraj z cílené likvidace železniční dopravy. "Každý rok se tu překopával jízdní řád, ten současný navíc nabízí vlaky v naprosto nevyhovujících časových polohách. Mám dojem, že se cestující někdo snaží vyhnat, aby se trať zrušila a uvolnila pole autobusům a eventuálně dálničnímu přivaděči," dodal zastupitel, jenž si nepřál být jmenován.

Napadl i metodiku zjišťování počtu cestujících. To se provádí třikrát do roka po dobu deseti dnů, nyní se vycházalo z dubnového sčítání. To ale přišlo právě v mezidobí mezi největším turistickým ruchem na trati, který je v zimě a v létě. Kraj proto uvádí u vlaků na této trati průměrnou obsazenost jen okolo 14 cestujících, ztráta z provozování dopravy se pohybuje okolo 51 Kč/vlkm, tedy asio 10 milionů korun. Obce však tato čísla napadají, podle nich kraj i ČD kouzlí s čísly a předkládá pokaždé zcela rozdílné údaje, kterým je poté obtížné věřit.

"Kdybychom měli citlivěji psaný grafikon, lepší vozidla a do trati se trochu investovalo, byla by zde železnice naopak ve výhodě. To se ale neděje, vše směřuje jen do silniční dopravy. Cena za vlakokilometr je navíc zatížena pro vlak poplatky za dopravní cestu, které autobus neplatí, proto se může zdát levnější. Kraj za ně ale nakonec bude stejně doplácet a jen vytáhne lidi z MHD do aut," prohlásil ve svém poměrně emotivním vystoupení krupský radní Jiří Motyčka. Soudě podle reakce krajských úředníků už je ale na cokoli pozdě. Dnešní setkání se totiž obcí na nic neptalo, pouze oznamovalo. Oslovení jiného dopravce podle zastupitelů obcí také není reálné. Kraj odmítá na dotace uvolnit jedinou korunu, na přípravu by navíc stejně zbylo již jen minimum času.

Zastupitelé s vedením kraje zároveň probírali celkovou budoucnost tratě a její přeměnu na dálniční přivaděč. Tomuto tématu se budeme obsáhleji věnovat v dalších dnech.


Honza Beránek / JTB | 19.7.2007 (22:15)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci

Další z regionu ČR Ústecký


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel hanaak 
24.07.2007 (20:24)  
mohu vás uklidnit, že ústecký kraj nezvýhodňuje žádný typ dopravy.... autobusy ořezal loni a individuální automobilová bude nahrazena nejspíš traktory
....doporučuji projet úsek bořislav - rtyně nad bílinou, tato komunikace je zařazena do silniční sítě, přesto, že se v určitém místě jedná o nezpevněnou polní komunikaci, zbytek je naštěstí štěrk se zbytky asfaltu
24.07.2007 (15:42)  
V Jihomoravském kraji není u kormidla ODS, ale KDU-ČSL …
22.07.2007 (22:17)  
Předvčerejškem v jednom plátku jeden sebestřed pouštěl jedy na aktivisty, bajky o domech, zahrádkách... to už více person mnohokrát a jinak vypouštělo z húbsty...je to stále stejný žargon, jak by pravil náměstek Šťastný., dodejme, že takový ten nejprimitivnější, ani ne hospodský.. překrucování...manipulování...
Jiný zase, bývalý SNbák chcete-li bývalý člen Sboru z nyní povedené party, s dobrými kontakty tlachal o zrušení Kozí dráhy, asi jako předjaří rozhodnutí orgánu, který zatím nerozhodl, ale takto rozhodne. To už zavání prakticky veřejným sebeobviněním: "Bude to takhle, já vo tom diskutovat nebudu, já to voznamuju, byznys je byznys.." Ale jak to můžeme být "takhle", když ještě žádné zastupitelstvo nerozhodlo? Ha? "Vo co tady de?" Moc povedená parta.
Ale vraťme se dolů na zdejší zeminu, nechejme tlachy sebestředa (on nás možná svou kandidaturou v roce 2008 překvapí; ať to zkusí, proč ne, lidé na něj moc rádi nezapomenou)a k volbám půjdou),nechejme v pokoji bývalého člena Sboru a připomeňme si, co s přivaděčem ( o němž už na rejdu „vyvolených“ se tlachalo i s ukazovátkem, co bude a co nebude; však prý tam byl i jeden povedený ouředník; bude muset jednou ještě moc vysvětlovat) může souviset:
Datum zápisu: 6.září 2004
Obchodní firma: EPIRA a.s.

Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
Labská investiční, a.s.

Zapsáno: 21.března 2005
Sídlo: Praha 10, Na Výsluní 201/13, PSČ 100 00
Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005

Ústí nad Labem, Koněvova 1697/18, PSČ 400 01
Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 20.října 2006

Ústí nad Labem, Revoluční 1930/86, PSČ 400 32
Zapsáno: 20.října 2006
Identifikační číslo: 271 78 323
Zapsáno: 6.září 2004
Právní forma: Akciová společnost

Předmět podnikání:
- Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem

Zapsáno: 6.září 2004
- Inženýrská činnost v investiční výstavbě

Zapsáno: 13.dubna 2006
- Zprostředkování obchodu a služeb

Zapsáno: 13.dubna 2006
- Realitní činnost

Zapsáno: 13.dubna 2006
- Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců

Zapsáno: 13.dubna 2006
Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
předseda představenstva: Kamila Pelikánová, Ústí nad Labem,
den vzniku funkce: 8.března 2005
den zániku funkce: 4.srpna 2006
den vzniku členství v představenstvu: 24.února 2005
den zániku členství v představenstvu: 4.srpna 2006
Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 20.října 2006
člen představenstva: Lubomír Krbec
Tisá , okres Ústí nad Labem, PSČ 403 36
den vzniku členství v představenstvu: 24.února 2005
den zániku členství v představenstvu: 4.srpna 2006
Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 20.října 2006

Předseda představenstva: Josef Friedrich,
Litoměřice, Dlouhá 187/33, PSČ 412 01
den vzniku funkce: 14.srpna 2006
den vzniku členství v představenstvu: 4.srpna 2006
Zapsáno: 20.října 2006
Člen představenstva: Mirko Bernas
Jiříkov,
den vzniku členství v představenstvu: 4.srpna 2006
Zapsáno: 20.října 2006
Člen představenstva: Radek Švejda
Bohušovice nad Ohří,
den vzniku členství v představenstvu: 4.srpna 2006
Zapsáno: 20.října 2006
Jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jedná jménem společnosti jediný člen představenstva. Podepisování za společnost se děje tak, že jediný člen představenstva připojí svůj podpis k nadepsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti.

Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
Jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jednají jménem společnosti vždy alespoň dva členové představenstva společně.

Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 20.října 2006
Jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jedná jménem společnosti každý z členů představenstva samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí člen představenstva svůj podpis.
člen dozorčí rady: Ing. Jiří Štěrba, Libouchec (http://www.libouchec.cz/index.php?strana=o_obci/zastupitelstvo.htm)
den vzniku členství v dozorčí radě: 14.ledna 2005
den zániku členství: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 18.ledna 2007
člen dozorčí rady: Ing. František Jochman, Strupčice
den vzniku členství v dozorčí radě: 14.ledna 2005
den zániku členství: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 21.března 2005 Vymazáno: 18.ledna 2007
Předseda dozorčí rady: Kamila Pelikánová
Ústí nad Labem,
den vzniku funkce: 24.listopadu 2006
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 18.ledna 2007
Člen dozorčí rady: Ing. Pavel Tošovský, Ústí nad Labem, ( http://www.kr-ustecky.cz/vismo/o_osoba.asp?d=1&u=450018&id_org=450018&id...
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsán člen dozorčí rady: Ing. Jiří Štěrba, Libouchec (http://www.libouchec.cz/index.php?strana=o_obci/zastupitelstvo.htmo: 18.ledna 2007
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 18.ledna 2007
Člen dozorčí rady: Radek Vonka
Ústí nad Labem, (http://www.kr-ustecky.cz/hejtman_namestci.asp?p1=95006)
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 18.ledna 2007
Člen dozorčí rady: Ing. Vladislav Raška, (http://www.mmdecin.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Zpravodaj/200...)
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 18.ledna 2007
Člen dozorčí rady: Oldřich Látal,
den vzniku členství v dozorčí radě: 24.listopadu 2006
Zapsáno: 18.ledna 2007
Jediný akcionář:
OLIVIER CAPITAL, spol. s r.o.
Praha 3, Táboritská 1000/23, PSČ 130 87
Identifikační číslo: 264 35 853
Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
Akcie:
10 ks kmenové akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 200 000,- Kč
Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
v listinné podobě
Zapsáno: 6.září 2004 Vymazáno: 21.března 2005
100 ks kmenové akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 20 000,- Kč
Zapsáno: 21.března 2005

A pak je tu projekt průmyslové zóny u Žďárku nedaleko Libouchce. Projekt, který prosazuje Labská investiční, v jejíž dozorčí radě je i Raška, i Štěrba. Právě ten, který se tak v televizi rozčiloval o zrušení trati, stejně jako starosta z Telnice – obce rovněž zahrnuté do megalomanském plánu. Tak si to pozorně přečtěte, abyste pochopili, jaké se tady možná hraje a s kým divadlo.
Následující materiál není fikce, toto skutečně někdo napsal a snad to myslel i vážně a tady to dokonce i naprojektoval (http://www.adns.cz/cs/projekty/zdarek/)

