..: Fotogalerie - detaily fotografie 754.049-5 :..
 

754.049-5


754.049-5Informace o fotografii:
 - Úsek: Kunčice pod Ondřejníkem - Frenštát pod Radhoštěm
 - Datum: 13.4.2016
 - Autor: Duhy  Poslat email autorovi
 - Zobrazeno: 3893x
 - Detailní EXIF informace »
 - Rating od autorů:   
 10
 - Rating od uživatelů:
 9

   
 
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit
 

registrovaný uživatel Flexo 
Počet komentářů uživatele54 »fotek 0
13.05.2016 (7:15)  
Na jedné nejmenované trati byla v 60tých letech provedena příprava pro ztrojkolejnění, vše bylo připraveno a místo troleje nad kolejí, která tam ještě nebyla visely závaží.

Jestli je myšlena trať Praha-Libeň - Praha-Běchovice, tak jsem kdysi viděl fotku z Kyjí, kde je trolej i nad "prostřední kolejí" (!!!). Bylo to zřejmě těsně po zahájení el. provozu. Bohužel už to ale nejsem schopen znovu najít. Byl to myslím albatros s rychlíkem směr Praha.
12.05.2016 (21:53)  
zirecek: Tak to je právě ten nešťastný příklad, kdy se to fakt nepovedlo. Zemní těleso a patky jsou, zabzař tuším neni ani příprava.
Ovšem kolej by se tam opravdu hodila, když sleduju jak se do depa najíždí několika úvratěmi. Dříve tam také vedla přímá kolej odbočující z vítkovské trati. Holt pokrok nezastavíš.
12.05.2016 (19:36)  
Louis Armstrong: A co seškrtané spojky Nového spojení, kde jsou postaveny jen zemní tělesa a patky pro stožáry TV (viditelné z vlaku)? Někdo chtěl ušetřit, avšak realita je, že kdyby se tam koleje měly nakonec položit a troleje se stožáry osadit, bude to stejně velice drahé s úpravou stávajících trolejí a zab. zař.

Osobně vnímám veliký rozdíl v mentalitě plánování a projektování železničních staveb u nás a na Slovensku. U nás se stále držíme zaběhnutých projektantských a investorských klišé a neumíme vidět na 20-30 let dopředu, což je minimální doba, na kterou se infrastruktura staví. Prosadit nějaký nový prvek, systémovou změnu nebo vidět trochu za roh je u nás hodně slabé. Štíhlé výhybky, pohyblivé hroty srdcovek, lepší informační systém na nástupištích (označení kolejí a hran), informační tabule v podchodech, občas lepší vizuál podchodů, velkorysejší pojetí návrhových rychlostí...
akreditovaný fotograf nebo člen ŽP Vlad  mail  
Počet komentářů uživatele815 »fotek 0
12.05.2016 (18:54)  
Kolegové, díky za technické objasnění.
12.05.2016 (18:13)  
Krom níže zmíněných nedostatků vidím ještě jeden problém - většina velkých staveb je dnes spolufinancována z evropských dotací. Myslím, že by se těžko obhajovalo financování něčeho, co nebude po dokončení stavby sloužit.

A k technickému řešení - ono i provedení TV prochází poměrně rychlým vývojem, mohlo by se docela dobře stát, že bude nutné stejně většinu přebudovat, jak již bylo popsáno.

