Upřednostnění náspu před mostem může nahrávat i seismicita oblasti.

Voda bylo to první, čeho bych se tady bál. Koukal jsem do mapy a podle vrstevnic to vypadá, že tímhle údolím jde voda z poměrně rozsáhlého kusu hřebene, tak doufám, že jsou dole patřičné propustky. Nebo že je násep stavěný jako příležitostná přehrada, proč ne. Pořádná bouřka dokáže divy.
Materiální a lidské zdroje jsou pro velké stavby často hodně určující. V ve všelijakých Indiích a Afrikách má často smysl zaměstnat nosiče místo jeřábů a náklaďáků, a to vlastně nemusíme až tak daleko - Brněnská přehrada je stavěná skoro ručně; státně investorské zadání ve 30. letech. O petřínské Hladové zdi nemluvě.
A když se porozhlédnete po historii jinak luxusního viaduktu v Dolních Loučkách, zjistíte, že se jedná o celkem nedobrovolný světový rekord ohledně výšky bednění ze stavebního(!) lešení a ty cihelné klenby po stranách že je v kombinaci se železobetonovým obloukem vysloveně anachronická cesta z materiálové nouze.

Mozna by nebylo od veci na to koukat opacne; jakou vyhodu by mel most (a tunel) oproti soucasnemu naspu (a zarezu)? Me napadaji prakticky jen negativa...

Taky si myslím, že hlavní motivace byla finanční. Dalším faktorem mohlo být, že ta trať se stavěla od pobřeží, bez vazby na stávající železniční síť, takže materiál - pokud by most nebyl kamenný - se musel poměrně složitě dovážet lodí do Splitu. Dráha se stavěla 1871-1874, kdy se masivně stavělo po celé monarchii, takže roli mohl hrát i nedosatek kvalifikovaných lidí - násep zvládli i místní, na rozdíl od mostu.

Podle mého je násep prostě levnější a méně náročný, než most. U zářezu to bude podobné. A v krajině, kde zjevně není skoro žádná voda, to asi ani nevadí.

Tomáš Kříž: vysvětlení lze vyvodit z fotografie - na brutální násep navazuje podobně brutální zářez, takže vylámaný materiál se ukládal v blízkosti bez nutnosti jej někam daleko odvážet.

Myslím, že je to zde: 43.5627581N, 16.2799508E.

To je neuvěřitelný. Mohl by autor dodat souřadnice?

Jak jsem se teď díval na mapu, tak takový způsob řešení při překonání údolí byl na této trati v blízkosti Splitu použit vícekrát.
Taky by mě zajímalo, zda někdo neví, proč se upřednostnil právě takovýto postup. Jediné, co mě takto zprvu napadá, je, že pokud je ten násep z vápence, tak jak je známo, toho je v Chorvatsku všude plno, ale nedokážu posoudit, zda by to mohl být reálný, či snad ekonomický důvod nebo je to pouze můj náhodný a nereálný nápad.

Fotka samozřejmě luxusní!
Pokud se tu v tom někdo trochu vyzná: Určitě je nějaký logický důvod, proč upřednostnit takhle brutální násep před mostem. Co k tomu tedy chorvaty mohlo vést?