Mikroregion České Švýcarsko
Rozvojový program mikroregionu
1. Dokument 2
1.1. Účel dokumentu 2
1.2. Údržba dokumentu 2
1.3. Související dokumenty 2
2. Zadání projektu 2
2.1. Východiska 2
2.2. Strategie rozvoje Mikroregionu České Švýcarsko 4
3. Hlavní cíl Mikroregionu České Švýcarsko 5
4. Dlouhodobé cíle České Švýcarsko 6
4.1. Cíl č. 1 6
4.2. Cíl č. 2 6
4.3. Cíl č. 3 6
4.4. Cíl č. 4 7
5. Integrovaný projekt PROSPECTUS 8
- 2 -
Projekt: Rozvojový program Mikroregionu České Švýcarsko
Dokument: Návrh rozvojového programu
Verze dokumentu: 4.verze
Datum verze: 21.7. 2005
Zpracoval: K.Andrýsková, L.Frenzelová, L.Krbec
1. Dokument
1.1. Účel dokumentu
Dokument je základním řídícím dokumentem pro svazek obcí Mikroregion České Švýcarsko (Jílové,
Libouchec, Petrovice, Telnice, Velké Chvojno; Tisá vstup připravuje)
Dokument slouží:
• pro projektové řízení a zpracování realizačních plánů, programů a projektů
• pro zpracování projektů na finanční zdroje
1.2. Údržba dokumentu
Za dokument odpovídá Bc. Kamila Andrýsková, vedoucí manažerka občanského sdružení SEA, které
na základě mandátní smlouvy zajišťuje administraci Mikroregionu České Švýcarsko (dále jen MČŠ).
1.3. Související dokumenty
• územní plány jednotlivých obcí
• realizační plán MČŠ
• programy a projekty MČŠ
2. Zadání rozvojového programu
2.1. Východiska
• Zpracování rozvojového programu vychází ze základní filosofické myšlenky, že skutečnost, ve
které existujeme, má svou předmětnou i nepředmětnou část.
• Předmětnou skutečností je především území mikroregionu, kde v severní části je krásná
příroda a v jižní části jsou díky budoucí dálnici dobré podmínky pro podnikání. Na území
mikroregionu (zhruba 15 000 ha) je 6 obcí, ve kterých má své bydlení zhruba 10 000 obyvatel.
Jsou potřeba školy, služby, silnice, infrastrukturní sítě atd. Malá část obyvatel podniká a
provozuje svá zařízení. Na území má své sídlo nebo provozy cca 120 obchodních
společností. Většina obyvatel jsou zaměstnanci, cca 310 lidí jsou nezaměstnaní. To vše je
předmětná skutečnost.
• Nepředmětnou skutečností je svět kolem nás a především sami lidé, kteří zde žijí a mají své
potřeby, starosti i radosti. Na jejich osobní zralosti a vzdělanosti závisí jejich vzájemné vztahy.
Úroveň života těchto lidí, dějiny území a krásy přírody vytváří ducha tohoto území – genius
loci. Vše, co s sebou nese niternost a neuchopitelnost tvoří nepředmětnou skutečnost.
• Předmětnou skutečnost můžeme organizovat, můžeme plánovat a realizovat rozvojové
projekty, zajišťovat veřejné finanční prostředky i soukromé investory. Dělejme to na
profesionální úrovni, ale respektujme, že existuje i nepředmětná skutečnost, kterou tvoří např.
vzdělanost (což není totéž co vzdělání), kultura a duchovní rozvoj každého člověka i celého
společenství. Duchovní rozvoj nelze definovat a tím zpředmětnit, ale je možné se snažit, aby
- 3 -
jednotliví lidé i celé společenství hledali svou cestu a svobodu, tím i odpovědnost a smysl
života, respektovali tajemství a věřili, že existuje něco víc než peníze a moc.
• Mikroregion České Švýcarsko zatím není pod výrazným politickým a ekonomickým tlakem,
správní radu tvoří starostové obcí, dozorčí radu významní podnikatelé z mikroregionu. Idea
mikroregionu vznikla z popudu lidí, kteří nabízejí odborné manažerské a konzultační služby a
snaží se respektovat předcházející myšlenky.
• Pokusme se hledat vyváženost rozvoje sociální sféry, ekonomiky, infrastruktury a ochrany
životního prostředí, ale zároveň i rovnováhu mezi fungující společností (předmětná
skutečnost) a otevřeným lidským společenstvím (nepředmětná skutečnost).
• Hlavní priority rozvojového programu jsou:
- kvalitní management přípravy a realizace schválených programů a projektů
- aktivní získávání veřejných finančních zdrojů a soukromých investorů
- rozvoj lidských zdrojů (problematický název pro vzdělávání a práci s lidmi)
- rozvoj turistického ruchu
- vytvoření komplexních podmínek a služeb pro investory a podpora projektu „Science
park“ spojeného se vznikem univerzity a mezinárodní základní a střední školy
- dobré vztahy a kulturní a duchovní rozvoj mikroregionu
• Hlavními partnery Mikroregionu České Švýcarsko jsou:
- Ústecký kraj
- občanské sdružení SEA, které je administrátorem MČŠ
- investiční společnost pro Euroregion Labe - Labská investiční,a.s., jejímž je na základě
darovací smlouvy cenných papírů od Nadačního fondu Martina Bubera akcionářem (3%)
- Nadační fond Martina Bubera
- Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace
- Ekonord Elbe,s.r.o., který je zakladatelem Labské investiční,a.s.
• Základní pojmy:
- Rozvojový program mikroregionu – je základním řídícím dokumentem, ve kterém jsou
schváleny dlouhodobé cíle, jednotlivé programy a projekty; jednotlivá zastupitelstva by
měla schvalovat konkrétní programy a projekty a rozvojový program mikroregionu je
dokument ve vztahu zejména k Ústeckému kraji, investorům a finančním zdrojům.
- Strategický plán – je složitějším dokumentem jak svým obsahem tak i zpracováním,
který by měl být zpracován pouze v případě objednávky správní rady MČŠ nebo na
vyžádání finančních zdrojů (např. programů EU).
- Program - je soubor projektů a je zpracován k řešení složitějších a dlouhodobějších
problémů (např. program rozvoje turistického ruchu); má stejnou strukturu a obsah jako
rozvojový program mikroregionu.
- Dlouhodobá strategie – zpracovává se v případě složitého problému, který může ovlivnit
i celkový rozvoj mikroregionu a je součástí programu; zpracovává se na základě
analytických údajů k řešení daného problému a stanovuje dlouhodobé i střednědobé cíle
a strategie k jejich naplnění; je návrhem konzultantů a její výstupy a návrhy jsou využity
pro zpracování daného programu a jeho projektů.
- Projekt - je řídící dokument pro řešení konkrétního problému, obce, stavby atd. Obsahuje
cíle, aktivity, rozpočet lidské kapacity, harmonogram; návrh projektu je předkládán a
schvalován ve formě 2-3 stránkové projektové fiše.
- Komplexní projekt - je soubor několika projektů, který řeší buď soubor problémů a
společných cílů nebo rozvoj daného území – např. integrovaný projekt PROSPECTUS;
