Lapil: také si nemyslím, že bychom byli ve při, jen jsem chtěl prezentovat odlišný pohled na věc. Jsem názoru toho, že vzniklá situace je především chybou v projektu, popřípadě v jeho zadání. Zjednodušeně řečeno, lépe se projektuje a staví nová věc, než opravuje a mění účel staré. A také je to mnohdy lepší příležitost pro možnost nechat vydělat "spřátelené" firmy.

Uvedu dva příklady zdánlivě spolu nesouvisející a to je rekonstrukce stanice Lysá nad Labem a Děčín. V Lysé byl postaven podchod mimo starou staniční budovu s vybudováním nové "staniční" budovy, čímž byly pokladny přemístěny pod zem. Tudíž kdokoliv přijde na nádraží, musí do podzemí si koupit jízdenku, i když jde na první koleje (a zde je pohyb poměrně hustý - Os do Milovic, směr na Ústí a na Prahu). Přijde mi to naprosto nevhodné, hlavně že je na nástupišti nová skleněná budova a stávající využívá jen výpravčí a to je v podstatě vše... Navíc v nové budově, která je spojena s podchodem bez dveří je všude zima, kromě maličké špatně větrané čekárny a prostoru před pokladnami, kde se moc zdržovat nedá.

Naproti tomu v Děčíně je velice citlivě provedená rekonstrukce původní staniční budovy včetně nového podchodu, nových nástupišť, pokladen, prodejen s občerstvení i tiskem. V tomto pohledu je to ideální stav, a jde o jedno z nejhezčích nádraží na severu Čech.

Přístupy jsou různé, výsledky následně také. Když je zájem, jde to, v UnO se zjevně nechtělo. Jasně, je to zde složitější kvůli tomu, že budova stojí uprostřed kolejí, řešení by se však jistě našlo...

Jiří Kocurek: "Možná to šlo udělat líp, rekonstruovat Město a dostavět triangl k Letohradu." Vy nad tím uvažujete, jak kdybyste stavěl na zelené louce. Jsme ve městě a tokové řešení by samozřejmě znamenalo zbourání velkého množství staveb.

Janick: Toho jsem se bál. Je tu politika. Jaký je rozdíl mezi napakováním se na rekonstrukci staré a vybudování nové budovy?
On se státním a vůbec veřejným vlastnictvím je ten problém, že i kdyby bylo veškeré úřednictvo svaté (není, prostě proto, že je tvořeno lidmi), nakonec to vymyslí blbě: budova nádraží se ponechá, budu remcat já. Postaví se nová budete remcat vy. Postaví se nová a stará ponechá, budeme remcat oba. Zruší se celé nádraží, bude remcat kde kdo. Neboli úředník nemá možnost rozhodnout správně, protože jak říkal náš třídní: o cíli školního výletu rozhodnu já. Vás je tu třicet, to máme tak sedmatřicet názorů a v tom bysme se utopili.
Obávám se ale, že zatímco filosofie zachovávání památek je u tohoto obrázku (šmarjá, já ho ještě nepochválil bodováním) legitmní, s debatou o kvalitě úředníků budeme posláni někam. Otázku z úvodu proto berte, prosím, jako řečnickou. Ve skutečnosti si nemyslím, že bychom byli ve při.

Co bych dal za to abych viděl ještě jednou Mikádo na vlaku, ale bohužel, snad až Slováci dodělají, krásnější mašina není.

Nechci nikomu brát iluze o tom, jak se nakládá s jejich daněmi, ale když už se tady oháníte tím, že to či ono nechcete platit ze svých daní, tak si prosím uvědomte, že to co chcete platit ze svých daní, na to se vás dneska správce daně neptá a ani ho to nezajímá. Z toho plyne, že ze svých daní jste už dávno zaplatili tolik, promiňte mi to slovo, sraček, že si to ani nedovedete představit. A hodně z toho jsou platby ne neziskovkám, ale soukromým subjektům pěkně do kapsy. Taková je dnes bohužel realita. Takže když se to vezme v tomto světle, tak zachování, oprava a provozování této budovy je v tomto případě směšná částka, proti tomu, co se jinak "účelně vynaloží pro veřejné blaho". Osobně jsem radši, když se zachová takováto budova, která lahodí oku a je provozovaná se ztrátou (čili dotovaná), než když se postaví nová, hranatá, betonovo skleněná, na které se napakovala za vaše naše daně stavební firma, projektant a jim podobné subjekty za cenu více než reálnou, s nutností rekonstrukce v lepším případě "až" po deseti letech.
Tolik jen návrat k realitě pro zde racionálně a ekonomicky uvažující 50plus od jiného realisty a ekonomicky uvažujícího 30plus.

