Štokr a další mašiny s přívěsným tendrem, vyjma řady 555.0, měly rychlost "uhlím napřed" omezenu na 50km/hod., což u nákladních vlaků, zvláště na tratích s větším převýšením, byla rychlost více než dostatečná. Např. štokr se zátěží nad normu se z CL na Jedlovou drápal rychlostí 15-20 km/hod.
Prach z tendru se do kuchyně dostával na štokrech taky, když bylo uhlí v tendru víc vybrané, ale proti mašinám bez uzavřené budky to bylo nebe a dudy. Ovládání lokomotivy bylo o něco nepohodlnější než při jízdě komínem vpřed.
Trať CL - Rumburk byla příkladem toho, co píše DŠ. V Rumburku točna max. na čtyřkoláka, štokr se na ní neotočil a tak nákladní vlaky tahaly štokry v jednom nebo druhém směru buď komínem nebo uhlím napřed. Z CL bylo stoupání větší a tak se častěji jezdilo po komínu. Obvyklou výjimkou býval půlnoční Mn z CL, kdy se často kvůli náročnějšímu posunu v Rybništi jezdilo z CL po prdeli, protože tak fíra lépe viděl na posunovače při hoblování ve stanici a nemusel bejt zkroucenej jak paragraf při obsluze mašiny.
Přípřeže a postrky se často rekrutovaly z lokomotiv, které pomáhaly během šichty na všechny strany na různých vlacích z CL a tak jelo, co bylo ve stanici k mání a tak bylo možné vidět na vlacích lokomotivy v rozličných postaveních. Nebyl čas se otáčet na točně v depu CL. Ono to do toho stoupání na Jedlovou bylo stejně fuk. Vjimkou bývala vozba bauxitu z Maďarska do NDR. Pokud se vědělo dopředu, že vlak pojede, tak strojmistr komandoval rovnou 3 štokry a ty se vystavovaly z depa rovnou na vlak a zpravidla komínem do Rbk. Ovšem na dráze se situace mění každým okamžikem a tak se stalo, že dnešní bauxit nepřijel, ač měl a dojel až zítra a zanedlouho za ním přijel ten včera zítřejší a to pak byla legrace sehnat tolik mašin na odvoz, aby to ve stanici zaflákané nákladními vlaky nehnilo od rána do večera a aby mohly jezdit osobní vlaky bez toho, aby musely jezdit na obsazené koleje. Do toho ještě přijel vlak se zeleninou z Maďarska pro soudruhy z NDR a soudruzi zase poslali na oplátku vlak s Trabanty, Wartburgy nebo komabajny E512 či se skvělými nákladními auty IFA. To ještě bývalo na dráze rušno. :-)

V tomto případě spřažení lokomotivy s tendrem byla při jízdě tendrem vpřed rychlost snížena (a teď už si opravdu nejsem jistý jestli 55 nebo 50 km/hod). U řady 555.0 (DR 52, PKP Ty 2) to bylo bez omezení - bylo zde použito jiné spojení mašiny s tendrem. U tendrovek rovněž bez omezení.
Z technického hlediska to nemělo na jízdu či výkon lokomotivy žádný zásadní vliv. I když je pravdou, že některé lok.řady lépe rozdělovaly páru v šoupátkách při jízdě vpřed (např.524.0). Kabina u 556.0 byla rovněž zcela uzavřená...takže nedocházelo ani k nežádoucímu jevu jako u některých starších řad (např.434.2) kde bylo stanoviště otevřené...a proud vzduchu při jízdě tendrem vpřed vířil prach z uhlí do budky.
Tratě kolem Liberce samozřejmě nebyly zdaleka jediné, kde bylo možno vidět jezdit štokry - řadu 556.0 v obráceném postavení. Pokud jezdily na hlavních tratích (50., 60.léta), točily se téměř zásadně vždy a všude. Později, když došlo k jejich přemísťování na vedlejší ramena v důsledku elektrizace a motorizace, nebyla vždy možnost otočit tak velkou lokomotivu ve vratné stanici či depu. Točny v těchto provozních jednotkách byly postaveny pro starší a méně výkonné stroje.

Pokud jede masina uhlim napred, ma to nejaka negativa z hlediska provozu? Vim jen o omezeni rychlosti v souvislosti s nekterymi variantami sprazeni loko s tendrem ... ted mam na myslis spis neco, co by treba souviselo s chlazenim nekterych casti, ktere jsou pri jizde uhlim "za vetrem" nebo tak neco. Predpokladam, ze takoveto omezeni byt mohly, ale bylo jich minimum ... takze tendrovky mohly obema smery stejne.

Astartoth: No ono to bylo dost dáno stářím, kdy do Liberce poprvé zavítala trať od Pardubic (1859), depo již bylo rekonstruované, točna zrušena. Jedna točna byla donedávna u st.č.5 u frýdlantského zhlaví, ale ta se nedala využít. Takže jedině ten triangl a ten se vždy nepoužíval.

To je hrozna rit sveta ten Reichenberg, ze tam nemeli tocnu. A je strasne jak parni lokomotiva jede pozadu!

Drahošu,jako vždy nezklamals.Já na štokrech po tendru (na nákladech)docela ujíždím protože se tak běžně jezdilo.

P.Randák: Vím, že je to myšleno v žertu...ale skutečnost byla taková, že v Liberci se štokry neměly kde točit, jedině na trianglu vedle nákladiště zvaného ÚTD...a z toho důvodu byla spousta jejich výkonů prováděna tenderm napřed.

Zase jeden přednosta dělal naschvály druhýmu a poslal mu mašinu tendrem napřed?

Eine super Aufnahme, Danke Drahos !
Da werden Erinnerungen wach, verdient mehr als eine 5*****