Vážení přátelé, uživatelé galerie, jste-li pravidelnými čtenáři tohoto portálu, zajisté vám neunikl seriál článků Fotoškoly, kde se snažím popsat základní i pokročilou problematiku fotografování železnice a v několika dílech i ukazuji nějaké editační postupy. Po spoustě psaného textu a vložených obrázků statických bych vám dnes chtěl předložit nový díl Fotoškoly s obrázky pohyblivými a textem mluveným.
Štafeta výběru tří fotografií členem šotoklubu tentokrát padla na mne. Při otevření zprávy s nabídkou jsem měl velkou radost a samozřejmě bez váhání možnost vybrat pro mne tři nejlepší fotografie za poslední dva týdny přijal. Už jen proto, že když se o tom začalo psát ve vlákně šotoklubu, přišlo mi to jako velmi dobrý nápad a zároveň způsob, jak galerii dál rozvinout, oživit a také motivovat fotografy k větší aktivitě. Druhé hledisko je, že jakmile člověk začne vybírat, sleduje fotky úplně jinak, například na nich začne hledat všechny detaily, celkově nad fotkou víc přemýšlí… Věřím, že se do tohoto projektu postupně přidá i výběr správců galerie, protože bych si rád přečetl jejich reakce a prohlédl jejich výběr fotek. Za uplynulých 14 dní se urodilo takové množství skvělých snímků, že jsem měl, troufám si říct, jeden z nejtěžších výběrů. Takže bez dalšího protahování – zde jsou záběry, které mě oslovily nejvíce.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, v jednom z minulých dílů Fotoškoly nazvaném Zmenšování a zuby jsme si ukázali, jak lze využít vrstvy k tomu, abychom měli různé části obrazu různě doostřené, a přitom to tak nějak nebylo poznat. Vrstvy jako takové jsou mocný nástroj a dnes si ukážeme, jak pomocí nich můžeme mít na snímku, který jsme pořídili při zataženu, jak prokreslenou oblohu, tak přirozeně světlou krajinu. Dnešní článek je vlastně pokračováním a rozšířením článku Vrstvy a výpaly. V něm jsme si ukázali, jak udělat jemné přechody, např. na zakulacených čelech lokomotiv. Dnes to vezmeme trošku víc zostra. Doslova.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, na našem portálu se již sedm a půl roku s nepravidelnou pravidelností setkáváte s různými díly seriálu, který jsem nazval fotoškola. Ten uplně první, věnovaný flašce, byl dosti specifický a spíš takovým počinem, zda to bude mít smysl. Dále se objevovaly postupně další díly, buď úzce zaměřené na nějaký konkrétní problém, nebo naopak věnované obecněji nějakým základním principům. V každém z nich se snažím ukázat, že to lze dělat jinak, lépe. Dnešní díl fotoškoly by spadal do té části, která se nazývá fotoškola pro začátečníky, a vlastně by měl tomu miniseriálu předcházet.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, ondy jsem se zamyslel a napadlo mne, s čím asi tak mají autoři přispívající do galerie problémy a jaké funkce grafického softwaru neumí využívat. Přesně touto větou začíná jeden z předchozích dílů fotoškoly věnovaný výpalům. K jejich eliminaci se použily vrstvy a dnes si ukážeme, k čemu ještě jsou vrstvy dobré.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou čtvrtý díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. Na začátku jsme si probrali násvit a kompozici, rozdělenou na díly kompozice I. - objekty a kompozice II. - umístění vlaku. Tyto tři články byly vlastně o obecných zásadách fotografování vláčků (za ideálních podmínek, vhodných pro začátečníky, viz násvit), a teď přejdeme na práci s fotoaparátem. Budu vycházet z předpokladu, že aparát umí ruční nastavení clony, času a citlivosti iso. Úplné automaty nejsou pro začátečníka vhodné, protože není schopen nijak ovlivnit to, co ovlivnit chce, a například dosažení krátkého času je u plně automatických přístrojů třeba i na režim sport poněkud nesnadné a celé úsilí fotografa, byť vybaveného teorií a snahou, může jít vniveč. Nota bene když nejlevnější zrcadlovku lze pořídit do deseti tisíc a lepší kompaktní přístroj s manuálním nastavením i za polovic. Jako už tradičně, než se vrhnete na čtení tohoto dílu, doporučil bych si přečíst předchozí díly. Odkazy jsem uvedl již dříve v tomto odstavci, nebo jsou v seznamu na konci článku.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou třetí díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. V předchozím dílu jsme si ukázali, jak do kompozice mohou vstupovat další objekty na scéně, dnes si povíme, kam neumisťovat vlak v rámci kompozice. Pokud je toto první článek tohoto miniseriálu, který se Vám dostal do rukou, vřele doporučuji si nejprve přečíst úvodní článek, první díl věnovaný násvitu a především druhý díl, věnovaný kompozici. Toto je totiž sice volnější, ale přeci jen na předchozí díl úzce navazující pokračování.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, máte před sebou druhý díl miniseriálu o fotografování pro začátečníky. Po úvodním článku a prvním díle, věnovaném násvitu, se dnes podíváme na kompozici. Neprobereme toto téma celé najednou, ale zaměříme se na prvky, které do fotografie vstupují a, jak si záhy ukážeme na příkladech, mohou často překážet. Pokud je toto první díl tohoto seriálu, který se Vám dostal do ruky, důrazně doporučuji si přečíst úvodní článek a jeho první díl. Toto je totiž sice volnější, ale přeci jen na předchozí díl navazující pokračování.
Vážení přátelé, uživatelé galerie, toto je první článek miniseriálu, věnovaný násvitu. Než se pustíte do čtení, přečtěte si laskavě ÚVODNÍ ČLÁNEK. Možná v něm najdete odpovědi na některé otázky. Pokud jste tak již učinili, směle do toho! Na konci každého dílu pak najdete shrnutí použitých odborných i slangových výrazů s jejich vysvětlivkami.
