850/1+050 už jen tak neuvidíte tyto vozidla již dojezdily všechny co byly pod ČD.

Na Olomoucku, konkrétně na trati z Olomouce přes Šternberk do Uničova, bylo možné dlouhé roky potkávat 750 (dřív 749) s vozy B (Bt), a vzadu 843 + 1-2 043, dřív 850 + 050. (Přiznám se, že nevím, jestli i letos tam jezdí taková souprava....)
Motorové vozy pomáhaly při rozjezdu ze zastávek a pak už obvykle jen drželi volnoběh. 843 musely být stejně "činné", protože musely vytápět/klimatizovat a ovládat dveře.

Chary: a co třeba pomalé jízdy (tuším 2 nebo 3) mezi Boleslaví a Všetatama? Vlak něco pokrátí a tam to zase nabere...

Sdílím s panem Drahošem Švestkou nadšení pro brejlovce, jsou to pěkné a oblíbené lokomotivy a díky bohu za ně. Kdo byl šikovný, uměl s mašinou zajet i s normativní zátěží pod jízdní doby (počítané na lokomotivní řadu). Byla to, troufám si tvrdit, i otázka strojvůdcovské cti.

Hnací vozidlo, zde 854, by se mohlo snad vézt i jako pohotové ke službě, tudíž by výkon vyvíjet nemuselo.

Myslím si však, že je celkově dobře, když je aspoň nějaká snaha o přizpůsobení jízdních dob nikoliv lokomotivní řadě, ale poptávce. Čili: brejlovec by tohle určitě dal sám, ale všichni snad uvítáme, když nepojede 40, a proto nabídnutý výkon hydry, byť třeba nezávratný, uvítáme. K čemu se tam plazit, když je na rychlostnících řekněme 80-90? Specielně na turnovské by větší svižnost neuškodila. Rozjíždět se s vlakem na 60ku 8 minut nebo hrdinně zvládat svah trvalou rychlostí už dnes není asi úplně přijatelné.

Já jsem tu ocitoval předpis...a sklidil za to mínusy. Je mi to sice úplně fuk, ale nakýtá se otázka, jestli vůbec má smysl se tu o něco snažit a psát nějaké odborné komentáře a stanoviska. To za prvé. Za druhé...k tomu co napsal Chary a Martin. Podobných závěsů jsem se s touhle lokomtivní řadou navozil nepočítaně...zejména na trati Brno-Jihlava. Většinou se jednalo o krokodýla + Bmx. Norma zatížení pro Os vlaky pro řadu 754 zde byla 250 tun, pro rychlíky 330 tun (což bylo těch 7 vozů, jak píše Martin). Při zátěži 3x BDmtee i se zmíněným závěsem nebyla tedy norma zatížení překročena, při 4x BDmtee nebo Bt byla překročena cca o 20-25 tun. Závěs většinou netlačil, nebo jen zlehka, s výjimkou onoho zmíněného stoupání do Rapotic. Sice předpis je předpis, ale zkušení pardáli doře věděli, že to není nutné. Nebyl žádný problém dodržet jízdní doby. Proto jsem poznamenal, že i v případě nevyvíjení tažné síly mot.vozem na konci vlaku si brejlák s touto zátěží hravě poradí...navíc tato trať na snímku nemá tak náročné sklonové poměry jako jihlavská. Toť vše.

topič: :)

Dobrá, dvakrát takové.

Martin Grill: ...kde je stoupání jednou takové...
Tedy stejné.

Chotětov není úplně v Polabí :) Do něj se turnovské rychlíky podívají v Neratovicích a ve Všetatech jej zase opouštějí. Pak vyjíždějí na Skalskou tabuli a v Chotětově jsou na 260 m. n. m., což je o sto víc než ve Všetatech. Už v Byšicích mají nastoupáno prvních třicet, v Košátkách dalších 30, v Kropáčově Vrutici +25 a za ní na širé trati jsou na těch dvě stě šedesáti. Ano, Rapál to sice není, ale nějakých 13,5 km tam má katr prakticky v jednom kuse plný kotel a vytáhne to se dvěma vozy nanejvýš na nějakých šedesát. Čili tomu, že by si tam brejle se sedmi kočáry jen tak pohrávaly, moc nevěřím.

PM: Jistě, ale čísla jsou čísla :)

Srovnávat rapál s polabím dost dobře nejde :)