Šlapací drezína
Šlapaly děti, samozřejmě, dospělé k tomu vůbec nepustily, jenom když bylo na konci třeba pohonnou jednotku demontovat a osadit pro zpáteční jízdu.
Hledejte "Drezína Ratíškovice". Jižní Morava, u Kyjova, leč prosím o zvýšenou toleranci významu "u", vůbec ty kraje neznám.
Viz http://www.ratiskovka.cz/. Zřejmě je třeba objednat se docela včas, zvlášť když je - jako v našem případě - výprava poněkud početnější.
Půjčí vám ji na 60 minut, za 200,- Kč jeden stroj pro šest lidí, z toho dva šlapající; celkem pohodička, netrváte-li na tom, že budete předjíždět sběrače hub.

Teda pokud neni u nádraří nádražní hotel či něco okolí nádraží co by nýdražku/nádražní hotel suplovalo.

Obědovou pauzu v podokresním městě bych i bral, ale mám takovej pocit, že v kdejakým i okresním městě si dneska můžu místo pobytu v nádražce tak maximálně okousat nehty. BON APETIT.

Milý Lapile, úplně nekecáte, třeba v roce 54 ten zuřivý přestup mezi rychlíky mohl nastat ve čtvrt na osm, ale měl byste na něj taky šest minut, což se dá velmi dobře stihnout hlavně na papíře a za letmé přistání v Praze pak budete odměněn dvěma hodinami obědové pauzy někde na podokresním nádraží, když už cestujete odkudkoli kamkoli.
Zavedení osmiminutové přestupní doby na Wilsoňáku mě tak rozladilo, že už jsem ty změny ani nedolepil, ale když si nesednou přípoje, můžu si sednout já na kafe. Je kam a ani to není dražší, než býval svého času příplatek.

(OT) Lapil: Šlapací drezínou? To zní zajímavě. Povídejte! Kdo šlapal?

Ne že bych tesknil za starými časy reálného socialismu, ale je pravda, že (a abych teď nekecal) někdy po osmé ranní se na Wilsonovo sjely rychlíky z hlavních směrů (Plzeň, Budějovice...) a někdy před devátou se zase rozjely, takže se za cenu jednoho "zuřivého přestupu" bylo lze dostat celkem odkudkoliv kamkoliv. Večer kolem sedmé se to dělo naopak. Času na přestup bylo celkem dost, tuším kolem 15 minut mezi posledním a prvním.
Za poněkud trapné považuju, že dnes (loni o prázdninách, abych byl přesný) na mně na hlaváku vlak nepočká, i když jde o pár minut (viděl jsem ho odjíždět). Je ovšem pravda, že tehdy se ten ztracený přípoj ukázal být výhrou, neb mi ve finále umožnil svézt se (turistickou) šlapací drezínou.

No to je schválně, že o víkendu nejsou přípoje, aby na "pražáky" zbylo místo. Je zvláštní, že "pražáci" většinou chápou, že wilsoňák není roh Spálený a Lazarský, aby se tam každou hodinu sjely spoje z celého státu a mohlo se zuřivě přestupovat.

PM: Tak, jak jezdil poslední celotýdenní Košičan, než ho zrušili, a nebo tak, jak jezdí nyní RegioJet.

Jednoduše řečeno, nynější odjezd a příjezd Pendolina z/do Prahy je tak akorát pro "pražáky" (pro cestující, kteří začínají a končí jízdu v Praze), jakékoliv další přípoje ať ráno nebo večer jsou nemožné, zvláště o víkend, kdy jsou tyto vlaky nejvíce využívané... Jedinou výhodu, kterou to má, tak pro dráhy, že to nestojí přes noc v Košicích...

janick: Když pominu všechny ostatní okolnosti nasazení pendolina, jaký vhodnější čas než ráno z Prahy na oběd do Tater a odpoledne zpět s večerním návratem do Prahy byste si představoval ?

Luxus!! Pořádný Košičan, ne jako teď pětivozový bastard jedoucí v pátek tam a v neděli zpět... Jediné slušné a vyhovující spojení ČD/ZSSK z Čech na východ Slovenska zničené a nahrazené Pendolinem v nevyhovujícím čase. Pěkně se cestující naservírovali zadarmo Žlutejm, kteří mají teď stejně dlouhou soupravu.