význam má především ve vztahu k finančním zdrojům a investorům.
- Projekt pro finanční zdroje - ze schválených programů a projektů jsou zpracovány
projekty pro finanční zdroje, které mají případ od případu jinou strukturu i obsah a např.
- 4 -
v případě programů EU jsou náročné na zpracování a měli by je zpracovávat najatí
konzultanti.
- Realizační plán - každý program i projekt má svůj realizační plán, který ze schválených
cílů stanovuje aktivity (činnosti), jejich harmonogram a lidské kapacity (člověkodny nebo
hodiny).
- Plán na získávání finančních prostředků - vychází z analýzy finančních zdrojů
k danému programu nebo projektu a stanovuje především taktiku (lobbing) na jejich
získání v podobě pružného realizačního plánu.
- Analýza - odborné zhodnocení složitějšího problému nebo stavu na základě statistických
a demografických údajů, ze které se stanovují cíle a aktivity programu nebo projektu.
- Studie proveditelnosti - slouží k posouzení realizovatelnosti (např. navrženého
programu nebo projektu), u investičních projektů je podmínkou pro zpracování
projektového dokumentu a žádostí pro finanční zdroje.
- Projektová dokumentace - v případě investičních projektů je podmínkou pro získání
např. změny územního plánu nebo stavebního povolení.
2.2. Strategie rozvoje MČŠ
• Návrh rozvojového programu mikroregionu zpracovala SEA, o.s. (na základě grantu
z Nadačního fondu Martina Bubera) a jsou v něm navrženy:
- dlouhodobé cíle MČŠ
- cíle programů, které budou postupně zpracovány a budou součástí rozvojového programu
- cíle projektů, které budou postupně zpracovány a na jejich základě budou získávány
finanční prostředky a zajišťována jejich realizace
• Po schválení návrhu budou zahájena jednání o účasti na jeho realizaci, zejména:
- Ústecký kraj
- sídelní města Euroregionu Labe
- ministerstva
- veřejné finanční zdroje
- investoři
- nadační zdroje
• Souběžně budou zpracovány:
- analýza finančních zdrojů a plán na získávání finančních prostředků
- návrh programu proinvestorské politiky a na základě smlouvy s Labskou investiční, a.s.
budou oslovováni investoři
- návrh programu Public Relations, ve kterém bude zpracována forma a postupy
komunikace uvnitř mikroregionu i navenek
• Postupně budou schvalovány zpracované programy a projekty a změny v rozvojovém
programu, který musí pružně reagovat na nabídky finančních zdrojů a investorů.
• Návrhy programů a projektů zpracují spolupracující konzultační společnosti bezúplatně, ale na
zpracování projektů pro finanční zdroje musí být zajištěny finanční prostředky.
• Po získání finančních prostředků na realizaci programů a projektů doúčtuje SEA, o.s. a
Ekonord Elbe, s.r.o. své náklady na řízení celého procesu plánování, projektování a
administrace MČŠ.
• Na začátku roku 2006 bude zpracována evaluace rozvojového programu (vyhodnocení
splněných cílů).
• Dlouhodobou strategií je vytvořit spolupráci a společné projekty s jinými mikroregiony v EU,
čímž získáme nejen větší finanční prostředky, ale především zkušenosti s rozvojem, které tyto
mikroregiony mají.
- 5 -
• Vytvoření vědecko-technického parku, tím i zahraniční univerzity a mezinárodní školy a
realizace integrovaného projektu PROSPECTUS závisí na Labské investiční, a.s. a na získání
grantů z Nadačního fondu Martina Bubera.
• Úspěch programů rozvoje lidských zdrojů a turistického ruchu závisí na spolupráci
s konzultačními společnostmi z okruhu Labské investiční, a.s.
• Kulturní a duchovní rozvoj závisí na vztazích uvnitř mikroregionu a na spolupráci jednotlivých
obcí, angažovaných obyvatel a stávajících a nově příchozích podnikatelů a obchodních
společností.
3. Hlavní cíl Mikroregionu České Švýcarsko
Vytvořit příjemné a atraktivní území s důrazem na kulturu, vzdělanost a rozvoj lidských zdrojů v
mikroregionu, ve kterém budou spokojení stávající obyvatelé, které přiláká nové obyvatele a
využije přírodní krásy ke kvalitnímu trávení volného času a tím i rozvoji turistického ruchu.
V jižní části mikroregionu vytvořit podmínky pro příchod investorů s cílem nabídnout komplexní
služby k podnikání i životu (připravené plochy a odborné služby k realizaci investic, bydlení,
vzdělávání, zdravotní služby a kvalitní trávení volného času).
Dlouhodobé cíle MČŠ jsou:
Cíl č. 1:
Podporovat vyváženě rozvoj sociální sféry, ekonomiky, infrastruktury a ochrany životního
prostředí s prioritou rozvoje lidských zdrojů a turistického ruchu.
Cíl č. 2:
Podporovat podnikání a podílet se na přípravě a realizaci investičních projektů s prioritou
integrovaného projektu PROSPECTUS.
Cíl č. 3:
Získávat vnější finanční zdroje s prioritou programů EU, přeshraniční spolupráce a zahraničních
nadací.
Cíl č. 4:
Vytvářet aktivní vnější i vnitřní vztahy s prioritou kulturního a duchovního rozvoje mikroregionu.
- 6 -
4. Dlouhodobé cíle Mikroregionu České Švýcarsko
4.1. Dlouhodobý cíl č.1:
Podporovat vyváženě rozvoj sociální sféry, ekonomiky, infrastruktury a ochrany životního
prostředí s prioritou rozvoje lidských zdrojů a turistického ruchu
Projekty:
1. Management MČŠ
2. Dlouhodobá strategie rozvoje MČŠ (rozvoj sociální sféry, ekonomiky a infrastruktury)
3. Program rozvoje lidských zdrojů
4. Program rozvoje turistického ruchu
4.2. Dlouhodobý cíl č.2:
Podporovat podnikání a podílet se na přípravě a realizaci investičních projektů s prioritou
integrovaného projektu PROSPECTUS.
Projekty:
1. Program podpory podnikání
2. Příprava integrovaného projektu PROSPECTUS:
- Science park (vědecko-technický park)
- Factory Outlet Centre a volný čas
- Golfové hřiště a rezidenční bydlení v Libouchci
- Kongresové centrum a interaktivní muzeum víry a umění
- Mezinárodní základní a střední škola
- Moderní zdravotnické zařízení s psychoterapeutickým a rehabilitačním programem
- Dlouhodobý projekt rozvoje lidských zdrojů pro integrovaný projekt PROSPECTUS
- Dlouhodobý projekt rozvoje turistického ruchu v Mikroregionu České Švýcarsko s prioritou
revitalizace lyžařského areálu v Telnici
3. Vývoj projektu „Informační systém Mikroregionu České Švýcarsko“, jehož cílem je dlouhodobě
