Super fotka.

Historické fotky jsou super, tato je taky super, prostě super

Ja bych si dovolil něco k tomu podotknout.Samozřejmě,"nula-jednička" a naše 498.1 jsou neporovnatelné,pokud jde o konstrukci.Pojmy jako mechanický přikladač,dvojitá dyšna,valivá ložiska,servomotor rozvodu apod.jsou na německých mašinách něčím naprosto neznámým.Přesto-díky pověstné německé kvalitě a již zmíněnému vynikajícímu stavu tratí dokázali z těchto de facto zastaralých strojů i po 50 letech ždímat výkony,které my můžeme jen tiše závidět.Naše parní lokomotivy patřily po stránce jak konstrukční tak i vzhledové ke světové špičce,bohužel těchto jejich vlastností nemohlo být nikdy v provozu využito,především co se týká rychlosti vlaků,naše(zejména nákladními vlaky) přetížené tratě se spoustou pomalých jízd a různými jinými omezeními to prostě neumožňovaly.I tak je -zejména období 60.let z hlediska provozu nesmírně zajímavé a poučné.Ale o tom zase někdy jindy.

ad Astoupa:Dík za docela vyčerpávající příspěvek. Mrknu taky do knih a srovnám si tech. parametry. Jo asi klasická 01 nejde s albíkem srovnat ale ta reko...

2 DJTiesto:

Srovnat Albíka (predpokládám jednickového) s BR 01 asi ani nejde, jen porovnat "tabulkové" údaje - tedy teoreticky. Navíc, Albík (498.1) je o 30 let mladsí konstrukce, s výrazne modernejsím kotlem a tusím i vyssím výkonem. Objektivne by to mohl udelat jen strojvudce, lépe strojmistr, který aktivne jezdil v "kuchyni" obou stroju a zejména zná potrebu bezné údrzby a oprav turnusových stroju na srovnatelných výkonech. Tusím, ze takový clovek nejní. Snad nejaký zijící "parní kouzelník" z C. Velenic? Formální zkousky a merení (VUZ, resp. Versuchsanstallt) se nikdy nekonaly.

Laicky si dovolím napsat, (bez ohledu na prechodnost), ze 01 by nemohla úspesne slouzit na Albíkových výkonech na smerove a sklonove nárocných tratích. Jestli si matne vzpomínám, tak z prazských rychlíku odstupovaly práve uz v Dresden Hbf. a kolem Labe do Decína "jelo cosi jiného". Pro nemecké strojvudce a topice na 01 a 03 na vozebnich ramenech z Berlina bylo stoupaní 10 promile neco jako Alpy. Ale nalozit a valit 50 i 100 km v kuse naplno (s minimem prevysení a ladnymi oblouky) bylo normalní. Oproti tomu netusím, jak by se dlouhodobe Albík tváril na provoz pri v zásade trvalé maximální rychlosti (a zatízení kotle) na vozebních ramenech jako treba práve Berlin - Dresden a to nekolikrát denne. Teoreticky vsak je stridavé namáhaní horsí, nez trvalé. Takze Buh sud.

BR 01 je první Einheitslok (jednotná lokomotiva) dle zadání DRG (Lokbaudezernent Wagner) z roku 1924.

Provedení prvé: 2C1, p2, HN 2000 mm, 20 t na nápravu (i vsechny dalsí), prední behouny 880 mm, V max 120 km/h - od cca 1925
Provedení druhé: 2C1, p2, prední behouny 1000 mm, V max 130 km/h - cca od 1932
Provedení tretí: 2C1, p3, aerodynamicky karosovaná, V max 140 km/h. Asi od roku 1938. Po válce kapotáz odebrána, u DR zadná, temer vsechny u DB, neco snad v Polsku. Jedna soukromá (snad z Polska) byla po roce 1990 opet "prekabátena".
Rekonstrukce DR: Po roce 1960 (?) dosazen konstrukcne nový kotel a hnací nápravy na cca 35 stroju druhého provedení, V max 140 km/h. (I tak byl tusim kotelní vykon nizsí, nez u 498.1) Nekteré stroje olejové, nekteré (docasne) kola typu Box-Pok. Oznaceny 01 5, resp. 01 05
Rekonstrukce u DB:Zpravidla jen u stroju tretího provedení (trojcitá) byly dosazeny nové kotle se spalovací komorou.

Z análu vyplývá, ze jen jednou bylo provedeno formální komplexní porovnání stroju CSD a DRG a to rad 534.0 a BR 50 (tedy pozdejsí 555.1). (Bln - Grunewald - cca 1942). Kotel Skoda lepsí nez nemecky snad ve vsech parametrech (i spotreba), naopak pojezd "50" nadrazen nasemu stroji.

Opět jedna nádherná fotka od p.Švestky. Díky. I když mám raději reko 01 tak i ty původní mají své kouzlo. A prosím dál takovejch pěknejch fotek bývalých DR.
Ps:Jen by mě zajímalo jak by ze srovnání s touto krasavicí nebo reko 01 vyšel náš Albatros

Stoupa) Asi jsem to napsal trochu nejasně, ale o NEvyužití maximálky těmi DB101 vím. Myslel jsem na tu akceleraci. Každopádně díky za další informace. Mám pocit, že správci touto galerií udělali trefu do černého. Pod téměř každou fotkou se v komentářích objeví nová a nová historická fakta, pro čtenáře zajímavá.

ad Josef Petrák:

101 prebytek vykonu potrebuje kvuli dynamice jízdy bez ohledu na (maximální) rychlost. (Tu má 220 km/h a na trati Bln - Dre ji nevyuzije)

Trasa Bln - Dre je dulezitá, ale ne tak moc, jako Bln - jihozápad + západ, Bln - Hamburg. Ani tam dosud nejsou trate v jakosti VRT. A taky na vetsine delky Bln - Dre neni oddelena osobní a nakladní doprava, primestské úseky jsou hodne vytizene "mistní" dopravou Regio (cervená patra + masina 143, 111 a podobne).

Trasa Bln - Hamburg byla zrekonstruována, ICE 1, 2 tech bezmála 300 km urazí za málo více nez 1,5 hodiny. Ovsem po cca 7mi letech zacala pro opotrebení vymena prazcu a nárust jizdní doby (zmena JR) cca 45 minut.

Mimochodem, víte, ze do 20tých let minulého století (vznik DRG) se vsechny vlaky preprahaly? (Tusim ze prave v Doberlug - Kirchhein). Bylo nemyslytelné, aby pruský stroj zajízdel do Dresden a naopak, saský do Berlina.

Tu dobu nemám šanci pamatovat, ale při čtení úvodního komentáře p. Švestky nechápu, co dělali soudruzi v NDR špatně, že v současné době na té trati musí jezdit DB 101 s přebytkem výkonu, aby na tom tankodromu z Drážďan do Berlína ujely alespoň nějakou slušnou jízdní dobu...

Krásná fotka, nádherný příběh! Nejzaslouženější pětka za poslední dobu. Díky, mám dnes lepší náladu...