Je možné, že tehdy hrálo tehdy hlavní roli RVHP, ale osobně se domnívám, že i zcela bez ohledu na RVHP bylo rozumné nezahájit sériovou výrobu - lokomotivy tohoto typu by na tehdejší síti ČSD a už vůbec na dnešních sítích SŽDC a ŽSR nenašly uplatnění. Tehdy se jezdilo sotva 120 na tratích hlavních, elektrifikovaných - elektrifikace se dále navíc šířila. A dnes si myslím o jejich nevyužití nemůže být řeč.

Pánové, nevím kolik z vás pamatuje co bylo RVHP, ale tehdy určitě přechodnost,...atd nehrála hlavní roli :

V šedesátých letech byl v ČKD zahájen vývoj nového drážního motoru s průměrem válců 230 mm. Ke konci šedesátých let byla na základu - novém motoru K 12 V 230 DR, navržena druhá generace motorových lokomotiv - T478.3. Zárověň byla vypracována studie motorové lokomotivy Bo´ Bo´ o výkonu 2400 k (1776 kW) s maximální rychlostí 140 km/h. Již v roce 1967 začaly konstrukční práce v lokomotivce na podvozku pro vmax =140 km/h i ve spolupracujících závodech při řešení motoru a elektrické výzbroje nové lokomotivy. Celé řešení vznikalo z iniciativy ČKD bez zájmu ministerstva dopravy. Stavba prototypů se předpokládala v roce 1971. Počátkem roku 1971 byla teprve dokončena prototypová dokumentace, tímto okamžikem se probudilo i ministerstvo, tehdy již FMD a předložilo předběžné zadání pro motorovou lokomotivu o výkonu 2400 k pro dopravu rychlíků a osobních vlaků na neelektrifikovaných tratích. Požadavky FMD v některých bodech znamenaly tvrdý zásah do již hotové dokumentace - nejvíce požadované maximální nápravové zatížení 195 kN. Celý vývoj se nyní dostal do etapy nekonečných jednání, které ještě umocňovaly politické tlaky na rozdělení výroby v rámci RVHP - motorové lokomotivy s výkonem nad 2000 k neměly být vyráběny v ČSSR. ....... Koncem června (1977) proběhlo schvalovací řízení, kde byla konstatována dobrá úroveň řešení lokomotivy a mimo nápravového zatížení i splnění parametrů zadání FMD. Pro sériovou produkci se předpokládalo snížení nápravového zatížení na 205 kN. V zadání požadovaných 195 kN nebylo reálné dosáhnout. Vzhledem k situaci v RVHP - nevyrábět v ČSSR lokomotivy o vyšším výkonu než 2000 k a rovněž z pohledu využitelnosti těchto lokomotiv - přednost měla nákladní doprava - dodávky ČME3 pro SŽ z ČKD a dodávky T679.1 ze SSSR, nebyla sériová výroba těchto lokomotiv nikdy objednána. zdroj:www.parostroj.net

Tato situace kolem Kyklopa je hodně známá...lokomotivy nad 2000k pak v rámci RVHP dodával SSSR.

No připadá mi nějaká větší... Má to aspoň větší výkon v porovnání s větší velikostí a váhou?

Tom Bury: motor je stejný, doporučuju aktuální článek. Ke gp-ově spekulaci. Pokud by tady byla nějaká série kyklopů, pak by v době poklesu výkonů a rušení dieselových mašin zařvala ne na spotřebu, ale na přechodnost, resp. nepřechodnost na prakticky všechny neelektrifikované tratě; brejlovec/baruna má výrazně univerzálnější využití. Ostatně jeden z rozhodujících důvodů, proč se kyklop nedostal do výroby, bylo jeho vysoká hmotnost a už tehdy zřejmý fakt, že za pár let by s nima nebylo kde jezdit.

Tak ale někde jsem četl že přošel reko tak snad tam dali ekonomičtější motor ne ??? Pokud ne, inu aspoň jeden nám občas ukáže svou krásu nekrásu :)

Krása!
Je to takovej dieslovej Papoušek - tak hranatá a tak ohyzdná mašina, až je krásná.
Buď rád, že se jich víc nevyrobilo, oplakal bys je stejně, šly by do šrotu jako první. Je to velká mašina, která jede-táhne-žere víc než brejlovec a v době šrotové se slyšelo hlavně víc na to žere.

Škoda že jich není víc.