Na druhou stranu se mi zdá, že u většiny soudobých staveb chybí jakékoliv plánování do budoucnosti, podobně jako nechávání funkčních rezerv na rozvoj sítě. U patek TV by úplně stačilo, kdyby se ponechalo pro ně vhodné místo bez kabelů, odvodnění apod.
Ne nadarmo se říká, že u dopravních staveb by měl být kladen důraz na velkorysost a nadčasovost.
12.05.2016 (17:10)  
Na jedné nejmenované trati byla v 60tých letech provedena příprava pro ztrojkolejnění, vše bylo připraveno a místo troleje nad kolejí, která tam ještě nebyla visely závaží. Při koridorizaci v nedávné době šlo všechno pryč a všechno se dělalo znova.
12.05.2016 (14:35)  
Tak ono asi zalezi co presne znamena to uvažuje o se elektrizaci. Pokud o tom jenom placa nejakej politik, kterej bude za 4 roky na smetisti dejin, tak to asi nema cenu...
12.05.2016 (12:17)  
Já si dovolím reagovat, i když jsem nebyl vyzván. Mám dokonce i vlastní zkušenost. ;-)
Již něco poměrně správně odhadl Lapil. Jen jednu větší nepřesnost uvedu na pravou míru (ps: cenový odhad nekomentuji ;-)). Průjezdný průřez je stejný pro všechny rychlosti, jen se dělají přirážky v některých malých obloucích. Pozemky jsou většinou na tratích, kde připadá elektrifikace dostatečné i pro stožáry elektrického vedení.
A teď k dotazu Vláda, musí se zde vzít v potaz spoustu aspektů. Jak již bylo napsáno, nejdůležitější je cena. Ono nejde jen o cenu samotné stavby, ale třeba již o cenu projektu. Takže pokud se něco projektuje pro elektrifikovanou trať, tak pokud není elektrifikace součástí stavby, většinou se projekt nedělá, ale stavba jako taková se pro elektrifikaci připraví. Např. mě napadají vodivá spojení, ochrana před bludnými proudy a jiné.
Pro kolej by samozřejmě bylo vždy lepší, když už se kolem nikdo nevrtá, protože stavební firmy jsou čuníci a nově udělanou kolej jsou schopni zaneřádit neskutečně. Nemluvě např. o nějaké možné deformaci. Navíc při výkopech se narazí na nějaké kabely, které jsou jinde než mají být, vždy se najde nějaké odvodnění, které mělo být trošku jinak nebo se naopak nepovede přesně výkop na patku. Takže se pak musí řešit vše při stavbě patek, i když by toto mohlo být řešeno při stavbě v koordinaci.
Pokud je z nějakého důvodu už projekt elektrifikace hotový, tak je už koordinováno například odvodnění a kabely v zemi, což je velká výhoda, ale prosadit vybudování patek dopředu stejně není v silách traťováků  neboť opět nastupují peníze na stavbu, která se nedá ekonomicky odůvodnit a tím pádem je to náklad, který nepřináší benefit a tím je to při napjatých ekonomických analýzách konečná…
Mně se na nejmenované stavbě podařilo prosadit 1 patku ze 126. A to jen proto, že tato byla opravdu v místě, kde by při budoucí stavbě rozbili úplně vše (kabely a odvodnění) Ostatní nebyli projektantem označeny za problematické a snadno vybudovatelné při případné elektrizaci. To že bude na budování patek nutná výluka, která by při budování v rámci stavby koleje byla výrazně kratší, prý neodůvodní vyšší ekonomické náklady.
A samozřejmě je to i otázka papírová. Pokud se dělá rekonstrukce, jde to v některých případech schovat pod ohlášení, ale budování patek již určitě ne.
12.05.2016 (10:20)  
Jsem taky stavař nikoliv dopravní, ale podle mě tady nejde o nic speciálně dopravního. Je-li situace jednoduchá, je technicky celkem jedno, jestli se díra v zemi&patka udělá teď nebo potom; cenu jsem si právě vymyslel 200 000,- Kč /km jednokolejky, spíš víc.
Situace ovšem není jednoduchá zejména na v náspech, v zářezech, na mostech, v tunelech a vůbec všude tam, kde není místo. Čili (skoro) všude. A to, prosím, nemluvím o majetkových vztazích a sousedech. Předpokládám totiž, že vlak má nějaký nutný průjezdný profil (čím jede rychleji, tím větší) a sloupy musí být mimo něj čili mimo stávající trať a pozemek. Terminologii neumím, ale snad jsem se vyjádřil jasně.
Jinými slovy - rozsázet po čtvrtině(???) trati patky, když notabene nevím, jaké tam (za rok? Za sto let?) přijdou sloupy (otázka kotvení: Kalich? Jak velký? Chemické kotvy?) a když naopak vím, že Ištván je schopný mě doživotně pronásledovat i skrze důležitější desítku miliónů, než je důvod "možná někdy" - nezlobte se na mě, JÁ bych do toho nešel. Nestojím o Blanku II.
Notabene: pletu se hodně, když si myslím, že prostou rekonstrukci lze dělat na základě nějakého jednoduchého ohlášení, zatímco elektrifikace je změna užívání neboli je nutné stavební povolení mj. s nutností zpracovat EIIA (EIA? Ta studie o životním prostředí...)?
akreditovaný fotograf nebo člen ŽP Vlad  mail  
Počet komentářů uživatele815 »fotek 0
12.05.2016 (8:25)  
(OT) Louisi, mohu mít dotaz?
Jsem sice stavař, ale nikoliv dopravní. Když už se dělá reko trati, u které se uvažuje o elektrizaci, je tak velký problém tam přidat v rámci reko patky pro sloupy TV a udělat tak "přípravu"? Nemám představu, jak moc bude při elektrizaci pak nutno znovu zasahovat do samotné trati.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci - otázky a odpovědi


Info
informacni okenko