Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Lidé a jejich stroje | |
Informace o fotografii: - Místo focení: Brno hl.n.-odst."B" - Datum: 12.7.1974 - Autor: Drahos Svestka - Pozn.: ...před odjezdem vlaku Os 4113 se nechala zvěčnit strojní četa lok.475.194 - Zobrazeno: 11781x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 10 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
1 2 | Zpráv na stránku: |
str a nebyl / není snad?
izotermická expanze,adiabatická expanze,izotermická komprese,adiabatická komprese :-):-):-)puf.ššššššššš,puf,šššššššššš,už to vezu už to vezu :-)
místo VZ a AVV čtyři páry očí a čtyři páry rukou :-):-):-)
izotermická expanze,adiabatická expanze,izotermická komprese,adiabatická komprese :-):-):-)puf.ššššššššš,puf,šššššššššš,už to vezu už to vezu :-)
místo VZ a AVV čtyři páry očí a čtyři páry rukou :-):-):-)
Vaše fotky jsou nádherným zpestřením a pro mne osobně krásným pohledem do minulosti, kterou jsem nezažil. Nepočítaje vysokou technickou kvalitu. Při těchto pohledech mě většinou zaujmou původní "ložiska" táhel a tyčí, která jsou dnes většinou nepůvodní, modernější, zapouzdřená?
14.05.2011 (22:30)
Děkuji.Myslíte ta ložiska např.na spojnicích? Ano...u některých lokomotivních řad byla už z výroby jednodušší,zapouzdřená,bez stavěcích klínů.Bylo to jednodušší na údržbu.V podstatě se toto řešení uplatňovalo u nejmodernějších poválečných řad(např.556.0),klíny byly jen na hlavních ojničních a spojničních čepech,kde působily největší síly.
U některých lokomotivních řad (498.1) nebo u některých konktrétních strojů(475.1140-1142 nebo 477.059-060)) byla i na hnacích popř.spojničních čepech použita valivá ložiska - strojní četě tím bylo ušetřeno velké množství práce - nebylo nutno při každém delším pobytu obíhat mašinu s "přimazávačkou".
U některých lokomotivních řad (498.1) nebo u některých konktrétních strojů(475.1140-1142 nebo 477.059-060)) byla i na hnacích popř.spojničních čepech použita valivá ložiska - strojní četě tím bylo ušetřeno velké množství práce - nebylo nutno při každém delším pobytu obíhat mašinu s "přimazávačkou".
JK ml.: No pokud byt to byl opravdu Carnotuv cyklus, tak pary zpet na trat...
To už není pravda, dyť tatíkovi bude v červenci 61 a byl snad první nebo druhý ročník co nedělal seznání na páru, ale rovnou diesely :-)
Carnotův cyklus v praxi :-):-):-) A účinnost ? Obrovská přece: (T-T(0))/T :-):-) . I v předmětu fyzikální chemie I se dodnes probírají parní lokomotivy :-)
Carnotův cyklus v praxi :-):-):-) A účinnost ? Obrovská přece: (T-T(0))/T :-):-) . I v předmětu fyzikální chemie I se dodnes probírají parní lokomotivy :-)
Vždy když stojím takhle u soukolí parní mašiny, obdivuji vyspělost strojírenství v tehdejší době. Parní lokomotiva je v tomto smyslu úžasný stroj. Zde mi nejvíce přišlo na mysl, kdo je tady fíra a kdo topič, tipoval bych stašího ze dvojice na fíru?
14.05.2011 (22:09)
Ano,v tomto případě tomu tak bylo...ale nemuselo to tak nutně být vždy...znal jsem jsem dvojice,kde fíra byl mladší.
13.05.2011 (21:56)
Pavel Hromek: Máte pravdu,pane kolego v tom,že podmínky na páře byly nesrovnatelné s hnacími vozidly nových trakcí.Osobně jsem tenkrát práci těchto chlapů taky hluboce obdivoval.Naproti tomu tam zase byli 2,pokud byli dobře sehraní a měli mezi sebou dobrý vztah,nebyl to zdaleka takový stres jako dnes,kdy je fíra mnohdy sám na celém vlaku.
Co se ovšem vůbec nedá srovnat s dneškem,to je postavení práce strojvedoucího ve společnosti a ekonomické podmínky.Tenkrát to byl Pan někdo,neexistovalo aby si sám házel výhybky v depu,přivěšoval,odvěšoval mašinu a podobné nesmysly.Ze svého platu v pohodě uživil celou rodinu.S touhle dnešní prachsprostou nádeničinou,mizerně a naprosto nedůstojně placenou,se to vůbec nedá srovnat.Přitom se stále zvyšují nároky a strojvedoucí vykonávají činnosti a přebírají odpovědnost za jiné provozní pracovníky...
Co se ovšem vůbec nedá srovnat s dneškem,to je postavení práce strojvedoucího ve společnosti a ekonomické podmínky.Tenkrát to byl Pan někdo,neexistovalo aby si sám házel výhybky v depu,přivěšoval,odvěšoval mašinu a podobné nesmysly.Ze svého platu v pohodě uživil celou rodinu.S touhle dnešní prachsprostou nádeničinou,mizerně a naprosto nedůstojně placenou,se to vůbec nedá srovnat.Přitom se stále zvyšují nároky a strojvedoucí vykonávají činnosti a přebírají odpovědnost za jiné provozní pracovníky...
13.05.2011 (21:34)
Velkou úctu zaslouží tihle pánové,co ovládali parní mašiny.Nadřeli se chudáci,zima,horko,průvan,ne na každém stroji byl "štokr",špatné rozhledové podmínky,špína ad.K tomu odpovědnost-a uznání žádné.Dnes by to nikdo nedělal.Hluboce smekám a mají můj obdiv.
13.05.2011 (18:22)
Toto nemôže mať menej ako za 5! Výborný edit - akokeby autor cestoval v čase aj s digitálom. Moja poklona!
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko