Ten vodík má pro použití v dopravě jednu vadu: Do standardní tlakové láhve o obsahu 50l se vejde 0,8 kg vodíku při tlaku 20 MPa. Přepočteno na energii je to 95 MJ. 50 litrů benzínu má energetický obsah 1780 MJ a nádoba na skladování nemusí být tlaková.

Kde má ten vodík svůj pomyslný komín.

Existují dva způsoby, jak vyrobit vodík. Dnes ve světě dominující způsob (ca 95 % výroby) spočívá v rozkladu přírodních uhlovodíkových surovin - zemní plyn, uhlí - kde jedním z produktů je H2. Jestli se jde z plynu, nebo uhlí, záleží na místní situaci a ekonomicky to bude srovnatelné. Minoritní způsob (ca 5 % výroby) spočívá v elektrolýze vody na O2 a H2. To je dražší (energie ve formě el. proudu vychází dráž, než když se - jako v prvním případě - energie na rozklad uhlovodíků získá spálením části vstupní suroviny), výhodou je čistší produkt a možnost pracovat s malou kapacitou výrobny. Lapidárně řečeno, v prvním případě má vodík komín ve spotřebě přírodních uhlovodíků a jistých emisích CO2, v případě elektrolýzy pak záleží na tom, jak je řešena energetická spotřeba elektrolýzy.

Mě by zajímalo, jak se celý ten řetězec "výroby" vodíků, jeho přepravy, tankování a spotřeby vyplatí ve srovnání s naftou.

Výše načrtnuté způsoby výroby vodíku se dnes provozují tam, kde je vodík potřeba jako chemická surovina, vesměs nemající alternativu. Tudíž náklady na jeho výrobu zaplatí spotřebitel v ceně výrobku. Pokud se začneme bavit o vodíkové energetice, nevystačíme s "účetnickým přístupem", protože skutečně kapalným uhlovodíkům jako palivu pro mobilní aplikace jen tak něco konkurovta nemůže - cenou (a to ještě máme spotřební daň), energetickou hustotou, vybudovanou výrobní a distribuční infrastrukturou. Vodíková energetika, a už to tu zaznělo, se začala jevit jako alternativa ve chvíli, kdy jsme si řekli, že být donekonečna závislí na fosilních palivech nebude možné a OZE sami o sobě nejsou dostatečným řešením. Takže, opakuji se, smysl má zejména ta akumulační funkce H2.
Praktické využití vodíkových palivových článků v mobilitě je zvládnuté (po světě jezdí stovky městkých busů na vodík, teď se tedy rozjíždí vlak), ale má několik poměrně zásadních problémů. Zásobník vodíku - je to plyn, takže relativně "řídká" substance - na uchování energie potřebuju více objemu (tlakové láhve), než u kapaliny. Vodík se samořejmě dá zkapalnit, ale je to nepraktické - má velmi nízkou teplotu varu. Pak je alternativa uchovávat vodík ve formě chemických sloučenin - methanol, hydridy kovů - ale to se zatím neujalo - nevím přesně, proč. Tlakové láhve v reálných aplikacích stále vedou, ač jsou těžké a objemné. Dále: palivový článek musí obsahovat nějaké množství Pt a dalších drahých kovů. Samozřejmě se spousta lidí snaží jejich potřebu snížit, ale úplně bez nich to asi nepůjde. Pokud se bude vodíková ekonomika rozvíjet, poptávka po těchto kovech poroste a tím i jejich cena. Dále: vodíková infrastruktura - dnes, pro víceméně demonstrační účely, není problém někde v Chemopetrolu, kde vodík vyrábějí na veliko ze zemního plynu, postavit plnicí stanici. To samozřejmě ale není ta pointa, takže aby ta se dostavila, je třeba v oblastech vysoké koncentrace OZE (třeba to v souvislosti s iLintem zmíněné Dolní Sasko) postavit "vodíkové stanice", kde budou elektrolzéry na vodu a skladovací nadrže a plnička, třeba pro ty vlaky.

M 474: trolejové vedení, kromě toho, že je to dost náročná infrastruktura, tak neřeší akumulaci energie z větrníků a fotovoltaiky. To je ten největší potenciál vodíkových článků...

"Jejich většímu rozšíření brání neexistující infrastruktura". Nebude levnější a jednodušší vybudovat trolejové vedení, když už se s tím tak nějak začalo???

Mě by zajímalo, jak se celý ten řetězec "výroby" vodíků, jeho přepravy, tankování a spotřeby vyplatí ve srovnání s naftou.
Při jedné přednášce na VŠ jsme před lety řešili, jak je to s naftou/benzinem. Vždyť v řádovém objemu několika litrů se skrývá síla v podobě snadno skladovatelné kapaliny, která mě relativně rychle přepraví na mnoho desítek kilometrů daleko. Jaká jiná pohonná hmota to umí? To jsme se ještě o vodíku nebavili a pro srovnání jsme měli baterie, které i dnes jsou velké a těžké ve srovnání s tím, kam s nimi dojedu.
Vím, že je rozdíl cestovat napříč státem a jezdit po městě. Každý druh pohonu má svoje. To mě vede k druhé otázce. Kde má ten vodík svůj pomyslný komín. Elektrovozidla ho mají v Podkrušnohoří.
Myšlenka využití vodíku jako akumulátoru energie pro alternativní zdroje energie je velmi zajímavá, to mě nenapadlo.
V.

VencaM: to je plánovaný zkušební provoz.
Technicky a energeticky je to určitě zajímavé, ale než bude "ruka v rukávě", přijde ještě řeč na cenu a tam ty FC budou mít v konkurenci dieslového pohonu dost obtížnou pozici.

Edit: o té 14 kusové objednávce jsem vygooglil zprávy odvolávající se na Welt, ale na "oborových" zpravodajských serverech jsem nic nenašel, tak nevím.
V článku na VTM je zábavná ta představa, že vodík odpadá při jakýchsi chemických výrobách, a jen přinejhoším se teda holt musí vyrábět. Ne. Třeba při chlor-alkali elektrolýze vzniká vodík jako vedlejší produkt, ale a) rozhodně to není odpad, pro který by nebylo využití a b) řádově víc se ho vyrábí cíleně jako suroviny pro nesčíslné organické technologie. Ta pointa FC-vlaků není ve využití vodíku jako takovém, ale ve využití vodíku jako "akumulátoru" elektrické energie vyráběné sluncem/větrem. Jak známo, tyto zdroje jsou časově a výkonově nevyzpytetelné, ale můžou sloužit k elektrolýze vody na vodík a ten pak plní úlohu akumulačního (a transportního, ale to není primární symsl) media pro energii.

Opravdu to vypadá jako (skoro) hotová věc. Vyhledávání "vlak na vodík" mi mimo jiné vyhodilo úplně aktuální:
https://vtm.zive.cz/bleskovky/osobni-vlak-na-vodik-neni-vzdalena-budoucnost-uz-jezdi-v-cesku/sc-871-a-187274/default.aspx.
V Sasku mají mít objednaných 14 jednotek a od r. 2018 tím Němci chtějí nahrazovat stávající 4000 motoráků.

Já už jsem loni zachytil, že o to někdo projevil vážný zájem a je ruka v rukávě. Od prosince by to mělo jezdit kolem Brém v Německu. Nesleduji zahraniční tisk, takže nevím nakolik je to jen zkušební dočasný provoz s cestujícími.
V.

stoupa: objednávka zatím není, ale je to dost čerstvé a "revoluční" a se spoustou otazníků, takže na závěry je ještě brzo :-)

to se jenom zkousí, nebo se to bude i kupovat?