..: EC 70/71, 74/75 od 11.12. bez pendolin a bez příplatku EC/IC :..
680.001 I když České dráhy ve své tiskové zprávě ze dne 27.11. tvrdí, že pendolina vyjedou na obou trasách - tj. Praha - Ostrava a Praha - Brno, na druhé jmenované trase se pendolin od nového jízdního řádu nedočkáte.
Zastánci jednotek jsou zřejmě zklamáni, jejich odpůrci jsou potěšeni, ale zklamu i je, protože náhradní soupravy budou mít nemalá zpoždění.
Vlaky EC 70/71, 74/75 mají velmi krátkou jízdní dobu a v Břeclavi mají pobyt jen dvě minuty. Jenže od 11.12.2005 budou na tyto spoje (toto se týká i vlaku 135/134, 571/570) nasazeny místo pendolin klasické soupravy, jejichž lokomotivy budou v Břeclavi přepřahat. Vlaky 71 a 74 budou vedeny řadou 350 ZSSK a tak nebude zpoždění tak velké (jen přepřah je zdrží), ale vlaky 75/70 budou vedeny řadou 362 ČD a tak se dá očekávat ještě větší zpoždění, protože řada 362 má maximální rychlost 140km/h a kvůli tomu nebude stíhat jízdní doby. Ostatní vlaky - 135/134, 571/570 budou vedeny též řadou 362 ČD, zpoždění proto čeká zřejmě i je. Jaká bude realita uvidíme od příští neděle.

Jako malou "náplast" za tuto dodatečnou změnu ČD připravily zvláštní nabídku a sice, že 11.12.2005 - 8.1.2006 nebude nutné platit příplatek EC/IC 60 Kč ve vlacích 70/71, 74/75. Stejně ale klesne počet cestujících mezi Prahou a Brnem, protože je rozdíl platit cca 140 Kč v autobuse nebo 294/182 Kč (obyč.j./zák.j.) ve vlaku. Relační sleva je totiž od 11.12.2005 zrušená.

Cestující R 876/877 jezdí od 29.11.2005 pendolinem 680.004, ale moc radost nemají, protože ve vlaku je běžně 318 míst ve druhé třídě, ale pendolino jich má jen 228 míst. Pak se není čemu divit, že lidé stáli a také nadávali.
Uvidíme, zda podobné překvapení nečeká i na cestující na ostravské trase.

Karel Chýla Poslat mail autorovi | 2.12.2005 (18:58)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Jihomoravský ČR Pardubický ČR Praha ČR Středočeský ČR Vysočina


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
03.12.2005 (12:29)  
Na trati Brno – ČT je rychlost 140 km možná na cca 20 kilometrech rozdělených do dvou cca 10 km úseků. Proč strojvedoucí nezkrátí těžkou na dálku posuzovat (pomalé jízdy, skluz lokomotivy, nízké napětí).
registrovaný uživatel Medvěd
03.12.2005 (12:17)  
Je sice hezké spočítat rozdíl v jízdních dobách při 140/160, ale já jsem se nikdy (ani s 350 v čele) například na úseku Brno - Č.T. nedostal pod hodinu přestože jsme měli zpoždění 10 m a více. Možná by to mašina zvládla, ale měla jiný důvod proč nekrátit zpoždění, rád si ho nechám vysvětlit.
03.12.2005 (12:17)  
Něco ze života :

Dneska dopoledne jsem si byl vyfotit na Hrabovce "pod zdí", kde se už za pár dní nebude jezdit EC 136 Slovenská strela, která má být tažena lok 350. Je to jeden z mála vlaků, které jezdí za "světla" od Kolína Hrabovkou podle jízdního řádu.
Už v dálce mne zarazil obrys "peršingu", tak jsem měl zato, že to může být něco jiného zpožděného a odkloněného Hrabovkou místo Vítkovem.
Nakonec to byla skutečně Slovenská strela tažená bratislavskou 362, pravděpodobně 003. Podle CDS i Babitronu vlak odjel z Břeclavi + 9, na HLN byl v 10.31 (-1). Nepředpokládám, že by strojvedoucí byl sebevrah riskující zaměstnání a jel by více jak 140 … takže je patrné, že i s lok 362 se dají "sjet" jízdní doby pro lok 350 a rychlost 160 km bez toho, že by vzniklo nějaké "zásadní zpoždění".

Ad : Pavel … teoreticky by to možné bylo, ale která soustava by se měla zvolit ? Německo a Rakousko mají soustavu 15 kV 16,7 Hz, Polsko 3 kV =, Slovensko na severu 3 kV = (Čadca, Horní Lideč), na jihu (Holíč, Kúty) 25 kV 50 Hz. Ekonomický efekt by byl sporný, protože hnací vozidla jednoho systému by se buď musela přestavět na "druhý", nebo by se musela sešrotovat a zakoupit nová … Úvahami o jednom proudovém systému se už zabýval "bolševik", ale zjistil, že by to bylo nákladné a návratnost by byla sporná. V podobné situaci je Francie, kde mají 1,5 kV = a 25 kV 50 Hz, sousedé mají 3 kV = anebo 15 kV 16,7 Hz.
Holanďané se zabývají změnou napěťové soustavy 1,5 kV = buď na 3 kV = nebo na 25 kV 50 Hz, protože mají velice hustou dopravu s výkonnými vozidly a mají problémy s napájením.
registrovaný uživatel Výpravčí
03.12.2005 (11:52)  
Depeše, že bude jezdit klasa vyšla na všechny "brněnké" spoje, kde mělo jezdit pendolino...
registrovaný uživatel Milan
03.12.2005 (10:50)  
A to je podle mě rozumné vysvětlení proč je ona sleva jen na EC70/71/74/75
registrovaný uživatel Milan
03.12.2005 (10:38)  
V MF Dnes nylo napsáno,že pendolina pojedou do Brna aspoň na dvou EC/IC a to 134/135 a 570/571.
citace:

