Rabíne, takovým dalším "tajným" pozorovacím místem byl památník na Žižkově - pohled na triangl Negreláku a neskutečně pomalu jedoucí přetah (snad s "heligónem", je-li to cca 1963-4 ještě možné) z Buben směr Hrabovka - Libeň Horní. A výlety na Bohdalec s božským pohledem na dvě točny .....

stoupo, moc pěkně jsi to napsal. Ostatní snad prominou OT. Vidím to v barvách a z různých jiných míst mám podobné vzpomínky z dětství (obzvlášť se mi vryl do paměti pohled z lávky nad smíchovským Společným na posunující 414.0 a dokonce i 415.0 a pak později 434.2).
Na doplnění: pohled z jižních učeben té vinohradské Almy mater jsem pak vyměnil za pohled z jižních učeben vršovického gymnázia (sice jich byla většina, ale fungovalo to jen ve 3. a 4. patře). Sice už to v té době nebylo tak zajímavé, ale bylo to blíž ke kolejím :)

Rabíne,

píšou to krásně poeticky, ale realita:
1) Věcně: Koukni, co níže píše místně příslušný odborník Drahoš von Švestka. Ani tam nebylo dost Štokrů, pomáhalo, co se dalo. Dodám, před Mazutkami místně příslušné 524.0
2) Subjektivně: V době mého trvalého pobyt v rozmazlovně Brno-KrPole mi bylo 0,1 až 5 let. Ty vlaky z pohledu kluka neměly začátku, ni konce, jen daleko vpředu, u zhlaví a ještě dál vzadu podfukovaly a někdy krátce zařvaly pojišťováky. Jinak klid a mír. Když se ten nepředstavitelně dlouhý vlak rozjížděl z "nového" KrPole směr Maloměřice (tj. proti kopci), písknul "výpravka", pozvedl terčík a nervozita a pevnost úchopu dědovy ruky vzrostly, ozvalo se (v souladu s předpisy) mohutné dlohé píííísk zepředu (někdy siréna - nebo to štokry měly jinak laděné, než staré mašiny na C '''), chvilku nic, pííííísk písk zezadu, a od tamtéž slyšitelné syčení, krátce na to stacatto třesku posupně namačkávaných nárazníků odzadu a prásk - první výfuky od postrku. A to už coby první poznané stereo se přidala vlaková a přípřež. A "výpravka" strčil výpravku pod rámě a jako svíčka v pozoru stál. A skřípalo to a vrzalo to a ten hukot zezadu s blížil a když postrk (postrky) přijely tam co jsme stávali, výfuky bylo lze rozeznat, ale už ne počítat - no krása! Takový nádherný kravál nedokázal udělat ani orchestr (činely) v tehdejším Janáčkově divadle! Jestli štěkali KrPolští psi, jak poznamenáváš - jistě ano, bývali velmi aktivní - ale neměli šanci nejmenší proti Kylchapu na plně otevřený regulátor. A vlak předuněl, obměnil nás za trpělivost dávkou sazí, někdy i sprškou kondenzátu, zvuk se sléval a nesl se přes zhlaví zatáčkou kamsi v dál, kde tehdy ještě nebylo sídliště Lesná. (A Gagarin se na let teprve připravoval...). Výpravka zrušil pozor, výpravkou pohupoval a s usměvem na tváři čekal, až z prvního nástupiště vypadneme.
3) Emoce 1: Tydle rozjezdy se vryly do mé paměti snad více, než i Tobě, Rabíne, známý pohled z "jižních" učeben v Kladské na Pha - Nusle (pardon, tedy už Vršovice) s průjezdem SVT 16.18. A byl to vjem silnější, než "velkonohé" stroje na Exech a R do Práglu na Brno- Hlavní (sakra, i "náboj" HN byl snad výše, než moje oči). A na KrPoli taky vznikl můj nehynoucí vztah k 434.2 - taková milá, s rukama v kapsách, tam občas postávala a asi tak tři mi mohly být - když jsem směl nahoru vylézt (spíš jsem byl podán), čichat tu vůni, uskakovat před otevřenou pecí, neleknou se "jdoucího" pojišťováku (nebo to alespoň nedat najevo) a pak vyvrcholení - směl jsem si písknout! S čím babička čekala k obědu nevím. Přišli jsme pozdě, s odpovídajícím odérem a hrdými stopami šmíru a snědli jsme všecko.
4) Emoce 2: Když jsem zažil a do paměti zapsal tyhle "non plugged" koncerty, přijde mi Sergej jako Alla Pugačeva versus Olympic (nebo územně příslušné Synkopy 61)

Stoupa:Libore,tvrzení,že krysa (ES 499.0) nemusela při jízdě se 7-9 vozy využít na trati 26 plnou tažnou sílu,je naprosto správně.
Rabín: Štokry dosahovaly při pořádném namáhání výkonu až 2200 koní (1620 kW),takže to číslo by se šplhalo ještě poněkud výše...

stoupa: ty vlaky na 4 kotle... představuji si v barvách 2x 556.0 vpředu a 2x 556.0 na postrku. Zběsilý štěkot zdivočelých psů, když to pustili naplno... Ve starých jednotkách dohromady nějakých 8.000 koní... A když si fírové při zbrojení ohlídali kvalitu uhlí, když to dobře uměli a dobře jim to vařilo, mohlo to dávat i o něco víc...

Drahoši, kdysi jsem slyšel, že 260 při plynulé jízdě proti kopci s Hungárií (tehdy 7, vyjímečně 9 kočárů "Y") ES 499.0 nemusela využít ouplně plně tažnou sílu, tedy "ampérmetry nešly za roh". Byla to bohapustá "latina z kuchyně", nebo? Jestli "nebo", pak je to odpověď, resp. potvrzení, že s dobrou trakční technikou je ta 260 taky perspektivní - než se za HavlBrodem udusí v protiobloucích a krátkých stanicích. :-) A představ si tam dvousystémový stroj s asynchrony na podvozku Bo'Bo'Bo' ...... (Brzdit proti kopci? :-))

PS: Ty vlaky se 3-4 kotly jsem coby robě malé obdivoval v KrPoli a hodně pevně se držel dědy za ruku. Těžko uvěřit, to byla ještě Gagarinova Kobližná. :-)

Tak to je síla.. Rok '95 a trať na úrovni půstoletí zpět..

To je paráda, teď je tam jen hnusný umělý koridor.
A po stránce přejezdů to muselo být taky něco.

Trať přes Havl.Brod by byla logicky mnohem vhodnější pro vybudování rychlého spojení mezi Brnem a Prahou.Náročnější sklonové poměry v této době,kdy se vozí směšně krátké a lehké vlaky,naprosto nevadí.Na celém úseku je jediné křížení s pozemní komunikací...a parametry trati umožňují při minimálních úpravách zvýšení traťové rychlosti o 10-20 km/hod.Problémem byl pomalý úsek z Havl.Brodu do Čáslavi,kde trať nebylo jak "narovnat".Byly vypracovány studie se stavbou zcela nového přímého úseku s napojením před Kolínem...nakonec to všechno dopadlo jinak.

Pro J.U.Ray:

Těch variant bylo skutečně několik. Projekt je ze 30.tých let, realizace v letech padesátých. Zejména varianty zaústění do Prahy bez využití Štégu "Kolín-Praha" byly zajímací. O "Tišnovském folkloru" ničehož netuším. Fakt je, že dědové naprojektovali a tátové postavili nádhernou trať s mimoúrovňovým křížením všude, krom Tišnova. Žel, dech, vůle a peníze na reko úseku Havl Brod - Kutná Hora - (Praha) nebyly.