Ovšem s rizikem, že Ti to tam Mirel při synchronním skluzu nasype a už se nikdy nerozjedeš ,soudruzi ze Siemensu evidentně nepočítali. A naopak, Mirel nepočítá se synchronním skluzem. Abychom si rozuměli, neříkám, že to, co dělá počítač je vždycky dobře. Říkám, že podtrženo sečteno to většinou vychází líp než člověku, i když krátkodobě to vypadá podivně. Akorát se teda těším, až výjimka z toho většinou bude nějaký Tvůj méně zkušený kolega, který s naspýdovanou mašinou a šňůrou wapek uvízne někde v mlhách před rychlíkem, ve kterým budu sedět já se svejma ropuchama, který budou na střídačku kvákat "Kdypá už tám budem? a Pročpák nejedém?"

(gp): klavírní koncert je když pc reguluje každý TM zvlášť na hraně skluzu. Mimo to že jsi stále v riziku synchroního skluzu kdy při předpisovém nastavení Mirelu jsi blízko rizika NZ chybiÿ překročení max rychlosti. Tak mám zkušenost že pokud stáhnu výkon a nechám lokomotivu usadit a znova ji vytáhnu do výkonu tak výsledek v součtu je lepší (vycházím z PC udaje součtu tažné síly). Přičítám to k tomu že jak se lokomotiva klouže tak se i vrtí a tím adhezi taky nepřidává plus PC přidává výkon co to jde a pak zase stahuje. Tyto všechny fakty přičítá k rozvážení lokomotivy.
Na druhou stranu v návodu k použitá pro řadu 1216 výrobce píše že při nepříznivých adhezních podmínek má dát obsluha výkonou páku do maxu a přenechat práci PC což koresponduje s tvým příspěvkem.

Jenže důvody, proč Metrans nejede rychleji, ani když jede rychle a ještě propálí spoustu elektriky znáš oba: cimbuří a na trati se motá spousta osobních vlaků, které není kudy předjíždět. A proč? Protože před dvaceti lety se myslelo, co říkáš teď Ty: tramvaj stačí.

Co se týče klavírního koncertu, nevím, jak je to u lokomotiv, ale vím velmi dobře, že u strojů řízených počítačem zkušený starý machr nejdřív kroutí hlavou, proč to dělá takový zbytečný pohyby a pak kroutí hlavou znova, když má ncéčko hotovo dřív než on a žádnou kličkou netočilo rychlejc.

(Gp) s hrbatou a 2500t v udolí Labe z ustí nad labem jsme 70 jezdili spokojeně. Z Bohušovic kde jsou podobné sklonové podmínky ta hrbatá s plus 500 běhala taky 80 a mohlo padat co chtělo. Tohle je důsledek hlavně kotoučových brzd které jsou sice nutné kvůli lehčí brzdě a nevypruženým hmotám. Ale adhezi kotouč moc nepřidá. Proč má 380,440........ všechny škodovky čistítcí špalíka. Díky tomu je 380vsTaurus výrazně adhezně lepší. (Tím ukončím výčet všech výhod mimo to že to je off topic)

Neště k rychlosti nákladních vlaků. Nedávno zkoušel Metrans jezdit svoje vlaky pravidelně 120. pokud byli vozy atd. Volně cituji p. Petra Šimrala. V jednom příspěvku uvádí že mimo to že došlo k výraznému nárustu spotřeby tr energie tak k časové uspoře až tak výrazné nedošlo. Zato došlo k výrazně zvýšené náročnosti provozu a opotřebení vozů.

Taková mašina je Ti akorát k tomu, aby ses zbytečně nasral. Můžeš tomu přidat knedlik, ale víc to nejede. To je skutečně stresující (bez ironie). Kdybys tomu moh přitáhnout špalky, hned bys měl lepší pocit, ale jelo by to ve finále rychleji?

samozřejmě fotka je super. Dělá to hodně kfajina, tady by i regina vynikla.....


K tažné síle. Zrovna sedím na 6megovým Tauru a na háku 2100t. Padají lehké exkrementy a ukazatel tažné síly mi skáče mezi 50-80 kN v rychlosti 70km/h. Jakmile přiložím pod kotel akkrát mašina rozehraje klavírní výstup tm a jede ještě míň. Tak na co mi je taková mašina mimo toho že to je vícesystémovka. Tažná síla je hodně ovlivněná např převodem. Reálný výsledek taky ovlivní hodně špalková brzda s Bp bez mraky snímačů dělajícího z strojvedoucího řidiče. Kdy si mašinu hlídáte proti skluzu a zároveň tím občas očistíte jízdní plochu. To vše pomáhá adhezi......... pro rýpaly tento příspěvek je psán z 4. koleje žst Polom

Špatný je základní předpoklad, že výkon se použije až při vyšších rychlostech. Až není chybné, ale je špatné. Sice vlak může jet rychle, až když se rozjede, ale smysl nemá když jede, ale až když jede rychle. Když máme za drahý peníze trati, kde to osobáky můžou švihat sto nebo sto dvacet, tak chceme, aby se tam těch sto nebo sto dvacet opravdu jezdilo, čili i nákladní lokomotiva musí mít výkon. Jestli se z nádraží rozjede sama, s tunou písku, nebo jí budou musit roztlačit čmelákem, koňma či silou vůle (ta nezávisí na adhezi) je z pohledu využívání té rychlé tratě šumák. Samozřejmě, že strojvedoucí vnímá velmi silně spojitost mezi rozjet se a jet rychle, tak důraz klade na sílu.

Jen velika skoda, ze open access nenastal o tak deset let drive, mohlo se falesnych krokodylu i dalsich, E18, E103 dochovat mnohem vice.

Výkon je prd platný, když je lokomotiva lehká a lehce překoná mez adheze a začne klouzat. Plný výkon se tu využije až při vyšších rychlostech při zrychlování. Tažná síla je síla, kterou lokomotiva reálně vyvine při rozjezdu vlaku. Takže určitě souvisí, ale je to podmíněno adhezí, na což Jakuza určitě narážel.

Jakuza: A ona tažná síla s výkonem nesouvisí?