"Kdo se bude chtít svézt za devět dní Pendolinem, musí si naplánovat cestu z Brna v 7.04 nebo ve 14.04, zpátky z Prahy pak v 10.26 nebo 17.40"

http://mfdnes.newtonit.cz/default.asp?cache=831402

Výše uvedené poznatky napsal čtenář do disk.fóra,ale už nevím,kde přesně to bylo
registrovaný uživatel JN
03.12.2005 (1:46)  
nevíte, jestli Pendolino brouzdá taky na R777 z Děčína do Prahy? Dnes jsem měl pocit, že jel normální rychlík...
dopisovatel nebo člen ŽP Hawkey  mail  
03.12.2005 (0:42)  
M: Ano 362/363 jsou vyborne masiny, ale je treba si uvedomit, ze jsou konstruovany jako univerzalni lokomotivy. Jedinou jejich nevyhodou je Vamx 140 resp.120 km/h.

Petr Cerny: Pravda je takova, ze ty smlouvy jsou divoke a vznikaly za obcas podivnych okolnosti. Problem je, ze ty vlaky proste podle smluv vratit nejdou, protoze podle toho co zaznelo na RD2004 ve smlouve stoji, ze Alstom doda vlaky a homologaci si provedou CD sami.

Variola: Jedno pendolino stalo v zakladu cca 24,6 mil Euro .. k tomu pripocti upravy cela, piskovace, kompenzator ... a ono to naskace

Pawel: Udelat jednu trakcni soustavu je dnes prakticky nemyslitelne a ver ze vicesystemova vozidla jsou v dane situaci idealni reseni a to i proto, ze je mozne je za urcitych okolnosti provozovat i v zahranici.
dopisovatel nebo člen ŽP pawel
02.12.2005 (23:39)  
Sem to asi nepatří. Stačí jen nastínit. Protože psát o tom, že je to s Pendolinama ostuda nemá smysl.
Bylo by tak nákladné, předělat síť ČR na jeden napájecí systém + přestavby loko, že by se to za 20 let nevrátilo?? Předem dík. Stačí nastínit.
02.12.2005 (23:01)  
ČD především nemají zase tolik dvousystémových lokomotiv, aby jimi mohly "zaplácnout" všechny výkony. Teď k tomu přijde i trať z Chomutova do Chebu, kde budou jezdit "modré". Nasazení "modrých" slovenských lokomotiv na "českých" tratích vyrovnává kilometrické proběhy "zelených" českých lokomotiv na "slovenských" tratích.
Po rozdělení společného státu se začalo s přepřahy v pohraniční výměnné stanici, což byla z hlediska "odborníků" hloupost, ale byla to "politika". Asi po roce se podařilo "odborníkům přesvědčit politiky, že to je – zejména ekonomická – hloupost; snížily se kilometrické proběhy a tudíž potřeba lokomotiv obou železničních společností. A tak se přepřahy začaly pomalu odstraňovat.
A tak slovenské 350 jezdily např. z Prahy do Bohumína jenom kvůli tomu, aby nemusely stát v Praze nebo v Bohumíně. Pro ČD bylo výhodnější nasadit slovenskou lokomotivu místo české a naopak česká lokomotiva "makala" na Slovensku. Dneska jezdí české "plecháče" až do Zvolena.
Dalším důvodem proč jezdí 350 je skutečnost, že jezdí až do Budapešti (s maďarským strojvedoucím), protože MÁV nechtějí lok 362/363. Ty jezdí nejvýše do Rajky, případně do Komárom. Takže 350 jede z Prahy do Budapešti a zpátky.
Uvědomte si, že rozjezd na 160 km/h trvá déle než rozjezd na rychlost 140.
362/363 se rozjíždí na automatiku, která ohlídá mez adheze (aby lokomotiva nešla do skluzu) mnohem lépe než strojvedoucí na 350, který řadí jízdní stupně ručně tak, aby nešla lokomotiva do skluzu a musí hlídat ampéry, takže i při nižším výkonu se 362/363 se rozjíždí lépe. Když se 350 dostane do „velkého" skluzu, skluzová ochrana vyhodí hlavní vypínač, čili všechno a strojvedoucí musí začít takříkajíc „od nuly".
Pro porovnání teoretická jízdní doba pro trasu Brno – Břeclav, pokud byste jí projížděl letmo. Je to 59 km :
při V = 120 jízdní doba 29,5 minuty
při V = 140 jízdní doba 25,5 minuty
při V = 160 jízdní doba 22,5 minuty
Jízdní doby se zaokrouhlují na 0,5 minuty směrem nahoru.
Prakticky je možno rychlostí 160 km/h jet v úseku Brno – Břeclav mezi km 86,056 a 137,800 tj. na dráze dlouhé 51,744 km. S ohledem na nutný rozjezd na tuto rychlost a brzdění uvažujme s dráhou 51 km.
při V 120 = jízdní doba 25,5 minuty (242/363 úsek Brno HH – Břeclav přednádraží = 30,5 minuty)
při V 140 = jízdní doba 22 minuty (362 úsek Brno HH – Břeclav přednádraží = 27,5 minuty)
při V 160 = jízdní doba 19,5 minuty (EJ 680 úsek Brno HH – Břeclav přednádraží =23,5 minuty, lok 350 = 25 minut)
Součet dílčích jízdních dob mezi jednotlivými dopravnami je s ohledem na zaokrouhlování na 0,5 minuty vždy větší než jízdní doba vypočítaná za celý úsek.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko