Onoho 16.8. jsem jel z práce z LBC do UnL odpoledním rychlíkem. Bylo to docela zajímavé. Na nádraží nikdo nic nevěděl. Nějaké zpoždění to mělo, ale jelo to. V Ústí se vystupovalo až na západě. Mám nějaké fotky z cesty, ale je to na nějaký prapodivný digitál. Můžu poslat na soukr. mail. Největší zážitek byl most přes Labe v Děčíně. A pak taky lidi mezi DC a UnL - seděli na náspu a koukali na řeku a zatopené domy.

ZdŠ: Také děkuji za upřesnění.

ZdŠ: děkuji. Omlouvám se panu Negrellimu, že jsem jeho "zásluhy o niveletu" připsal panu Pernerovi. Až později mi došlo, že Perner by na to mezi povodní (březen) a svou smrtí (září) měl málo času (a zřejmě byl zaměstnán na dokončování a zprovozňování dráhy do Prahy).

Malé upřesnění: Janu Pernerovi je oprávněně připisován projekt tratě Státní severní dráhy, je ale záhodno poznamenat, že vycházel z vyměřovacích prací, provedených na trase už v letech 1840 a 1841 ing. Wollnerem. Zásadní a někde i značné úpravy Pernerova prejektu (zejména zvýšení nivelety v těsných kaňonech až o 6 stop na základě poznatků z březnové povodně roku 1845) má na svědomí Alois Negrelli. Což samozřejmě Pernerovy zásluhy nijak nesnižuje.
U mostu ÖNWB třeba vzít v úvahu, že výška jeho původních pilířů byla dána nejen niveletami obou křížících se drah, ale i nutnou výškou (7,40 m) jeho příhradové konstrukce, která vespod nesla silnici.

Humanitární most v akci, aneb Ústí pod Labem :-(

pro Woky:

Ále má. Musel totiz být trasován dle dráhy Praha - Dresden, a tu projektoval jistý pan Perner.

Woky: A ona se při výměně mostní konstrukce měnila niveleta koleje nebo jiné parametry stanovené inženýry ÖNWB, které rozhodly o tom, že most přežil 1000letou vodu?

A nic to nemění ani na správnosti Majrova sdělení, že s tímto mostem neměl Perner nic společného.

Hank: Zcela špatně! Tento most pochází z 50.let 20.stol., ten nemá s Rakouskou severozápadní dráhou nic společného.

majra: Správně. Projekty mostů ÖNWB včetně toho labského v Ústí mají na svědomí dva slavní rakouští inženýři - stavební ředitel Hellwag (který si předtím vysloužil ostruhy na stavbě dráhy přes Brenner) a vrchní inženýr Gerlich. Perner byl v době jeho výstavby v roce 1874 už 29 let po smrti.

Vážení, copak jste si pořád ještě nevšimli a neuvědomili, že pan Fejfar píše své komentáře špatně schválně??!! Nevím sice, jaký pro to má důvod, snad provokace (?), ale každopádně psát dobře umí.