672 »
0
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Di 3 616 | |
 | Informace o fotografii: - Místo focení: Åndalsnes - GPS: 62°34'2.543"N, 7°41'18.748"E »   - Datum: 12.7.1993 - Autor: Drahos Svestka - Pozn.: Letní večer u fjordu... - Zobrazeno: 7666x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 9 |
| Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
18.01.2010 (21:01)
Drahoš a Snoheta: Děkuji - je to Pižmoň. Jinak ten kopec jsem musel jít dvakrát. Poprvé na zájezdu busem jsme měli smůlu. Vrchol byl v mracích. Podruhé jsem to šel sám v noci z Hjerkinnu (18:00) do Kongsvollu (14:00). Slunce zapadalo ve 23:15 a na vrcholu jsem čekal od 23:50 do 02:10 na východ slunce. Sice bylo asi 20.června, ale nahoře tak -5. Naštěstí nefoukal vítr.
20.01.2010 (9:23)
Gratuluji,to je opravdu slušný sportovní výkon a zajisté nádherný zážitek.Taky bych si to tam chtěl vyšlápnout.
Zdravím, pane Drahoši.
Zprvu dotaz: čím jste "impregnoval" filmy/fotky, že vydržely dodnes. Mně to ORWO vybledlo do nečitelna ...
Potvzuji pozitivní šok z uvidění Di 3 v řádném provozu, mne to potkalo v 1988 v Lillehammeru. Nádhera.
A tehdy největší porci dopravy nesly ještě Bo Bo elektriky z výroby BBC - Norsko, například i dolu k obci Flam u fjordu. Přirovnání se Švýcarskem sedí, jen mi to Norsko připadá "vymakanější". A terénně? Cestou "od moře" z Oslo do Bergenu zase k moři jedeš ve výškách asi jako Sněžka (snad i výše), ale výrazně na hranicí lesa - dáno severní polohou. Nádherné scenerie. Království žuly, ruly a lavinovách galerií. A nemálo sloupů TV (i vvn 110 kV) ve dřevě.
Já ještě stihnul i (snad dokonce meziválečný) "dřevěný" elektrický vůz, který mne vyvezl nahoru na Holmenkollen neuvěřitelným stoupáním pro adhezní dráhu.
Měl jsi šanci vidět muzeum v Hammaru?
Zprvu dotaz: čím jste "impregnoval" filmy/fotky, že vydržely dodnes. Mně to ORWO vybledlo do nečitelna ...
Potvzuji pozitivní šok z uvidění Di 3 v řádném provozu, mne to potkalo v 1988 v Lillehammeru. Nádhera.
A tehdy největší porci dopravy nesly ještě Bo Bo elektriky z výroby BBC - Norsko, například i dolu k obci Flam u fjordu. Přirovnání se Švýcarskem sedí, jen mi to Norsko připadá "vymakanější". A terénně? Cestou "od moře" z Oslo do Bergenu zase k moři jedeš ve výškách asi jako Sněžka (snad i výše), ale výrazně na hranicí lesa - dáno severní polohou. Nádherné scenerie. Království žuly, ruly a lavinovách galerií. A nemálo sloupů TV (i vvn 110 kV) ve dřevě.
Já ještě stihnul i (snad dokonce meziválečný) "dřevěný" elektrický vůz, který mne vyvezl nahoru na Holmenkollen neuvěřitelným stoupáním pro adhezní dráhu.
Měl jsi šanci vidět muzeum v Hammaru?
18.01.2010 (14:17)
Ahoj Libore,
fotky a negativy nijak zvlášť neošetřuji,pouze je uchovávám ve tmě.Barevné diapozitivy,bez ohledu na značku, drží barvu dobře,ale barevné negativy z dob parního provozu mám taky vybledlé,nemysli si.
Železniční muzeum v Hamaru jsme navštívili,i Holmenkollen a Frognerův park a spousty jiných zajímavostí.
Celé Norsko je neuvěřitelně nádherná země,fascinující je zejména ta mnohotvárnost přírody.Najdeš zde partie podobné krajině u nás, jakož i
vysoké hory s alpskými štíty.A pak zde najdeš věci,které nejsou k vidění nikde jinde na světě-hluboké fjordy nebo daleko na severu typickou severskou tundru sem tam s nějakou břízou a množstvím řek a jezer.
Asi největší dojem na mě udělala jízda busem z Narviku do Bodo,vzdálenost 250 km,jízdní doba 6 hodin včetně plavby trajektem přes Tysfjord.Příroda v této oblasti je opravdu neskutečná,tak členitý,rozervaný terén se nedá nikde jinde spatřit.Za každým rohem potkáš fjord,jezero,vodopád nebo aspoň řeku,do toho skalní štíty těch nejbizarnějších tvarů.Když se podíváš západním směrem,uvidíš v dálce jak se z moře tyčí Lofoty a Vesterály.Co Ti budu povídat...Ještě se tam někdy vypravím.
fotky a negativy nijak zvlášť neošetřuji,pouze je uchovávám ve tmě.Barevné diapozitivy,bez ohledu na značku, drží barvu dobře,ale barevné negativy z dob parního provozu mám taky vybledlé,nemysli si.
Železniční muzeum v Hamaru jsme navštívili,i Holmenkollen a Frognerův park a spousty jiných zajímavostí.
Celé Norsko je neuvěřitelně nádherná země,fascinující je zejména ta mnohotvárnost přírody.Najdeš zde partie podobné krajině u nás, jakož i
vysoké hory s alpskými štíty.A pak zde najdeš věci,které nejsou k vidění nikde jinde na světě-hluboké fjordy nebo daleko na severu typickou severskou tundru sem tam s nějakou břízou a množstvím řek a jezer.
Asi největší dojem na mě udělala jízda busem z Narviku do Bodo,vzdálenost 250 km,jízdní doba 6 hodin včetně plavby trajektem přes Tysfjord.Příroda v této oblasti je opravdu neskutečná,tak členitý,rozervaný terén se nedá nikde jinde spatřit.Za každým rohem potkáš fjord,jezero,vodopád nebo aspoň řeku,do toho skalní štíty těch nejbizarnějších tvarů.Když se podíváš západním směrem,uvidíš v dálce jak se z moře tyčí Lofoty a Vesterály.Co Ti budu povídat...Ještě se tam někdy vypravím.
17.01.2010 (23:23)
Řekněmě, že dneska (v neděli) by odjížděly z Åndalsnes tři vlaky, v pondělí (pracovní dny) čtyři vlaky ...
17.01.2010 (21:20)
Jirka Panther:Ano,výstup na Snohetu,ten jsme bohužel nestihli,času bylo málo a program náročný.Snad někdy příště.Myslím,že to zvíře se jmenuje pižmoň?
Tenkrát tam jezdily 3 páry Os vlaků za 24 hodin(2 z nich přímé Åndalsnes-Oslo) plus 2 páry nákladních,takže na naše poměry nic moc,ale to se nedá takto měřit,je to úplně jiný (a hlavně dost řídce osídlený)svět.
Tenkrát tam jezdily 3 páry Os vlaků za 24 hodin(2 z nich přímé Åndalsnes-Oslo) plus 2 páry nákladních,takže na naše poměry nic moc,ale to se nedá takto měřit,je to úplně jiný (a hlavně dost řídce osídlený)svět.
Bystré filozofy máme mezi autory. Kvantovými jevy se řídíme, jsou toho skutečně kvanta, co mám přijde na stůl, a nejeden správce se z toho nezřídka zjeví ;-) A sekci život kolem železnice máme zase mezi kategoriemi.
tímto se omlouvám autorovi za vzniklou debatu mimo mísu, která však může být vějičkou pro další autory, pochybující o kvalitách svých snímků ;-)
tímto se omlouvám autorovi za vzniklou debatu mimo mísu, která však může být vějičkou pro další autory, pochybující o kvalitách svých snímků ;-)
Tak se opravuji, teď jsem se přehraboval ve fotkách a nebyla to Desira, ale Talenty a ne dva ale tři :-) A pak dvě blíže neidentifikovatelné motorové lokomotivy.
Chary: Schrödingerovu kočku znám. Takže předpodkládám, že máš na mysli, ta fotka je tou kočkou a teprv porota určí, zda je živá či mrtvá. No, pakliže se cenzura řídí kvantovými jevy, tak OK, zkusím to :-)
PS. Je teoretická možnost, že projde i interiér toho kostela ve vagonu?
Chary: Schrödingerovu kočku znám. Takže předpodkládám, že máš na mysli, ta fotka je tou kočkou a teprv porota určí, zda je živá či mrtvá. No, pakliže se cenzura řídí kvantovými jevy, tak OK, zkusím to :-)
PS. Je teoretická možnost, že projde i interiér toho kostela ve vagonu?
Á, Åndalsnes, tam jsem předloni byl, akorát místo nohabek tam stála dvě Desira. Hned u nádraží za tou červenou budovou na slepé koleji je vagón, který je zařízen jako pojízdný kostel, akorát že teď se už na trvalo usídlil v tomhle městečku.
Klidně bych sem poslal i nějakou fotografii, ale nevím, jestli by prolezla přes cenzuru.
Klidně bych sem poslal i nějakou fotografii, ale nevím, jestli by prolezla přes cenzuru.
17.01.2010 (15:44)
Díky za vzpomínku. Byl jsem tam v červnu 1992 a mohu říci, že jedna cesta tam a zpět je zoufale málo. Kdo tam pojede, ať si na ni vyhradí dost času. Bohužel tam nejezdí vlaky tak často jako ve Švýcarsku, tak pro ulovení kalendářovek/profi fotek to zabere cca týden. Aby případný návštěvník nenajezdil dalších tisíc mil (krajina je tam všude krásná), tak kousek za kopcem doporučuji výlet na Snöhetu, kde cestou potká takové ty pěkně velké chlupaté sudokopytníky. Nemůžu si nějak vzpomenout jak se jmenují, ale jsou 2x větší než naše krávy a pro chlupy jim nevidíš do očí. Moc příjemné setkání na jedné pěšině.
Samozřejmě největší kýč před těmi 18 lety byla nová souprava jejich IC jak sviští 140, v záběru dřevěné trakční sloupy a v pozadí ten bájný kopec s typickou sněhovou čepicí.
Samozřejmě největší kýč před těmi 18 lety byla nová souprava jejich IC jak sviští 140, v záběru dřevěné trakční sloupy a v pozadí ten bájný kopec s typickou sněhovou čepicí.
Ach jo, nebejt ta kríze, taxe tam hned vypravím. Už jen na základě téhle fotky (myslel jsem z náhledu, že je to model!). No, ještě že máme ta fota (a barvité vyprávění autora). To nám ten zážitek aspoň trošku zprostředkuje. Díky!
| 1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, 
- správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko