Tato stanice neni Björnfjell, je to Katterat.

Souprava kterou jsem v létě fotil v Narviku, se od té na fotce téměř nelišila (mimo hytláku). A vůz, jehož interier jsem shlédl se spadlou čelistí měl na štítku tuším letopočet 1976. Takový obývák na kolejích.....

Drahos Svestka: K té ceně, na webu švédských drah je možné momentálně koupit jednosměrnou jízdenku Stockholm - Narvik + lehátko v přepočtu asi za 2200 korun. To není špatná cena,na to, jaká je to štreka. Jen podle všeho se musí cestou přestoupit,asi v Bodenu, nevím, jestli momentálně jezdí přímý vlak.

Lkprak: Ad video. Rovinaté a poměrně civilizované. Takhle to v severním Švédsku tedy rozhodně nevypadá. Je to hodně členitý a drsný kraj.
My jsme to tenkrát projeli s kolegou z práce na FIPky...jak jinak. Jenže za pár let Švédsko vystoupilo ze sdružení FIP, takže něco takového zopakovat se už nepovede. Celá trasa Stockhlom-Narvik představuje nejakých 1600 km. Za tu cenu jízdenky by bylo nejspíš několik pěkných dovolených.
Taková perlička na závěr. Během cesty jsme udělali 2denní přestávku nahoře za polárním kruhem, u jezera Törneträsk, v "turistickém středisku" Abisko (jsou to cca 4 domečky.) Měli jsme v úmyslu podniknout nějaké túry kolem jezera, příp.do okolních hor. Dnes se tomu musím smát, jak jsme byli naivní. Vůbec jsme neměli představu o prostoru a vzdálenostech ve Skandinávii (100 km je ždibíček na mapě). Navíc na túry se zde chodí v holínkách...všude je plno sněhu a vody. Zdolat nejvyšší vrchol Švédska (Kebnekajse 2123 m) představuje 1,5 denní jízdu vlakem do Kiruny, pak ještě velký kus autobusem a nakonec 2-3 denní pochod v opuštěné severské divočině...

Vozy jsou to opravdu velmi pohodlne. Vetsi svetly profil je urcite poznat.

Usek Abisko-Narvik je nadherny stejne jako cely zbytek Laplandu!

Dnes už tam všude jezdí jen ty tristní jednotky, naprosto o ničem.

Musím silně nesouhlasit. Naopak bych řekl, že se skoro nic nezměnilo - čas odvál jen ten archaický hytlák. Rc6 vozí stále noční vlaky (v Sundsvallu se potkávají hezky čtyři vprostřed noci) a potkat jdou i na regionálce kolem Göteborgu. Na nákladech Rc6 nebo Rc4...

Spíše bych řekl, že je trochu nuda, že jde vlastně o jediný hlavní typ univerálních elektrických lokomotiv v provozu. Starší kousky leda na nostalgických jízdách.

Jaké jsu asi roky výroby některých těchto vagonů. V roce 85 byly na relaci běžně vozy z roku 1938. V tom roce 93 už ani nevím, zda jsem měl čas prozkoumat takový vlak (skoro přesně v to datum jsem tam byl). Dnes už několik let do Narviku jezdí privátní dopravci a moderní vagóny

Keprt, Drahos Svestka: před pár lety jsem stál v Uppsale na nádraží a závistivě koukal na ten vlak, ale neměl jsem tenkrát peníze na to, abych se s ním svezl. Příští rok bych to rád odčinil,jen možná doletím do Kiruny letadlem a nastoupím až tam, ještě nevím. Letos v květnu jsem absolvoval něco podobného, jízdu Santa Claus Expresem z Oulu do Rovaniemi, naprostá pohádka (dyžtak video tady: http://www.youtube.com/watch?v=-0WWQnU_DEU)

Keprt: Mě to jako nuda rozhodně nepřipadalo...max.tak po stanici Gävle. Pak...co si vzpomínám (už je to dávno) přišel několik set kilometrů překrásný úsek zvlněnou krajinou s nekonečnými lesy a křiśťálově průzračnými jezery. Zhruba tak po stanici Boden, kde se trať znovu přiklání k moři, resp. Botnickému zálivu. Nikde ani noha, sem tam chata a u ní ohýnek...Nemělo to chybu. Úplně jiný svět. Zrovna jako ta souprava. Jak píše TTrain, tak pohodlnými vozy jsem v životě necestoval. Navíc vždy u jednoho čela vozu byl velký prostor na zavazadla, kde bylo možno na zemi rozhodit spacák a karimatku a normálně si lehnout, aniž by člověk někomu překážel. A ta mašina, to je taky legenda sama. Dnes už tam všude jezdí jen ty tristní jednotky, naprosto o ničem.
PS.Mám pocit, že ty červené vozy byly lůžka...už fakt nevím.

Tím přímým vlakem Stockholm - Narvik bych se chtěl někdy projet.

Těch prvních 1000 km je dost nuda :-) Já mám Švédsko rád, ale na sever od Stockholmu až po hory jsou to stovky km furt voda-les-Bullerbyn-voda-les-Bullerbyn.... Ideální je to přejet přes noc, což byl asi i zobrazený vlak. mě nejvíc zaujal ten služebák. Švédským (i norským) vozům pomáhá v prostornosti širší skříň.