podporovat rozvoj informační gramotnosti mikroregionu formou vzdělávání a tvorbou veřejně
přístupných internetových míst v jednotlivých obcích mikroregionu a budování infrastruktury na
širokopásmové připojení jednotlivých domácností mikroregionu – předložení žádosti na program
SROP
4. Příprava ostatních projektů podporujících podnikání v MČŠ:
- Kongresové centrum na zámku v Jílovém
4.3. Dlouhodobý cíl č.3:
Získávat vnější finanční zdroje s prioritou programů EU, přeshraniční spolupráce a zahraničních
nadací.
Projekty:
1. Zpracování plánu na získávání finančních prostředků a projektů pro finanční zdroje na projekty
zařazené do zásobníku projektů MČŠ
2. Program proinvestorské politiky ve spolupráci s Labskou investiční,a.s.
3. Program přeshraniční spolupráce ve spolupráci s Centrem komunitní práce Ústí nad Labem
4. Získávání nadačních zdrojů ve spolupráci s Nadačním fondem Martina Bubera
- 7 -
Schválený zásobník projektů MČŠ:
1. Science park (vědecko-technický park)
2. Factory Outlet Centre a volný čas
3. Golfové hřiště a rezidenční bydlení v Libouchci
4. Kongresové centrum a interaktivní muzeum víry a umění
5. Mezinárodní základní a střední škola
6. Moderní zdravotnické zařízení s psychoterapeutickým a rehabilitačním programem
7. Rozvoj turistického ruchu na území MČŠ
8. Rozvoj lidských zdrojů na území MČŠ
9. Rozvoj přeshraniční spolupráce
10. Muzeum a archiv MČŠ
11. Přeložka silnice I/13 v Libouchci a Jílovém a změna křižovatky ve Žďárku
12. Kongresové centrum v Jílovém
13. Lyžařský areál v Telnici
14. Využití území navazujících na průmyslovou zónu: Libouchec, Varvažov, Velké Chvojno
15. Rekonstrukce spadlého kostela na turistické informační centrum – Petrovice
16. Obnova rozhledny na Nakléřově
17. Informační systém Mikroregionu České Švýcarsko
4.4. Dlouhodobý cíl č.4:
Vytvářet aktivní vnější i vnitřní vztahy s prioritou kulturního a duchovního rozvoje mikroregionu.
Projekty:
1. Program public relations (vytváření vnitřních a vnějších vztahů)
2. Podpora vzniku mezinárodní základní a střední školy a zahraniční univerzity v rámci projektu
„Science park“ ve spolupráci s Nadačním fondem Martina Bubera
3. Kongresové centrum spojené s muzeem a archívem MČŠ na zámku v Jílovém
4. Podpora přípravy a realizace projektů:
- Informační centrum v bývalém kostele v Petrovicích
- Rekonstrukce rozhledny na Nakléřově
- Interaktivní muzeum víry a umění
- Multikulturní centrum
V současné době probíhá příprava navržených projektů a na základě schválených projektových fiší
bude dopracován dlouhodobý rozvojový program.
Příkladem projektové fiše je návrh integrovaného projektu PROSPECTUS, který po schválení
Ústeckého kraje předložen prostřednictvím společnosti ELBONA, a.s. na Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR.
- 8 -
5. INTEGROVANÝ PROJEKT PROSPECTUS
Integrovaný projekt PROSPECTUS
Realizátoři projektu:
Ústecký kraj, Mikroregion České Švýcarsko, Spolek pro chemickou a hutní výrobu,a.s. a Labská
investiční, a.s.
Lokalita:
Areál Spolku pro chemickou a hutní výrobu,a.s. ve městě Ústí nad Labem a Mikroregion České
Švýcarsko (Město Jílové a obce Libouchec, Petrovice, Telnice a Velké Chvojno), kde v katastru obcí
Libouchec a Velké Chvojno leží na křižovatce dálnice D-8 a severní magistrály I/13 průmyslová zóna
Žďárek (120 ha).
Hlavní cíl projektu:
Na principu Public Private Partnership vytvořit podmínky pro přípravu a realizaci integrovaného
projektu PROSPECTUS, který v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu,a.s. a v Mikroregionu
České Švýcarsko vybuduje vědecko-technický park s orientací na moderní chemické technologie ve
spolupráci s českými a zahraničními univerzitami, vytvoří nástroje pro aktivní proinvestorskou politiku
Ústeckého kraje a využije k těmto aktivitám perspektivní průmyslovou zónu Žďárek.
Specifické cíle integrovaného projektu PROSPECTUS:
1. Vytvořit organizační a ekonomické zázemí pro přípravu a realizaci integrovaného projektu
PROSPECTUS na principu Public Private Partnership.
2. Postupně vybudovat vědecko-technický park (Science park Paracelsus) s orientací zejména
na moderní chemické technologie ve spolupráci Ústeckého kraje a Spolku pro chemickou a
hutní výrobu,a.s. (dále jen Spolchemie) s českými a zahraničními univerzitami a výzkumnými
ústavy a chemickým klastrem Nordchemik:
a) chemický podnikatelský inkubátor pro chemický klastr Nordchemik v areálu Spolchemie
b) centrum transferu technologií pro chemický klastr Nordchemik v areálu Spolchemie
c) technologická platforma pro vybraný chemický produkt ve spolupráci s vybranými
univerzitami a výzkumnými ústavy
d) vědecko-výzkumné pracoviště pro Science park Paracelsus v atraktivním prostředí
Mikroregionu České Švýcarsko
3. Vytvořit nástroje pro aktivní proinvestorskou politiku Ústeckého kraje:
a) návrh strategie proinvestorské politiky Ústeckého kraje pro integrovaný projekt
PROSPECTUS
b) dlouhodobý program rozvoje lidských zdrojů pro integrovaný projekt PROSPECTUS
c) mezinárodní základní a střední škola
d) moderní zdravotnické zařízení s psychoterapeutickým a rehabilitačním programem
e) komplex vzdělávacího institutu pro celoživotní vzdělávání, kongresového centra a
interaktivního muzea víry a umění
f) golfové hřiště a rezidenční bydlení v Libouchci
- 9 -
4. Využít perspektivní průmyslovou zónu Žďárek (120 ha) pro investory s moderními
technologiemi a pro aktivní trávení volného času:
a) připravené plochy pro investory s moderními technologiemi
b) podnikatelský inkubátor
c) factory outlet centre nebo shopping centre
d) areál pro aktivní trávení volného času spojený s programem celkového rozvoje
turistického ruchu v Mikroregionu České Švýcarsko a revitalizací lyžařského areálu v
Telnici
Aktivity ke specifickým cílům integrovaného projektu PROSPECTUS:
Cíl č. 1 - Vytvořit organizační a ekonomické zázemí pro přípravu a realizaci integrovaného
projektu PROSPECTUS na principu Public Private Partnership.
1.1. Vytvoření konsorcia konzultačních společností, které zpracuje projektový záměr, návrh na získání
vnějších finančních zdrojů a žádost na PPP centrum ministerstva financí: Labská investiční, a.s.,
Mepco, s.r.o., Elbona, a.s., Asistenční centrum, a.s., Centrum komunitní práce Ústí nad Labem,
o.s., SYNPO, a.s., Czech Innovation for Global Markets, s.r.o. a SESO (Severočeské sdružení
obcí).
1.2. Vytvoření konsorcia společností, které zpracují projektovou dokumentaci: B.I.R.T. Group, a.s.,
ADNS Architekti, Chapman Taylor a J. Jehlíkem
1.3. Vytvoření ekonomického modelu ve spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. a Raiffeisen-IMPULSLeasing,
s.r.o.
1.4. Zajištění ploch pro realizaci projektu na principu Public Private Partnership.
1.5. Vytvoření partnerství se sídelními městy a obcemi Euroregionu Labe: Děčín, Litoměřice, Teplice,
Ústí nad Labem a Euroregion Labe (sdružení obcí).
1.6. Vytvoření partnerství s Vysokou školou chemicko technologickou, Univerzitou J.E.Purkyně,
Karlovou univerzitou, ČVUT v Děčíně a Drážďanskou univerzitou a získání univerzity z USA ve
spolupráci s U.S. Commercial Service a společností Czech Inovation for Global Markets, s.r.o.
1.7. Vytvoření partnerství chemických podniků na území Ústeckého kraje: Spolchemie, Unipetrol, a.s.,
Chemopetrol, a.s. a chemický klastr Nordchemik.
1.8. Ve spolupráci s agenturou Czech Invest vytvoření strategického plánu na získávání investorů a
vnějších finančních zdrojů, zejména zdrojů z programů EU.
Cíl č. 2 – Postupně vybudovat vědecko-technický park (Science park Paracelsus) s orientací
zejména na moderní chemické technologie ve spolupráci Ústeckého kraje a Spolchemie
s českými a zahraničními univerzitami, výzkumnými ústavy a chemickým klastrem
Nordchemik.
2.1. Zpracování návrhu na vytvoření vědecko-technického parku, který vytvoří atraktivní a bezpečné
prostředí pro zahraniční investory a výzkumné a vzdělávací instituce, včetně řešení lidských
zdrojů a investičních vládních pobídek.
2.2. Vybudování chemického podnikatelského inkubátoru v areálu Spolchemie pro chemický klastr
Nordchemik na principu Public Private Partnership.
2.3. Vytvoření aktivní spolupráce velkých chemických podniků a chemického klastru Nordchemik
prostřednictvím centra transferu technologií v areálu Spolchemie.
- 10 -
2.4. Vytvoření konsorcia chemického klastru Nordchemik, vybraných univerzit a výzkumných ústavů a
velkých chemických podniků na vytvoření technologické platformy pro vybraný chemický produkt.
2.5. Vybudování zázemí pro vědecko-výzkumný areál v atraktivním prostředí Mikroregionu České
Švýcarsko (600 m.n.m.) spojeného s dalšími službami pro zahraniční investory a výzkumné
pracovníky (viz cíl č.3).
2.6. Získání zahraničních investorů ve spolupráci s agenturou Czech Invest.
Cíl č. 3 – Vytvořit nástroje pro aktivní proinvestorskou politiku Ústeckého kraje
3.1. Zpracování strategie aktivní proinvestorské politiky pro integrovaný projekt PROSPECTUS a její
začlenění do akčního plánu inovační strategie Ústeckého kraje.
3.2. Realizace programu rozvoje lidských zdrojů pro integrovaný projekt PROSPECTUS s prioritou
oboru chemie a příprava středního managementu a odborných pracovníků schopných pracovat
pro zahraniční investory.
3.3. Vytvoření mezinárodní základní a střední školy pro nadané děti z Euroregionu Labe
(připravovaný projekt JENTEL) a pro děti zahraničních investorů a jejich zaměstnanců
ve vědecko-výzkumném areálu.
3.4. Vytvoření nadstandardního zdravotnického zařízení spojeného s rehabilitační klinikou
s psychoterapeutickým programem a hypoterapií ve vědecko-výzkumném areálu.
3.5. Vytvoření komplexu vzdělávacího institutu pro celoživotní vzdělávání, kongresového centra a
interaktivního muzea víry a umění, který bude sloužit i k aktivnímu trávení volného času (hotelové
a restaurační zařízení, zázemí pro kulturní programy atd.), ve spolupráci s Nadačním fondem
Martina Bubera.
3.6. Vybudování 18 jamkové golfové hřiště v sousedství rekonstruovaného renesančního zámečku,
kde bude zázemí pro zahraniční investory a rezidenčního bydlení pro zaměstnance společností
z průmyslové zóny Žďárek v obci Libouchec (luxusní bydlení pro TOP management a výzkumné
pracovníky bude ve vědecko-výzkumném areálu).
Cíl č. 4 – Využít perspektivní průmyslovou zónu Žďárek (120 ha) pro investory s moderními
technologiemi a pro aktivní trávení volného času.
4.1. Příprava části území v průmyslové zóně Žďárek pro zahraniční investory s moderními
technologiemi včetně podnikatelského inkubátoru a se zajištěním servisu při přípravě investice.
4.2. Získání zahraničních investorů pro vybudování factory outlet centre (popř. shopping centre) a
vytvoření obdobného projektu jako je Factory Outlet Village „Batavia Stad“ u Amsterdamu.
4.3. Získání investorů a vybudování navazujícího areálu pro trávení volného času s důrazem na děti:
zábavní centrum pro dospělé a děti ve spolupráci se zoologickými zahradami v Děčíně a Ústí nad
Labem, víceúčelový sportovní areál umožňující kombinaci profesionálního a rekreačního sportu,
jezdecké centrum Knínice, výcvikové středisko parašutismu a navazující bike park a naučný park
ve vědecko-výzkumném areálu.
4.4. Realizace dlouhodobého projektu rozvoje turistického ruchu v Mikroregionu České Švýcarsko a
využití krás místní přírody (600 - 800 m.n.m.) k agroturistice, horolezectví a relaxačním sportům,
zejména vybudování informačního střediska pro turistický ruch, multikulturního centra,
revitalizace lyžařského areálu v Telnici (10 km od Žďárku, 800 m.n.m.) a využití území
napoleonských bitev …
A také je třeba pamatovat na kulturu, tak servírujeme:
Program podpory Mikroregionu České Švýcarsko (více na: http://www.buberfund.cz/31-obcanske-sdruzeni-diabasis-a-projekt-kontaktn...)
Posláním programu je na konkrétním příkladě podporovat možnosti komunitní spolupráce a zlepšování podmínek života v Mikroregionu České Švýcarsko.
Mikroregion České Švýcarsko je sdružení obcí Libouchec, Petrovice, Telnice, Velké Chvojno a města Jílové, které spolu s obcí Tisá tvoří v Ústeckém kraji hranici s Německem a jehož územím prochází dálnice D-8. V severní části je krásná příroda lyžařského areálu Telnice, Labských skal a Děčínského Sněžníku a v jižní části na křižovatce dálnice D-8 a severní magistrály jsou schválené průmyslové plochy pro potenciální investory.

