Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Náchodsko - Mnoho obcí v Královéhradeckém kraji, která mají v Polsku svá partnerská města kritizují, že neexistuje jediná železniční trať pro osobní dopravu, která by tyto dva regiony spojila. Zástupci města Náchod, polské Kudowy Zdrój a euroregionu Glacensis proto přišli se studií znovuobnovení železniční trati, která do roku 1945 končila až na polské straně státní hranice. "Nová" trať by měla být dlouhá cca 6km a bylo by zde třeba vystavět - zvláště na českém území - několik umělých staveb včetně přemostení řeky Metuje a prostoru silničního hraničního přechodu Náchod - Běloves. Investory projektu by měli být státní vlastníci dopravní infrastruktury a Evropská unie. Předběžné náklady na výstavbu se odhadují na 500 mil. Kč. V nejbližších dnech bude studie předána odborné veřejnosti k posouzení. Zda projekt vznikne bude záležet především na dostatečném ekonomickém zajištění ze strany investorů.
Martin Hanzal | 7.1.2005 (18:35)
Související zprávy
1 2 | Zpráv na stránku: |
Stefan Hillmann
22.01.2005 (17:37)
Zeptal jsem se sveho otce, ktery se narodil 1930 v blizkem Birkhagenu. On se pamatuje, ze po te trati jezdily vojenske vlaky. Provoz pry ale nebyl husty. Zminil vlaky s vojenskym vybavenim. Vsak musim dodat, ze otec nebyl mezi 1944 a zimou 1945 v Birkhagenu (uceni v Münsterbergu). V poslednich dnech valky byly tvrde boje o ceske celnici v Belovsi, mozna se nastaly skody trati a tim skoncilo provoz? O zajatcich nic nerekl, ale budu se ptat.
Coufal
18.01.2005 (17:01)
Je to dobrý nápad. Držím palce.
šváb
16.01.2005 (1:24)
ad Petr:
Myslím, že se přes Meziměstí nejezdí proto, že PKP od nového GVD zcela zastavily provoz do Mieroszowa.
Myslím, že se přes Meziměstí nejezdí proto, že PKP od nového GVD zcela zastavily provoz do Mieroszowa.
10.01.2005 (19:32)
Petr: To je hrozná oklika (zvlášť při místních železničních rychlostech). Jde hlavně o Kladský výběžek. Dál do Polska se dá hlavně z Lichkova.
Ing. Zdeněk Světlík
10.01.2005 (16:31)
Transport bývalých zajatců se uskutečnil těsně po válce.
petr
10.01.2005 (11:09)
Nevim proč se nepoužívá více spojení přes Meziměstí. Tam už je postavený. A podle mě je taky dostačující...
LL
09.01.2005 (23:57)
... zajímavá záležitost by byla i Otovice - Střední Stěnava, před časem jsem na to viděl rozpracovaný projekt.
09.01.2005 (17:35)
Nutné je, aby se dohodly všechny strany. Dráhy obou stran, města a kdoví kdo ještě. To se stalo zatím akorát zde. Navíc Náchod-Kudowa je jeden z nejfrekventovanějších silničních přechodů do Polska. A lidi tam moc rádi jezdí nakupovat... Proč je nepřitáhnout na železnici? (I když nevím, jestli k tomu má 810 předpoklady...)
Radoslav Řezníček
09.01.2005 (10:48)
Jesli by náhodu nebylo pro začátek lepší než stavět novou trať jezdit tam, kde koleje ještě vedou, ale vlaky (skoro) nejezdí (Černousy, Harrachov, Královec, Meziměstí, Lichkov, Bohumín, Český Těšín). Nebo tam, kde vlaky pravidelně jezdí a zastavují, z nich dovolit cestujím vystoupit (Glucholazy).
Filip Karoński
09.01.2005 (8:41)
Zeleznice dorazila do Kudowy Zdroj 10.7.1905, a na dalsim, asi 3 km dlouhym useku do Kudowy-Slone (Schlaney) uz 15.5.1906; infrastruktura byla ale vystavena az ke statni hranici (tady korektura k tekstu - toto okoli pred valkou a taky behem ni vubec nepatrilo Polsku, tak nebylo mozne, aby "do roku 1945 končila až na polské straně státní hranice.") Pravidele vlaky (nikdy vic nez 1-2 pary michanych vlaku z Bad Kudowa) jezdily do Schlaney asi do roku 1944, nikdy dal, i kdyz teleso trati od roku 1906 bylo pripraveno az ke hranici (do dnes jsou tam dva viadukty). Spojeni Kudowy z Nachodem existovalo v roku 1945, kdyz utekajici Nemcy rozhodli o provizorni stavbe mostu pres hranicni Metuje. Neni jiste kolik vlaku jelo po te trati, ale jiste nebyl to pravidelni provoz. Most kvuli spatnemu stavu byl sbouran asi v roku 1947, nasyp z Belovsi ke hranici ale existoval asi do 80. let 20. stoleti, tj. do doby stavby nove silnici k hranicnimu prechodu.
Podrobnosti o te trati vcetne fotografii je mozno najit ve knizce ČERMÁK L., Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň – Broumov v datech a obrazech. 1. a 2. díl, Praha 1997-99, jinak tam zrejme neni popsane vsechno. O tu trat mam zajem uz od nekolika let, doufam, ze se mi podari veskere udaje opublikovat letos asi v srpnovym cisle polskeho mesicniku zeleznicnich fanousku "Swiat Kolei", bude to pri prilezitosti oslav 100. vyroci trati Duszniki-Kudowa.
Soucasny stav stanic v Kudowe (spis z r. 2000) je mozno najit tady:
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_slone.shtml
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_zdr.shtml
Par jizdnich radu je tady:
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_zdr.shtml pak "Cale linie", tak prvni je "Klodzko - Kudowa Zdroj" a jsou tam jizdi rady z let 1929, 1935, 1940 a 1946.
Mam jeste otazku pro pana ing. Zdenka Světlíka - vite nahodou nejake podrobnosti o tom transportu zajatcu do Nachoda, treba kdy se to konalo (behem valky, nebo uz po ni)?
Podrobnosti o te trati vcetne fotografii je mozno najit ve knizce ČERMÁK L., Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň – Broumov v datech a obrazech. 1. a 2. díl, Praha 1997-99, jinak tam zrejme neni popsane vsechno. O tu trat mam zajem uz od nekolika let, doufam, ze se mi podari veskere udaje opublikovat letos asi v srpnovym cisle polskeho mesicniku zeleznicnich fanousku "Swiat Kolei", bude to pri prilezitosti oslav 100. vyroci trati Duszniki-Kudowa.
Soucasny stav stanic v Kudowe (spis z r. 2000) je mozno najit tady:
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_slone.shtml
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_zdr.shtml
Par jizdnich radu je tady:
http://www.kolej.pl/tory/ibik/k/kudowa_zdr.shtml pak "Cale linie", tak prvni je "Klodzko - Kudowa Zdroj" a jsou tam jizdi rady z let 1929, 1935, 1940 a 1946.
Mam jeste otazku pro pana ing. Zdenka Světlíka - vite nahodou nejake podrobnosti o tom transportu zajatcu do Nachoda, treba kdy se to konalo (behem valky, nebo uz po ni)?
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
Info
informacni okenko