K budově, co jsem psala včera kolegyni:
Budova dosud stojí, bo si to vynutila občanská iniciativa, ale z údajně bezpečnostích důvodů je kopmpletně uzavřená - což se stalo v okamžiku kolaudace nového vestibulu SŽDC - nápadná shoda uvážím-li, ře do toho data táž organizace ve staré budově provozovala dopravní službu a umožňovala provoz ČD komerce a skvělé soukromé hospody - v novém vestibulu není nic, co by je nahradilo.
A takhle SŽDC při modernizacích působí na soukromé subjekty všude (dost mne šokovalo, že ani hospa ve Zdicích modernizaci nepřežila) - je jim úplně jedno, že i tohle přitahovalo cestující a snaží se toho zbavit, což ve výsledku pomáhá dělat železnici nepřátelskou veřejnosti)

A na tomto názoru nemusím nic měnit ani pro presentaci na tšchto stránkách.
Předchozí debata totiž nereflektuje jednu mocnou sílu - osobní úřednickou pomstychtivost

Lapil: Pěkne shrnuto. Patřím sice ke generaci, kterou minula otázka na bratrskou pomoc u přijímaček na průmku, ale myslím, že do té oslovené skupiny patřím také. Už jenom proto, že to šlo z mých daní. Slovy klasika: Tento způsob rekonstrukce zdá se mi poněkud nešťastným.
Zachovala se budova, pro někoho výhra. Pro jiné bylo zachováno trmácení se z města na dědinu na rychlík. Když půlka nádraží je v Kerharticích a na Městě rychlíky moc nezastavují?
Možná to šlo udělat líp, rekonstruovat Město a dostavět triangl k Letohradu. V Kerahticích pak zastávku nad ulicí Karpatskou. I za cenu rychlostního propadu, poněvadž ten je tam teď taky. :-/

Me zaujalo, ze u druhe letohradske koleje (od st. budovy) neni peron. Pred posledni rekonstrukci tam ale urcite byl. BYl pridany az pozdeji, nebo je docastne odstraneny kvuli zobrazene rekonstrukci, viz vozitka vzadu?

Lapile, mluvíte mi z duše. Líp bych to nenapsal. Taky patřím ke generaci 50+ a taky bych se rozmýšlel do něčeho takového jít. K tzv. neziskovkám nemám zrovna kladný vztah - mnoho jich žije v postoji, že se u nás válí peníze na zemi, jen se sehnout a sebrat je (bohužel, mnohdy mají pravdu). A k Ústí nad Orlicí ještě dvě poznámky: 1) rekonstruované nádraží je zbytečně předimenzované (např. proč je tam tolik peronních hran a tak dlouhých?) a 2) když mi byla předložena petice za záchranu budovy, podpis jsem odmítl (část mých důvodů se shodovala s Vašimi) a byl jsem za asociálního škarohlída...

Především: díky redakci, že neruší debatu o budově. Nádraží přece k vlakům "tak nějak" patří. A otázky uchování historických exponátů v provozu tuplem, jinak bychom se tu nerozněžňovali nad štokry a mikády a vůbec.
OJakup: především - "tahle generace" je která generace? Počítám, že tak trochu moje (50plus); žít jsem se učil v reálném socialismu, pak vypukla svoboda a otázka "co na to strana" se změnila v otázku "co na to banka". Banka má tu výhodu, že se neptá na postoj vašich rodičů k bratrské pomoci. Bez ironie.
Osobně nechci nic ničit, ale naučil jsem se ptát: Co s tím? A: Kde na to vzít? Je snadné tvrdit, že to SŽDC nebo stát nebo kdokoliv má opravit a pak věnovat neziskovkám, ale i ty neziskovky něco stojí. A určitě něco stojí provoz budovy, přinejmenším topení. Máte? Dáte? Dobrovolně? Protože já mám dost starostí s topením doma. A potřebuju... A taky... Mluvím o standartních potřebách, klimatizace v autě se hned tak nedočkám a ne, autobus k nám nejede.
Zkusil jste počítat? Kolik může stát rekonstrukce? Sto miliónů? Všechno se dělá na úvěr, kolik? 10%? Takže to máme deset melounů ročně, při 50tileté návratnosti (hahaha) další dva, nějaký provoz (topení mi úplně z nástřelu vyšlo nějakých 500 000,-Kč)... Máte za možné z té budovy dostat 10, spíš 20 miliónů ročně? Protože jestli ne, plačte, ale nechte si zajít chuť. Hypotéka nebude.
Navíc: modernizace na nové nádraží asi není dost dobře možná, jinak by se tak stalo. A i kdyby byla, bude to těžká potíž v situaci, kdy je budova chráněná, tudíž vám památkáři nedovolí vyměnit památeční dveře za protipožární a kdy kdekdo kdekoho žaluje za "zbytečné" utrácení a kdy půlku platí EU a je schopná chtít peníze zpátky skrzevá rozmazané razítko a koneckonců stejně ze zákona musíte přijmout nejlevnější nabídku.
Nemám z toho radost. Ale platit to nebudu. Mám jiné priority, kupodivu mnohé z nich taky veřejně prospěšné.