Ďula:
To bylo v depu ČD, nikoliv v žos-Pars a se souhlasem výrobce, snad ještě v záruce v roce 1998 nebo 1999.
Já bych ale nějaký dodatečný technologický otvor, opětovně zacelený vůbec neřešil, důležité je, aby vozidla jezdila a pokud je oprava kvalitně provedena, nemusí být ani dodatečný otvor vidět. Tímto diskuzi na toto téma nejen s Ďulou, končím. Hezký víkend přeje FRK.

Jenomže v dílnách (Pars,CZ loko) se při MH vozidlo odstrojí komplet,ale v depech žádný elektrikář neudělá 30cm velkou díru do laminátu,aby se dostal ke kontroléru vozidla.

Ďula:
To by si koukal, co se někdy musí udělat v zájmu odstranění závady. Například v Šumperku se dělal otvor v podlaze u MV ř.843, protože čidlo na jednom z motorů mělo být nezničitelné, ale nebylo tomu tak.
Tak bylo lepší udělat otvor, než vyndavat celý motorgenerátor. Automobil ale nelze srovnávat s hnacím drážním vozidlem.
V něčem lze teoreticky souhlasit. Po výrobě prototypu a jeho provozním odzkoušení se prováděla (a snad ještě provádí) montážní zkouška, při které se ověřovalo, jak se dají vyměňovat různé agregáty a z toho plynuly závěry pro sériovou výrobu. Pokud by se ale mělo vyzkoušet úplně vše a aplikovat do stavby vozidla, tak by se také mohlo stát, že by se vozidlo do výroby vůbec nedostalo, protože by se nacházely další drobnosti a návrhy na změny konstrukce by nebraly konce. FRK

No to snad néééé! Pokud se elektrikář bude potřebovat dostat pod pult,určitě nebude řezat díru na čele vozidla. Co pak vy automobilisti také sundaváte blatník,aby jste se dostali do palubky nebo snad do něj děláte díru?

Ďula:
Kompresor je samozřejmě moc velký, ten se většinou vyndavá po sejmutí střechy. Jde ale o malé věci, ke kterým je třeba jen otvor 15x15. Jeden žabotlam jezdí s takto zaflekovaným čelem s velikostí fleku asi 30x30. Nevím, zda je to po drobné nehodě, nebo se tam potřeboval dostat opravář a díru si vyřízl, než aby vymontovával celou nebo půl palubní desky. FRK

Tak to jsme všichni blbci,protože na brejlovcích se vždy vymění celá bouda. (viz třeba Brno)
Ano laminát lze opravit,ale pouze malé místa,jako malé díry,prasliny. Ošem prasklinu třeba 1 metr,zlomený sloupek a díru na čele už ne.
že by někdy,někdo v depu udělal díru do laminátu,vytáhl kompresor a zas to zadělal - to mi přijde trošku z jiného světa.

Ďula:
Laminát se dá flekovat, brousit i lakovat. Stačí se dívat pozorně okolo sebe a uvidíš, pokud tomu nebude špína bránit, co vše lidé v depech umí na skříních mašin opravit. Někdy se musí pro různé opravy ve strojovně laminátky zvenku vyříznout otvor, odstranit závadu a opět díru zpětně zacelit. Neber moji poznámku jako posměch, ale návod k tomu, jak získat další vědomosti. Na dráze se dá stále co sledovat. Zdraví FRK

A ještě jinak,proč bok na 121 vypadá jinak!
1) je to rovná plocha,narozdíl od čela,tedy lepší přilnavost barev
2) na čelo mají více vliv povětrnostní podmínky.

Dále přilnavost barvy je lepší na plech než na laminát.

Když bych na tohle všechno měl dávat odkaz,tak by Chary musel mít stránky nafukovací. Doporučuji opět studium na netu pomocí vyhledávače.

To je přesně ono,už jsme zas na začátku.
Přečtěte si znova slovo la-mi-nát-ka. Jakému slovu je to podobné? Že by la-mi-nát? Laminát má jakou vlastnost? Lze flikovat po kouskách? NE! Proto se musí bouda vyměnit jako celek! A teď 163, je to la-mi-nát-ka? NE! Tedy po nehodě se svařují nebo vyměňují pouze části boudy,možno z jednotlivých plechů,popř se modeluje z plechů celá bouda.

Ďula:
Na laminátkách řady 230 je vyměněna řada kabin a jsou nahrazeny kabinami z 240. Rozdíl je v tom, že řada 230 měla střešní oblé okno nad dveřmi strojvedoucích, téměř vždy velmi špinavé, protože by se dalo čistit jen tehdy, když by byl stroj mimo TV. Tato okna byla na řadě 240 vypuštěna.
Rovněž na řadě 163 a 363 je vyměněna řada kabin strojvedoucícho.
Poznámka k redakci: Bylo by možná dobré zveřejňovat lokomotivy po nehodě a potom, jak vypadají po opravě.
FRK