Nadační fond Martina Bubera organizuje v příjemném prostředí Labských skal semináře a konference a podporuje rozvoj mikroregionu prostřednictvím občanského sdružení SEA, které se v roce 2005 se podílelo na zpracování projektů rozvoje lidských zdrojů a rozvoje turistického ruchu.
V dlouhodobém horizontu je zájmem Nadačního fondu Martina Bubera podpora vytvoření interaktivního muzea víry a umění, kde by vzniklo zázemí pro Institut celostního vědění k pořádání seminářů a vzdělávacích programů.
Na podporu rozvoje Mikroregionu České Švýcarsko a pro efektivní využívání finančních zdrojů z programů Evropské unie byla vytvořena investiční společnost Labská investiční, a.s. na principu Public Private Partnership a prostřednictvím Nadačního fondu Martina Bubera byly darovány akcie Ústeckému kraji, Městu Děčín, Mikroregionu České Švýcarsko a SEA, o.s.
Nadační fond Martina Bubera dále podpořil prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe zahájení projektu kulturní spolupráce na území Euroregionu Labe – Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Byl navržen projekt Kultura pod hradem Střekov a proběhlo několik setkání a společný seminář zástupců Univerzity J.E.Purkyně, kulturních organizací, křesťanských církví a židovských obcí. Zatím se však nepodařilo vytvořit realizační tým a získat další finanční prostředky na realizaci tohoto projektu.

Sečteno: Přivaděč a průmyslová zóna, průmyslová zóna a přivaděč?. Dotační tituly, nabídky a poptávky, pozemky kolem a tam. Střet zájmů? Ne? Dobře. Budou další fakta. Postupně, veřejně, z dostupných zdrojů, legitimně.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
21.07.2007 (23:05)  
ad waszyn:

Právě na vzdálenosti řekněme (70) 100 až cca 600 km může dráha nabídnout větší komfort, než bus, a tím soutěžit (sprostě a zaujatě uvádím, včetně kuřáku alespoň v 1. třídě). Nebo taky na časovou vzdálenost 30 minut až 6 hodin.

Příklad ze současné reálné zkušenosti:

Praha - Frankfurt érem, za 35 minut Frankfurt - Mannheim ICE (2. třída vlastně lepčí, než v IC/EC u nás první, vč. kuřáku) . V pohodě tam i zpět za den. Doplňuji, ICE nejede na této trase po VRT.

Pokud jde o vlaky "obyčejné" kvality, je "to" jistě determinováno ekonomicky, ale snad by kultura 21. století mohla i zde něco přinést, čímž míním, že "lavice řady 810" patří snad do období před II. světovou a na trase, kde člověk-cestující-platící zákazník ve vozidle stráví více než 10-15 minut, by si snad tu klimošku/vhodné topení zasloužil... (Nepřizpůsobivé občany poškozující drážní zařízení a obtěžující spolucestující bez pardonu vykázat z přepravy, třeba i za jízdy...)
21.07.2007 (20:21)  
K uvedenému článku si ještě neodpustím zhodnotit vysoké kvalifikační předpoklady radních pro dopravu - v Praze jím byl například člověk se základním vzděláním, dnes snad již absolvent jakési střední školy (snad by si mohl nakonec i dovolit dokoupit nějaký titul, je jich různými spamy nabízena přehršel). Je to bohužel důsledek naší specifické demokracie, kdy ve volbách vítězí osoby mediálně známé před kvalitními, skromnými odborníky, kteří by se odpovědně věnovali svému oboru.
21.07.2007 (16:35)  
InterCity:
Je to sice hezké, ale v našich podmínkách nerealizovatelné. Vybudování tohoto, byť perfektního, systému by totiž zabralo více než jedno volební období a do toho žádnej politik nepůjde, protože mu to nepřinese politické body do dalších voleb.
registrovaný uživatel waszyn 
21.07.2007 (15:20)  
to intercity:
takze nejakym zakonem zakazeme vnitro dalkovou autobusovou dopravu?
kdyz nejsou CD schopni lidi prepravovat jako lidi, resp. drazni urad to nikomu jinemu nepovoli tak nazeneme vsechny do kozenkovych becek a hura z liberce do prahy ve vlaku? V situaci neliberalizovaneho trhu a urovne monopolniho dopravce je existence dalkovych autobusovych dopravcu na vetsine relaci nezbytna.
Ja znam dopravni system ve Svycarsku pomerne dobre z zvlastni zkusenosti, to cim bych se inspiroval jsou hlavne dobre fungujici IDS. V 70.letech kdyz tam tyto systemy vznikaly bylo take zruseno velke mnozstvi nepouzivanych trati!
registrovaný uživatel InterCity  mail  
21.07.2007 (14:57)  
http://cde.ecn.cz/dokumenty/doprava/obsluznost.html
Zvláště ta část o Švýcarsku je zajímavá.
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
21.07.2007 (14:35)  
ad Goldstajn:

Souhlasím
dopisovatel nebo člen ŽP stoupa  mail  
21.07.2007 (14:34)  
JiS to napsal asi velmi přesně:

doplním, Vejprty patří spádově (dopravní tok) spíše do Karlovarského kraje. Trať vede do CV proto, že jse o historicky trať uhlenou (export). Naopak, o víkendu (i v pátek) se objevuje "chatařský" a rekreační dopravní směr naopak, proti kopci. Tzn. - je postačující poptávka po zákl. dopravní obslužnosti z Vejprt do CV? Je Chatařsko-rekreační doprava Základní dopravní obslužností?

Obdobně trať na Moldavu, ta je však z Hrobu i Oseka směr Litvínov - Most využívána místní poptávkou (ne rekreační).

O obou tratích z osobní zkušenosti vím, že do víkendových ranních vlaků se normální smrtelník (tedy fanda, co se chce svést vláčkem sem a tam) pro hory velocipedů nevejde. V CV jsem vídal "Ds" jako cyklovůz.

V obou případech jde o podnikatelskou příležitost pro ČD, ne o dotační program Ústeckého kraje. pokud by nechtěl podporovat (cyklo) turistiku ve spádových oblastech uvedených tratí. To lze ale jen z jiného balíčku peněz, než na ZDO, to by bylo porušení rozpočtových pravidel a kraj by měl průsšvih.

Sen: pravidelné spojení moderními panoramatickými klimatizovanými vozy, s pozorovacími plošinami pro focení, s jídelním vozem, vše 1. třída, pro zájemce s výkladem, společensko-diskusním vagonem s barem pro pravidelné abonenty na trase (Cítov) - Praha - Lužná (kryté nástupiště Muzeum ČD) - Křímov (Muzeum) a zpět. Na špici pochopitelně 475.1, pak 524.1 (2x)
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko