Vy, Drahoši, nic neměňte, Vaše fotky jsou úžasný a s tím, že ta doba, kdy Vy jste fotil parní mašinky, stála za hovno, se už nic udělat nedá. Brečet, že dneska se nic nevozí, a že dřív to bylo lepší, protože se vozilo, je marný, protože kořen toho, že dneska jsou místo fabrik ruiny, je právě v tý době, kdy "se vozilo". Abych Vám odpověděl: mě potěší každá Vaše fotka, protože na ní bude mašinka, nejspíš pára a dvojnásob potěší, když bude od Lípy na sever, protože tam jsem doma. A taky by mi moc potěšilo, kdyby se vyloupla nějaká z G. n., kde je vidět logo na hodinách. Nemám potřebu sarkasticky komentovat Vaše fotky. Mám potřebu rejt do těch, co pod ně píšou "to byla nádherná doba" "to byly výkony" a "to už dneska není". Jistě, ale taky prakticky neexistovalo dostat se někam vlakem bez zpoždění a za dvě hodiny znovu.
K uhlí: Samozřejmě, že štokry byly spočítaný na špatný uhlí o jen asi dvou a půl kilokaloriích, ale i přes všechno třídění, míchání a přesejpání se občas mohlo stát, že na roštu bylo víc jílu než uhlí a pak to prostě nejelo.

:-) raději ímejl...

Musel jsem dlouho přemýšlet, čím jsou ty páně Drahošovy fotky tak pěkný: von je kaktusář, ta mašina je vždycky květ uprostřed pichlavých bodlin. A taky mu to tady vykvejtá jenom párkrát do roka.

Ta měkkost norem má přirozenou příčinu. Rozdíl mezi dobrou a špatnou naftou je na výkonu znát výrazně míň, než mezi dobrým a špatným uhlím a von to topič nemusí vždycky dohnat.
Ten bauxit, kterej tam s velkým čouděním hrdinné štokry vytáhly, se o několik týdnů vrátil vzduchem zpátky ve formě červeného prachu, kyselého deště (na rozložení Al2O3 je potřeba asi třikrát tolik energie, jako se získá složením SO2), nebo v roce 90 zase vlakem jako nepotřebný.

Děkuji za pregnantní odpověď, jako vždy okořeněnou něčím navíc, pane Šindlauere. Dnes už tam jezdí prakticky jen trocha uhlí před topnou sezónou pro US.

Panu Drahošovi samozřejmě hluboká poklona za technicky obdivuhodný snímek!
NIcKON: norma bývala S500/T530 tun, mám záznam z května 1973, že 2x 556.0 vytáhly od Svoru 1246 tun (ucelený "bauxit"). Brejlovec v provedení T478.3 měl normu S450/T470 tun. ZdŠ

Kolik vůbec štokr utáhl na Šébr? Kocour tam dnes vytáhne nějakých deset vozů, z toho půlku prázdných, a je rád že je rád.

No prostě krása.

Nejkrásnější sláva v Rumburku byla, když přijel na návštěvu soudruh Vůdce. Pak už to bylo jenom horší a horší. Vlaječek míň a míň. Pokud je mi známo, místní fabriky jely až do roku sedmdesát z podstaty, každýmu to bylo jasný a navíc na dvoře každý z nich se motal nějakej strejda, kterej uměl místním soudruhům připomenout, že i oni sem přišli v šestačtyřicátým s holou prdelí.

Rádo se stalo, Tome. Myslím, že mašiny v ČL a Liberci byly jedny z nejlepších a nejhezčích, co jsem kdy viděl (a nejen já). Bylo to dáno (dle mého názoru) i tím, že čety v těchto depech jezdily dlouhá léta na starších strojích...a novější, modernější mašiny jako např. papoušky nebo štokry dostaly až jako jedni z posledních, když už jinde nebyly potřeba. Takže si toho náležitě vážili a hleděli si jich. Hlavně v té nákladní dopravě...co to bylo vlaků a vlaků, všemi směry...a zátěže, nad kterými dnes rozum zůstavá stát.

556.0224, štokr, na kterém jsem se "vyučil". Děkuji za krásnou připomínku.
Tohle byla jedna z nejlepších mašin v depu. Perfektně "vařila", měla dobrý pojezd. Krásně udržovaná, žádná lidová výmalba, prostě provozní stroj v dobré kondici. Nikde nic nepodcházelo a když se odstavila a zavřel kompresor, tak bylo slyšet jen praskání ohně v peci. Místo patlání barvičkami a přehnaného leštění pucvolí se její čety staraly o co nejlepší technický stav, protože chlapi věděli, že jim to mašina ve službě "vrátí".

V CL se to žralo asi tak, jako všude jinde. Soudruzi a svazáci si mašiny ověšovali a olepovali "folklórním" materiálem k výročím. Jenže v té době, už byli ti politicky uvědomělí hlavně na motorové trakci. Na páře jezdili fírové v předdůchodovém věku, fírové co ještě neměli "papíry" na motory a chtěli jezdit na páře nebo "mladý", co přišli ze zálohy a museli v té době ještě projít parní trakcí.
Agitační "výzdoba" tak byla ke spatření víc na HV v osobní dopravě a nákladních sergejích, kdežto na páře to v té době byla spíše výjimka.