Oni tam to nádraží postavili větší zejména proto, že v něm sídlila mj. celnice.

NIcKON: tím říkám, že když mluvíte o standardním křižování, mluvíte o něčem, co v dotčené oblasti není potřeba. Pouhým porovnáním délek bývalých kolejí v Dolní Poustevně a Sebnicích nutně musíte dojít k závěru, že poustevenská stanice byla buď předimenzovaná, nebo byla Poustevna průmyslové město větší než Sebnice, nebo tam ty vagóny ve velkým žrali. Nežrali a nebyla větší, akorát to nádraží postavili pro jistotu větší, když na něj dostali dotace (ono se tomu říkalo jinak, ale dotace je dnešnímu čtenáři lépe srozumitelná). Takže po kolejích v Poustevně není potřeba brečet.

Když jsem jel naposledy před několika týdny já, tak se stálo i z Lípy nahoru. A nebylo to zdaleka poprvé. Asi máte mimořádnou kliku :)

NIcKON: totéž platí o nymburských rychlíkách, k nimž se v České Lípě připojuje posilový vůz a stejně to často nestačí

Tak to prdlajs. V neděli odpoledne/podvečer - trampská špička - Bezděz-Bolka Hauptbánhof. 954 obsazeno 70% míst xezení, jednička naprosto volná, 854 obsazeno 80% míst xezení a neprůchoze připojená Bédétenka (Bdtn757) pojme kus skautskýho oddílu (40 lidí) a tím bude obsazena 45 lidmi. V Bolce se hromadně přesedá do Pr. a do Kolína tolik lidí, kolik by mohlo (potenciál je), neězdí.

Té poznámce nějak nerozumím - co je na tom zajímavého? Že ve Šluknově donedávna chyběla odjezdová návěstidla směrem na Poustevnu, to vím. Ale křižovalo se tam normálně, jak ostatně sám píšete.

Propustnost horské trati je tak akorát, aby tam projelo jedno Desiro za hodinu. Sebnice (pomn., poustevenský výraz) si těžko kdy vymůžou lepší než dvouhodinový takt do Bádu (výraz českých železničářů), stejně jako si Šluknov, Šenov a Poustevna nevymůžou lepší takt do Děčína, když všechny okresní instituce - vyjma soudu - mají filiálku v Rumburku. Détrojkový běhání s klíčema je šotosen. Další zvyšování propustnosti je neopodstatněné, přinejmenším do doby, než se postaví pořádné jezy na Labi a z Děčína se nestane suchý poldr chránící Bád před velkou vodou. Pak by se snad mohl naplnit šotosen některých lokálních politiků, že obnovením trati přes Poustevnu vznikne objízdná trať k labské dvojkolejce.
Ještě poznámka: v roce 2007, když byla ve Šluknově první výhybka s elektrickým přestavníkem, ta na rumburském zhlaví, tak přes ní uhýbaly večerní vlaky úplně běžně.

To je sice pravda, jenže za současné úpravy je křižování "technicky možné" jak v Poustevně, tak v Žebnici, ovšem ani na jednom místě běžným způsobem. A tak zůstává mezi Mikulášovicemi a Žandovem skoro 30km úsek bez možnosti standardního křižování (výhybky v Rathmannsdorfu už jsou taky pryč, postupně mizí i vedlejší kolej s šikmými ocelovými pražci, Kohlmühle už přišlo o poslední stopy po někdejším uzlovém nádraží s odbočnou úzkokolejkou do Honštejna). Co to udělalo s propustností horské tratě, asi netřeba připomínat.

To je pro mě novinka, díky.

Ta třetí kolej přišla o výhybku u výpravní budovy někdy v osmdesátých letech, když tam při posunu zatlačili vůz nějak víc do trávy a vona v ní byla výkolejka. Za měsíc už tam byl šturc.

Dnešní realita lokálky je taková, že drtivá většina vlaků jsou motoráky a jednotky, které neobjíždějí a mohou křižovat na jedné výhybce (což se třeba v Panském dělo léta, i když tam byly dvě průjezdné koleje).

Plány armády byly takové, že vybrané málo provozované vedlejší trati nechá vybavit únosným svrškem a pak z nich bude odpalovat rakety středního doletu z železničních vozů. V souvislosti s tratí přes Zahrady o tom psalo děčínské muzeum ve svém časopise.

Uhelné sklady v Krásné Lípě u nádraží zůstaly, předpokládám, že u nich občas nějaký vagon zastaví. Pak stačí křižování, které se tam děje pravidelně, k tomu o víkendu vlak na Zahrady a je vymalováno.

Problém té třetí koleje je, že má jen jednu výhybku, žádný peron a cca 40 metrů. Čili žádné křižování, objíždění ani odjezdy z vedlejší do ČR.

Tamější desira jsou hodně zasloužilá a už je to na nich dost vidět, ale pořád kvalitativně převyšují 99 % vozového parku na jiných lokálkách, včetně RS1.

O jaké armádní záměry mělo jít?

Krása! Jako zamlada.
NIcKON: když tři koleje stačily v Rumburku na to, aby se na nich sjelo a obrátilo šest vlaků, co by se muselo dít v Krásné Lípě, aby koleje nestačily? Start raket středního doletu z trati Krásná Lípa-Panský? Zdeněk Šindlauer sice píše, že za nový svršek tu mohla obchodnická rozvaha ČSD, ale Děčínské vlastivědné zprávy jej zdůvodňují záměry lidové armády. Kolejiště v Dolní Poustevně bylo předimenzované odjakživa, po válce to začlo být jasné i ČSD, tak se dopravní čtvrtá kolej změnila na manipulační a odstavovaly se na ní vozy. Ve skutečnosti se drtivá většina místních přeprav nakládala a vykládala na třetí koleji, která zůstala zachovaná.
Co se týče moderních vozidel, tamní Desira jsou dnes stejně stará, jako tamní šukafóny v devadesátých let.