ad topič:

No to je ten zakopaneý pes. Topič ani strojmistr se prostě nedožili a pohovořit nelze. Absence předpisu pro provoz a údržbu zamrzí. Ta vydívka mně trkla - ale stabilizování hoření mazutem (TTO) ve velkých elektrárenských kotlích je věc po desetiletí užívaná a nikdo při najíždění vyzdívku se.tam neměnil .. :-) (ale dělalo to krásné, černé bago, krásně viditelné, když se najíždělo)!

Neředpokládám, že by se onim přídavným olejovým salováním najíždělo (prudký gradient = namáhání topeniště), stabilizace - možná, hlavně jakási "forsáž" a převzetí část "topicího" výkonu ve stoupající části dlouhých tunelů.

Výrazně se z hlediska péče musela projevovat tvorba a usazenin z Uhlí a z TTO = potřeba častěji čistit kouřové trubky, aby neklesl řiliš koeficien prostupu tepla, si myslím.

stoupa: Ale kdepak, já žádný ekvivalent nehledám. Moje první poznámka směřovala právě k tomu, aby si někdo nemyslel, že ty 170 přes Arlberg jezdily jen s olejovým vytápěním. Zajímalo by mě, zda by se někde nedalo najít, jak to bylo technicky vyřešeno. Například vyzdívka pece, zásoba oleje, jeho doprava do hořáku atd. :-)

Pro Rabín
Honzo, (částečné OT), nenechme se zmást nevytříbenou terminologii a i složením a to až do "poválky", té druhé. Vždyť i Tatra 57 B, r.v. 1947, měla v původním návodu měla jako palivo cosi, co připomínalo názvosloví z dílny magistra Kellyho. Nejen na Normal, ale i Special to jezdilo. A snad i sousloví "letecký petrolej", dnes věcně, natož "chemicky" nesrozumitelné ... A jistě také dostupnost kapalných paliv, dnes spíše z množiny LTO... Německé stroje i naše 555.3 už byly na TTO, jestli se nepletu. německé určitě, teda asi ....

stoupa: podle dobových popisů se v topení systém Holden spaloval "petrolej" (pod kterýmžto názvem se dá skrýt ledacos...). Dokonce jakási malá pokusná lokomotiva s "petrolejovým" topením systém Holden a jednomužnou obsluhou se podle literatury (Jiří Pohl) nedlouho zkoušela i na krátké lokálce ze Sedlce-Kutné Hory do Kutné Hory města (přelom 80. a 90. let 19. stol.) - s jakým výsledkem už asi není známo.

pro Rabín, topič:

Kluci, "Holden" byl provozně ověřen a nasazoval se zejména v dlouhých tunelech, aby strojní četa nebyla udušena. Vývin spAlin a nespalných zbytků při spalování byl prostě odlišný. Nehledejte ekvivalent u Olejových nar.: 03.10. 01.5, nebo 44, případně 41 DB.

Na doplnění:
1) olejové přitápění systém Holden měly i jiné řady, např. 310 (375.0 - hrbouni)
2) olejové přitápění používali i Rumuni - systém Cosmovici a byl vidět např. u řady 50 (= DR 57 alias G10) nebo 230 (= DR 38 alias P8) až do konce parního provozu. Jak se oba systémy lišily mi není známo, soudil bych, že hlavní konstrukční rozdíly tkvěly ve kvalitě a složení topného oleje (v Rakousku se požíval haličský, v Rumunsku jejich vlastní).

stoupa: to nezpochybňuji, že to je parní mašina, já jen aby měkdo nenabyl dojmu, že ty 170 přes Arlberg jezdily jen na olej :-)

Topiči, omlouvám se, v roce 1897 jsem na Arlbergu netopil a muzeálně dochovaná ř, 170/434.0 má to cosi vymontované.

Já vím, že bez uhlí to není to ono, já vím že zvuková kulisa toho nového arního stroje je jinačí, ale "Gilds' Gott", parní mašina to je.

stoupa: Mám dojem, že se jednalo o olejové přitápění systému Holden a ne o celkovou náhradu topení uhlím. :-)

:-) Olejové topení u rakouských mašin je vskutku novinka. Již 1897 jím byla vybavena lok. 170 ro jízdy tunely na Arlbergské dráze...