Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Ostrava - První vlak po téměř dvou letech vyjel z nádraží Ostrava-Svinov směr nádraží Opava-východ ve středu ve 23:39 hodin, do Opavy pak dorazil třináct minut po půlnoci. "Náhradní autobusová doprava se ruší, všechny spoje jezdí podle platného jízdního řádu," vysvětlil včera mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Opavské nádraží ještě není zdaleka hotové. Včera probíhaly dokončovací práce, aby mohly vlaky do Opavy jezdit. "Dodlažďuje se jedno nástupiště. Nový podchod zatím otevřen nebude, místo něj bude provizorní lávka přes koleje a na příští rok nám zůstane zastřešení dalšího nástupiště, dodělání nástupiště u budovy a nová fasáda na výpravní budově", řekl vrchní přednosta uzlové železniční stanice Opava východ Jiří Valeček. Už teď je však opavské nádraží k nepoznání. Vyrostlo zcela nové nástupiště a podchod, jiný je i vestibul, který byl rekonstruován podle stavu z počátku minulého století, a to včetně historických maleb. Do prosince do něj nainstalují i světelné tabule s informacemi pro cestující. Později pak přibude obchod, trafika či občerstvení.
Kromě Opavy je rozsáhlá modernizace a elektrizace trati mezi Opavou a krajským městem hotova. Stála zhruba dvě miliardy korun a mimo jiného zahrnovala i opravu pětapadesáti mostů a propustí, výměnu štěrků, kolejiště, výhybek či semaforů nebo nová nástupiště. Opravily se i nádražní budovy. Naopak z nádraží zmizeli výpravčí, všechny vlaky mezi Ostravou-Svinovem a Komárovem se teď totiž řídí dálkově z ostravské centrály. Na 29 km dlouhém zrekonstruovaném úseku se zvýší rychlost, propustnost a bezpečnost vlakové dopravy, zkrátí se jízdní doba, sníží prašnost, hlučnost a množství exkhalací. Cílem úprav bylo zvýšit traťovou rychlost na 100 km/h. Pro vlastní elektrifikaci bylo třeba vybudovat trakční a napájecí vedení, měnírnu u opavského východního nádraží a také doplnit dispečerskou řídicí technku. Modernizována byla i silnoproudá technologie a rozvody včetně osvětlení a elektrického ohřevu výhybek.
zdroj: Moravskoslezský deník, SŽDC - Česká republika v evrospském železničním systému
Payus 
| 17.11.2006 (22:51)
| 17.11.2006 (22:51)Související zprávy
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
20.11.2006 (14:30)
ad Petr Krček :
byl jste někdy na té trati, resp. viděl jste jízdní řád. K čemu by tam pro zvýšení propustnosti trati dobrý autoblok ? Ve Lhotě u Opavy je automatické hradlo.
K čemu by tam byla rychlost 140 km/h. Traťová stovka je reálná na dráze dlouhé 25 km/h (po rozjedu, před začátkem brzdění).
Projíždějící vlak ji projede za 15 minut. Při rychlosti 120 km/h tutéž dráhu projedete za 12,5 minuty, ale s mnohem vyšší energetickou spotřebou, při rychlosti 140 za 10,7 minuty se spotřebou ještě vyšší. U zastávkového vlaku, kterých tam jezdí většina, i když to budou EJ 471, které těch 140 dovedou není patrné, na jak dlouhé dráze by těch 120 nebo 140 skutečně jely, čili kolik by činila časová úspora ve srovnání se zvýšenými energetickými náklady. Tu nepatrnou časovou úsporu navíc nijak nevyjádříte na zkrácení pracovní doby zaměstnanců, na snížení turnusové potřeby jedné elektrické jednotky to při taktovém jízdním řádu bude taky málo …
Jiná věc jsou použité výhybky - ve většině případů se jedná o výhybky pro rychlost 50 km/h, pouze jedna je tam pro rychlost 80 km/h a jedna pro rychlost 60 km/h. Takže EJ 471, která se bude při křižování rozjíždět "z vedlejší" koleje v dlouhé stanici bude limitována rychlostí v obvodu výhybek, i když trakčně by tam mohla mít rychlost vyšší, podobně při vjezdu na vedlejší kolej musí jet strojvedoucí těch 50 již od vjezdového návěstidla, místo toho, aby projel dlouhé zhlaví třebas 80 nebo alespoň 60.
Tohle jsou skutečně hloupě ušetřené peníze. Prostoru na použití delších výhybek pro vyšší rychlost je tam dost, na trati je dovolena délka vlaku 550 metrů, staniční koleje jsou vesměs mnohem delší, takže z hlediska omezení délky nákladního vlaku tam překážka nebyla.
Podobně je nepochopitelné, pro se v Háji ve Slezsku místo jednoho ostrovního nástupiště s pohodlným nástupem cestujících do vlaku udělaly tři "poloperony". tedy nástupiště jen se zvýšenou hranou; ostatně totéž platí pro stanice Děhylov a Štítina … Já jsem si vědom toho, že se najde nejméně deset důvodů, proč se stavebně musela ta nástupiště udělat "z hlediska bezpečnosti cestujících" tak a ne jinak, nikdo ovšem nevysvětlí, proč se podobným způsobem staví nástupištní hrany v Rakousku, aniž by se tam budovaly podchody a jezdí se tam přes stanice 120 (celá trať ze Sigmundsherbergu do Gmünd NÖ), ale jde to i v Česku, například v Turnově …
byl jste někdy na té trati, resp. viděl jste jízdní řád. K čemu by tam pro zvýšení propustnosti trati dobrý autoblok ? Ve Lhotě u Opavy je automatické hradlo.
K čemu by tam byla rychlost 140 km/h. Traťová stovka je reálná na dráze dlouhé 25 km/h (po rozjedu, před začátkem brzdění).
Projíždějící vlak ji projede za 15 minut. Při rychlosti 120 km/h tutéž dráhu projedete za 12,5 minuty, ale s mnohem vyšší energetickou spotřebou, při rychlosti 140 za 10,7 minuty se spotřebou ještě vyšší. U zastávkového vlaku, kterých tam jezdí většina, i když to budou EJ 471, které těch 140 dovedou není patrné, na jak dlouhé dráze by těch 120 nebo 140 skutečně jely, čili kolik by činila časová úspora ve srovnání se zvýšenými energetickými náklady. Tu nepatrnou časovou úsporu navíc nijak nevyjádříte na zkrácení pracovní doby zaměstnanců, na snížení turnusové potřeby jedné elektrické jednotky to při taktovém jízdním řádu bude taky málo …
Jiná věc jsou použité výhybky - ve většině případů se jedná o výhybky pro rychlost 50 km/h, pouze jedna je tam pro rychlost 80 km/h a jedna pro rychlost 60 km/h. Takže EJ 471, která se bude při křižování rozjíždět "z vedlejší" koleje v dlouhé stanici bude limitována rychlostí v obvodu výhybek, i když trakčně by tam mohla mít rychlost vyšší, podobně při vjezdu na vedlejší kolej musí jet strojvedoucí těch 50 již od vjezdového návěstidla, místo toho, aby projel dlouhé zhlaví třebas 80 nebo alespoň 60.
Tohle jsou skutečně hloupě ušetřené peníze. Prostoru na použití delších výhybek pro vyšší rychlost je tam dost, na trati je dovolena délka vlaku 550 metrů, staniční koleje jsou vesměs mnohem delší, takže z hlediska omezení délky nákladního vlaku tam překážka nebyla.
Podobně je nepochopitelné, pro se v Háji ve Slezsku místo jednoho ostrovního nástupiště s pohodlným nástupem cestujících do vlaku udělaly tři "poloperony". tedy nástupiště jen se zvýšenou hranou; ostatně totéž platí pro stanice Děhylov a Štítina … Já jsem si vědom toho, že se najde nejméně deset důvodů, proč se stavebně musela ta nástupiště udělat "z hlediska bezpečnosti cestujících" tak a ne jinak, nikdo ovšem nevysvětlí, proč se podobným způsobem staví nástupištní hrany v Rakousku, aniž by se tam budovaly podchody a jezdí se tam přes stanice 120 (celá trať ze Sigmundsherbergu do Gmünd NÖ), ale jde to i v Česku, například v Turnově …
20.11.2006 (8:49)
Miroslaww:
Odkdy ze mame semafory na zeleznici... Hmm, nekdy od konce 19. stoleti, v provozu jich vsak zbyva uz jen nekolik. Moc bych se divil, kdyby na nove rekonstruovanou a elektrifikovanou trat byly nainstalovany zminene semafory.
(semafor je z anglickeho slova semaphore, coz znamena mechanicke navestidlo)
Chapu, ze jste chtel poukazat na to, ze svetelna navestidla nejsou semafory :)
Odkdy ze mame semafory na zeleznici... Hmm, nekdy od konce 19. stoleti, v provozu jich vsak zbyva uz jen nekolik. Moc bych se divil, kdyby na nove rekonstruovanou a elektrifikovanou trat byly nainstalovany zminene semafory.
(semafor je z anglickeho slova semaphore, coz znamena mechanicke navestidlo)
Chapu, ze jste chtel poukazat na to, ze svetelna navestidla nejsou semafory :)
19.11.2006 (22:11)
Klackem do oka:-P
19.11.2006 (21:24)
Jakypak sprejeri cool.:-((. Hnát to klackem.
19.11.2006 (19:38)
kolego, ja si myslim, ze sprejeri na zeleznici jsou celkem... cool ;-)
19.11.2006 (18:51)
Doufám že se brzy najde nějaká parta Č....ů a jako vždy ta nová nádraží posprejují. Nastříkal bych jim to do očí!!!!!
19.11.2006 (16:12)
A kdyby byl autoblok a zase by se nešetřilo,měli by jsme 140km/h.
18.11.2006 (13:41)
Ano, jen s více než ročním zpžděním, a několikrát dráž.
18.11.2006 (12:50)
Vše na čas a podle harmonogramu.....
18.11.2006 (12:24)
Tom: Z tesina jezdil persing se ctyrmi vozy, ve Svinove preprah na bertu. O vikendu je i podle jizdniho radu planovan prestup do jine soupravy.
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko