Jene, na tu puvodní trat Wolkenstein-Jöhstadt opravdu nezle zapomenout. A fakt bývala silnice horsí, nez dráha. Leccos se po Wende zmenilo...

Díky autorovi a dalším za vysvětlující poznámky. Sám jsem si ještě kompletní dráhu projel a pofotil v létě 1982 a byl to pro mne tehdy nezapomenutelný zážitek. Pak jsme tam ještě byli v létě 1986 na kolech, když už se jen vozily lednice ze Schmiedeberku a spojili jsme to do dvoudenní akce spolu s nedalekou dráhou normálního rozchodu do Crottendorfu, kde v té době ještě jezdily lokomotivy řady 86. Teta Wiki prozradila, že torzo trati do Schmiedeberku dojezdilo na konci roku 1986 a trať do Crottendorfu v lednu 1996.

Skvělé zprávy, zase je v Sasku co objevovat, už mi ty úzkokolejky začaly pomalu docházet :) Pokud jsem správně pochopil, že s obnovou a provozem pomáháte (co byste taky jinak dělal ve tři ráno po sněhové bouři ve Steinbachu :)), tak zároveň i gratuluju a vyzývám, zda by se vám nechtělo o znovuoživení tratě napsat pro ŽelPage povídání.

Smrk vpravo bývá v Adventu opravdu ozdobený! Letos máte šanci o víkendech 2-3.12., 9-10.12. a 16-17.12. :)

Tato vzpomínková noční jízda se opakuje jednou za pět let. Jede se v časové poloze posledního vlaku (tj. 2:29 z Jöhstadtu). Do Steinbachu, otočka, voda, focení u vodárny a nazpět. Tehdy v roce 1984 jel vlak samozřejmě dál do Wolkensteinu a už se nevrátil ... proto ta poznámka. Pár let se ještě jezdilo Wolkenstein - Niederschmiedeberg, protože tam byla fabrika na lednice a nebyla silniční logistika, která by ty 100 let staré Mayerky dokázala nahradit.

Historicky je to tak, jak píše Stoupa. Financování je z více zdrojů (EU fondy, Sasko má program na zachování úzkorozchodek, dary, výnosy z jízdného) a samozřejmě nekonečné hodiny dobrobvolné práce členů spolku. Zajímavé na tom financování je, že neseženete dotační peníze na provoz samotný, jen na investice. Takže vlaky si na provozní náklady musí vydělat.

Z původní tratě je obnovený úsek Steinbach - Jöhstadt. Budovy kromě skladiště v Jöhstadtu se zachovaly. Kolejiště neodpovídá historické podobě nikde, nejblíže k historické realitě je Schmalzgrube. Místo skladiště stojí zmíněný panelák. Patří už ale spolku, postupně jej opouštějí nájemníci, úvěr se ale stále splácí a výhledově 2020-2021 se bude bourat. Cílem je obnova nádraží tak, aby vlaky stavěly zase před nádražní budovou a ne na provizorním nástupišti u výtopny. Nejdříve nás ale čeká 2018-2019 rekonstrukce nejstaršího obnoveného úseku Jöhstadt - Schmalzgrube.

Děkuji a Glückauf. Kéž by se to povedlo i s honštejnskou úzkou, zatím stojí kompletně obnovená (a oplocená) stanice Lohsdorf a asi 300 metrů širé tratě i s funkčním PZZ.
Plánuje se pokračovat do Wolkensteinu?
Mmch, panelák možná není překážka navěky, speciálně u hranic s Českem je momentálně Němci hromadně bourají :)

:-) opet jednou jsem cekal, zda se na NIcKONuv pozadavek ozve nekdo povolanejsí...

Zázraky se dejí. Zaniklá úzkorozchodka Wolkenstein - Jöhstadt byla obnovena, alespon v úseku Steinbach - Jöhstadt, prací nadsencu a s vyuzitím fondu EU. (Snad proto) Obnova byla provedena na vysích parametrech, nez puvodní trat. Napr. sypaná nástupiste byla nahrazena dlázdenými, vyvýsenými. Dochovala se i nádherná budova nádrazí v Jöhstadtu a tamní výtopna. Ne tak kolejiste - místo nej stojí panelák.

(? Stací? bylo by to "na román"....)

Nejakým rizením osudu jsem navstívil i projel celou puvodní trat (1982, 1983) a pak jsem sledoval "budovatelské úsilí" pri obnove (2001 az 2005). Návsteva gumokolem opravdu stojí za to, trat je ihned za hranicí. Jednoduse v Reitzenheinu doleva....

Malilino okoukané, ale i po obnove provozu moc hezke. Doporucuji videt tuhle dráhu vlastníma ocima. 5*

Moc, moc pěkné. Ještě kdyby ten zasněžený smrk vpravo byl ozdobený a je to vánoční pohled jak vyšitý :)
A díky za komentář. Jen bych poprosil pro nás nezasvěcené trochu rozvést a vysvětlit konstatování, že se vlak po 33 letech mohl vrátit nahoru.

V noci ze 13. na 14. ledna 1984 odjel z Jöhstadtu poslední vlak, odvážející vozy a materiál. Provoz na horním úseku Pressnitztalbahn z Niedeschmiedebergu do Jöhstadtu byl tak ukončen a v následujících letech byla trať rozebrána. Výroční vlak o 33 let později se ale "nahoru" vrátit mohl. Sněhová bouře, která se prohnala Krušnohořím jen o několik hodin dřive, za sebou zanechala "zimu jako dříve" a provozně složitý, nicméně krásný parní víkend.