Zkuste se někdy svést autobusem do ostré zatáčky - pro pražáky doporučuju cokoliv, co jezdí na Výstaviště Letňany - jak je tam ta vtipná světelná křižovatka do L. Tam se NP autobus nakloní řádně do strany, až to hrne lidi na sklo, a přesto stále drží stopu a řidič je schopen to uřídit. Aby se překlopil, tak by to musela bejt pořádná rychlost v kombinaci s hodně malým poloměrem zatáčky. Nejsem fyzik ani stavař ani konstruktér, ale pokud vyloženě nebude mít těžiště o hodně výš než rozchod kol, tak se to převrhnout nemůže.

Pawlik: Na kolo jedině s úhloměrem, olovnicí atd., klopím se taky nuceně jako itelský zázrak. :D

Teď vážně - jenom jsem ti chtěl naznačit, že nesprávným naklopením skříně/cyklisty prostě může dojít k nepříjemným změnám, ikdyž je odstředivá síla (zhruba) stejná. Samozřejmě cyklista je jinak zcela odlišný případ.

Teda prevrati se, ale kvuli tomu ze sjelo z naspu nebo kola na jedne strane vjela na neunosny teren a druha stale "drncaji" po prazcich.
Ale jak rekl pawlik pokud vyslednice tihy a odstredive sily smeruje mezi kolejnice k prevraceni nedoje.

S tím vykolejením to je pravda, ponořil jsem se příliš do teorie a tohle mi jaksi uniklo. :-)
Samozřejmě čím výš je těžiště, tím větší náchylnost k překlopení. A souvisí to zase s tím, že výslednice směřující z těžistě se dříve dostane mimo koleje pokud je těžiště vysoko, než když je nízko i kdyby byla odstředivá síla je stejná.

Zalezi jak vysoko ma pendolino teziste, ale drtiva vestsina kolejovych vozidel vliven odstredive sily drive vykoleji a k prevraceni nedojde (viz. T3 na Karlove namesti).

Ještě pro Cestujícího: To jízdní kolo se dá představit jako vagón, který má kola přímo u sebe, proto zde není místo na výslednou sílu, která by se mezi kola vešla, takže při mírném vychýlení z rovnováhy ihned padá na bok. Zkus se svést na tříkolce, tam se můžeš naklopit na opačnou stranu (odstředivá síla se nemění, těžiště ano) a když to nepřeženeš a nevykloníš se až za kolo, tak se nepřeklopíš. Čili přesná analogie s tím vlakem.

To Prch: V podstatě bych souhlasil. K většímu zatížení vnějších kol dojde, ale jen z hlediska nerovnoměrného rozložení hmotnosti vozu mezi levé a pravé kolo. A další detail je, že pokud se těžište posune vně oblouku, tak se odstředivá sílá nepatrně sníží, protože se pak těžiště pohybuje po větším poloměru (nejspíš to ale bude zanedbatelná změna)

A pro cestujícího: Kolo je úplně jiný případ, protože je to jednostopé vozidlo. Zkusil jsi někdy přemýšlet nad tím, jak moc se v zatáčce naklopit? Podle mě ne, protože to příroda zařídí sama - výslednice tíhy cyklisty a kola a odstředivé síly je přesně ve směru, ve kterém je jízdní kolo naklopeno. Pokud se tato rovnováha poruší, přepadneš buď dovnitř nebo vně oblouku.
A u Pendolina (obecně u vlaku) je to tak, že pokud výslednice bočních sil a tíhy vlaku směřuje mezi kolejnice, vlak se nepřevrátí, bez ohledu na to, jak je naklopen. Pokud výslednice směřuje vně kolejnice tak je sním ámen. Nicméně uznávám argument PRCHA, že i to malé vychýlení těžiště vně oblouk příspívá k převrácení, jde o to jak hodně.

pawlik: Takse zkus, až pojedeš někdy na kole, naklopit na opačnou stranu. Odstředivá síla se nezmění, ale těžiště ano a bude z toho krásný držkopád. :o)

Ale jinak netvrdím, že by se Pendolino překlopilo.

pawlik: jeste dojde k posunuti teziste vlaku smerem k vnejsi kolejnici a jeste vetsimu pritizeni vnejsich kol...

To 860 003:
Rád bych tě vyved z omylu. Když se Pendolino v oblouku naklopí na opačnou stranu, tak maximálné popadají cestující ze sedaček, vlastní odstředivá síla působící na soupravu se nemění. Proto je zde také požadavek na minimální hmotnost každého vozu a obtížné rozdělení komponentů rovnoměrně kvůli snížení hmotnosti¨každého vozu.